epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 10. 2020
    ID: 112024upozornění pro uživatele

    Není lhůta jako doba aneb praktické dopady určení okamžiku fikce doručení na skončování pracovních poměrů.

    Aktuální novelou zákoníku práce[1] se s účinností ode dne 30. 7. 2020 upravila stávající pravidla pro doručování nejvýznamnějších pracovněprávních písemností.[2] Osobní doručení se nově limituje na zaměstnance přítomné na pracovišti.[3] Pokud takové doručení není možné, lze zvolit některý z alternativních způsobů doručení. Pozornost nejen odborné veřejnosti se tak upírá na v České republice stále ještě nejtypičtější způsob doručování písemnosti, tedy na doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb.[4]

     

    Vymezení problému

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Mechanismus doručování zaměstnanci prostřednictvím pošty je v zásadě prostý. Písemnost se odešle na poslední adresu zaměstnance, kterou je pro ty účely zaměstnanec nově povinen zaměstnavateli písemně sdělit.[5] Pokud není na této adrese zaměstnanec zastižen, uloží se písemnost v provozovně provozovatele poštovních služeb nebo u obecního úřadu na 15 kalendářních dnů k vyzvednutí.[6] Povinnost zaměstnavatele doručit písemnost je pak splněna, jakmile zaměstnanec písemnost převezme anebo pokud si ji do 15 dnů nevyzvedne, „považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty“.[7]

    Z prostého čtení se tak zdá, že Zákoník práce konstruuje čas, po který může zaměstnanec písemnost vyzvednout, jako lhůtu v právním slova smyslu. Na druhou stranu se v odborné literatuře zcela běžně zaměňuje pojem úložní lhůty za dobu, kdy není absolutně zjevné, zda se ze strany autorů jedná o pouhou sémantickou nepřesnost, zvyk ze starého zákoníku práce,[8] nebo jsou autoři zastánci toho, že je úložní lhůta ve skutečnosti spíše dobou v právním slova smyslu.[9]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Lhůta a doba jsou přitom dva zcela rozdílné právní instituty. Dle Občanského zákoníku lhůta určená počtem dní „počíná dnem, který následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek“.[10] Pokud připadne poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.[11]

    Právní úprava doby je obsažena přímo v Zákoníku práce; dle něj „[d]oba počíná prvním dnem a končí uplynutím posledního dne stanovené nebo sjednané doby; to platí také v případě, kdy je uplynutím doby podmíněn vznik nebo zánik práva.“[12]

    Lhůta vs. doba a fikce doručení

    Právní důsledky diferenciace lhůty a doby jsou zcela zásadní nejen po teoretické stránce, ale mají i významný praktický dopad na určení okamžiku fikce doručení. V kontextu Zákoníku práce je správné určení okamžiku doručení esenciální např. pro určení dne, k němuž je rozvázán pracovní poměr okamžitým zrušením, od kdy počíná běžet výpovědní doba, od kdy běží prekluzivní lhůta k podání žaloby na neplatnost titulu rozvázání pracovního poměru,[13] apod. (Úložní) doba a lhůta totiž vždy uplyne v různých dnech, a na zcela různé dny tak připadne i okamžik fikce doručení.

    Jaké dopady může mít nejednotný výklad úložní lhůty na fikci doručení, si ukážeme na následujícím příkladu. Zaměstnavatel předá okamžité zrušení pracovního poměru nepřítomného zaměstnance k poštovní přepravě. Vzhůta vs. dobaledem k tomu, že zaměstnanec není k zastižení ani na doručovací adrese, zásilka je v souladu se Zákoníkem práce uložena dne 15. 1. 2021 na 15 kalendářních dnů. Pokud bychom fikci doručení zakládali na uplynutí doby, pak by dle shora uvedených ustanovení začala doba běžet ještě dnem uložení, tj. 15. 1. a skončila uplynutím dne 29. 1. 2021 (tedy v pátek). V tento den by také nastala fikce doručení okamžitého zrušení pracovního poměru.

    Pakliže bychom ale v souladu s výslovným zněním Zákoníku práce vykládali dobu uložení jako lhůtu, ta by začala běžet až 16. 1. 2021, tedy den následující po rozhodné skutečnosti (uložení zásilky) a uplynula by dne 30. 1. 2021, tedy v sobotu. Vzhledem k tomu, že konec lhůty připadá na víkend, končí lhůta až uplynutím následujícího pracovního dne. Účinek doručení okamžitého zrušení pracovního poměru tak nastane až 1. 2. 2021 (tedy v novém měsíci). V této souvislosti lze poukázat i na nepříjemný dopad na běh výpovědní doby, pokud by panovala nejistota o okamžiku doručení výpovědi fikcí.

    Praxe České pošty

    Teorie nás tedy dovádí ke dvěma různým závěrům. Jakým způsobem je ale ukládání písemností řešeno v praxi? Pokud se bavíme o praxi, lze pozornost redukovat na Českou poštu, coby jediného držitele poštovní licence v ČR.[14]

    V obecné rovině je činnost České pošty regulována zejména Zákonem o poště.[15] Dle § 3 odst. 2 Zákona o poště musí být základní služby (mezi něž patří i služba dodání poštovních zásilek)[16] poskytovány každý pracovní den. Pravidla pro doručování poštovních zásilek jsou pak upravena prováděcími předpisy. V tomto směru je asi nejvýznamnější vyhláška 464/2012 Sb., o stanovení specifikace jednotlivých základních služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů („Vyhláška“). Dle § 13 Vyhlášky platí, že „[z]ákladní služby umožní zejména dodání do vlastních rukou, dodání do vlastních rukou výhradně jen adresáta, poskytnutí dodejky, určení lhůty pro uložení poštovní zásilky a vyloučení změny místa dodání, a to podle požadavků podle jiných právních předpisů upravujících pravidla pro úřední doručování písemností, zejména v trestním, správním, daňovém a soudním řízení nebo stanovujících závazným způsobem pravidla pro doručování písemností v jiných případech“,[17] kdy se těmito jinými případy dle poznámky pod čarou míní i pravidla pro doručování obsažená v Zákoníku práce.

    Jak samotná Vyhláška, tak i Zákoník práce operují s pojmem úložní lhůty pro vyzvednutí zaslané písemnosti. Domníváme se tedy, že z předpisů upravujících činnost České pošty není pochyb o tom, že úložní lhůta pracovněprávních zásilek počíná dnem následujícím po uložení zásilky a končí nejpozději první pracovní den následující po víkendu či svátku, pokud poslední den lhůty připadl na tento den.

    To ale ještě neznamená, že doručovatelská praxe České pošty je v plném souladu s právní úpravou. Uvedené lze demonstrovat na případu sp. zn. 21 Cdo 361/2018, kde se mj. řešila platnost odvolání zaměstnance z funkce právě s ohledem na vadnost doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Podotýkáme, že dle relevantní právní úpravy činila úložní lhůta 10 pracovních dní. Vzhledem k tomu, že dne 2.9.2011 nebyl zaměstnanec zastižen na doručovací adrese, byla téhož dne poštovní zásilka uložena. Jako poslední den lhůty k vyzvednutí zásilky pošta nicméně uvedla až datum 19.9.2011 a zaměstnavatel také s tímto datem spojoval účinnost doručení odvolání z funkce. Ve smyslu Občanského zákoníku ale poslední den úložní lhůty připadal na 16.9.2011, jak ostatně konstatoval i odvolací soud. Otázka dopadů nesrovnalosti ve dni uvedeném v poučení jako poslední den k vyzvednutí zásilky a dni, kdy skutečně nastala fikce doručení, nebyla soudy řešena.

    Závěr

    Z uvedeného je zřejmé, že existuje určitá nejistota v chápání úložní lhůty coby lhůty či doby v právním slova smyslu v rámci odborného dialogu. Máme nicméně za to, že pokud Zákoník práce hovoří explicitně o úložní lhůtě, prostor pro autoritativní, teleologický či historický výklad ust. § 334 odst. 3 Zákoníku práce je zcela minimální. Odchylovat se totiž od výslovného zákonného ustanovení, navíc v neprospěch zaměstnance (když doby uplynou vždy nutně dříve než lhůty) není po právu.

    Pokud se přikláníme k chápání úložní lhůty jako lhůty v právním slova smyslu, musíme upozornit i na možnost stavení lhůt dle nového § 332 Zákoníku práce. Dle Ústavního soudu zakládá např. pobyt zaměstnance v zaměstnání v průběhu otvíracích hodin pošty, kde byla zásilka uložena, s návratem domů až po skončení otvíracích hodin, "překážku, která až do [svého] odpadnutí objektivně vylučuje možnost nepřítomného adresáta seznámit se s obsahem jemu adresovaného projevu vůle".[18] Podle Ústavního soudu nelze po stěžovateli vyžadovat, aby se každý den během své pracovní doby vracel domů ověřovat, zda mu do schránky nebylo vhozeno oznámení o uložení zásilky obsahující hmotněprávní úkon, od jehož doručení se odvíjí určitá lhůta. Ačkoli se v daném případě jednalo o doručení výpovědi nájmu, které je na rozdíl od doručení prostřednictvím pošty dle Zákoníku práce účinné již prvním dnem uložení, aplikaci závěrů Ústavního soudu o existenci možné překážky pro vyzvednutí pracovněprávní poštovní zásilky nelze a priori vyloučit. Pokud by měl zaměstnanec jakoukoli objektivní překážku bránící mu ve vyzvednutí zásilky v úložní lhůtě, tato lhůta by se nově stavěla a postupem dle § 332 Zákoníku práce by bylo teoreticky možné úložní lhůtu po odpadnutí překážky prodloužit o dalších 10 dnů.

    Nad rámec toho (a především) nelze vždy spoléhat na to, že faktické doručování a zejména pak počítání úložních lhůt bude ze strany provozovatelů poštovních služeb probíhat v souladu s Občanským zákoníkem. Proto doporučujeme důkladnou kontrolu procesu doručování a toho, zda poslední den úložní lhůty indikovaný poštou skutečně koreluje se dnem fikce doručení. Pakliže by byly předmětné písemnosti doručeny vadně, za doručené by se vůbec nepovažovaly a nevyvolávaly by zamýšlené právní účinky. V případě nesrovnalostí v uvedených dnech bude otázkou, jak by se soudy postavily k problematice vadného poučení zaměstnance o nejzazším možném dni vyzvednutí zásilky pro posouzení včasnosti žaloby na neplatnost dle § 72 Zákoníku práce.


    Mgr. Veronika Zhejbalová
    ,
    advokátní koncipientka

    Mgr. Lenka Droscová,
    advokátka


    ŘANDA HAVEL LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

    Truhlářská 13-15
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 222 537 500 – 501
    Fax:    +420 222 537 510
    e-mail:    office.prague@randalegal.com

     

    [1] Zákon 285/2020 Sb., kterým se mění zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další související zákony.

    [2] Ust. § 334 odst. 1 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“).

    [3] Ust. § 334 odst. 2 Zákoníku práce.

    [4] Ust. § 334 odst. 2 písm. b) Zákoníku práce.

    [5] Ust. § 336 odst. 1 Zákoníku práce.

    [6] Ust. § 336 odst. 3 Zákoníku práce.

    [7] Ust. § 336 odst. 4 Zákoníku práce (důraz přidán).

    [8] Viz § 266a odst. 3 zákona 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 17. 8. 2006, dle kterého „[n]ebyl-li zaměstnanec, kterému má být písemnost doručena, zastižen, ačkoliv se v místě doručení zdržuje, doručovatel uloží písemnost v místně příslušné provozovně držitele poštovní licence nebo u orgánu obce a zaměstnance o tom vhodným způsobem uvědomí. Písemnost se uloží po dobu 10 dnů. Počátek doby uložení musí být na písemnosti vyznačen. Není-li písemnost v době uvedené ve větě druhé zaměstnancem vyzvednuta, vrátí ji držitel poštovní licence odesílajícímu zaměstnavateli jako nedoručitelnou. Odmítne-li zaměstnanec písemnost převzít, držitel poštovní licence na ni tuto skutečnost vyznačí a odesílajícímu zaměstnavateli písemnost vrátí.“ (důraz přidán).

    [9] Např. v JANŠOVÁ, Marie. Novela zákoníku práce 2017 – co vše se změní v personální praxi?. Bulletin advokacie. 2017, č. 5, s. 26-31; JOUZA, Ladislav. Jak doručit zaměstnanci výpověď (změny v doručování pracovněprávních písemností od 1. ledna 2007). Bulletin advokacie. 2007, č. 9, s. 35-37; TAHOTNÁ, Lucie. Problematika doručování písemností v pracovním právu. © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2020, ISSN 1213-189X. K dispozici >>> zde; WEINHOLD LEGAL. Novela zákoníku práce. Legal Alert. 2020, č. 7.

    [10] Ust. § 605 odst. 2 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Občanský zákoník“) (důraz přidán).

    [11] Ust. § 607 Občanského zákoníku.

    [12] Ust. § 333 Zákoníku práce (důraz přidán).

    [13] Ust. § 72 Zákoníku práce.

    [14] Rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu o udělení poštovní licence ze dne 12. prosince 2017, č.j. ČTÚ-70 580/2017-610/V. vyř.

    [15] Zákon 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů („Zákon o poště“).

    [16] Ust. § 3 odst. 1 písm. a) Zákona o poště.

    [17] § 13 Vyhlášky (důraz přidán).

    [18] Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2474/13 ze dne 1.10.2013.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Veronika Zhejbalová, Mgr. Lenka Droscová (ŘANDA HAVEL LEGAL)
    26. 10. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Dawn-raid a.k.a. místní šetření: Ústavní soud potvrzuje potřebu zvýšené opatrnosti u konkurenčních podnětů
    • Moderační právo
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Evropská zdravotní data pod lupou: Co přináší nová regulace a datová centra (EHDS)?
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Dodání elektronického systému spisové služby po 1.7.2025
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Jak správně elektronicky doručovat zaměstnanci
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Moderační právo

    Součástí práva na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod je rovněž povinnost...

    Korunové dluhopisy

    Restriktivnímu či extenzivnímu výkladu ustanovení daňových zákonů při využití obecně uznávaných interpretačních metod ústavní pořádek nebrání. Neurčitost zákona a možnost...

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.