epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    12. 11. 2020
    ID: 112153upozornění pro uživatele

    Není home office jako home office aneb zaměstnanec pracující z domova není vždy domácký zaměstnanec

    Práce z domova neboli home office je v letošním roce v souvislosti se situací spojenou se šířením koronaviru SARS-CoV-2 velmi často skloňovaným pojmem, a to nejen v médiích, v každodenní mezilidské komunikaci, ale také v odborných příspěvcích právníků a dalších odborníků na tuto problematiku. Tyto příspěvky se zaměřují na různé aspekty, které jsou s prací z domova spojené, tedy mj. možnosti kontroly zaměstnance zaměstnavatelem, náhradu nákladů zaměstnance spojených s prací z domova, bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost komunikace a ochranu dat apod.

    Část těchto příspěvků je charakteristická tím, že práci v režimu home office automaticky směšují s prací tzv. domáckých zaměstnanců, tedy prací vykonávanou v režimu ust. § 317 zákoníku práce. K sepsání tohoto příspěvku mě inspiroval článek A zase zpět k práci z domova (home office) – pravidla, výhody a úskalí autorů Nikol Čišecké a Jakuba Málka publikovaný 30. 10. 2020 na tomto serveru. Podle autorů tohoto článku „Hlavní odchylka tohoto režimu (home office – pozn. aut.) od „normálu“ spočívá zejména ve způsobu organizace práce v rámci pracovní doby. V běžném režimu je povinností zaměstnavatele vhodně a efektivně rozvrhnout pracovní dobu každého zaměstnance, přičemž je to zaměstnavatel, kdo odpovídá a nese následky za to, že zaměstnanec nemá práce dostatek (nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku) nebo za to, že jí má přebytek (nárok na příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno). V režimu home office je to ale zaměstnanec, který si zcela samostatně rozvrhuje pracovní dobu.“ Autorka tohoto textu je však názoru, že většina aktuálně živelně probíhajících home office vztahů se tímto ustanovením řídit nebude.

    Domáčtí zaměstnanci

    Podmínkami, které ust. § 317 zákoníku práce stanoví pro tzv. domácké zaměstnance, jsou:

    • zaměstnanec nepracuje na pracovišti zaměstnavatele a zároveň
    • podle dohodnutých podmínek pro něj vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje.

    Z uvedeného vyplývá, že ne každý zaměstnanec, který běžně nebo třeba jen za aktuální mimořádné situace pracuje v režimu home office, je zaměstnancem, jehož vztah se řídí uvedeným ustanovením zákoníku práce, tedy tzv. domáckým zaměstnancem. Musí jít totiž zároveň o takový vztah, v němž zaměstnavatel rezignoval na své právo a zároveň povinnost rozvrhovat zaměstnanci pracovní dobu. Z povahy věci je tento právní rámec vhodný jen pro zaměstnance vykonávající takovou práci, u které nemá zaměstnavatel potřebu zaměstnanci stanovit, v jakém konkrétním časovém úseku má probíhat, a je pro něj důležitý pouze čas, místo a způsob předání výsledků práce.[1]

    Reklama
    Digitální služby (online - živé vysílání) - 6.6.2023
    Digitální služby (online - živé vysílání) - 6.6.2023
    6.6.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Půjde zpravidla o práce, které se vyznačují velkou mírou samostatnosti a které nejsou závislé na úzké každodenní spolupráci se zaměstnavatelem, s vedoucími a ostatními zaměstnanci zaměstnavatele a zákazníky. Jako příklad lze uvést práci překladatele nebo účetní. Velká část těchto zaměstnanců pracuje v režimu ust. § 317 zákoníku práce, tedy jako tzv. domáčtí zaměstnanci, a pracovala v tomto režimu již před vypuknutím aktuální epidemie.

    Zaměstnanci pracující z domova, kteří nejsou domáckými zaměstnanci

    Většina zaměstnanců, kteří jsou v současné situaci posíláni pracovat z domova, ať už z vlastního uvědomění zaměstnavatelů nebo na základě aktuálního nařízení vlády[2], nemá postavení domáckých zaměstnanců a ust. § 317 zákoníku práce se na ně nevztahuje. Domáckým zaměstnancem totiž není zaměstnanec, který pracuje doma či na jiném dohodnutém nebo stanoveném místě v době, kterou mu stanoví zaměstnavatel, a to ať probíhá rozvrhování pracovní doby zaměstnance jednostranně na základě rozhodnutí zaměstnavatele, nebo na základě předchozí dohody zaměstnavatele se zaměstnancem.[3] Práce zaměstnanců, jejichž pracovní den je vyplněn telefonickými a osobními jednáními (v době práce z domova např. videokonferencemi), je tedy podmíněna vysokou mírou spolupráce s dalšími lidmi, a není tedy možné, aby byla vykonávána v době, kdy nejsou spolupracovníci a zákazníci zaměstnavatele takovou spolupráci schopni nebo ochotni poskytovat, se ust. § 317 zákoníku práce neřídí.

    Další řádky by měly osvětlit, že výše uvedené rozlišování různých režimů práce z domova nepředstavuje pouze teoretický problém. Naopak jde o velmi praktickou otázku, která s sebou nese velmi praktické dopady ve formě nároků zaměstnanců, nebo naopak zjištění, že nárok na různá plnění ze strany zaměstnavatele a/nebo státu nevznikne.

    Překážky v práci a náhrada mzdy

    Domácký zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy nebo platu při pracovní neschopnosti, karanténě, účasti na svatbě, účasti na pohřbu rodinných příslušníků a při stěhování. Nárok na náhradu mzdy nebo platu domácký zaměstnanec naopak nemá při jiných důležitých osobních překážkách v práci, kterými jsou vyšetření či ošetření ve zdravotnickém zařízení, pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce, překážky v souvislosti s narozením dítěte (převoz manželky nebo družky do zdravotnického zařízení a zpět a účast při porodu manželky či družky),[4] doprovod rodinných příslušníků do zdravotnického zařízení, účast na pohřbu spoluzaměstnance a vyhledání nového zaměstnání.[5] Je tomu tak z důvodu, že se předpokládá, že má zaměstnanec možnost zorganizovat si pracovní dobu podle svých potřeb, tedy práci vykonat mimo dobu těchto překážek.[6] Výše uvedené se týká pouze domáckých zaměstnanců ve smyslu ust. § 317 zákoníku práce; ostatní zaměstnanci v režimu home office mají a contrario nárok na náhradu mzdy nebo platu při všech překážkách v práci, které jsou spojeny s náhradou mzdy nebo platu při výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele.

    Náhrada za práci přesčas a ve svátek

    Pokud není mezi zaměstnavatelem a domáckým zaměstnancem výslovně sjednáno něco jiného, nepřísluší mu mzda, plat či náhradní volno za práci přesčas ani náhrada mzdy nebo příplatek za práci ve svátek. Zákon (zřejmě nedopatřením) neřeší případné vyloučení nároku na příplatek za práci přesčas. Jelikož vyloučit nárok na příplatek za práci přesčas může pouze zákon, má i domácký zaměstnanec teoreticky nárok na příplatek za práci přesčas minimálně ve výši stanovené zákonem. Opět je třeba zdůraznit, že uvedené se nevztahuje na zaměstnance pracující z domova, kteří zároveň nejsou domáckými zaměstnanci; pokud tedy zaměstnavatel nařídí těmto zaměstnancům práci přesčas nebo ve svátek, mají nároky shodné se zaměstnanci pracujícími na pracovišti.

    Nemocenské a ošetřovné

    Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje vlastní definici domáckého zaměstnance. Podle ust. § 3 písm. n) zákona o nemocenském pojištění se v tomto zákoně rozumí „domáckým zaměstnancem zaměstnanci, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sami rozvrhují“. Jde tedy jinými slovy o tutéž definici domáckého zaměstnance jako v zákoníku práce.

    Domáčtí zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění a mají nárok na nemocenské. S ohledem na skutečnost, že není možné určit, kdy přesně v průběhu pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény vykonával domácký zaměstnanec práci,[7] existuje pro tuto skupinu zaměstnanců v ust. § 30 zákona o nemocenském pojištění speciální úprava spočívající v omezení výše nemocenského.

    Přestože jsou domáčtí zaměstnanci účastníky nemocenského pojištění, nemají podle ust. § 39 odst. 5 písm. c) zákona o nemocenském pojištění nárok na ošetřovné. Tato skutečnost se týká pouze domáckých zaměstnanců naplňujících definici domáckého zaměstnance, v tomto případě podle zákona o nemocenském pojištění. Nelze tedy obecně říci, že zaměstnanec pracující z domova nemá nárok na ošetřovné.

    Závěr

    Z výše uvedeného vyplývá, že nelze zaměňovat pojmy home office, práce z domova a domácký zaměstnanec. Pojmy home office a práce z domova náš právní řád (zatím) nezná. Neznamená to sice, že by nešlo v takovém režimu závislou práci vykonávat, protože co není zakázáno, je dovoleno, s ohledem na právní jistotu obou stran právního vztahu, tedy zaměstnance a zaměstnavatele, by však alespoň rámcová právní úprava výkonu práce z domova byla vhodná.

    Mgr. Ludmila Dostálová


    [1] ŠTEFKO, Martin. § 317 [Výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír, BĚLINA, Tomáš, BOGNÁROVÁ, Věra, DOLEŽÍLEK, Jiří, MORÁVEK, Jakub, NOVOTNÝ, Zdeněk, PICHRT, Jan, PTÁČEK, Lubomír, PUTNA, Mojmír, ROTHOVÁ, Eva, STÁDNÍK, Jaroslav, ŠTEFKO, Martin. Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2019, s. 1254.

    [2] Usnesení Vlády České republiky ze dne 26. října 2020, č. 1102, o přijetí krizového opatření.

    [3] ŠTEFKO, Martin. § 317 [Výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír, BĚLINA, Tomáš, BOGNÁROVÁ, Věra, DOLEŽÍLEK, Jiří, MORÁVEK, Jakub, NOVOTNÝ, Zdeněk, PICHRT, Jan, PTÁČEK, Lubomír, PUTNA, Mojmír, ROTHOVÁ, Eva, STÁDNÍK, Jaroslav, ŠTEFKO, Martin. Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2019, s. 1254.

    [4] Pracovní volno na účast při porodu manželky nebo družky není spojeno s náhradou mzdy nebo platu ani pro zaměstnance konající práci na pracovišti.

    [5] Další překážky v práci spočívající v přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, nemohl-li zaměstnanec dosáhnout včas místa pracoviště jiným přiměřeným způsobem, a znemožnění cesty do zaměstnání zaměstnanci těžce zdravotně postiženému pro znemožnění cesty do zaměstnání z povětrnostních důvodů nehromadným dopravním prostředkem nejsou pro práci z domova relevantní.

    [6] ŠTEFKO, Martin. § 317 [Výkon práce mimo pracoviště zaměstnavatele]. In: BĚLINA, Miroslav, DRÁPAL, Ljubomír, BĚLINA, Tomáš, BOGNÁROVÁ, Věra, DOLEŽÍLEK, Jiří, MORÁVEK, Jakub, NOVOTNÝ, Zdeněk, PICHRT, Jan, PTÁČEK, Lubomír, PUTNA, Mojmír, ROTHOVÁ, Eva, STÁDNÍK, Jaroslav, ŠTEFKO, Martin. Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2019, s. 1254.

    [7] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Ludmila Dostálová
    12. 11. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Psychodiagnostika uchazečů o zaměstnání a právo na ochranu soukromí
    • Odměňování zaměstnanců investiční společnosti
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • Musí zaměstnavatel vydat předpis k ochranným pracovním prostředkům?
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 8.
    • Dovolená a příplatky nově v dohodách
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 7.
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Aktuální stav novely zákoníku práce a přehled očekávaných změn
    • Změny v pracovněprávních předpisech související s novelou zákoníku práce

    Související produkty

    Online kurzy

    • Novela zákoníku práce optikou zaměstnavatele
    • Aktuální pracovněprávní výzvy a jejich dopady na zaměstnavatele
    • Skončení pracovního poměru
    • Spolupráce s dodavateli, aneb jak se vyhnout zastřenému zprostředkování zaměstnání
    • Jak na zaměstnanecké bonusy
    Lektoři kurzů
    Mgr. Marie Janšová
    Mgr. Marie Janšová
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Hůrka, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Nataša Randlová
    JUDr. Nataša Randlová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • 10 otázek pro ... Martina Strnada
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • K některým závěrům Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k § 222 zákona o zadávání veřejných zakázek
    • JUDr. Natálie Kuňáková, LL.M., advokátka trvale spolupracující s AK Petráš Rezek - kategorie TALENT ROKU - Právník roku 2022
    • Psychodiagnostika uchazečů o zaměstnání a právo na ochranu soukromí
    • Nabytí vlastnického práva od neoprávněného
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky
    • Námitka věcné nepříslušnosti jako trend v obstrukčních technikách
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 9.
    • Odbory ve firmě založené jen ku zvýšené ochraně vybraných zaměstnanců - funkcionářů odborů - před rozvázáním pracovního poměru?
    • Stinné stránky investování a na co si dát pozor
    • Psychodiagnostika uchazečů o zaměstnání a právo na ochranu soukromí
    • Vybrané aspekty užití znaleckého posudku ve věcech péče soudu o nezletilé
    • Doručování do datové schránky podnikající fyzické osoby aneb Ďábel se skrývá v detailu
    • Nová pravidla pro práci na dálku v novele zákoníku práce
    • Střídavá péče do každé rodiny?
    • Možnosti nahrazení úředního ověření podpisu elektronickým podpisem v korporátním právu
    • Jak může umělá inteligence pomoci firemním právníkům a advokátním kancelářím?
    • Ústavní soud k úskalím užívání Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví
    • Lze ve smlouvě sjednat předání díla prostřednictvím právní fikce?
    • Důvodná včasná omluva z prvního jednání aneb jak se vyhnout vydání rozsudku pro zmeškání

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Spotřebitel

    Ustanovení na ochranu spotřebitele mají být aplikována i na vztahy, v nichž vystupuje fyzická osoba, jež má podnikatelské oprávnění, avšak v těchto vztazích se jako podnikatel...

    Nabytí vlastnického práva od neoprávněného

    Účelem a smyslem kogentního ustanovení § 444 obch. zák. (viz § 263 odst. 1 obch. zák.) je docílit stavu, v němž bude předmět koupě v okamžiku, kdy má kupující dle smlouvy nabýt...

    Procesní nástupnictví (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li předmětem sporu právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z., je smlouva o postoupení takové pohledávky (uzavřená podle ustanovení § 1879 a...

    Promlčení (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro vyloučení aplikace ustanovení § 405 odst. 1 obch. zák. je nutné splnit podmínku existence rozhodnutí „ve věci samé“, jež je zároveň exekučním titulem, popřípadě zamítavým...

    Ručení (exkluzivně pro předplatitele)

    Uplatnil-li věřitel nároky vůči dlužníku a ručiteli jednou žalobou, nemůže být procesní postavení dlužníka a ručitele odlišné oproti tomu, kdyby byl žalován každý zvlášť; ze...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.