epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop1
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    7. 12. 2017
    ID: 106784upozornění pro uživatele

    Odpovídá zaměstnavatel za škodu způsobenou zaměstnancem třetí osobě, i když zaměstnanec jedná v rozporu s jeho pokyny?

    Na první pohled se může zdát, že pokud zaměstnanec sice jedná v souvislosti s pracovním úkolem, ale úmyslně nebo alespoň vědomě poruší v rámci svého úkolu pokyny zaměstnavatele, je spravedlivé, aby zaměstnavatel neměl povinnost nahradit způsobenou škodu, kterou zaměstnanec tímto jednáním způsobil třetí osobě. Tento závěr však především s ohledem na postavení poškozeného není správný. Nalézt vhodná kritéria pro dovození povinnosti nahradit škodu v těchto případech je však velmi komplikované. Jak se k této otázce staví Nejvyšší soud?

     
     Glatzová & Co., s.r.o.
     
    Předpoklad způsobení škody při plnění pracovních úkolů

    Předpoklady pro dovození odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnancem třetí osobě jsou shodné s předpoklady odpovědnosti za pomocníka dle § 2914, případně § 167 občanského zákoníku.[1] Jsou jimi (i) závislost pomocníka (zaměstnance) na pokynech principála (zaměstnavatele) a zařazení do jeho organizační struktury (ii) způsobení škody při výkonu svěřené činnosti a (iii) protiprávní a zaviněné jednání samotného pomocníka, případně jeho odpovědnost z důvodu naplnění deliktní skutkové podstaty, která zavinění nevyžaduje.[2] Doplňuji, že zde ovšem nejsou brány v úvahu případy, kdy je poškozený smluvním partnerem zaměstnavatele, a mohl by se tak domáhat náhrady škody i v rámci smluvní odpovědnosti, což by pro něj bylo většinou výhodnější.[3]

    Určení, že zaměstnanec je v závislém postavení a zda jeho jednání bylo protiprávní a zaviněné, nepředstavuje v právu přinejmenším žádné neobvyklé posuzování. Právě dovození druhého z uvedených předpokladů ale činí největší problémy.

    Nejvyšší soud opakovaně zastává názor, že „rozhodující je věcný vztah činnosti, při níž pracovník škodu způsobil, k úkolům jeho zaměstnavatele, tedy zda při činnosti, jíž byla škoda způsobena, sledoval pracovník z objektivního i subjektivního hlediska plnění svých pracovních úkolů, nebo zda škodu způsobil při činnosti, kterou sledoval jen uspokojování svých zájmů, popř. zájmů jiných osob, byť k ní došlo při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“[4]

    Na první pohled by se mohlo zdát, že pokud zaměstnanec jedná sice v souvislosti s pracovním úkolem, ale alespoň vědomě poruší v rámci svého úkolu pokyny zaměstnavatele, nejedná v zájmu zaměstnavatele, a proto nebude zaměstnavatel za způsobenou škodu odpovídat. Tak tomu ale není.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Příklady ze soudní praxe

    Učitel autoškoly měl od svého zaměstnavatele svěřeno služební vozidlo a povoleno s ním jezdit do místa svého bydliště, popřípadě i ke své přítelkyni, pokud v průběhu cesty „nabíral” žáky. Učitel autoškoly jednoho dne svezl přítelkyni, aniž by dodržel tento pokyn, a způsobil dopravní nehodu. Jeho přítelkyně utrpěla rozsáhlou újmu na zdraví.[5]

    Zaměstnanec použil bez příslušné odborné způsobilosti a „o své vůli“ namísto lešení mostový jeřáb a zranil přitom třetí osobu.[6]

    Zaměstnanec se snažil vykázat z jím střeženého objektu nepovolanou osobu. Následně jí fyzicky bránil v dalším pohybu v objektu, fyzicky ji napadl a způsobil jí těžká poranění. Za to byl dokonce uznán vinným ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví.[7]
    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit


    Kritérium přičitatelnosti při jednání v rozporu s pokyny zaměstnavatele


    Teorie napříč Evropou v zásadě dospívá shodně k názoru, že „zneužití svého postavení by nemělo být samo o sobě důvodem k tomu, aby jednání nebylo v rámci (svěřeného) úkolu, ačkoli v některých případech se může jednat o dokonce o trestný čin.“[8]

    Tento obecný závěr potvrzuje ve své dosavadní judikatuře i Nejvyšší soud. Ten např. v rozhodnutí 21 Cdo 418/2011 dospěl k tomu, že jestliže zaměstnanec při své pracovní činnosti sleduje plnění pracovních úkolů, nepostrádá tato činnost zaměstnance věcný vztah k činnosti zaměstnavatele i přesto, že zaměstnanec při plnění pracovního úkolu postupuje proti výslovnému zákazu zaměstnavatele.

    V daném případě uvedl, že „[…] zaměstnanec žalovaného […] při tom, když […] ve výrobní hale […] z vlastní iniciativy uvedl do pohybu mostový jeřáb, který chtěl použít místo lešení k výměně kabelových rozvodů k počítačovým sítím, neplnil své pracovní úkoly, neboť uvedeným způsobem postupoval proti výslovnému zákazu žalovaného používat jeřáb a jinou zvedací techniku […] Protože však při této činnosti z objektivního i subjektivního hlediska sledoval plnění svých pracovních úkolů (mostový jeřáb uvedl do pohybu proto, aby si zjednal přístup k místu, na němž měl provést výměnu kabelových rozvodů), nepostrádala jeho činnost věcný (vnitřní, účelový) vztah k činnosti žalovaného, který mu uvedený pracovní úkol uložil.“

    V rozhodnutí 25 Cdo 2777/2004 pak Nejvyšší soud dovodil, že zaměstnavatel může být odpovědný za jednání zaměstnance, i pokud se svým jednáním dopustil trestného činu: „[…] je zřejmé, že zaměstnanec žalované, který se snažil vykázat žalobce ze střeženého objektu a následně – byť zcela nevhodným způsobem – mu chtěl fyzicky zabránit v dalším pohybu v objektu, sledoval tímto jednáním plnění úkolů svého zaměstnavatele, k jehož činnosti patřilo zajištění ostrahy objektu, včetně zabránění vstupu nepovolaných osob. […] Subjektivně jednal ve prospěch svého zaměstnavatele a objektivně jeho jednání, byť naplnilo znaky trestného činu, nepostrádalo místní, časový ani věcný vztah k činnosti žalované právnické osoby.“

    Tyto závěry byly potvrzeny i v letošním roce např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 796/2017. I přesto, že Nejvyšší soud dle mých informací doposud v této oblasti neaplikoval úpravu nového občanského zákoníku, lze zatím očekávat, že výklad kritéria při výkonu svěřené činnosti (při plnění pracovních úkolů) podaný Nejvyšším soudem nedozná ani v rámci nové úpravy odpovědnosti za pomocníky podstatné změny.

    Závěr

    Pro dovození povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu způsobené třetí osobě jeho zaměstnancem, který jednal v rozporu s jeho pokyny, není jednoduchá odpověď a posouzení je závislé na okolnostech konkrétního případu. Nejvyšší soud používá i v těchto případech jako kritérium to, zda zaměstnanec sledoval z objektivního i subjektivního hlediska plnění svých pracovních úkolů.


    Mgr. Vojtěch Lovětínský


    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com

     
    __________________________________________________
    [1]
    § 2914
    Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.
    § 167
    Právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě.
    Vzájemný vztah těchto dvou ustanovení, jejichž znění se zčásti aplikačně překrývá, nebyl dle mého soudu doposud v teorii ani soudní praxi jednoznačně vyřešen.
    [2] Srov. Lovětínský, V. Liability for Agents in Czech Tort Law: A Step in the Right Direction? (Is there any Right Direction anyway?). Common Law Review Prague, 2017, č. 14.
    [3] Dále zde nejsou brány v úvahu případy, kdy je poškozeným zaměstnanec stejného zaměstnavatele. Tuto problematiku upravuje zákoník práce.
    [4] Rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 2269/2006. Dále např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 796/2017, které hovoří o ustálené judikatuře.
    [5] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 2269/2006. V tomto případě Nejvyšší soud odpovědnost zaměstnavatele nedovodil.
    [6] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 418/2011.
    [7] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 2777/2004.
    [8] Srov. European Group on Tort Law. Principles of European Tort Law, Text and Commentary. Wien: Springer WienNewYork, 2005, s. 116.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Vojtěch Lovětínský (Glatzová & Co.)
    7. 12. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Společná domácnost
    • Obchodní vedení společnosti
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Poškozený

    Postupem soudu, v jehož důsledku je podle § 206 odst. 3 trestního řádu nezákonně vyloučeno účastenství konkrétní osoby v trestním řízení, se porušuje právo dané osoby na soudní...

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.