Nová pravidla pro systém „Kurzarbeit“ v roce 2015?

V listopadu letošního roku Vláda dle situační zprávy k příspěvku v době částečné nezaměstnanosti, tzv. kurzarbeit, č.j. 1146/14 – bod 9 schůze vlády, vyslovila souhlas se zavedením systému kurzarbeit podruhé, a to v souvislosti s událostmi na Ukrajině a sankcemi proti Rusku. Druhá generace kurzarbeit se od původní verze z roku 2012 podstatně liší, neboť má být systém založen na státních dotacích zaměstnavatelům. Tento státní příspěvek by měl být poskytován zaměstnavatelům, kteří se pro extrémní ekonomické problémy, nečekané živelné katastrofy, dočasné omezení vývozu na některé zahraniční trhy či jiné závažné vnější vlivy ocitnou v takové nepříznivé situaci, že nebudou schopni přidělovat svým zaměstnancům práci. V takovém případě by zaměstnanci měli pobírat 70% své průměrné mzdy, z toho 20% by měl hradit zaměstnavatelům stát, zbylých 50% nese zaměstnavatel. Tento příspěvek by měl být státem poskytován půl roku, ve zvlášť závažných případech by však bylo možné prodloužení o další půl rok. Od přijetí tohoto opatření si Vláda slibuje úspory v oblasti podpor v nezaměstnanosti, neboť pro stát je namísto podpory v nezaměstnanosti výhodnější hradit část mzdy zaměstnanců.

Největší nevýhodu navrhovaného systému spatřujeme v tom, že tento státní příspěvek bude v každém jednotlivém případě posuzovat a schvalovat přímo Vláda. Žádosti o poskytnutí příspěvku budou podávány u příslušného úřadu práce, který tyto žádosti bude postupovat Vládě. Ze skutečnosti, že každou žádost bude posuzovat Vláda, vyplývá, že příspěvek bude zaměstnancům poskytován opravdu jen v těch nejzávažnějších případech, pokud vůbec někdy, ale to vše ukáže až praxe, bude-li systém kurzarbeit přijat. Další nevýhodu lze spatřovat v tom, že kurzarbeit je pouze dočasným řešením a nepodaří-li se tedy zaměstnavateli svou situaci do půl roku, maximálně do jednoho roku, stabilizovat a přidělovat opět zaměstnanci práci ve stanoveném rozsahu, nebude jiného východiska než zaměstnance stejně propustit.

Zavedení systému vyžaduje ještě řádné schválení Parlamentem ČR a prezidentem. Nová pravidla jsou v současnosti zapracovávána do novely zákona o zaměstnanosti, která by měla být projednána v následujících měsících. Nelze proto vyloučit, že v rámci schvalování dojde ještě k úpravám návrhu.

Jak napovídá název sám, systém kurzarbeit byl poprvé zaveden v Německu a s českou úpravou se v mnoha případech rozchází. Dle německé úpravy mají zaměstnanci zkrácenou pracovní dobu a zaměstnavatel jim vyplácí mzdu za tuto zkrácenou dobu. Rozdíl mezi poměrně zkrácenou mzdou a mzdou plné výši dorovnává zaměstnancům stát. Nad rámec tohoto příspěvku poskytuje stát zaměstnavatelům příspěvek na sociální pojištění. Systém kurzarbeit v této podobě byl v Německu zahájen v roce 2009 a dle většinového názoru se zde tento postup osvědčil. Jako důsledek je uváděno, že německým zaměstnavatelům byly ušetřeny náklady spojené s propouštěním, nezaměstnanost v Německu nepřekročila 8% a německá státní politika je pokládána za celkově úspěšná, neboť přestála v dobré kondici hospodářskou krizi[1].

Mgr. Jiří Salač, LL.M.,
partner

Kristýna Kovářová,
advokátní koncipient

CHSH Kališ & Partners s.r.o., advokátní kancelář

Týn 639/1
110 00  Praha 1 – Staré Město

Tel.: +420 221 111 711
Fax: +420 221 111 725
e-mail: office@chsh.cz

--------------------------------------------------------------------------------
[1] Dostupné na www, k dispozici >>> zde. [online]. 15.10.2014 [cit. 2014-12-03].

© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz