epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    7. 12. 2017
    ID: 106784upozornění pro uživatele

    Odpovídá zaměstnavatel za škodu způsobenou zaměstnancem třetí osobě, i když zaměstnanec jedná v rozporu s jeho pokyny?

    Na první pohled se může zdát, že pokud zaměstnanec sice jedná v souvislosti s pracovním úkolem, ale úmyslně nebo alespoň vědomě poruší v rámci svého úkolu pokyny zaměstnavatele, je spravedlivé, aby zaměstnavatel neměl povinnost nahradit způsobenou škodu, kterou zaměstnanec tímto jednáním způsobil třetí osobě. Tento závěr však především s ohledem na postavení poškozeného není správný. Nalézt vhodná kritéria pro dovození povinnosti nahradit škodu v těchto případech je však velmi komplikované. Jak se k této otázce staví Nejvyšší soud?

     
     Glatzová & Co., s.r.o.
     
    Předpoklad způsobení škody při plnění pracovních úkolů

    Předpoklady pro dovození odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnancem třetí osobě jsou shodné s předpoklady odpovědnosti za pomocníka dle § 2914, případně § 167 občanského zákoníku.[1] Jsou jimi (i) závislost pomocníka (zaměstnance) na pokynech principála (zaměstnavatele) a zařazení do jeho organizační struktury (ii) způsobení škody při výkonu svěřené činnosti a (iii) protiprávní a zaviněné jednání samotného pomocníka, případně jeho odpovědnost z důvodu naplnění deliktní skutkové podstaty, která zavinění nevyžaduje.[2] Doplňuji, že zde ovšem nejsou brány v úvahu případy, kdy je poškozený smluvním partnerem zaměstnavatele, a mohl by se tak domáhat náhrady škody i v rámci smluvní odpovědnosti, což by pro něj bylo většinou výhodnější.[3]

    Určení, že zaměstnanec je v závislém postavení a zda jeho jednání bylo protiprávní a zaviněné, nepředstavuje v právu přinejmenším žádné neobvyklé posuzování. Právě dovození druhého z uvedených předpokladů ale činí největší problémy.

    Nejvyšší soud opakovaně zastává názor, že „rozhodující je věcný vztah činnosti, při níž pracovník škodu způsobil, k úkolům jeho zaměstnavatele, tedy zda při činnosti, jíž byla škoda způsobena, sledoval pracovník z objektivního i subjektivního hlediska plnění svých pracovních úkolů, nebo zda škodu způsobil při činnosti, kterou sledoval jen uspokojování svých zájmů, popř. zájmů jiných osob, byť k ní došlo při plnění jeho pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.“[4]

    Na první pohled by se mohlo zdát, že pokud zaměstnanec jedná sice v souvislosti s pracovním úkolem, ale alespoň vědomě poruší v rámci svého úkolu pokyny zaměstnavatele, nejedná v zájmu zaměstnavatele, a proto nebude zaměstnavatel za způsobenou škodu odpovídat. Tak tomu ale není.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Příklady ze soudní praxe

    Učitel autoškoly měl od svého zaměstnavatele svěřeno služební vozidlo a povoleno s ním jezdit do místa svého bydliště, popřípadě i ke své přítelkyni, pokud v průběhu cesty „nabíral” žáky. Učitel autoškoly jednoho dne svezl přítelkyni, aniž by dodržel tento pokyn, a způsobil dopravní nehodu. Jeho přítelkyně utrpěla rozsáhlou újmu na zdraví.[5]

    Zaměstnanec použil bez příslušné odborné způsobilosti a „o své vůli“ namísto lešení mostový jeřáb a zranil přitom třetí osobu.[6]

    Zaměstnanec se snažil vykázat z jím střeženého objektu nepovolanou osobu. Následně jí fyzicky bránil v dalším pohybu v objektu, fyzicky ji napadl a způsobil jí těžká poranění. Za to byl dokonce uznán vinným ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví.[7]
    Reklama
    Rozvod s mezinárodním prvkem (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    Rozvod s mezinárodním prvkem (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    17.6.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit


    Kritérium přičitatelnosti při jednání v rozporu s pokyny zaměstnavatele


    Teorie napříč Evropou v zásadě dospívá shodně k názoru, že „zneužití svého postavení by nemělo být samo o sobě důvodem k tomu, aby jednání nebylo v rámci (svěřeného) úkolu, ačkoli v některých případech se může jednat o dokonce o trestný čin.“[8]

    Tento obecný závěr potvrzuje ve své dosavadní judikatuře i Nejvyšší soud. Ten např. v rozhodnutí 21 Cdo 418/2011 dospěl k tomu, že jestliže zaměstnanec při své pracovní činnosti sleduje plnění pracovních úkolů, nepostrádá tato činnost zaměstnance věcný vztah k činnosti zaměstnavatele i přesto, že zaměstnanec při plnění pracovního úkolu postupuje proti výslovnému zákazu zaměstnavatele.

    V daném případě uvedl, že „[…] zaměstnanec žalovaného […] při tom, když […] ve výrobní hale […] z vlastní iniciativy uvedl do pohybu mostový jeřáb, který chtěl použít místo lešení k výměně kabelových rozvodů k počítačovým sítím, neplnil své pracovní úkoly, neboť uvedeným způsobem postupoval proti výslovnému zákazu žalovaného používat jeřáb a jinou zvedací techniku […] Protože však při této činnosti z objektivního i subjektivního hlediska sledoval plnění svých pracovních úkolů (mostový jeřáb uvedl do pohybu proto, aby si zjednal přístup k místu, na němž měl provést výměnu kabelových rozvodů), nepostrádala jeho činnost věcný (vnitřní, účelový) vztah k činnosti žalovaného, který mu uvedený pracovní úkol uložil.“

    V rozhodnutí 25 Cdo 2777/2004 pak Nejvyšší soud dovodil, že zaměstnavatel může být odpovědný za jednání zaměstnance, i pokud se svým jednáním dopustil trestného činu: „[…] je zřejmé, že zaměstnanec žalované, který se snažil vykázat žalobce ze střeženého objektu a následně – byť zcela nevhodným způsobem – mu chtěl fyzicky zabránit v dalším pohybu v objektu, sledoval tímto jednáním plnění úkolů svého zaměstnavatele, k jehož činnosti patřilo zajištění ostrahy objektu, včetně zabránění vstupu nepovolaných osob. […] Subjektivně jednal ve prospěch svého zaměstnavatele a objektivně jeho jednání, byť naplnilo znaky trestného činu, nepostrádalo místní, časový ani věcný vztah k činnosti žalované právnické osoby.“

    Tyto závěry byly potvrzeny i v letošním roce např. v rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 796/2017. I přesto, že Nejvyšší soud dle mých informací doposud v této oblasti neaplikoval úpravu nového občanského zákoníku, lze zatím očekávat, že výklad kritéria při výkonu svěřené činnosti (při plnění pracovních úkolů) podaný Nejvyšším soudem nedozná ani v rámci nové úpravy odpovědnosti za pomocníky podstatné změny.

    Závěr

    Pro dovození povinnosti zaměstnavatele nahradit škodu způsobené třetí osobě jeho zaměstnancem, který jednal v rozporu s jeho pokyny, není jednoduchá odpověď a posouzení je závislé na okolnostech konkrétního případu. Nejvyšší soud používá i v těchto případech jako kritérium to, zda zaměstnanec sledoval z objektivního i subjektivního hlediska plnění svých pracovních úkolů.


    Mgr. Vojtěch Lovětínský


    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com

     
    __________________________________________________
    [1]
    § 2914
    Kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám. Zavázal-li se však někdo při plnění jiné osoby provést určitou činnost samostatně, nepovažuje se za pomocníka; pokud ho však tato jiná osoba nepečlivě vybrala nebo na něho nedostatečně dohlížela, ručí za splnění jeho povinnosti k náhradě škody.
    § 167
    Právnickou osobu zavazuje protiprávní čin, kterého se při plnění svých úkolů dopustil člen voleného orgánu, zaměstnanec nebo jiný její zástupce vůči třetí osobě.
    Vzájemný vztah těchto dvou ustanovení, jejichž znění se zčásti aplikačně překrývá, nebyl dle mého soudu doposud v teorii ani soudní praxi jednoznačně vyřešen.
    [2] Srov. Lovětínský, V. Liability for Agents in Czech Tort Law: A Step in the Right Direction? (Is there any Right Direction anyway?). Common Law Review Prague, 2017, č. 14.
    [3] Dále zde nejsou brány v úvahu případy, kdy je poškozeným zaměstnanec stejného zaměstnavatele. Tuto problematiku upravuje zákoník práce.
    [4] Rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 2269/2006. Dále např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 796/2017, které hovoří o ustálené judikatuře.
    [5] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 2269/2006. V tomto případě Nejvyšší soud odpovědnost zaměstnavatele nedovodil.
    [6] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 21 Cdo 418/2011.
    [7] Srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu 25 Cdo 2777/2004.
    [8] Srov. European Group on Tort Law. Principles of European Tort Law, Text and Commentary. Wien: Springer WienNewYork, 2005, s. 116.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    Mgr. Vojtěch Lovětínský (Glatzová & Co.)
    7. 12. 2017

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Byznys a paragrafy, díl 9.: Flexinovela zákoníku práce
    • Právní novinky v roce 2025, část druhá – Změna v obsazení soudů, úprava psychoaktivních látek a změny v pracovním právu
    • Návraty zaměstnanců z rodičovské dovolené, záskoky a související otázky trvání pracovního poměru

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.06.2025Rozvod s mezinárodním prvkem (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    • 17.06.2025Bitcoin jako součást finanční strategie společnosti (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    • 20.06.2025Nový stavební zákon – aktuální judikatura (online - živé vysílání) - 20.6.2025
    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • 10 otázek pro ... Filipa Seiferta
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI

    Soudní rozhodnutí

    Majetková podstata

    V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...

    Osvobození od placení zbytku dluhů (exkluzivně pro předplatitele)

    Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...

    Ověření podpisu advokátem (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...

    Pohledávka vyloučená z uspokojení (exkluzivně pro předplatitele)

    Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona  č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...

    Škoda a identifikace poškozeného (exkluzivně pro předplatitele)

    Reflexní škoda je odvozená od škody vzniklé na majetku obchodní společnosti, tudíž existence škody na majetku společníka či akcionáře je závislá na existenci škody na majetku...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.