epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    23. 2. 2016
    ID: 100527upozornění pro uživatele

    K možnostem postupu zaměstnance, jehož zaměstnavatel se ocitne v úpadku, který je řešen konkursem

    Často dochází k situacím, kdy zaměstnanci není vyplacena jeho mzda, plat, odměna či odstupné z důvodu zjištění úpadku jeho zaměstnavatele.

    Jestliže zaměstnanec eviduje některou z výše uvedených pohledávek vůči svému zaměstnavateli, měl by se řídit zásadou jako ostatní věřitelé, a to zásadou vigilantibus iura skripta sunt, neboli právo přeje bdělým či nechť každý se střeží svá práva. Dle této zásady by měl zaměstnanec evidující pracovněprávní pohledávku sledovat insolvenční rejstřík se zahájeným insolvenčním řízením týkajícího se jeho zaměstnavatele nebo bývalého zaměstnavatele.

    Úpadek zaměstnavatele

    Zaměstnavatel (dále také jako „dlužník“) je v úpadku, jestliže dle § 3 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále „IZ“), má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit, což je shrnuto dvěma slovy jako platební neschopnost.

    Obvyklým důsledkem platební neschopnosti je právě také neplnění mzdových nároků.

    Šířeji je úpadek definován v § 3 odst. 2 a 3 IZ.[1]

    Úpadek zaměstnavatele může být řešen konkursem, reorganizací či oddlužením, přičemž se tento článek, jak je již uvedeno v nadpisu příspěvku, vztahuje zejména k situacím, kdy je zjištěn úpadek dlužníka (zaměstnavatele) a následně je tento úpadek řešen konkursem.

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Účinky zahájení insolvenčního řízení

    Se zahájením insolvenčního řízení, a to ať na návrh samotného dlužníka (zaměstnavatele), věřitele nebo věřitele – zaměstnance, nejsou spojeny účinky zániku pracovněprávního vztahu. V tuto chvíli by měl zaměstnanec zvážit, zda má smysl setrvávat v pracovním poměru, a to s ohledem na předpokládané zjištění úpadku zaměstnavatele a prohlášení konkursu na jeho majetek. Pravděpodobnost, že by se situace zaměstnavatele změnila, je v těchto případech značně mizivá.

    Pokud se zaměstnanec rozhodne dát výpověď, musí tak učinit písemně, a to k rukám zaměstnavatele a od vydání usnesení o úpadku insolvenčním soudem k rukám insolvenčního správce, který je tímto usnesením ustanoven a který zaměstnavatele poté zastupuje.

    Zaměstnanec také může využít práva okamžitého zrušení pracovního poměru dle § 56 odst. 1 b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a to v případě, kdy mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti. Zaměstnanci pak přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.

    Pracovněprávní pohledávky

    Postavení zaměstnance a jeho pohledávky je v insolvenčním řízení značně zvýhodněno, neboť pracovněprávní peněžité nároky zaměstnanců vůči zaměstnavateli jsou dle § 169 IZ pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Konkrétně v § 169 odst. 1 písm. a) jsou jimi pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pokud zákon ohledně některých z nich nestanoví jinak. Tyto pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoliv po rozhodnutí o úpadku, nestanoví-li se v insolvenčním zákoně stanoveno jinak.

    Pracovněprávní pohledávky zaměstnanců se uplatňují přímo u insolvenčního správce dlužníka, který jej zastupuje dle § 203 IZ. Nevztahuje se na ně lhůta pro přihlašování pohledávek uvedená v usnesení o úpadku či v usnesení o úpadku včetně prohlášení konkursu (tj. 2 měsíce od zveřejnění usnesení v insolvenčním rejstříku). Mohou tak být uplatněny u insolvenčního správce kdykoliv za trvání insolvenčního řízení, přičemž není žádoucí pro obě strany s uplatněním pohledávky zbytečně vyčkávat.

    Zaměstnanec tak nemusí přihlašovat svou pohledávku k insolvenčnímu soudu. Avšak v praxi často dochází k situacím, kdy zaměstnanec přihlásí svou pohledávku jako ostatní věřitelé, na které se lhůta k přihlašování pohledávek vztahuje, a to ke spisové značce insolvenčního řízení k insolvenčnímu soudu. Pro zaměstnance se tímto však nic nezmění, postup s jeho pracovněprávním nárokem bude stejný a lze jej uspokojit kdykoliv po zjištění úpadku. Někteří tak postupují účelně, neboť je pak předmětná pohledávka součástí insolvenčního spisu, je zveřejněna v insolvenčním rejstříku, a je tak vykázáno doručení jejich pohledávky.

    Zaměstnanec nemusí přihlašovat svoji pohledávku ani na formuláři k přihlašování pohledávky. Z důvodu přehlednosti lze však použití formuláře doporučit. Svůj nárok musí zaměstnanec jako každý jiný věřitel prokázat a doložit listiny prokazující existenci jeho pohledávky. Těmito listinami jsou zejména pracovní smlouva, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce, výplatní pásky, mzdový výměr, evidenční list atd.

    Dle § 203 odst. 2 IZ je stanoveno, že neuplatní-li dlužníkův zaměstnanec pracovněprávní pohledávky uvedené ve shora citovaném § 169 odst. 1 písm.a) IZ v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka.

    Pro úplnost uvádím, že § 203 odst. 4 IZ nabízí navíc neuspokojenému zaměstnanci dlužníka nástroj obrany v podobě žaloby proti osobě s dispozičními oprávněními (zde insolvenčnímu správci) v případě neuspokojení pohledávky v plné výši a včas z majetkové podstaty dlužníka.

    V praxi však často dochází k situacím, kdy dlužník (zaměstnavatel) neposkytne součinnost insolvenčnímu správci a nedojde k předání účetnictví a dalších listin, ze kterých by insolvenční správce zjistil výši dlužných pracovněprávních pohledávek. Je tedy žádoucí, aby zaměstnanec svoji pracovněprávní pohledávku správně vyčíslil a uvedl, v jaké části byla jeho pohledávka uhrazena úřadem práce.

    Uplatnění pohledávky u Úřadu práce České republiky

    Zde se dostáváme k další možnosti ochrany zaměstnance mimo insolvenční zákon, a to k ochraně spočívající k přiznání mzdových nároků úřadem práce zaměstnanci, jehož zaměstnavatel je v platební neschopnosti dle zákona č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.

    Tento zákon nejdříve definuje, kdo se rozumí zaměstnancem a za které zaměstnavatele Úřad práce České republiky uhradí nevyplacené pracovněprávní nároky zaměstnanců. Na Úřad práce České republiky se může obrátit zaměstnanec, který má či měl se svým zaměstnavatelem uzavřenou pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti. Zaměstnanec se obrací na místně příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce České republiky dle sídla či bydliště zaměstnavatele (nemá-li sídlo) s písemnou žádostí na formuláři.

    Zaměstnanec evidující pracovněprávní pohledávku může požadovat proplacení mzdových nároků, a to mzdy, platu, její náhradu, odstupné, odměny. Požadovat splatné mzdové nároky může za rozhodné období, tj. kalendářní měsíc, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, jakož i tři kalendářní měsíce předcházející tomuto měsíci a tři kalendářní měsíce následující po tomto měsíci.

    Místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce vyvěsí na úřední desce neprodleně poté, co jí soud vyrozumí o vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo o zahájeném insolvenčního řízení, informace o zaměstnavatelích, jejichž zaměstnanci mohou uplatnit své mzdové nároky u krajské pobočky Úřadu práce a o lhůtě, do které mohou zaměstnanci tyto nároky uplatnit. Současně to ohlásí i všem krajským pobočkám Úřadu práce a Ministerstvu práce a sociálních věcí.

    Lhůta pro uplatnění mzdových nároků činí 5 měsíců a 15 dní a počíná běžet po dni, kdy místně příslušná krajská pobočka Úřadu práce zveřejnila shora uvedené informace. Tato lhůta je odlišná v případě, když dojde k zániku moratoria nebo nedojde k vydání usnesení o úpadku po zahájení insolvenčního řízení. V těchto případech končí lhůta v den právní moci rozhodnutí o zániku moratoria nebo zastavení řízení.

    Důležité je také zmínit rozsah, v jakém může být jednotlivý zaměstnanec uspokojen. Tento rozsah odpovídá splatným mzdovým nárokům za tři kalendářní měsíce rozhodného období. Další nároky u stejného zaměstnavatele mohou být uspokojeny až po uplynutí 12 měsíců ode dne vydání příkazu k úhradě mzdových nároků.

    Celková výše mzdových nároků za jeden měsíc činí maximálně 1,5x rozhodná částka, která je stanovena ve sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí pro 12 měsíců, a to ve výši průměrné mzdy v národním hospodářství za předchozí kalendářní rok. Rozhodným dnem je den vyhlášení moratoria či zahájení insolvenčního řízení. Pro období od 1. 5. 2015 do 30. 4. 2016 platí sdělení MPSV č. 94/2015 Sb., v němž je stanovena rozhodná částka 25.686,-Kč.

    Úřad práce po obdržení žádosti do sedmi dnů vyzve zaměstnavatele nebo insolvenčního správce k doložení písemných podkladů o dlužných mzdových nárocích za rozhodné období. V případě neposkytnutí součinnosti zaměstnavatele či zaměstnance, vyplatí Úřad práce mzdové nároky dle minimální mzdy (tj. 1 měsíc = 1 minimální mzda ;(nyní od 1. 1. 2016 9.900,-Kč hrubého). Je tedy nutné své mzdové nároky náležitě prokázat a doložit listinné důkazy, na základě kterých lze nároky zaměstnance vzít za prokázané.

    Zaměstnanec se poté může obrátit na insolvenčního správce se zbývající částí jeho neuspokojených mzdových nároků. V insolvenčním řízení není pro uplatnění pracovněprávních nároku limitován počtem kalendářních měsíců, jak je tomu při řízení u Úřadu práce.

    Závěr

    Zaměstnanci je tedy poskytnuta hned dvojí možnost domoci se svých pracovněprávních nároků, přičemž jsou tyto dvě cesty značně provázány. Zaměstnanci bych doporučila v okamžiku zahájeného insolvenčního řízení nebo s vyhlášením moratoria jeho zaměstnavatele uplatnit pracovněprávní nárok nejdříve u místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce České republiky a v rozsahu, v jakém nebude uspokojen, se po zjištění úpadku obrátit na insolvenčního správce se zbývajícím pracovněprávním nárokem.
     

    Mgr. Eva Brožová

    Mgr. Eva Brožová
    ,
    advokátka

    e-mail:    eva.brozova@akbroz.cz


    Zdroje:
    Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele.
    Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, insolvenční zákon
    Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

    --------------------------------------------------------
    [1] Dále § 3 odst. 2 IZ definuje právní domněnku: „Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí,“ nebo pokud dlužník nedoložil listiny ke svému insolvenčnímu návrhu, jako jsou seznamy zaměstnanců, majetku, závazků a listiny prokazující úpadek. V odst. 3 je uvedeno, že dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má – li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Eva Brožová
    23. 2. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Může insolvenční správce úspěšně žalovat dlužníka na vyklizení z nemovitosti užívané jako obydlí?
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Sjednání insolvenční doložky jako porušení péče řádného hospodáře?
    • Ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy
    • Povinnost péče řádného hospodáře v insolvenčním řízení
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
    • Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 2.: Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy
    • Povinnosti zástavního věřitele před započetím výkonu zástavního práva

    Související produkty

    Online kurzy

    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    • Právní úprava dovolené od 1. 1. 2021
    • Pracovní smlouva a její náležitosti
    • Zahraniční trendy pracovněprávních vztahů u franchizových konceptů
    Lektoři kurzů
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Nataša Randlová
    JUDr. Nataša Randlová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Úrokové sazby podnikatelských úvěrů
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Stavební deník
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Usnesení, jímž soudní exekutor k návrhu oprávněné podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pravomocně zastavil exekuci po jejím skončení vymožením, nezakládá překážku věci...

    Podněcování k trestnému činu (exkluzivně pro předplatitele)

    Závěr, že jde o trestný čin, který, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu se uplatní jen za...

    Propadnutí věci (exkluzivně pro předplatitele)

    Zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, včetně plodů a užitků, a) která byla, byť jen zčásti, nabyta za věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti,...

    Vydržení (exkluzivně pro předplatitele)

    Podmínkou mimořádného vydržení (§ 1095 o. z.) není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.