30. 4. 2018
ID: 107494upozornění pro uživatele

Kdy, jak a kolik peněz může získat zaměstnanec insolventního zaměstnavatele od státu

Pokud jsou splněny příslušné podmínky zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), může zaměstnancům místo insolventního zaměstnavatele dlužné mzdové nároky poskytnout úřad práce. Jaké jsou to podmínky? Jak o peníze žádat? A kolik může zaměstnanec dostat?

Aby se zaměstnanci dostali ke svým penězům, musí být splněny dvě základní podmínky: Tou první pochopitelně je, že zaměstnavatel neuspokojil vůbec nebo uspokojil jen částečně splatné mzdové nároky svých zaměstnanců. Tou druhou je, že na zaměstnavatele byl podán insolvenční návrh nebo na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení.

Podmínky a limity peněžité pomoci

Zaměstnanci mohou žádat o pomoc na jakémkoliv úřadu práce (pobočce Úřadu práce ČR), ale nemohou jim výt vyplaceny jakékoliv dlužné peníze. Musí jít o mzdu nebo plat z pracovního poměru, odměnu z dohody o pracovní činnosti, odměnu z dohody o provedení práce, ale to jen za podmínky, že jsou účastni nemocenského pojištění, tedy že jejich měsíční výdělek přesáhl 10 000 Kč hrubého, dále o náhradu mzdy, platu nebo odměny a o odstupné. Stát neplatí např. dlužné cestovní náhrady, náhradu věcné škody nebo škody na zdraví, různé benefity apod. Také lze žádat o peníze jen za určité období. Musí jít o mzdové nároky z měsíce, ve kterém bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, nebo ve kterém byl podán insolvenční návrh, nebo o 3 měsíce před tím či 3 měsíce po tom. Pokud byl návrh podán např. v březnu 2018, je možné žádat o mzdové nároky za dobu prosinec 2017 – červen 2018. Ani nelze sečíst všechny dluhy za toto období, zaměstnanec si musí vybrat jen mzdové nároky za 3 měsíce. Ani nelze uspokojit mzdové nároky vždy v plné výši, je stanoven limit, který činí na 1 měsíc 41 384 Kč, pokud byl insolvenční návrh podán nebo moratorium prohlášeno do 30. dubna 2018, přičemž od 1. května 2018 dochází k valorizaci na částku 44 256 Kč. Celková výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci nesmí totiž překročit za jeden měsíc jeden a půl násobek tzv. rozhodné částky, kterou vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů. Sdělení MPSV č. 53/2018 Sb. uvádí, že rozhodnou částkou pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci je pro období od 1. května 2018 do 30. dubna 2019 částka 29 504 Kč. (Sdělením č. 120/2017 Sb. MPSV vyhlásilo částku 27 589 Kč.)  Protože je možné žádat o mzdové nároky za 3 měsíce, maximální výše pomoci tedy činí 124 152 Kč, pokud byl podán insolvenční návrh nebo prohlášeno moratorium do 30. dubna 2018 a 132 768 Kč, pokud se tak stane od 1. května 2018 do 30. dubna 2019. (Jde o hrubé částky před zdaněním a pojistnými odvody, které úřad práce od požadované částky odečte.)

Také existují časová omezení. Je třeba stihnout lhůtu pro podání žádosti: Mzdové nároky může zaměstnanec uplatnit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících ode dne, kdy jsou informace o možnosti uplatnit mzdové nároky zveřejněny na úřední desce Úřadu práce ČR. (Jestliže v této lhůtě zaniklo moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení nebo soud rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku, lze mzdové nároky uplatnit nejpozději v den zániku moratoria nebo v den právní moci soudního rozhodnutí.) A také je limitována opakovaná pomoc. Po uspokojení alespoň části uplatněných mzdových nároků může úřad práce uspokojit další mzdové nároky téhož zaměstnance uplatněné vůči témuž zaměstnavateli až po uplynutí kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž uplynulo 12 měsíců od posledního měsíce, za který byl mzdový nárok žadatele úřadem práce uspokojen.

Jak napsat žádost

Zaměstnanec uplatní mzdové nároky u úřadu práce písemnou žádostí. V žádosti uvede zejména své jméno, rodné číslo nebo datum narození, adresu bydliště, označení zaměstnavatele, sídlo nebo místo jeho podnikání nebo jeho bydliště, výši uplatňovaných mzdových nároků, údaje potřebné pro výpočet daně z příjmů, kalendářní měsíce rozhodného období, za které uplatňuje mzdové nároky, a způsob jejich výplaty, případně označení účtu u peněžního ústavu, na který by částka odpovídající výši mzdových nároků měla být bezhotovostně převedena, a označení zdravotní pojišťovny, v jejíž prospěch se provádí odvody pojistného. Součástí žádosti mohou být i doklady, kterými může být prokázána výše uplatňovaných mzdových nároků. Při uplatnění mzdových nároků je zaměstnanec povinen prokázat dobu trvání pracovního poměru, dohody o provedení práce, nebo dohody o pracovní činnosti.

Úřad práce vše kontroluje


Souhlasí-li výše mzdových nároků a doba, za kterou zaměstnanec uplatňuje mzdové nároky, s písemným vykázáním dlužných mzdových nároků provedeným zaměstnavatelem nebo insolvenčním správcem, u nichž si úřad práce zaměstnancovu žádost a v ní uvedené údaje ověřuje, tak úřad práce do 10 dnů od předložení tohoto vykázání zaměstnavatelem nebo správcem oznámí zaměstnanci termín, způsob jejich uspokojení a údaj o období, za které mzdové nároky uspokojí, a dá peněžnímu ústavu příkaz k úhradě. Nesouhlasí-li však výše zaměstnancem uplatňovaných mzdových nároků za jeden měsíc s vykázáním předloženým úřadu práce zaměstnavatelem nebo správcem, úřad práce rozhodne o přiznání mzdového nároku zaměstnance za tento měsíc pouze v prokázané výši. Nemůže-li zaměstnanec výši mzdového nároku prokázat, přizná úřad práce mzdový nárok toliko ve výši odpovídající minimální mzdě platné ke dni vyhlášení moratoria před zahájením insolvenčního řízení nebo ke dni podání insolvenčního návrhu.


Terezie Nývltová Vojáčková


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz