epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    24. 11. 2020
    ID: 112198upozornění pro uživatele

    Zneužití práva v pracovněprávních vztazích

    Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1815/2018 ze dne 31. 10. 2019 uvedl, že neshledává důvody ke změně svého právního názoru, dle kterého v pracovněprávních vztazích je zneužitím práva třeba rozumět toliko jednání, které je „vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu“. Tento právní názor byl Nejvyšším soudem sice formulován již v roce 2000 a za účinnosti jiného zákoníku práce (zákon č.65/1965 Sb.), ale dle Nejvyššího soudu ČR zůstává současná právní úprava „v podstatě nezměněná“ a uvedený právní názor proto nadále platný.

    Změna uvedeného právního názoru, byl-li vůbec někdy správný, dle názoru autora tohoto článku namístě je, a to nejen pro změněnou právní úpravu, ale i kvůli navazující, nedávné a poměrně přesvědčivě odůvodněné judikatuře samotného Nejvyššího soudu ČR. Tato změna by přitom mohla omezit např. úspešnost těch žalob na neplatnost výpovědi, které jsou podávány jen s cílem získat neodůvodněný majetkový prospěch.

    Výchozí rozhodnutí

    Za výchozí rozhodnutí, dle kterého mohl být výkon práva plynoucího z pracovněprávních vztahů považován za zneužívající (a proto zakázaný), pouze pokud byl veden přímým úmyslem poškodit druhou stranu právního vztahu, je rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 992/99 ze dne 28. 6. 2000. Nejvyšší soud ČR v něm tak interpretoval toto ustanovení § 7 odst. 2 již neúčinného zákoníku práce z roku 1965, ve znění účinném do 31. 12. 2000 – Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zneužívat na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu.

    Svůj závěr, že přímý úmysl poškodit druhou stranu smluvního vztahu je podmínkou použití zákonného zákazu zneužití práva, odůvodnil Nejvyšší soud ČR v odkazovaném rozhodnutí velmi stroze. Lze proto jen spekulovat, že uvedený požadavek byl založen na užití slovního spojení na újmu, které bylo součástí citovaného ustanovení. Takový výklad je ovšem bez dalšího nepřesvědčivý, neboť jednání na újmu nutně neznamená jednání s přímým úmyslem někoho poškodit; slovní spojení na újmu totiž spíše definuje objektivní okolnosti následku jednání než subjektivní vztah jednající osoby k následku.

    Reklama
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 15.2.2023
    15.2.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Navíc, bylo-li slovní spojení na újmu použito dalšími, tehdy účinnými předpisy, ze znění ustanovení, která jej obsahovala, je zjevné, že jím zákonný požadavek na přímý úmysl jednající osoby jednat ke škodě druhého formulován nebyl.

    Lze zmínit např. § 142 odst. 3 věta druhá zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, který upravoval povinnosti soudu při rozhodování o vypořádání spoluvlastnictví – „Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemůže být na újmu osobám, kterým příslušejí práva na nemovitosti váznoucí“. Z účelu tohoto ustanovení plyne, že obecným soudům ukládalo víc než jen nejednat v přímém úmyslu poškodit některou z osob, které příslušelo věcné právo na nemovitosti.

    Další právní předpis, tehdy platný trestní zákoník (zákon č.140/1961 Sb.), který obsahoval mj. zákonnou definici přímého úmyslu, slovní spojení na újmu vůbec neobsahoval[1].

    Současná právní úprava zneužití práva

    Ke dni publikace tohoto článku je normou, která upravuje zneužívající výkon práva, a to pro celou oblast práva soukromého, tedy i pro pracovněprávní vztahy, ustanovení § 8 zákona č. 89/2012, občanský zákoník. Dle něj „Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany“. Toto ustanovení již slovní spojení na újmu neobsahuje, a neobsahuje ani žádné jiné, které by bylo k uvedenému slovnímu spojení rovnocenné nebo jen obdobné. Nelze přitom říct, že by přímý úmysl poškodit druhého byl vlastní pojmu zneužití, tedy že by vyplynul jako jediný subjektivní vztah osoby k předpokládanému následku z analýzy pojmu zneužití.

    Nejvyšší soud ČR přitom za zneužití práva dle § 8 občanského zákoníku považuje výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, resp. se projevující jako rozpor mezi užitkem oprávněného, k němuž výkon práva skutečně směřuje, a užitkem oprávněného, pro nějž je právo poskytnuto, který v krajní podobě může nabýt povahu tzv. šikany, která je výkonem práva za účelem poškození druhé strany (viz např. rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1341/2017 ze dne 28. 3. 2019). Uvedené lze vyložit tak, že dle senátu Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo výkon práva za účelem poškození druhé strany je toliko krajním případem zneužití práva a že o zakázané zneužití práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku se jinak jedná vždy, když je právo vykonáno v rozporu s jeho účelem, bez ohledu na formu zavinění takového výkonu.

    Tomu odpovídá i další názor Nejvyššího soudu ČR prezentovaný v novém rozhodnutí sp. zn. 31 ICdo 36/2020 ze dne 10. 6. 2020, které si díky své přesvědčivosti zasloužilo i několik komentářů od odborné veřejnosti (i na webu epravo.cz či v Bulletinu advokacie 9/2020). Byť Nejvyšší soud ČR v něm vykládal zejména pojem zjevného narušení veřejného pořádku obsažený v ustanovení § 588 občanského zákoníku, vyložil také výše zmíněný § 8 téhož předpisu (tj. „Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany“). Nejvyšší soud ČR uvedl, že Adjektivum „zjevné“ … nelze chápat ve smyslu požadavku na určitou intenzitu zneužití práva, s tím, že v případě „málo intenzivního“ zneužití práva bude ochrana zneužívajícímu jednání poskytnuta. Takový výklad je nepřijatelný; zneužití práva je protiprávním jednáním a nelze mu přiznat ochranu. Rozumíme-li „hodně intenzivním“ zneužitím práva zneužití (přímo) úmyslné, a „málo intenzivním“ např. zneužití vědomě nedbalostní, i tímto rozhodnutím je přímý úmysl poškodit druhou stranu coby podmínka pro zákaz výkonu práva jako zneužívajícího, jak je popsána výše, odmítnut. Zde je namístě znovu připomenout, že § 8 občanského zákoníku je třeba aplikovat na všechny druhy soukromoprávních vztahů, včetně vztahů pracovněprávních; nelze jej resp. neměl by být interpretován rozdílně dle druhu právního vztahu, na který je aplikován.

    Nad rámec uvedeného lze doplnit, že současný zákoník práce č. 262/2006 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013, neposkytoval před svou novelou související s přijetím nového občanského zákoníku ochranu právem neaprobovanému výkonu práva tehdy, byl-li výkon v rozporu s dobrými mravy, a ne v rozporu s výslovným zákazem zneužití práva, jak je tomu dnes. Ústavní soud ČR, na rozdíl od Nejvyššího soudu ČR, přitom přímý úmysl jako nevyhnutelnou podmínku pro kvalifikaci výkonu práva jako zakázaného výslovně odmítal. V nálezu sp. zn. II. ÚS 129/16 ze dne 7. 3. 2017 uvedl, že „uplatněná interpretace § 14 odst. 1 zákoníku práce, podle které je úmysl v jednání podmínkou pro porušení zákazu výkonu práv v rozporu s dobrými mravy, je zjevným a neodůvodněným vybočením ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován, resp. který odpovídá všeobecně akceptovanému (doktrinálnímu) chápání dotčeného právního institutu“.

    Závěr

    Lze tedy krátce shrnout, že setrvávání Nejvyššího soudu ČR (anebo některého z jeho senátů) na právním názoru, dle kterého je úmysl, navíc přímý, podmínkou pro zákaz právního jednání coby zneužívajícího, nemá oporu ani v textu občanského zákoníku a není ani souladné s jinou judikaturou Nejvyššího soudu ČR. Takto restriktivní, ovšem neodůvodněný výklad § 8 občanského zákoníku limituje užití zákonného zákazu zneužití práva v praxi v zásadě jen na případy msty vůči druhé straně smluvního vztahu. A současně by například mohl připouštět úspěšnost žalob na neplatnost výpovědi podávaných z ryze formálních nedostatků, podávaných zaměstnanci, který s ukončením pracovního poměru ve skutečnosti souhlasí, ale žalobu na neplatnost výpovědi podají jen kvůli snaze získat neodůvodněný majetkový prospěch. Takový výkon práva by ovšem chráněn být neměl.

    Mgr. Igor Hubinský,
    advokát

    AK Igor Hubinský

    Říční 456/10
    110 00 Praha 1 – Malá Strana

    Tel.      + 420 724 368 260
    e-mail: igor@akih.cz

     


    [1] Zde stojí za zmínku, že požadavkem na přímý úmysl poškodit druhého není formulován požadavek na přímý úmysl ve smyslu trestního práva, ale možná dokonce požadavek na pohnutku, s kteroužto podmínkou deliktní odpovědnosti jsou obecně spojeny další nároky v procesu dokazování. Analýza skutečné povahy uvedeného požadavku jde ovšem nad rámec tohoto článku.

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Igor Hubinský
    24. 11. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Co můžeme očekávat od nařízení o zelených dluhopisech?
    • Vládní pomoc velkým podnikům na zvýšené náklady cen energií (zastropování cen energií a dotační program)
    • Nenechte se obalit obalovou novelou
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
    • Jak na zaměstnanecké bonusy
    • Práce pro digitální platformy – Úsvit regulace
    • Zvyšování a prohlubování kvalifikace zaměstnanců
    • Zákazy konkurence u zaměstnanců
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Někdy nezákonné označování alternativních výrobků rostlinného původu
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc prosinec 2022
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • Náhrada škody
    • Projekt přeměny a insolvence
    • Ke spornosti výkladu ustanovení § 62 zákona o obchodních korporacích a dopadu povinností členů volených orgánů obchodní korporace na prokuristu
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Přehled vybraných legislativních novinek platných pro rok 2023
    • Přichází směrnice NIS 2 a s ní revoluce v oblasti kybernetické bezpečnosti
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu energetického zákona
    • 10 otázek pro ..Filipa Seiferta
    • Odepření plnění (zlatého padáku) ze smlouvy o výkonu funkce
    • Do třetice všeho dobrého? Aneb další pokus České republiky přijmout zákon o hromadných řízeních
    • Žaloba na neplatnost převodu věci podaná potenciálním dědicem zcizitele
    • Fotovoltaické elektrárny z pohledu stavebního zákona
    • Platné sjednání smluvní pokuty pohledem judikatury Nejvyššího soudu
    • Přikázání věci do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků při vypořádání spoluvlastnictví
    • Přímá odpovědnost jednatele (společníka) SRO za škodu způsobenou třetí osobě
    • K článku Manželství pro všechny z katolického pohledu
    • Nová sbírka právních předpisů jako nechtěný dar
    • Při postupování vykonatelné pohledávky nezapomínejme na ověření podpisů
    • Změny v ochraně malých a středních podnikatelů

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Projekt přeměny a insolvence

    Pokud se jedná o šestou směrnici Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, zapracovanou do českého právního řádu zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev, její článek...

    Náhrada škody

    Příčinou vzniku škody jsou všechny okolnosti, bez nichž by ke škodnému následku nedošlo, proto je třeba zvážit veškeré příčiny, které se na vzniku škody podílely, přičemž...

    Incidenční spory, započtení pohledávky

    Právní jednání, jímž bylo poté, co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení na majetek dlužníka, nakládáno s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní...

    Dvojí řízení trestněprávní povahy

    Podle judikatury ESLP rozhodujícím pro posouzení přípustnosti dvojího řízení trestněprávní povahy ve smyslu zásady ne bis in idem, je test „dostatečně úzké souvislosti v podstatě...

    Náhrada škody

    Ustanovení § 45 zákona o silničním provozu upravuje odstranění vozidel, které představují překážku provozu na pozemních komunikacích, zatímco § 27 odst. 5 zákona o silničním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.