Souběh způsobů provedení exekuce srážkami ze mzdy a přikázáním pohledávky z účtu z hlediska povinného

Toto je částečná citace ustanovení § 58 exekučního řádu, jehož aplikace v praxi způsobuje některým povinným dodatečné komplikace, které vedou k dalšímu zadlužování a někdy i k existenčním problémům. Konkrétně mám na mysli situaci, kdy je vůči povinnému nařízena exekuce srážkami ze mzdy a současně exekuce přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, kterou je nejčastěji pohledávka ze smlouvy o účtu (dříve o běžném účtu). Zákon tento souběh způsobů provedení exekuce umožňuje. Dochází tedy k situaci, kdy je mzda povinného postižena srážkami ze mzdy a následně poukázána na účet, přičemž účet je již tzv. obstaven a povinný se tak ocitá zcela bez finančních prostředků, ačkoliv by s ohledem na § 279 občanského soudního řádu upravující rozsah srážek ze mzdy, měl mít k dispozici alespoň tzv. nezabavitelnou částku.

V době platebních karet a internetového bankovnictví je výplata mzdy na účet běžnou záležitostí. Obstavením účtu je však povinnému znemožněno dostát svým platebním povinnostem, ačkoliv je exekučně vymáhaná pohledávka prostřednictvím srážek ze mzdy pomalu, ale úspěšně umořována. Pokud by tedy nedošlo k postižení účtu, mohl by povinný dále plnit své vyživovací povinnosti (o kterých rozhodl soud), platit nájem, leasing, splátky hypotečního úvěru atd. Nemožnost dostát těmto závazkům vede k dalším dluhům, soudním řízením, exekucím, insolvencím, připravuje povinného o střechu nad hlavou, o rodinu a v krajních případech vede k sebevraždám. Lze přitom předpokládat, že by exekuce byla uhrazena prostřednictvím srážek ze mzdy. Pouze v delším časovém horizontu. Navíc se na účtech povinných většinou nenacházejí finanční prostředky v takové výši, aby postačovala k úhradě vymáhané pohledávky. Ani kumulace těchto způsobů provedení exekuce proto není zárukou jejího plného uspokojení.

Je nutné uvést, že při exekuci přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu není zkoumán původ peněz na účtu. Rovněž lze předpokládat, že povinný má na účtu finanční prostředky ve výši postačující k úhradě vymáhané pohledávky, eventuálně lze předpokládat, že tyto prostředky budou na účet v příštích šesti měsících poukázány jinou osobou, než plátcem mzdy*. Nelze však mlčet ke skutečnosti, že jsou tímto postupem postihovány peněžní prostředky, které by měly být povinnému ponechány. V opačném případě by ustanovení o maximálním přípustném rozsahu srážek ze mzdy postrádalo smysl. Tento postup lze proto označit za obcházení smyslu a účelu zákona, který je v rozporu s dobrými mravy**.

Nabízí se tedy otázka, jak situaci řešit. Nejjednodušší je samozřejmě zrušení účtu spolu se změnou způsobu výplaty mzdy na hotovostní. Zákon totiž zrušení exekučně obstaveného účtu nezakazuje. Povinný tak navíc ušetří poplatky za vedení účtu, který nemůže využívat. Takto povinnému zůstane alespoň nepostižitelná částka. Někteří povinní jsou však přesvědčeni, že s exekutorem musí bojovat. V tomto případě se jim v souladu s § 52 odst. 1 exekučního řádu (nestanoví-li zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu) otevírá možnost podat návrh na částečné zastavení exekuce z důvodu uvedeného v § 268 odst. 1 písm. h) občanského soudního řádu: Výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže je nepřípustný, protože je tu jiný důvod, pro který rozhodnutí nelze vykonat. Tímto důvodem je právě skutečnost, že byla exekučně postižena částka, která má zůstat povinnému k uspokojování základních životních potřeb jeho a jeho rodiny. Ti nejzatvrzelejší se pak z principu domáhají navrácení zabavených finančních prostředků formou excindační žaloby.

Mgr. Milan Zeman

--------------------------------------------------------------------------------
[*] V praxi dochází i k případům, kdy jsou na exekučně obstavený účet finanční prostředky poukázány omylem. Jejich postihem přitom nedochází k bezdůvodnému obohacení na straně oprávněného, jak je patrné z rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 35 Odo 801/2002 ze dne 10.11.2004.
[**] V ojedinělých případech došlo k postižení finančních prostředků, které představovaly výplatu peněžitých dávek sociální péče nebo jiných pohledávek nepodléhajících výkonu rozhodnutí. Zde se rovněž nepochybně jedná o obcházení smyslu a účelu zákona.

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz