epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    24. 11. 2020
    ID: 112198upozornění pro uživatele

    Zneužití práva v pracovněprávních vztazích

    Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1815/2018 ze dne 31. 10. 2019 uvedl, že neshledává důvody ke změně svého právního názoru, dle kterého v pracovněprávních vztazích je zneužitím práva třeba rozumět toliko jednání, které je „vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu“. Tento právní názor byl Nejvyšším soudem sice formulován již v roce 2000 a za účinnosti jiného zákoníku práce (zákon 65/1965 Sb.), ale dle Nejvyššího soudu ČR zůstává současná právní úprava „v podstatě nezměněná“ a uvedený právní názor proto nadále platný.

    Změna uvedeného právního názoru, byl-li vůbec někdy správný, dle názoru autora tohoto článku namístě je, a to nejen pro změněnou právní úpravu, ale i kvůli navazující, nedávné a poměrně přesvědčivě odůvodněné judikatuře samotného Nejvyššího soudu ČR. Tato změna by přitom mohla omezit např. úspešnost těch žalob na neplatnost výpovědi, které jsou podávány jen s cílem získat neodůvodněný majetkový prospěch.

    Výchozí rozhodnutí

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Za výchozí rozhodnutí, dle kterého mohl být výkon práva plynoucího z pracovněprávních vztahů považován za zneužívající (a proto zakázaný), pouze pokud byl veden přímým úmyslem poškodit druhou stranu právního vztahu, je rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 992/99 ze dne 28. 6. 2000. Nejvyšší soud ČR v něm tak interpretoval toto ustanovení § 7 odst. 2 již neúčinného zákoníku práce z roku 1965, ve znění účinném do 31. 12. 2000 – Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zneužívat na újmu jiného účastníka pracovněprávního vztahu.

    Svůj závěr, že přímý úmysl poškodit druhou stranu smluvního vztahu je podmínkou použití zákonného zákazu zneužití práva, odůvodnil Nejvyšší soud ČR v odkazovaném rozhodnutí velmi stroze. Lze proto jen spekulovat, že uvedený požadavek byl založen na užití slovního spojení na újmu, které bylo součástí citovaného ustanovení. Takový výklad je ovšem bez dalšího nepřesvědčivý, neboť jednání na újmu nutně neznamená jednání s přímým úmyslem někoho poškodit; slovní spojení na újmu totiž spíše definuje objektivní okolnosti následku jednání než subjektivní vztah jednající osoby k následku.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Navíc, bylo-li slovní spojení na újmu použito dalšími, tehdy účinnými předpisy, ze znění ustanovení, která jej obsahovala, je zjevné, že jím zákonný požadavek na přímý úmysl jednající osoby jednat ke škodě druhého formulován nebyl.

    Lze zmínit např. § 142 odst. 3 věta druhá zákona 40/1964 Sb., občanský zákoník, který upravoval povinnosti soudu při rozhodování o vypořádání spoluvlastnictví – „Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemůže být na újmu osobám, kterým příslušejí práva na nemovitosti váznoucí“. Z účelu tohoto ustanovení plyne, že obecným soudům ukládalo víc než jen nejednat v přímém úmyslu poškodit některou z osob, které příslušelo věcné právo na nemovitosti.

    Další právní předpis, tehdy platný trestní zákoník (zákon 140/1961 Sb.), který obsahoval mj. zákonnou definici přímého úmyslu, slovní spojení na újmu vůbec neobsahoval[1].

    Současná právní úprava zneužití práva

    Ke dni publikace tohoto článku je normou, která upravuje zneužívající výkon práva, a to pro celou oblast práva soukromého, tedy i pro pracovněprávní vztahy, ustanovení § 8 zákona č. 89/2012, občanský zákoník. Dle něj „Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany“. Toto ustanovení již slovní spojení na újmu neobsahuje, a neobsahuje ani žádné jiné, které by bylo k uvedenému slovnímu spojení rovnocenné nebo jen obdobné. Nelze přitom říct, že by přímý úmysl poškodit druhého byl vlastní pojmu zneužití, tedy že by vyplynul jako jediný subjektivní vztah osoby k předpokládanému následku z analýzy pojmu zneužití.

    Nejvyšší soud ČR přitom za zneužití práva dle § 8 občanského zákoníku považuje výkon práva v rozporu s jeho účelem, kdy je právo vykonáno, ačkoliv nositel tohoto práva nemá žádný skutečný nebo jen nepatrný zájem na jeho výkonu, resp. se projevující jako rozpor mezi užitkem oprávněného, k němuž výkon práva skutečně směřuje, a užitkem oprávněného, pro nějž je právo poskytnuto, který v krajní podobě může nabýt povahu tzv. šikany, která je výkonem práva za účelem poškození druhé strany (viz např. rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1341/2017 ze dne 28. 3. 2019). Uvedené lze vyložit tak, že dle senátu Nejvyššího soudu ČR 22 Cdo výkon práva za účelem poškození druhé strany je toliko krajním případem zneužití práva a že o zakázané zneužití práva ve smyslu § 8 občanského zákoníku se jinak jedná vždy, když je právo vykonáno v rozporu s jeho účelem, bez ohledu na formu zavinění takového výkonu.

    Tomu odpovídá i další názor Nejvyššího soudu ČR prezentovaný v novém rozhodnutí sp. zn. 31 ICdo 36/2020 ze dne 10. 6. 2020, které si díky své přesvědčivosti zasloužilo i několik komentářů od odborné veřejnosti (i na webu epravo.cz či v Bulletinu advokacie 9/2020). Byť Nejvyšší soud ČR v něm vykládal zejména pojem zjevného narušení veřejného pořádku obsažený v ustanovení § 588 občanského zákoníku, vyložil také výše zmíněný § 8 téhož předpisu (tj. „Zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany“). Nejvyšší soud ČR uvedl, že Adjektivum „zjevné“ … nelze chápat ve smyslu požadavku na určitou intenzitu zneužití práva, s tím, že v případě „málo intenzivního“ zneužití práva bude ochrana zneužívajícímu jednání poskytnuta. Takový výklad je nepřijatelný; zneužití práva je protiprávním jednáním a nelze mu přiznat ochranu. Rozumíme-li „hodně intenzivním“ zneužitím práva zneužití (přímo) úmyslné, a „málo intenzivním“ např. zneužití vědomě nedbalostní, i tímto rozhodnutím je přímý úmysl poškodit druhou stranu coby podmínka pro zákaz výkonu práva jako zneužívajícího, jak je popsána výše, odmítnut. Zde je namístě znovu připomenout, že § 8 občanského zákoníku je třeba aplikovat na všechny druhy soukromoprávních vztahů, včetně vztahů pracovněprávních; nelze jej resp. neměl by být interpretován rozdílně dle druhu právního vztahu, na který je aplikován.

    Nad rámec uvedeného lze doplnit, že současný zákoník práce 262/2006 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013, neposkytoval před svou novelou související s přijetím nového občanského zákoníku ochranu právem neaprobovanému výkonu práva tehdy, byl-li výkon v rozporu s dobrými mravy, a ne v rozporu s výslovným zákazem zneužití práva, jak je tomu dnes. Ústavní soud ČR, na rozdíl od Nejvyššího soudu ČR, přitom přímý úmysl jako nevyhnutelnou podmínku pro kvalifikaci výkonu práva jako zakázaného výslovně odmítal. V nálezu sp. zn. II. ÚS 129/16 ze dne 7. 3. 2017 uvedl, že „uplatněná interpretace § 14 odst. 1 zákoníku práce, podle které je úmysl v jednání podmínkou pro porušení zákazu výkonu práv v rozporu s dobrými mravy, je zjevným a neodůvodněným vybočením ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován, resp. který odpovídá všeobecně akceptovanému (doktrinálnímu) chápání dotčeného právního institutu“.

    Závěr

    Lze tedy krátce shrnout, že setrvávání Nejvyššího soudu ČR (anebo některého z jeho senátů) na právním názoru, dle kterého je úmysl, navíc přímý, podmínkou pro zákaz právního jednání coby zneužívajícího, nemá oporu ani v textu občanského zákoníku a není ani souladné s jinou judikaturou Nejvyššího soudu ČR. Takto restriktivní, ovšem neodůvodněný výklad § 8 občanského zákoníku limituje užití zákonného zákazu zneužití práva v praxi v zásadě jen na případy msty vůči druhé straně smluvního vztahu. A současně by například mohl připouštět úspěšnost žalob na neplatnost výpovědi podávaných z ryze formálních nedostatků, podávaných zaměstnanci, který s ukončením pracovního poměru ve skutečnosti souhlasí, ale žalobu na neplatnost výpovědi podají jen kvůli snaze získat neodůvodněný majetkový prospěch. Takový výkon práva by ovšem chráněn být neměl.

    Mgr. Igor Hubinský,
    advokát

    AK Igor Hubinský

    Říční 456/10
    110 00 Praha 1 – Malá Strana

    Tel.      + 420 724 368 260
    e-mail: igor@akih.cz

     


    [1] Zde stojí za zmínku, že požadavkem na přímý úmysl poškodit druhého není formulován požadavek na přímý úmysl ve smyslu trestního práva, ale možná dokonce požadavek na pohnutku, s kteroužto podmínkou deliktní odpovědnosti jsou obecně spojeny další nároky v procesu dokazování. Analýza skutečné povahy uvedeného požadavku jde ovšem nad rámec tohoto článku.

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Igor Hubinský
    24. 11. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.