28. 1. 2016
ID: 100057upozornění pro uživatele

Specifika pracovního poměru řidičů nákladních automobilů v mezinárodní dopravě

Pracovní poměr řidičů nákladních automobilů zejména v mezinárodní přepravě je velmi specifický, neboť se na toto povolání vztahuje řada speciálních právních předpisů na mezinárodní úrovni, které upravují zvláštní práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců. Společnosti, jejichž předmětem podnikání je mezinárodní přeprava zboží, proto musí zohlednit všechny tyto zvláštní předpisy v pracovněprávních smlouvách, na základě kterých vznikají pracovněprávní vztahy mezi těmito společnosti a řidiči jejich nákladních automobilů.

 
 Schaffer & Partner Legal, s.r.o., advokátní kancelář
 
Zvláštní právní předpisy vztahující se na řidiče nákladních automobilů

Na území států patřících do Evropské Unie je právní úprava v mnohém sjednocena, neboť jejich vnitrostátní právní předpisy musí být v souladu s právní úpravou na úrovni Evropské unie. K hlavním přímo aplikovatelným evropským předpisům patří Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (dále jen „Nařízení o harmonizaci v silniční dopravě“). Nařízení o harmonizaci v silniční přepravě se vztahuje na přepravu zboží vozidly, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 3,5 tuny. [1] Nařízení o harmonizaci v silniční dopravě bylo vydáno za účelem zlepšení sociálních podmínek a celkové bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích.

V českém právním řádu jsou příslušné předpisy Evropských společenství v návaznosti na přímo použitelné předpisy Evropských společenství, které upravují odchylně pracovní dobu a dobu odpočinku zaměstnanců v dopravě, kam patří i členové osádky nákladního automobilu, zapracovány v Nařízení vlády č. 589/2006 Sb.

Speciální úprava rozložení pracovní doby

Řidiči kamionů musí dodržovat specifickou zákonnou úpravu doby jízdy a povinných přestávek. Jejich zaměstnavatelé musí proto při plánování přepravních tras a jejich trvání brát v úvahu maximální možnou dobu nepřetržité jízdy řidičů, povinné přestávky a doby odpočinku mezi jednotlivými jízdami.

Specifická úprava mzdy

Řidiči nákladních automobilů mají nárok nejenom na mzdu, ale také na stravné v rámci jejich pracovních cest. Minimální výše stravného je stanovena zvláštními předpisy každého státu rozdílně.  Řidičům náleží stravné ve výši dle délky pracovní cesty. Výše stravného v západních zemích je výrazně vyšší než zákonem stanovená sazba stravného v České republice. Jelikož zaměstnavatelé často poskytují svým zaměstnancům pouze minimální mzdu, která má být dorovnána právě poskytnutým stravným, jsou pro řidiče kamionů pracovní cesty převážně na území České republiky nevýhodné, pokud jim zaměstnavatel neposkytne jiný bonus, který by zohledňoval řidiče kamionů jezdící převážně na území České republiky, před řidiči, kteří jsou často vysílány na služební cesty do zahraničí (např. do Německa, kde základní sazba stravného činí 45 € oproti 163,- CZK na území ČR). Zahraniční stravné může být sníženo na 75 % základní sazby zahraničního stravného stanovené prováděcím předpisem pro příslušný stát, jestliže se tak zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou nebo jestliže tak zaměstnavatel určí před vysláním zaměstnance na pracovní cestu.[2]

Zákon umožňuje zaměstnavatelům poskytnout svým zaměstnancům, kteří jsou vysíláni na zahraniční pracovní cesty poskytnout kapesné. Poskytnutí kapesného je do určité výše daňově výhodné jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, neboť kapesné ve výši do 40 % zahraničního stravného není předmětem zdanění a sociálního a zdravotního pojištění.

Dle Nařízení o harmonizaci v silniční dopravě Zaměstnavatel nesmí odměňovat řidiče prémiovým zvýhodněním nebo příplatky, za ujetou vzdálenost nebo objem přepravovaného zboží, pokud by tyto odměny mohly vést k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo by podněcovaly k porušování právních předpisů.

Pro pracovní pozici řidiče nákladního automobilu je typická práce přesčas. Zákon stanoví, že za práci přesčas zaměstnanci zpravidla přísluší příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel se však se zaměstnancem mohou dohodnout, že místo příplatku je zaměstnanci poskytnuto náhradní volno v rozsahu práce konané přesčas. [3]

Závěr

Na pracovněprávní vztahy mezi zaměstnanci na pozici řidičů nákladních automobilů a jejich zaměstnavateli dopadá řada speciálních právních předpisů nejen na vnitrostátní ale také na mezinárodní úrovni, které upravují zvláštní práva a povinnosti pro zaměstnavatele i zaměstnance na této pozici. Zaměstnavatelé, jejichž předmětem podnikání je vnitrostátní či mezinárodní přeprava zboží, by proto na ně měli klást důraz a zohledňovat je při tvorbě pracovních smluv pro své zaměstnance, neboť pracovní smlouvy pro tuto pracovní pozici by měly obsahovat určitá specifická ustanovení.


Mgr. Sandra Králíková
,
advokátní koncipient

Mgr. Dagmar Junková
,
advokát


Schaffer & Partner Legal, s.r.o., advokátní kancelář 

Gallery Myšák
Vodičkova 710/31
110 00  Praha 1

Tel.: +420 221 506 300
Fax: +420 221 506 301
e-mail: info@schaffer-partner.cz


--------------------------------------------------------------------------------
[1] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, článek 2 odst. 1
[2] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
[3] Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů , § 114


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz