epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    16. 1. 2014
    ID: 93408upozornění pro uživatele

    Snaha o souběh v roce 2014? Možná Vám pracovní poměr skončí.

    Otázka možnosti souběhu funkcí po 1. lednu 2014, a to jak nově sjednaných, tak i již existujících, byla a je v právních kruzích často diskutována. Objevují se zcela protichůdné názory podložené odlišnými ustanoveními zákonů a argumenty. Jen na tomto webu lze z poslední doby poukázat na články „Rekodifikace vrátí pochybnosti o souběhu funkcí“ Ivy Hutařové, „Konec souběhů po rekodifikaci“ Milana Prieložného nebo „Glosa o svobodě. Co se starými souběhy? A jak s novými?“ z pera spoluautora rekodifikace Bohumila Havla. Nečiním si za cíl tyto pochybnosti vyjasnit, ale pouze přinést pohled na možné dopady trvajících nejasností ve světle nedávného rozhodnutí Nejvyššího soudu.

     
     GLATZOVA & Co.
     
    Krátce k vývoji problematiky

    Jak bylo často opakováno, zákon nikdy souběh výslovně nezakazoval. Nejvyšší soud však zaujal jasné stanovisko v tom smyslu, že není možné vykonávat činnosti spadající do obchodního vedení společnosti v pracovněprávním vztahu. Pokud se tedy jednatel následně stal zaměstnancem na pozici např. obchodní ředitel, byla pracovní smlouva neplatná a pracovní poměr nevznikl.

    Hlasitý nesouhlas s tímto zákazem zákonodárce vyslyšel a novelizoval obchodní zákoník, do nějž s účinností od 1. ledna 2012 vložil § 66d, který výslovně umožnil delegování obchodního vedení i uvnitř statutárního orgánu společnosti a výkon svěřených funkcí v pracovněprávním vztahu. Souběh dostal jasný řád a pravidla.

    Návrh nového občanského zákoníku obsahoval obdobné ustanovení, do schváleného (a nyní již účinného) znění se však nedostalo. Autoři rekodifikace tvrdí, že takové ustanovení není pro dovolenost souběhů potřeba, jelikož „co není v soukromém právu zakázáno, je dovoleno“.[1] Nejeden právník, včetně mě, se však obává toho, že při absenci výslovné úpravy zůstává zcela relevantní soudní judikatura, jež do 31. prosince 2011 bez výslovného dovolení nebo zákazu v zákoně souběhy zakazovala.

    Nové rozhodnutí Nejvyššího soudu k souběhům

    Uprostřed rozběhlé diskuse vydal Nejvyšší soud dne 14. listopadu 2013 rozsudek ve věci sp. zn. 21 Cdo 3250/2012 (dostupné na www.nsoud.cz), v němž zcela jednoznačně potvrdil, že, alespoň v intencích právních předpisů platných do 31. prosince 2011, je pro něj souběh nemožný.

    Předmětem sporu byla žaloba bývalého zaměstnance, ředitele sdíleného finančního centra, na neplatnost výpovědi z pracovního poměru. V řízení bylo zjištěno, že zaměstnanec nejprve uzavřel v červnu 2008 se zaměstnavatelem platnou pracovní smlouvu. Následně byl 18. září 2008 jmenován do funkce jednatele, kterou začal vykonávat, přičemž jeho práce se nezměnila, pouze mu přibyly povinnosti v korporátní oblasti. Výpověď z pracovního poměru pro porušení povinností mu zaměstnavatel dal v srpnu 2009.

    Za takto zjištěného skutkového stavu soudy prvního a druhého stupně dospěly k závěru, že pracovní poměr zaměstnance konkludentně zanikl již ke dni 18. září 2009, tedy ke dni, kdy byl zaměstnanec jmenován jednatelem společnosti. Soudy tedy dovodily, že tím, že strany vstoupily do obchodněprávního vztahu jednatel – společnost se implicitně dohodly i na ukončení pracovního poměru. Logickým následkem tak byl neúspěch žaloby zaměstnance, jelikož neplatné ukončení pracovního poměru nezažaloval do dvou měsíců od „původního“ ukončení pracovního poměru.

    Výše uvedený soudní výklad vůle stran považuji za poměrně extenzivní. O to zajímavější proto je, že Nejvyšší soud, konkrétně senát, jemuž předsedal doktor Ljubomír Drápal, se s tímto názorem zcela ztotožnil. Nejvyšší soud tedy v podstatě předpokládal, že i zaměstnanci a zaměstnavateli muselo být zcela jasné, že souběh možný není, a na základě toho byl schopen dovodit jejich, nijak nevyjádřenou, vůli.

    Dopady možné nedovolenosti souběhu po 1. lednu 2014

    Pokud by se soudy i přes zaklínání autorů rekodifikace ustanovením § 2 nového občanského zákoníku přiklonily zpět k nedovolenosti souběhů, byli-by na tom biti zejména členové statutárních orgánů. Je totiž velmi pravděpodobné, že odměnu budou dostávat v rámci pracovněprávního vztahu. Výkon funkce pak bude jako bezplatný buď přímo sjednán nebo to ponovu vyplyne přímo ze zákona o obchodních korporacích.

    Pokud bude pracovní smlouva sjednána až po vzniku funkce ve statutárním orgánu, bude neplatná. Pokud bude časová souslednost opačná, je ve světle citovaného judikátu dost dobře možné, že pracovní poměr konkludentně zanikne. Zaniknout může i v případě, že souběh byl založen v letech 2012 a 2013 a bude nadále pokračovat. Jeden z možných výkladů nové úpravy totiž uvádí, že smlouvy o výkonu funkce musí být uzpůsobeny nové úpravě nejpozději do 1. července 2014 a jelikož výkon této funkce v pracovněprávním vztahu nebude možný, pracovní smlouva zanikne pro dodatečnou nemožnost plnění.

    V případě, že vznikne spor, může společnost požadovat po členovi statutárního orgánu vrácení bezdůvodného obohacení ve formě mzdy vyplacené bez právního důvodu nebo společnost přestane mzdu vyplácet a domáhat se jí bude člen statutárního orgánu. Ten bude tvrdit, že úmyslem stran bylo, aby funkci vykonával úplatně, a vleklá soudní tahanice je na světě. A co teprve, pokud se do toho připlete třeba insolvence společnosti…

    Závěr? Souběžně raději ne

    Nechci hádat, který z možných výkladů nového práva převáží. Obě strany mají své argumenty. A ačkoliv Nejvyšší soud ve výše popsaném případě nijak nenaznačil, že by nad souběhy začal přemýšlet jinak, je dost možné, že tak za použití obecných principů nového občanského zákoníku učiní hned, jak dostane případ řídící se novým právem.

    Do té doby bych však všem společnostem i členům jejich statutárních orgánů spíše doporučil uzavřít namísto dosavadní pracovní smlouvy pouze smlouvu o výkonu funkce. I v ní je možné navíc sjednat velké množství „pracovněprávních“ výhod včetně dovolené, „zaměstnaneckých benefitů“ či odstupného pro případ předčasného ukončení smlouvy společností bez toho, že by člen statutárního orgánu závažně porušil svou povinnost, atd.

    Domnívám se, že důvodů riskovat tak je příliš málo.


    Mgr. Jindřich Fuka

    Mgr. Jindřich Fuka,
    advokátní koncipient


    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.: +420 224 401 440
    Fax: +420 224 248 701
    e-mail: office@glatzova.com

    PFR 2013

    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Viz shora citovaný článek Bohumila Havla.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jindřich Fuka ( Glatzová & Co. )
    16. 1. 2014
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • (Ne)možnost realizace zadržovacího práva – shrnutí pro praxi s přihlédnutím k novému zákonu o veřejných dražbách
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Dopad Fit for 55 na historické budovy
    • K možnosti zrušení obchodní korporace v důsledku nezaložení účetních záznamů do sbírky listin obchodního rejstříku
    • Od redefinice trestného činu znásilnění k legislativním úpravám
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Smlouva o výstavbě - praktické souvislosti

    Související produkty

    Online kurzy

    • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - II. část
    • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
    • Specifika obsazování funkcí vedoucích osob obhospodařovatelů investičních fondů
    • Novela zákoníku práce optikou zaměstnavatele
    • Aktuální pracovněprávní výzvy a jejich dopady na zaměstnavatele
    Lektoři kurzů
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr.  Milan Hulmák, Ph.D.
    doc. JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • K možnosti zrušení obchodní korporace v důsledku nezaložení účetních záznamů do sbírky listin obchodního rejstříku
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Změny definice zadavatele v novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek
    • Některé aspekty výkonu autorského dozoru (se zohledněním právní úpravy v novém stavebním zákoně)
    • Whistleblowing prakticky – implementace vnitřního oznamovacího systému
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Svěření nezletilého dítěte do péče
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Promlčení pohledávky, jejíž splatnost je závislá na vůli věřitele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Podmínky mimořádného vydržení a výprosa jako možná překážka
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Práce přesčas zahrnutá ve mzdě
    • Případy spoluzavinění při dopravní nehodě
    • Přídatné spoluvlastnictví

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nájem bytu (exkluzivně pro předplatitele)

    Jestliže nájemce bytu (domu) provede úpravu, přestavbu či jinou změnu bytu (domu) bez souhlasu pronajímatele, je pronajímatel oprávněn domáhat se uvedení bytu (domu) do původního stavu...

    Neúčinnost právního jednání (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li to, co neúčinným jednáním ušlo z dlužníkova majetku, nižší hodnotu než je výše věřitelovy pohledávky za dlužníkem, zprostí se osoba, která je zatížena povinností podle...

    Ochrana spotřebitele (exkluzivně pro předplatitele)

    Z ustálené rozhodovací praxe SDEU vyplývá, že povinnost vnitrostátních soudů aplikovat tzv. zásadu efektivity je vázána na případy zjevného porušení unijního práva, kdy důvodem...

    Podnájem bytu

    Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je skutečnost, že vyúčtování bylo provedeno řádně (tj. v souladu s předpisy jej regulujícími) a nájemce s ním byl seznámen. O vyúčtování...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    V případě úroku z prodlení okamžik, kdy je věřitel objektivně s to své právo uplatnit před orgány veřejné moci, nemůže předcházet dni, kdy se dlužník dostává do prodlení se...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.