epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    13. 3. 2025
    ID: 119325upozornění pro uživatele

    Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení

    Předběžná opatření hrají klíčovou roli v soudním řízení, zejména tam, kde hrozí nevratné důsledky nebo je třeba rychle a dočasně upravit poměry mezi účastníky. V insolvenčním řízení jejich význam ještě roste – mohou sloužit k ochraně majetkové podstaty dlužníka, zabránění převodu majetku či zajištění práv věřitelů. Nezbytnou součástí tohoto mechanismu je složení jistoty, která chrání protistranu před možnou škodou způsobenou nařízením předběžného opatření.

    Avšak ne vždy je počáteční výše jistoty dostačující. Právní úprava proto umožňuje její dodatečné navýšení – tzv. doplatek jistoty.

    Právní rámec nařízení předběžného opatření v insolvenčním řízení

    Institut předběžného opatření je upraven v § 74 a násl. zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „OSŘ“). Insolvenční řízení je v mnohém od občanského soudního řízení specifické, proto jsou také některé aspekty předběžného opatření upraveny rovněž v zákoně 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen „IZ“). Právní úprava zakotvená v OSŘ se pro insolvenční řízení použije podpůrně.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Jinakost úpravy insolvenčního řízení vychází mnohdy z odlišného účelu a charakteru obou řízení. Insolvenční řízení má za cíl řešit úpadek dlužníka a uspořádání vztahu mezi ním a jeho věřiteli. Hlavním cílem je zajistit spravedlivé rozdělení majetku mezi věřitele. Proto je zapotřebí, aby předběžná opatření v insolvenčním řízení chránila majetkovou podstatu dlužníka a zajistila spravedlivé a rovné postavení všech věřitelů.

    V tomto článku je nicméně na řešený institut nahlíženo izolovaně, z pohledu jeho využití v incidenčních sporech v souvislosti s doplatkovou povinností.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nařízení předběžného opatření po zahájení řízení

    Předběžné opatření lze nařídit před zahájením řízení i v jeho průběhu, pakliže vyvstane potřeba řešit situaci mezi účastníky až po zahájení řízení ve věci samé.

    V občanském soudním řízení může soud předběžné opatření nařídit pouze na návrh.[1] Podle § 102 odst. 1 OSŘ platí, že: „Je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření“. Soud může nařídit předběžné opatření na návrh účastníka řízení ve věci samé. Účastníci řízení ve věci samé jsou současně účastníky řízení o předběžném opatření. Podmínkou pro rozhodnutí ve věci vydání předběžného opatření je věcná spojitost mezi oběma řízeními.

    Vedle toho je naopak pro insolvenční řízení (resp. jeho hlavní linku) typické, že insolvenční soud může dle § 82 odst. 1 věta první IZ nařídit předběžné opatření i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Velmi často se lze setkat s tím, že insolvenční soud nařídí předběžné opatření, kterým dojde k ustanovení předběžného správce, omezení účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, atd. V rámci tzv. incidenčních sporů se nicméně setkáme s mechanismem předběžných opatření zmíněných výše.

    Jistota a doplatek

    Dle subsidiární právní úpravy platí, že nejpozději v den, kdy navrhovatel předloží soudu návrh na předběžné opatření, složí také jistotu ve výši 10.000 Kč (resp. v podnikatelských věcech 50.000 Kč). Takto musí navrhovatel postupovat bez jakékoliv výzvy soudu.[2]  Až na zákonem stanovené výjimky (viz níže) se dané pravidlo uplatní i v incidenčních sporech.

    Účelem složení jistoty je zajištění nároku na náhradu škody nebo jiné újmy, jež by mohla vzniknout v důsledku nařízení předběžného opatření osobě odlišné od navrhovatele. Základní výše jistoty stanovená zákonem samozřejmě nemusí být s ohledem na konkrétní okolnosti případu dostatečná, z tohoto důvodu bylo vlivem novely učiněné zákonem 69/2011 Sb. a zákonem 296/2017 Sb. pozměněno znění zákona, vlivem kterého je v rámci § 75b odst. 1 OSŘ obsaženo oprávnění předsedy senátu jistotu zvýšit, pokud dospěje k závěru, že složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením anebo pakliže se jedná o opakovaný návrh na nařízení předběžného opatření, kdy navrhovatel ve věci týchž účastníků požaduje z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů.[3] Výše nedoplatku závisí čistě na úvaze soudu. Zákonná lhůta k jeho úhradě činí 3 dny a protože jde o lhůtu zákonnou, předseda senátu (samosoudce) ji nemůže prodloužit ani na žádost navrhovatele.[4]
     

    Obrana dlužníka a vyloučení doplatkové povinnosti

    Obrana dlužníka proti nařízenému předběžnému opatření v rámci insolvenčního řízení může spočívat zejména ve včasném podání odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření.

    Kromě toho zákon přiznává dlužníkovi v § 76h OSŘ oprávnění navrhnout, aby předseda senátu vyzval navrhovatele ke složení doplatku jistoty (§ 75b odst. 1 věta druhá OSŘ). Uvedený návrh lze z logiky věci učinit pouze dokud trvají účinky předběžného opatření[5], nejde však o jedinou limitaci (viz níže). Návrh musí dlužník řádně odůvodnit, tj. uvést a doložit, z jakých důvodů složená jistota zjevně nepostačuje k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením. Výše doplatku i v tomto případě záleží na úvaze soudu, který ji stanoví s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu.

    Soudní praxe zastává názor, že pokud je návrh na vydání předběžného opatření doručen soudu spolu s žalobou a soud návrhu vyhoví a předběžné opatření nařídí, je předběžné opatření nařízeno podle § 102 odst. 1 občanského soudního řízení až po zahájení řízení ve věci samé[6].
     

    Tento přístup s sebou nese konsekvence spočívající v tom, že bylo-li předběžné opatření nařízeno až po zahájení řízení (§ 102 odst. 1 OSŘ), právní úprava složení doplatku jistoty na návrh žalovaného se neužije. V textaci § 102 odst. 3 OSŘ je totiž obsažen taxativní výčet ustanovení OSŘ týkajících se předběžných opatření nařízených před zahájením řízení ve věci samé, avšak § 76h OSŘ v tomto výčtu zmíněn není, pročež se žalovaný nemůže domáhat toho, aby soud vyzval navrhovatele ke složení doplatku, resp. soud nemůže vyhovět návrhu žalovaného na uložení povinnosti navrhovateli složit doplatek jistoty.[7] Doktrína tento závěr potvrzuje[8].
     

    Judikatura

    Složením doplatku jistoty v souvislosti s nařízením předběžného opatření se zabýval také Ústavní soud. Insolvenční správce se v rámci incidenčního sporu domáhal určení neúčinnosti právního jednání dlužníka a uložení povinnosti členu statutárního orgánu vydat do majetkové podstaty dlužníka prospěch nabytý z předmětného neúčinného právního jednání. Současně insolvenční správce navrhoval nařízení předběžného opatření, kterým by bylo žalované zakázáno převádět a jinak nakládat s cennými papíry, které nabyla od dlužníka na základě napadeného jednání. Žalobce složil jistotu ve výši 10.000 Kč. Žalovaná posléze navrhla, aby soud uložil žalobci zaplatit doplatek jistoty, kvůli možné náhradě újmy, jež jí předběžným opatřením pravděpodobně vznikne. Insolvenční soud návrh žalované zamítl s tím, že v případě nařízení předběžného opatření po zahájení řízení ve věci samé se nepoužije úprava § 76h OSŘ. V návaznosti na odvolání žalované odvolací soud rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Ústavní soud v reakci na ústavní stížnost žalované neshledal obě rozhodnutí za protiústavní a ústavní stížnost odmítl.[9]

    Rovněž Vrchní soud v Praze[10] v jiné věci poukázal na to, že „[p]okud jde o návrh na doplatek jistoty podle § 76h o. s. ř., soud I. stupně vycházeje z dikce ustanovení § 102 odst. 3 o. s. ř. dovodil, že byl-li v této věci návrh na nařízení předběžného opatření podán za řízení, je doplatková povinnost vyloučena“.



    Mgr. Kateřina Kösslerová

    Advokátka


     
    KLB Legal, s.r.o., advokátní kancelář
     
    Letenská 121/8
    118 00 Praha 1
     
    Tel.:    +420 739 040 363
    e-mail: info@klblegal.cz

    [1] LEVÝ, Jiří. § 75 [Nařízení předběžného opatření]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 373, marg. č. 1.

    [2] LEVÝ, Jiří. § 75b [Jistota k zajištění náhrady škody]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 377, marg. č. 1.

    [3] LEVÝ, Jiří. § 75b [Jistota k zajištění náhrady škody]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 378, marg. č. 10.

    [4] LEVÝ, Jiří. § 75b [Jistota k zajištění náhrady škody]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 379, marg. č. 11.

    [5] Podle § 76h OSŘ platí: „Dokud trvají účinky předběžného opatření, může předseda senátu vyzvat navrhovatele ke složení doplatku jistoty (§ 75b odst. 1 věta druhá) ve lhůtě 3 dnů; učiní tak jen na návrh toho, komu byla předběžným opatřením uložena povinnost.“

    [6] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6.12.2024, čj. 104 VSPH 803/2024-58.

    [7] § 102 in SVOBODA, SMOLÍK, LEVÝ, DOLEŽÍLEK a kol., Občanský soudní řád. 3 vydání. (3. aktualizace), [Beck-online]. C.H.BECK  [cit. 2025-1-7]. Dostupné z www.beck-online.cz.

    [8] LEVÝ, Jiří. § 102 [Předběžné opatření a zajištění důkazu po zahájení řízení]. In: SVOBODA, Karel, SMOLÍK, Petr, LEVÝ, Jiří, DOLEŽÍLEK, Jiří a kol. Občanský soudní řád. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 509–510, marg. č. 7.: „Pro předběžná opatření po zahájení řízení výslovně neplatí [...] § 76h, tzn. v řízení ve věci samé účastník, kterému byla předběžným opatřením uložena povinnost, není oprávněn podat návrh, aby soud vyzval navrhovatele předběžného opatření ke složení doplatku jistoty, když vyzvat navrhovatele předběžného opatření ke složení doplatku jistoty může jen předseda senátu (samosoudce) podle § 75b odst. 1 bezodkladně po podání návrhu na nařízení předběžného opatření, nejpozději do vydání rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření.“

    [9] Usnesení Ústavního soudu ze dne 30.5.2023, sp.zn. III. ÚS 435/23-1

    [10] Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6.12.2024, čj. 104 VSPH 803/2024-58.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Kateřina Kösslerová (KLB Legal)
    13. 3. 2025

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Blanketní stížnost
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.