epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    27. 9. 2013
    ID: 92537upozornění pro uživatele

    Glosa o svobodě. Co se starými souběhy? A jak s novými?

    Proběhla zde informace, že snad nejsou možné podle nové úpravy soukromého práva souběhy obdobné podle stávajícího § 66d obchodního zákoníku, a že snad dokonce musí být ukončeny k 1.1.2014 dosavadní souběžné vztahy. Tento názor stojí na úvaze o kogentnosti určitých pravidel a jejich statusové povaze. Tento výklad nesdílím, ba ho mám zejména ve vazbě na existenci dosavadních vztahů za hraničící s ústavními principy. Zde předkládám k diskusi pár úvah.

     
     PRK Partners
     
    Souběhy ano či ne?

    Předně, souběhy podle obchodního zákoníku nikdy zákon nezakázal, učinila tak postupně jen judikatura, a to i přes jasnou dikci zákona. To, že se následně z důvodů spíše iracionálních přijala dikce § 66d, na tomto nic nemění. Platí a platila ústavní zásada legální licence (co není zakázáno, je dovoleno).

    Totéž platí i podle nové úpravy, zákon souběhy nezakazuje, neřeší je totiž vůbec. Stejně jako dnes však není sporu o tom, že smlouva o výkonu funkce, je-li sjednávána, nesmí omezit odpovědnost člena orgánu, ani nesmí jinak narušit základ fiduciární obligace (péče řádného hospodáře, pravidla o střetu zájmů, zákaz zásahů do obchodního vedení u kapitálových společností atd.). Je zjevné, a opět to dikce § 59 ZOK potvrzuje, že podpůrná aplikace příkazní smlouvy platí jen tehdy, není-li dohodnuto něco jiného. Zákon tak nezakazuje ani to, aby smlouva o výkonu funkce byla sjednána v režimu smlouvy pracovní s tím, že se výsledná obligace modifikuje obsahem kogentních pravidel ZOK a NOZ váznoucích na výkon funkce.

    Důvody pro souběhy jsou dnes spíše tradicionalistické, byť ne jen, nicméně úvaha o motivacích soukromých osob u nezakázaného jednání interpretaci nepřísluší. Úprava koncepce výkonu funkce je jistě většinově kogentní, a to proto, že některé z jejích složek jsou statusové povahy. To však není dogma. Dává-li zákon možnosti vnitřní i vnější delegace (§ 156 odst. 2, § 438 apod. NOZ), a dává-li současně pravidla pro obchodní vedení a odpovědnost, není důvod za statusové považovat také otázky spojené se samotným (vnitřním) obsahem obligace založené smlouvou o výkonu funkce.

    Tedy kde jsou důvody pro dovození zákazu souběhu? Koho souběh poškodí? Regulace odměn, odpovědnosti, kvality péče atd. je zřetelná, co tedy dává zájem na výkladu, že nelze zbytek řešit v rámci pracovního vztahu, navíc s možnými delegacemi? Argument, že není možné mít na jednu činnost dvě smlouvy, není podle mého zcela obhajitelný, jednak naše právo nepovažuje kauzu za nutnou náležitost pro vzniku smlouvy, na rozdíl od jiných právních řádů, a jednak, dvojí obligační status je věcí obligace, vnitřního vztahu, pravidla chování stran obligací navenek jsou dána zákonem a jsou u obchodních společnosti pod principem publicity obchodního rejstříku. 

    Chápu nicméně, že část judikatury Nejvyššího soudu tuto věc může vidět historicky jinak, chápu také, že část odborné veřejnosti ji vidí jinak. Proto, prosadí-li se tento názor, dává smysl alternativní úvaha. Pak by platilo, že souběhy, při kterých má dojít k současnému  rozdělení obchodního vedení sice možné spíše nejsou, ale smlouva o výkonu funkce může být uzavřena v režimu pracovní smlouvy a člen orgánu tak bude mít obligaci, jejíž obsah určí zákoník práce a kogentní pravidla NOZ a ZOK. Systém řízení společnosti lze pak rovněž dělit (viz výše), a to jak uvnitř kolektivního orgánu, tak pod ním, lze využívat označení CEO či generální ředitel apod. Takováto struktura je běžná již dnes, třetí osoby, ani společnosti samotné tím nejsou poškozeny. Možnosti dalších vnitřních kombinací jsou velmi široké.

    Co s dosavadními smlouvami podle § 66d?

    Úprava dalšího vnitřního dělení správy není podle mého statusové povahy, protože jinak bychom kromě výše řečeného popřeli podstatu corporate governance. Je zde prostor pro autonomii vůle. Nejsou tedy v regulaci § 3041 NOZ.

    Souběh nebyl zákonem nikdy zakázán a není ani dnes, omezení se dovozuje jej výkladem. To je základ úvahy o dalším osudu dosavadních vztahů. Smlouvy sjednané podle § 66d obchodního zákoníku, jsou smlouvy podle zákona,  které založily nezakázanou obligaci. Nová úprava to neruší, ani nemůže.

    Osud smluv řeší občanský zákoník výslovně v § 3028 odst. 3 a jasně normuje, že založené obligace doběhnou podle dosavadní právní úpravy, ledaže jde o účet nebo nájem. Jak by také mohl jinak, zákaz pravé retroaktivity je dán veřejným pořádkem, a pro nepravou retroaktivitu zákonodárce nenašel důvody. Specifickou regulaci pak obsahuje § 777 odst. 4 a 5 ZOK pro společenské smlouvy, a to proto, že tyto smlouvy mají specifický status (fakticky se konsumují (modifikují) a mají jiná pravidla pro změny).

    Tedy platí občanský zákoník, založené obligace trvají dál a dokončí se podle dosavadní úpravy. Jsou zde další důvody, aby tomu tak nebylo? Ano, vazba na kogentní pravidla, protože ta nahrazují starou úpravu ex lege. Jsou zde kogentní pravidla, která zakazují souběhy? Nejsou. Jsou zde kogentní pravidla, která zakazují dělení obchodního vedení? Nejsou, naopak. Dochází souběhy k pokynům týkajících se obchodního vedení, k narušení odpovědnostních schémat apod.? Nedochází.  Jedná se jen vnitřní strukturace obligace označované za obligaci fiduciární. Zákaz musí být výslovný, jak předvídá § 1 odst. 2 NOZ.

    Podle mého soudu platí uvedený závěr i tehdy, pokud dovodíme, jak naznačeno, že napříště má být jedna smlouva, byť pracovní, protože to je pouze výklad a ten nemůže narušit legitimní očekávání podle již existujících a nezakázaných obligací. Máme-li jít extenzivním výkladem a dovozovat zákazy, což je v soukromém právu samo osobě problémové, nemůžeme bez dalšího totéž aplikovat na již existující vztahy, jak ostatně opakovaně konstatuje i Ústavní soud. A chceme-li, nechť je na tom jasný zájem, nikoliv soukromý, který vyváží zásah do soukromoprávních vztahů a autonomie vůle.

    A i zde platí § 2 nového občanského zákoníku.


    JUDr. Bohumil Havel, Ph.D.

    Doc. JUDr. Bohumil Havel Ph.D.,
    Of Counsel PRK Partners, ÚSP AV ČR, v.v.i.


    PRK Partners s.r.o. advokátní kancelář 

    Jáchymova 2
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 221 430 111 
    Fax:  +420 224 235 450
    e-mail: office@prkpartners.com

    PFR 2012

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Doc. JUDr. Bohumil Havel Ph.D. ( PRK Partners )
    27. 9. 2013
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Vybrané aspekty užití znaleckého posudku ve věcech péče soudu o nezletilé
    • Pravidla pro tvorbu daňových opravných položek k pohledávkám u ostatních finančních institucí
    • Řízení před orgány Fotbalové asociace ČR je dle Nejvyššího soudu typem rozhodčího řízení
    • Osoba mediátora-arbitra v rámci Med-Arb
    • Dvojí sazba poplatku za odpady u Ústavního soudu
    • Odškodnění u dopravních nehod s mezinárodním prvkem – u jakého soudu podat žalobu a jak se určí rozhodné právo?
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Sporné navyšování cen energií některých dodavatelů a možnosti obrany
    • Nesouhlas vlastníka pozemní komunikace s připojením sousední nemovitosti nadále již nepředstavuje pro stavebníka neodstranitelnou překážku pro realizaci jeho stavebního záměru

    Související produkty

    Online kurzy

    • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - II. část
    • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
    • Specifika obsazování funkcí vedoucích osob obhospodařovatelů investičních fondů
    • Novela zákoníku práce optikou zaměstnavatele
    • Aktuální pracovněprávní výzvy a jejich dopady na zaměstnavatele
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Exekuce
    • 10 tipů, jak se nespálit při výběru dodavatele fotovoltaiky
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Stinné stránky investování a na co si dát pozor
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 8.
    • Musí zaměstnavatel vydat předpis k ochranným pracovním prostředkům?
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • JUDr. Natálie Kuňáková, LL.M., advokátka trvale spolupracující s AK Petráš Rezek - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • JUDr. Jakub Sivák, Ph.D., právník, externí pedagog PF UK v Praze, státní zástupce působící na Obvodním státním zastupitelství pro Prahu 8 - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Směnka – nesměnka: směnka pozměněná (zfalšovaná)
    • Aktuální stav novely zákoníku práce a přehled očekávaných změn
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Změny v pracovněprávních předpisech související s novelou zákoníku práce
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Exekuce

    Pravomocné rozhodnutí soudu o nároku poškozeného na náhradu újmy proti škůdci neznamená, že poškozený nemůže využít svého práva (svědčí-li mu toto podle smlouvy nebo...

    Náhrada škody způsobené státem

    Předloží-li v řízení před soudem účastník argumentaci založenou na právním názoru Ústavního soudu, je povinností obecného soudu takový argument vypořádat v odůvodnění rozhodnutí.

    Chybné posouzení dovolání

    Pokud je možno z textu dovolání dovodit, že předpoklad přípustnosti založený na tom, že určitá právní otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi řešena, pak Nejvyšší soud pochybil,...

    Zásada kontradiktornosti řízení a náklady řízení

    Zásada kontradiktornosti řízení se uplatní i při rozhodování soudu o nákladech řízení. Účastníci řízení musejí mít podle čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny...

    Poskytnutí informací

    Ve světle závěrů nálezu sp. zn. Pl. ÚS 25/21 není důvodu, pro který by v případě, kdy Ústav zdravotnických informací a statistiky („ÚZIS“) aplikuje konkrétní zákonný důvod...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.