epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    20. 4. 2018
    ID: 107402upozornění pro uživatele

    Dvojí souběžné uplatnění slevy na poplatníka v kontextu srážek ze mzdy

    Jak postupovat, pokud zaměstnanec podepíše na jedno zdaňovací období „růžový formulář“ prohlášení poplatníka dvakrát u dvou různých souběžných zaměstnavatelů?

     
     Rödl & Partner, advokáti, v.o.s.
     
    Zaměstnavatelé, respektive mzdové účetní zaměstnavatelů se nezřídka setkávají s tím, že zaměstnanci neplní své povinnosti vztahující se k evidenčním, daňovým a obdobným povinnostem zaměstnavatele či povinnostem souvisejícím se zdravotním pojištění a sociálním zabezpečením zcela vzorně.

    Není výjimkou, kdy se stává, že zaměstnanci odevzdávají potřebné podklady pozdě či nesprávně. Jednou z chyb zaměstnanců, se kterou se zaměstnavatel může setkat, je podepsání prohlášení poplatníka na jedno zdaňovací období u dvou různých, nikoliv navazujících[1], zaměstnavatelů – tedy souběžných zaměstnavatelů, jejichž pracovní poměr se zaměstnancem se překrývá, a to buď z pouhé nepozornosti, kdy zaměstnanec zapomene, že prohlášení už u jiného zaměstnavatele podepsal, tak může být důvodem neznalost pravidla, že lze slevu na poplatníka uplatnit pouze jednou za jedno zdaňovací období, či může být oním důvodem naivní (a lichá) naděje, že si dvojího uplatnění slevy na poplatníka nikdo nevšimne a zaměstnanec tak navýší svůj příjem. O to komplikovaněji pak může vypadat situace, kdy jsou takovému zaměstnanci prováděny srážky ze mzdy. Smyslem tohoto článku je tedy nasměrovat na zákonná ustanovení a postup při řešení takové situace.

    Zákon o daních z příjmů a jeho východiska

    Zákon 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“) chyby v odvodech záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti vybíraných srážkou předpokládá a řeší v § 38i.

    Situaci, kdy je za zaměstnance (poplatníka) formou srážek odvedena vyšší záloha na daň ze závislé činnosti, se autoři článku dále věnovat nebudou. Za problematičtější z praktického hlediska totiž považují situaci, kdy je za zaměstnance (poplatníka) formou srážek odvedena nižší záloha na daň ze závislé činnosti. Pokud je sražená záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti nižší, je nutné pro další postup rozlišit, zda již uplynula lhůta pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti či nikoliv.

    V případě, že byla za zaměstnance (poplatníka) prostřednictvím srážek odvedena nižší záloha na daň ze závislé činnosti a lhůta pro podání vyúčtování daně ještě neuplynula, postupuje se podle § 38i odst. 3 zákona o daních z příjmů a tedy může plátce mzdy (zaměstnavatel) rozdíl na zálohách na dani srazit poplatníkovi (zaměstnanci) ze mzdy. O tento dodatečně sražený rozdíl se pak zvýší nejbližší odvod záloh správci daně. Takový postup zákon nepodmiňuje souhlasem zaměstnance. Je přitom nutné si uvědomit, že částka, která se zaměstnanci sráží ze mzdy jako rozdíl,[2] je zálohovou platbou ještě před stanovením daně. Až po jejím sražení a po sražení dalších plateb a příspěvků, jako například pojistné na zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení lze mzdu považovat za mzdu čistou, z níž se následně provádí případné srážky na výkon rozhodnutí, exekuci, výživné či další pohledávky. Pokud tedy zaměstnavatel odvedl na zálohách za zaměstnance méně, než měl, a pokud ještě neuplynula lhůta pro podání vyúčtování daně za toto období, je možné zaměstnanci srazit vzniklý rozdíl (společně s řádnou zálohou na daň ze závislé činnosti). Až po odečtení všech zákonných odvodů, řádné zálohy na daň ze závislé činnosti a onoho rozdílu,[3] lze mzdu považovat za „čistou mzdu“ a z této čisté mzdy pak mohou být dále prováděny srážky ze mzdy dle § 276 a následujících zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „občanský soudní řád“).

    Pokud by už lhůta pro vyúčtování daně za příslušné zdaňovací období uplynula, bude nutné rozlišovat, zda k chybnému srážení a tedy k nedoplatku na daních došlo zaviněním plátce daně (zaměstnavatele) či poplatníka (zaměstnance).

    Pokud by nesprávnou výši záloh (a tedy nedoplatek na dani) zavinil zaměstnavatel (plátce daně) a pokud ještě neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, může zaměstnavatel onen rozdíl srazit zaměstnanci ze mzdy – tato srážka se však bude provádět klasicky až z čisté mzdy jako přednostní pohledávka, neboť půjde o daňovou pohledávku[4] a nikoliv zálohu na dani ve smyslu odvodu z takzvané superhrubé mzdy.

    K tomuto postupu zákon o daních z příjmů ještě dodává, že „U poplatníka, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, může plátce daně v této lhůtě srazit dlužnou částku na záloze nebo přeplacenou částku na měsíčním daňovém bonusu, a to i v případě, že poplatník podal za toto zdaňovací období daňové přiznání.“[5]

    Pokud by nesprávnou výši záloh zavinil zaměstnanec (poplatník), bude buď (za podmínky, že u plátce daně ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně) zaměstnanci po dohodě s ním tato částka společně s úrokem z prodlení[6] srážena jako přednostní pohledávka (klasicky z čisté mzdy), nebo zaměstnavatel tuto skutečnost oznámí správci daně[7] a předloží mu doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu. Nedoplatkem na dani je i jeho příslušenství[8] (penále, zvýšení daně, náklady daňového řízení, úroky a pokuty), které se bude společně s ním srážet přednostně jako daňová pohledávka.[9]

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE
    Praktický postup v případě, že zaměstnanec podepíše vícekrát u souběžných zaměstnavatelů „růžový formulář“ prohlášení poplatníka

    Pokud se tedy stane, že zaměstnanec podepíše na jedno zdaňovací období „růžový formulář“ prohlášení poplatníka u dvou (či více) různých souběžných zaměstnavatelů a tím zaviní nižší částku odvedených záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, bude rozhodujícím faktorem pro další postup okamžik zjištění této skutečnosti.

    Pokud se na tuto skutečnost přijde předtím, než uplyne lhůta k podání vyúčtování na daň, může zaměstnavatel zaměstnanci tento rozdíl srazit ze mzdy jako zálohu na daň. Až z následné čisté mzdy pak budou probíhat klasické srážky ze mzdy (například z důvodů exekuce).

    Pokud se na tuto skutečnost přijde až poté, co lhůta k podání vyúčtování na daň již uplynula, může si zaměstnavatel vybrat ze dvou možných postupů.

    Pokud u zaměstnavatele (plátce mzdy) ještě neuplynula lhůta pro stanovení daně, může zaměstnavatel zaměstnanci vzniklý rozdíl (nedoplatek na dani) „vysrážet“ jako přednostní pohledávku postupem dle občanského soudního řádu. Taková pohledávka bude srážena s ostatními případnými sráženými pohledávkami (například exekuce, výživné apod.).

    Druhou možností zaměstnavatele (a jeho jedinou možností, pokud u zaměstnavatele již uplynula lhůta pro stanovení daně) je oznámit chybnou výši záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti zaměstnance finančnímu úřadu a předložit finančnímu úřadu veškeré doklady nutné k vybrání vzniklého rozdílu – tento rozdíl by pak byl vybírán jako daňová exekuce, která by byla v případě srážek ze mzdy přednostní pohledávkou. I taková daňová exekuce by se pak zařadila mezi ostatní vymáhané pohledávky. O oznámení chybné výše záloh finančnímu úřadu je zaměstnavatel povinen zaměstnance informovat.[10] Autoři článku se domnívají, že tento postup bude v praxi nejčastějším. Rovněž si dovolují poznamenat, že pro tuto příležitost existuje také speciální formulář.

    Pokud by zaměstnavatel nesrazil zaměstnanci dlužnou daň a ani neprovedl oznámení správci daně, jak je stanoveno výše, bude povinen uhradit dlužnou částku sám.[11]

    Reklama
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    17.9.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Nezabavitelná částka

    Je-li nedoplatek na dani srážen ze mzdy zaměstnance klasickým postupem dle občanského soudního řádu jako přednostní pohledávka, dochází zde ze zákona k zohlednění a zachování nezabavitelné částky dle § 278 občanského soudního řádu.

    Autoři článku dospěli k závěru, že je nutné tak postupovat i v případě, že se sráží vyšší částka na zálohu na daň – tedy z takzvané superhrubé mzdy. Tato spojitost sice není zákonem výslovně řešena ani stanovena, avšak s ohledem na smysl a účel zákonného institutu minimální nezabavitelné částky je třeba ji dodržet. I s ohledem na právní úpravu, která nastupuje v případě, že již uplynula lhůta k podání vyúčtování daně a která zaměstnanci zaručuje nezabavitelnou částku, neboť dle ní se má nedoplatek na dani zaměstnanci srazit jako přednostní pohledávka klasickým postupem srážek ze mzdy. Autoři článku tak vyvozují, že je nutné tuto nezabavitelnou částku zachovat zaměstnanci i v případě, že se na chybu určené výše záloh na dani přijde dříve – tedy před uplynutím lhůty pro podání vyúčtování daně. Zákon totiž jistě nemá za cíl postihovat více (tj. nezachovat mu nezabavitelnou částku) zaměstnance, u kterého se na chybu přišlo dříve, než zaměstnance, u kterého se na chybu ve výši záloh přišlo později.

    Pokud by se tedy nepodařilo s ohledem na výše uvedené omezení spočívající v zachování nezabavitelné částky „dosrážet“ zaměstnanci na zálohách po zjištění, že měla být odváděna vyšší záloha, celou zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti, ale pouze její část, ohledně neuhrazené části daně z příjmů by se pak postupovalo dle § 38i, odst. 4 nebo 5 zákona o daních z příjmů dle toho, zda byla nesprávná výše zálohy odváděna zaviněním plátce (zaměstnavatel) či poplatníka daně (zaměstnance).

    Závěr

    Ačkoliv zákon stanovuje postupy provádění oprav na dani z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh, používá pro různé situace pouze jediné slovo srazit, a to i přesto, že jednou je toto slovo použito ve smyslu srazit zálohu na dani ze superhrubé mzdy a podruhé ve významu srazit z čisté mzdy přednostní pohledávku postupem dle občanského soudního řádu. Vždy je však při řešení oprav této daně z příjmů ze závislé činnosti zohledňovat okolnosti konkrétního případu a podle těchto vybrat, který význam slova srazit má být v tomto daném případě použit.


    JUDr. Thomas Britz

    JUDr. Thomas Britz

    advokát, Rechtsanwalt
    Associate Partner

    Ing. Roman Burnus

    Ing. Roman Burnus

    daňový poradce
    Associate Partner

    JUDr. Mgr. Martina Pumprlová
    advokátní koncipientka


    Rödl & Partner, advokáti, v.o.s.

    Platnéřská 2
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 236 163 111
    e-mail:    prag@roedl.com

    Právnická firma roku 2017

    _____________________________________________
    [1] Navazujícím zaměstnavatelem rozumí autoři článku takové zaměstnavatele, kteří zaměstnávají zaměstnance tak, že se jeho pracovní poměr u těchto jednotlivých zaměstnavatelů nepřekrývá. Není přitom nutné, aby pracovní poměry navazovaly bezprostředně po sobě.
    [2] Rozdílu mezi výší záloh, která měla být správně odvedena a mezi skutečnou výší záloh, která byla odvedena.
    [3] Rozdílu mezi výší záloh, která měla být správně odvedena a mezi skutečnou výší záloh, která byla odvedena.
    [4] ve smyslu § 279 odst. 2 písm. d) zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů.
    [5] § 38 i odst. 4, věta druhá zákona o daních z příjmů.
    [6] Případně s dalším příslušenstvím.
    [7] Do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tuto skutečnost zaměstnavatel zjistil.
    [8] § 153 odst. 1 zákona 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.
    [9] Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád I, II Komentář (§ 279 [Výše srážek a přednostní pohledávky]). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, 1600 s. ISBN 978-80-7400-107-9.
    [10] § 38i dost. 6 zákona o daní z příjmů.
    [11] MARTINCOVÁ, Drahomíra. HLAVÁČ, Jiří. BLÁHA Radim. MORÁVEK, Zdeněk. BERÁNEK, Petr. JANOUŠEK, Lubomír. FINARDI, Savina. § 38i (Oprava na dani z příjmů ze závislé činnosti vybírané srážkou formou záloh). Zákon o daních z příjmů. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2017. Dostupný také z: ASPI, ASPI ID KO586_1992CZ.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Thomas Britz, Ing. Roman Burnus, Mgr. Martina Pumprlová (Rödl & Partner)
    20. 4. 2018

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Ochrana oznamovatelů – reflexe zkušeností ohledně příslušné osoby
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Jak na konkurenční doložku
    • Zaměstnanecké dílo a jeho praktické aspekty
    • Firemní influencing pohledem pracovního, autorského práva a ochrany spotřebitele
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.09.2025AI asistent pro právní výzkum a analýzu dokumentů (online - živé vysílání) - 17.9.2025
    • 19.09.2025Dopady novely znaleckého zákona na dokazování znaleckým posudkem v civilním řízení (online - živé vysílání) - 19.9.2025
    • 23.09.2025Investice do startupů – pohled VC fondu vs. pohled startup (online - živé vysílání) - 23.9.2025
    • 24.09.2025ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.9.2025
    • 24.09.2025Mediace a vyjednávání nejen v podnikání (online – živé vysílání) – 24.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Přezkum rozhodnutí CAS vnitrostátními soudy Evropské unie
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Spolehlivost osoby v civilním letectví
    • Právo na soukromí vs. transparentnost firem: Kontroverze kolem evidence skutečných majitelů
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • Konec snižování úrokových sazeb? Klíčová úroková sazba 2T repo zůstala v srpnu na 3,5 %
    • Osvobozený příjem nerovná se automaticky bez povinností: kdy musíte hlásit dar nebo dědictví?
    • K otázce stupně intenzity porušení povinnosti zaměstnance
    • Určení výše přiměřené slevy z kupní ceny
    • Dočasný zákaz výkonu funkce statutára dle zákona o kybernetické bezpečnosti a nové povinnosti pro statutáry
    • Rozpor evidence skutečných majitelů s právem EU a jeho dopad na veřejné zakázky
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Trestní odpovědnost provozovatelů anonymních sítí
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Flexinovela a změny v oblasti jiných důležitých osobních překážek v práci
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Insolvence

    Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...

    Jednočinný souběh (exkluzivně pro předplatitele)

    Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...

    Obnova řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...

    Oddlužení (exkluzivně pro předplatitele)

    Má-li být jediným příjmem, z nějž je dlužník za trvání oddlužení schopen splácet pohledávky svých věřitelů, částka, kterou se označený dárce zavázal v darovací smlouvě...

    Prodej jednotky (exkluzivně pro předplatitele)

    Účelem prodeje jednotky podle § 1184 o. z. je primárně ochrana vlastnického práva (a jeho výkonu) ostatních vlastníků jednotek, byť může mít také sankční povahu – postih...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.