17. 1. 2018
ID: 106936upozornění pro uživatele
Valorizace maximálních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a nekolidujícího výdělku) od 1. 1. 2018
Od 1. ledna 2018 se na základě pravidelné každoroční úpravy[1] zvyšují maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje, a to na základě valorizace minimální mzdy, i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírající podporu a činné v nekolidujícím zaměstnání, leč protentokrát s ohledem na změny právní úpravy nekolidujícího zaměstnání v r. 2017 nejde o výhodu nikterak významnou.
Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku 2017 činila, podle sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí 447/2017 Sb., 28 761 Kč. Maximální výše podpory v nezaměstnanosti tak může dosáhnout až 16 682 Kč měsíčně, jestliže žádost o podporu byla podána po 31. prosinci 2017, tedy v r. 2018. (Jestliže byla žádost o podporu v nezaměstnanosti uplatněna ještě do 31. prosince 2017, pak její maximální možná výše činí 15 660 Kč měsíčně.) Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Nejvyšší podpora při rekvalifikaci nastoupené v r. 2018 tak může dosáhnout až 18 695 Kč za měsíc. (Pokud uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci v r. 2017, činí maximální podpora při rekvalifikaci 17 550 Kč.) To jsou tedy maximální výše sociálních dávek, přičemž obecná pravidla určení výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci již byly popsána.[2]
Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (ze samostatné výdělečné činnosti), anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, [3] jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání) se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. Podpora v nezaměstnanosti tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby 4315 Kč, 3452 Kč, 3164 Kč (dosud šlo resp. jde o částky 4050 Kč, 3240 Kč, 2970). Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy 4027 Kč (dosud šlo resp. jde o částku 3780 Kč).
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání podle ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, ale už ne dohody o provedení práce, pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tedy v r. 2017 5500 Kč a v r. 2018 6100 Kč),[4] přičemž pokud by nezaměstnaný vykonával více takových činností, tak se výdělky sčítají. Možnost pracovat a vydělávat si v nekolidujícím zaměstnání je určena uchazečům, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, buď vůbec, nebo po vyčerpání její podpůrčí doby.[5] Až do 28. 7. 2017, popř. ještě po přechodnou dobu 3 měsíců, si drtivá většina lidí registrovaných na úřadu práce a pracující v nekolidujícím zaměstnání (mělo jít podle údajů vykazovaných MPSV až o 95 % lidí) vydělávala v rámci dohody o provedení práce, [6] protože z ní se platí jen daň z příjmu (a ještě ne vždy), pojistné (zdravotní a sociální) se odvádí až od výdělku 10 001 Kč, takže dostávali celý hrubý výdělek (ve výši maximálně poloviny měsíční minimální mzdy) jako čistý, protože pokud podepsali u zaměstnavatele prohlášení poplatníka k dani (tzv. růžový papír), pokryla měsíční daňovou zálohu měsíční sleva na dani na poplatníka, a pokud jej nepodepsali a byla odváděna srážková daň, mohli podat v následujícím roce daňové přiznání, daň zúčtovat a získat ji od finančního úřadu zpět. Náležela jim tedy čistá odměna, jen případně dostali část peněz až později. Zaměstnání na dohodu o provedení práce bylo výhodné i pro zaměstnavatele, protože neodváděl za zaměstnance žádné pojištění, kdežto při dohodě o pracovní činnosti (popř. pracovním poměru, pokud vůbec někdo vykonává nekolidující zaměstnání v jeho režimu), jestliže měsíční odměna dosáhne 2500 Kč, platí pojistné jak samotný zaměstnanec, tak jej odvádí i zaměstnavatel za zaměstnance, a to ve výši celých 43 % ze zaměstnancova hrubého výdělku. Náklady na zaměstnance tak vzrostly, takže je otázka, zda vůbec mají nadále zaměstnavatelé zájem nadále takhle uchazeče o zaměstnání (legálně) zaměstnávat a zda uchazeči o zaměstnání nějakou práci (oficiálně) seženou. Pokud si někdo dříve na dohodu o provedení práce vydělal oněch maximálních 5500 Kč hrubého a podepsal prohlášení k dani, dostal 5500 Kč čistého. Pokud nepodepsal, dostal 4675 Kč (ale odvedenou daň mohl získat následně zpět). Jestliže však musel od 29. 7. 2017 nebo po uplynutí přechodného období přejít z dohody o provedení práce do jiné formy pro závislou práci, tak už dostává jenom 4151 Kč měsíčně, pokud podepsal prohlášení k dani, nebo 3041 Kč, pokud ho nepodepsal. Pakliže mu v práci přidají, protože si může od ledna 2018 vydělat o 600 Kč více (nebo proto, že je k tomu zaměstnavatel nucen v důsledku zvýšení minimální mzdy), tak stejně hodně z nárůstu mzdy připadne na pojištění – z 6100 Kč mu zůstane 4 766 Kč, pokud podepsal prohlášení, nebo 3 536 Kč, pokud nepodepsal. (V uvedených příkladech počítáme pro zjednodušení jen s daňovou slevou na poplatníka.) Nekolidující zaměstnání je tak i přes zvýšení minimální mzdy a limitu maximálního výdělku právě pro nekolidující zaměstnání většinou méně výhodné než bývalo dříve.
Richard W. Fetter,
autor je právníkem specializujícím se na občanské a pracovní právo
___________________________
[1] Ne vždy totiž musí jít, alespoň pokud jde o podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, o zvýšení, pro rok 2010 došlo při nezměněném mechanismu úpravy oproti roku 2009 ke snížení maximální částky obou sociálních dávek.
[2] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[3] Tato problematika byla podrobněji rozebrána zde.
[4] Výkon práce v takovém zaměstnání musí uchazeč nahlásit úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo v den nástupu do výdělečné činnosti a ta mu nesmí bránit v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce.
[5] Registrace úřadem práce má smysl, i když nezaměstnaný už nebo vůbec od počátku registrace nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, protože stát za něj hradí zdravotní pojištění (a nemusí si jej hradit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů ve výši v r. 2017 1485 Kč a v r. 2018 ve výši 1647 Kč) a doba nezaměstnanosti se pak v omezeném rozsahu počítá jako náhradní doba i pro potřebnou dobu důchodového pojištění, aby mohl nezaměstnaný získat po dosažení důchodového věku starobní důchod.
[6] Zákaz výkonu nekolidujícího zaměstnání na dohodu o provedení práce byl popsán zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
Uchazeči o zaměstnání, který bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (ze samostatné výdělečné činnosti), anebo u něj nelze průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ stanovit, [3] jakož i uchazeči, který splnil podmínku pro přiznání podpory – podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby (a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání) se podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. Podpora v nezaměstnanosti tedy činí v příslušných úsecích podpůrčí doby 4315 Kč, 3452 Kč, 3164 Kč (dosud šlo resp. jde o částky 4050 Kč, 3240 Kč, 2970). Podpora při rekvalifikaci v uvedených případech činí po celou dobu rekvalifikace 0,14 násobek příslušné částky, tedy 4027 Kč (dosud šlo resp. jde o částku 3780 Kč).
Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání podle ust. § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti nebrání výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, nebo výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, ale už ne dohody o provedení práce, pokud měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tedy v r. 2017 5500 Kč a v r. 2018 6100 Kč),[4] přičemž pokud by nezaměstnaný vykonával více takových činností, tak se výdělky sčítají. Možnost pracovat a vydělávat si v nekolidujícím zaměstnání je určena uchazečům, kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti, buď vůbec, nebo po vyčerpání její podpůrčí doby.[5] Až do 28. 7. 2017, popř. ještě po přechodnou dobu 3 měsíců, si drtivá většina lidí registrovaných na úřadu práce a pracující v nekolidujícím zaměstnání (mělo jít podle údajů vykazovaných MPSV až o 95 % lidí) vydělávala v rámci dohody o provedení práce, [6] protože z ní se platí jen daň z příjmu (a ještě ne vždy), pojistné (zdravotní a sociální) se odvádí až od výdělku 10 001 Kč, takže dostávali celý hrubý výdělek (ve výši maximálně poloviny měsíční minimální mzdy) jako čistý, protože pokud podepsali u zaměstnavatele prohlášení poplatníka k dani (tzv. růžový papír), pokryla měsíční daňovou zálohu měsíční sleva na dani na poplatníka, a pokud jej nepodepsali a byla odváděna srážková daň, mohli podat v následujícím roce daňové přiznání, daň zúčtovat a získat ji od finančního úřadu zpět. Náležela jim tedy čistá odměna, jen případně dostali část peněz až později. Zaměstnání na dohodu o provedení práce bylo výhodné i pro zaměstnavatele, protože neodváděl za zaměstnance žádné pojištění, kdežto při dohodě o pracovní činnosti (popř. pracovním poměru, pokud vůbec někdo vykonává nekolidující zaměstnání v jeho režimu), jestliže měsíční odměna dosáhne 2500 Kč, platí pojistné jak samotný zaměstnanec, tak jej odvádí i zaměstnavatel za zaměstnance, a to ve výši celých 43 % ze zaměstnancova hrubého výdělku. Náklady na zaměstnance tak vzrostly, takže je otázka, zda vůbec mají nadále zaměstnavatelé zájem nadále takhle uchazeče o zaměstnání (legálně) zaměstnávat a zda uchazeči o zaměstnání nějakou práci (oficiálně) seženou. Pokud si někdo dříve na dohodu o provedení práce vydělal oněch maximálních 5500 Kč hrubého a podepsal prohlášení k dani, dostal 5500 Kč čistého. Pokud nepodepsal, dostal 4675 Kč (ale odvedenou daň mohl získat následně zpět). Jestliže však musel od 29. 7. 2017 nebo po uplynutí přechodného období přejít z dohody o provedení práce do jiné formy pro závislou práci, tak už dostává jenom 4151 Kč měsíčně, pokud podepsal prohlášení k dani, nebo 3041 Kč, pokud ho nepodepsal. Pakliže mu v práci přidají, protože si může od ledna 2018 vydělat o 600 Kč více (nebo proto, že je k tomu zaměstnavatel nucen v důsledku zvýšení minimální mzdy), tak stejně hodně z nárůstu mzdy připadne na pojištění – z 6100 Kč mu zůstane 4 766 Kč, pokud podepsal prohlášení, nebo 3 536 Kč, pokud nepodepsal. (V uvedených příkladech počítáme pro zjednodušení jen s daňovou slevou na poplatníka.) Nekolidující zaměstnání je tak i přes zvýšení minimální mzdy a limitu maximálního výdělku právě pro nekolidující zaměstnání většinou méně výhodné než bývalo dříve.
Richard W. Fetter,
autor je právníkem specializujícím se na občanské a pracovní právo
___________________________
[1] Ne vždy totiž musí jít, alespoň pokud jde o podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci, o zvýšení, pro rok 2010 došlo při nezměněném mechanismu úpravy oproti roku 2009 ke snížení maximální částky obou sociálních dávek.
[2] Dostupné na www, k dispozici >>> zde.
[3] Tato problematika byla podrobněji rozebrána zde.
[4] Výkon práce v takovém zaměstnání musí uchazeč nahlásit úřadu práce při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo v den nástupu do výdělečné činnosti a ta mu nesmí bránit v poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování zaměstnání a v přijetí nabídky vhodného zaměstnání od úřadu práce.
[5] Registrace úřadem práce má smysl, i když nezaměstnaný už nebo vůbec od počátku registrace nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci, protože stát za něj hradí zdravotní pojištění (a nemusí si jej hradit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů ve výši v r. 2017 1485 Kč a v r. 2018 ve výši 1647 Kč) a doba nezaměstnanosti se pak v omezeném rozsahu počítá jako náhradní doba i pro potřebnou dobu důchodového pojištění, aby mohl nezaměstnaný získat po dosažení důchodového věku starobní důchod.
[6] Zákaz výkonu nekolidujícího zaměstnání na dohodu o provedení práce byl popsán zde.
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
