3. 9. 2018
ID: 108076upozornění pro uživatele

Odpovědný zástupce agentury práce

Zdroj: shutterstock.com

V tomto článku se budeme zabývat podmínkami pro výkon funkce odpovědného zástupce u agentury práce. Odpovědný zástupce je konkrétní fyzická osoba, která garantuje, že právnická osoba (agentura) splňuje odborné předpoklady pro zprostředkování zaměstnání. Kvalifikovaný odborný zástupce je jednou z podmínek pro udělení povolení vydávaného Generálním ředitelstvím Úřadu práce ČR.

 
ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.  
 

Kdo může být odpovědným zástupcem?

Podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce upravuje § 60 zákona č. 435/2004 Sb., 
o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoZ"). Odpovědným zástupcem agentury může být pouze fyzická osoba, přičemž zákon připouští, aby tuto funkci po splnění zvláštních podmínek[1] vykonávala i zahraniční fyzická osoba.

Fyzická osoba může být ustanovena do funkce odpovědného zástupce pouze u jedné agentury a nesmí být současně držitelem povolení ke zprostředkování zaměstnání jako fyzická osoba. Vlivem této právní úpravy tak na současném trhu práce poptávka po odpovědných zástupcích významně převyšuje jejich nabídku.

Výkon funkce odpovědného zástupce je podmíněn kumulativním splněním následujících požadavků: 

- dosažení věku 18 let a plná svéprávnost;

- bezúhonnost;[2]

- bydliště na území České republiky;

- odborná způsobilost.

Požadavek na odbornou způsobilost odpovědného zástupce agentury práce se skládá ze dvou základních složek – z dosaženého stupně vzdělání a výkonu odborné praxe. Minimální vyžadovaný stupeň dosaženého vzdělání je úplné střední vzdělání s maturitou. Dosažené vzdělání se pak dokládá ověřenou kopií nebo opisem maturitního vysvědčení, příp. tedy vysokoškolského diplomu. Pokud odpovědný zástupce získal svoje vzdělání v zahraničí, je třeba doložit také uznání (nostrifikaci) tohoto zahraničního vzdělání, kterou provádí krajské úřady.

Co se týče podmínky na výkon odborné praxe, pak za předpokladu, že k výkonu odborné praxe docházelo na území České republiky nebo na území států mimo Evropskou unii/Evropský hospodářský prostor a Švýcarska, se výkon této praxe prokazuje úředně ověřenými kopiemi nebo opisy dokladů.

V ostatních případech je třeba výkon praxe doložit tzv. rozhodnutím o uznání odborné kvalifikace, což je samostatné rozhodnutí o odborné způsobilosti, o kterém v samostatném správním řízení rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. V takovém případě musí osoba, která vykonala odbornou praxi na území jiného členského státu EU/EHP nebo Švýcarské konfederace, nejdříve požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí o vydání rozhodnutí o uznání odborné kvalifikace podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace) ve znění pozdějších předpisů.

Je vždy na žadateli, aby doložil takové doklady, kterými prokáže osobní a soustavný výkon činností ve vztahu k oboru, pro který má být zprostředkování zaměstnání povoleno, případně ve vztahu ke zprostředkování zaměstnání obecně. Nejčastějším typem dokladu o vykonané odborné praxi je například pracovní smlouva a další doklad, kterým je doložena délka praxe (např. dohoda o skončení pracovního poměru, zápočtové listy, případně potvrzení o trvání zaměstnání). Jako výkon odborné praxe by mohl být posouzen také výkon konkrétní živnosti fyzickou osobou.

Jelikož však nikde není stanoven taxativní výčet konkrétních dokladů potřebných pro doložení výkonu odborné praxe, je vhodné, aby v případě nejasností žadatel kontaktoval některého ze zaměstnanců oddělení agentur práce a požádal o konzultaci v konkrétní věci, čímž předejde pozdější potřebě doplňování žádosti na základě písemné výzvy Úřadu práce, která proces udělení povolení zbytečně prodlužuje.

Při posuzování výkonu odborné praxe je důležité také splnit podmínku její minimální délky. V případě dosažení středoškolského vzdělání s maturitou musí být prokázána odborná praxe v délce 5 let, v případě dosaženého vysokoškolského vzdělání je požadovaná délka odborné praxe 2 roky (bez ohledu na obor studia).

Důležitým faktorem pro posouzení odborné praxe je také to, jaký obor/obory, ve kterém/kterých bude zprostředkování zaměstnávání povoleno, označí žadatel v žádosti. Půjde-li žadatel cestou konkrétních oborů, musí prokázat odbornou praxi v každém jednom z nich. Vedle toho může žádat oborové zaměření "bez omezení", avšak v tom případě dokládá praxi jako zprostředkovatel zaměstnání v prostředí Úřadu práce nebo agentury práce. V těchto případech se zpravidla vyžaduje předchozí praxe na Úřadu práce nebo v již existující agentuře, která se dokládá pracovní smlouvou a případně také náplní práce.

Při volbě vhodného zástupce musí agentura práce dbát i na to, aby tato osoba v posledních třech letech nevykonávala funkci odpovědného zástupce u právnické osoby, statutárního orgánu nebo orgánu právnické osoby, které bylo odejmuto povolení ke zprostředkování zaměstnání z důvodů uvedených § 63 odst. 2 písm. a) až f) ZoZ nebo § 63 odst. 3 ZoZ, pojednávajících o důvodech odejmutí povolení ke zprostředkování (§ 60 odst. 2 ZoZ).

Porušení výše uvedených podmínek může vést až k odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání agenturou, což bude znamenat faktickou likvidaci agentury.

Vztah agentury práce a odpovědného zástupce

Novelou ZoZ jsou s účinností od konce července roku 2017 kladeny na výkon funkce odpovědného zástupce zvýšené nároky a současně je zakotvena větší provázanost odpovědného zástupce s agenturou, která se projevuje zejména v povinnosti sjednat mezi odpovědným zástupcem a agenturou práce pracovní smlouvu. Odpovědný zástupce tak nesmí být činný na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Agentury práce, kterým bylo uděleno povolení ještě před 29. 7. 2017, musely svůj vztah s odpovědným zástupcem upravit do tří měsíců od nabytí účinnosti této novelizace, bylo tedy nutné změnit pracovněprávní vztah s odpovědným zástupcem z dohody na pracovní smlouvu. Tato povinnost stále platí, a proto lze rozhodně doporučit, aby agentury, které tak ještě neučinily, toto své pochybení bezodkladně napravily.

Co se týče pracovní doby odpovědného zástupce, ta musí být s agenturou práce sjednána nejméně v rozsahu 20 hodin týdně. Z této povinnosti se však uplatní výjimky, a to pro ty odpovědné zástupce, kteří vedle této funkce vykonávají zároveň funkci statutárního orgánu či člena statutárního orgánu v této agentuře práce. Odpovědný zástupce, který je sám statutárem, nemusí mít na výkon funkce odpovědného zástupce pracovní smlouvu.

Nucený pracovní poměr není však s ohledem na výkon činnosti odpovědného zástupce příliš praktický. Odpovědný zástupce je jako každý jiný zaměstnanec ve vztahu podřízenosti, a je proto obtížně představitelné, že by měl udělovat agentuře autoritativně pokyny spadající do jeho odbornosti a nést za tyto pokyny plnou odpovědnost (viz omezená odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou z nedbalosti). 

Dopustí-li se pak agentura práce porušení právních předpisů v rozsahu, který předpokládá odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání, nemůže automaticky odpovědný zástupce vykonávat svou funkci po dobu následujících tří let, byť učinil vše, co po něm bylo možno spravedlivě požadovat, aby k porušování právních předpisů nedošlo. Tyto aspekty platné a účinné právní úpravy lze považovat za nepřiměřeně přísné a bylo by jistě vhodné do budoucna umožnit odpovědným zástupců, aby prokázali, že svou funkci plnili řádně a v souladu s právními předpisy, i když bylo jejich agentuře odebráno povolení ke zprostředkování zaměstnání a tím jim ponechat možnost dalšího působení v oblasti zprostředkování zaměstnání.
 
Oliva
Mgr. Jakub Oliva
advokát

Mgr. Renata Pirklová
Mgr. Renata Pirklová
advokátní koncipientka




V Jámě 699/1
110 00 Praha 1 

Tel.:    +420 732 441 267


_____________________________
[1] Podle § 60 odst. 6 ZoZ: „Zahraniční fyzická osoba dokládá bezúhonnost též odpovídajícími doklady vydanými státem, jehož je občanem, jakož i státy, ve kterých se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 6 měsíců, nebo v případě, že stát takový doklad nevydává, čestným prohlášením učiněným před příslušným správním nebo soudním orgánem tohoto státu. Doklady nesmí být starší 3 měsíců.“
[2] Bezúhonnost ve smyslu ZoZ významově odpovídá tomu, že osoba nesmí být pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin proti majetku. Dokladem pro doložení této skutečnosti je výpis z Rejstříku trestů starý maximálně 3 měsíce.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz