epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 3. 2021
    ID: 112692upozornění pro uživatele

    Elektronická komunikace a jednání v pracovních vztazích

    Návrat společnosti do běžného režimu tak, jak jej známe, prozatím není příliš v dohlednu. Naopak, zaměstnavatelé (a snad i zaměstnanci) vnímají, že stávající nastavení možností, jak jednat v pracovněprávních vztazích je nejen nepraktické, ale s ohledem na omezování osobního kontaktu často i neproveditelné (a z epidemiologických důvodů i nežádoucí). Široká odborná veřejnost se již delší dobu shoduje na tom, že by bylo vhodné (a z hlediska praxe i žádoucí) nastavit možnost doručování pracovněprávních dokumentů tak, aby bylo možné co nejvíce dokumentů doručovat elektronicky uživatelsky snesitelným způsobem.

    Co vše tedy v této oblasti stávající (minulý rok novelizovaná) právní úprava v zákoně 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů („Zákoník práce“), umožňuje a co by mohla přinést další novela, která je aktuálně projednávána v Poslanecké sněmovně?

    AKTUÁLNÍ MOŽNOSTI ELEKTRONICKÉ KOMUNIKACE MEZI ZAMĚSTNAVATELEM A ZAMĚSTNANCEM

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Stávající právní úprava, resp. její nedávná novelizace, velký posun v oblasti elektronizace pracovněprávního jednání nepřinesla. Zákonodárce prozatím nevyužil možnosti posunout právní úpravu v této oblasti vpřed, a to i navzdory tomu, že oblast doručování (včetně možnosti stran pracovněprávního vztahu elektronicky si doručovat dokumenty) byla a je dlouhodobě kritizována jako zastaralá a neflexibilní.  Tato kritika ještě zesílila s ohledem na změny fungování společnosti v uplynulém roce.

    Aktuálně lze jednání v pracovněprávních vztazích rozdělit v zásadě do dvou skupin. První skupinu tvoří jednání, kterým Zákoník práce nepředepisuje povinnou písemnou formu (např. oznámení o existenci překážek v práci na straně zaměstnavatele či zaměstnance, či výzva zaměstnavatele, aby se zaměstnanec dostavil na pracoviště) a dále jednání, kterým je stanovena písemná forma, nicméně se s nimi nepojí povinnost doručování do vlastních rukou[1] (např. rozvrh týdenní pracovní doby či rozvrh čerpání dovolené). Při elektronické formě mohou být tato jednání provedena libovolnou elektronickou formou (např. odesláním e-mailové zprávy, vyvěšením na intranetu společnosti apod.)[2] a zejména ta, u nichž Zákoník práce písemnou formu ani nepředepisuje, mohou být podepsána klidně i tím nejobyčejnějším elektronickým podpisem[3], tj. daty v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; v praxi je toto mnohdy vykládáno jednoduše jako např. podpis v zápatí e-mailu. Takový podpis se označuje také za tzv. prostý elektronický podpis. Z opatrnosti lze tyto dokumenty opatřit podpisem splňujícím parametry dle čl. 3 bodu 11 eIDAS, tedy tzv. „zaručeným elektronickým podpisem“, který splňuje požadavky stanovené v čl. 26 eIDAS.[4]

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pak je zde druhá skupina, kterou tvoří písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (a platový výměr) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (společně dále „Důležité písemnosti“)[5]. Judikatura dovodila, že do této skupiny Důležitých písemnosti zařazujeme např. i písemnou výtku upozorňující zaměstnance na porušení povinností[6] (kdy soustavné méně závažné porušování povinností ve spojení s výtkou může vést až k ukončení pracovní poměru výpovědí z důvodu podle § 52 písm. g) Zákoníku práce).

    Z logiky věci, resp. na základě jazykového výkladu je Důležitým písemnostem předepsaná písemná (a nikoliv ústní) forma, a všechny takové Důležité písemnosti musí být doručeny do vlastních rukou zaměstnance dle pravidel stanovených v § 334 a násl. Zákoníku práce.

    Elektronicky lze do vlastních rukou zaměstnance podle Zákoníku práce doručovat následujícím způsobem:

    Předně je potřeba disponovat výslovným písemným souhlasem zaměstnance pro takové doručování a zaměstnanec za tímto účelem musí poskytnout zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování.[7]

    Důležité písemnosti doručované elektronicky musí být podepsány uznávaným elektronickým podpisem (zaměstnavatele) a zaměstnanec musí jejich přijetí potvrdit datovou zprávou podepsanou opět svým elektronickým uznávaným podpisem. Ve vztahu k těmto elektronickým podpisům odkazuje poznámka v Zákoníku práce na § 6 odst. 2) a § 9 odst. 2) zákona 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů („ZSVDET“). Relevantní úprava v ZSVDET stanoví, že uznávaným elektronickým podpisem se rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.[8]

    V neposlední řadě je pro účinné elektronické doručení důležité, aby se Důležitá písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnance nevrátila zaměstnavateli jako nedoručitelná a aby zaměstnanec do 3 dnů od odeslání potvrdil zaměstnavateli přijetí Důležité písemnosti datovou zprávou podepsanou opět svým uznávaným elektronickým podpisem.[9]

    V zásadě tatáž pravidla pak platí při elektronickém doručování písemnosti zaměstnavateli (zde je pouze zmírněn požadavek souhlasu, kdy již není potřeba výslovný písemný souhlas s takovým způsobem doručování jako u zaměstnance; zákon zde již hovoří pouze o souhlasu zaměstnavatele[10]). Jinak je ale potřeba Důležitou písemnost určenou zaměstnavateli podepsat uznávaným elektronickým podpisem zaměstnance. Stejně tak je potřeba ve lhůtě tří dnu přijetí písemnosti potvrdit.[11]

    Pro úplnost uvádíme, že doručování do datové schránky má svoje vlastní pravidla. Do datové schránky může zaměstnavatel doručit Důležitou písemnost opět jen s výslovným písemným souhlasem zaměstnance[12]. U datové schránky nicméně odpadá podepisování uznávaným elektronickým podpisem a potvrzování přijetí s uznávaným elektronickým podpisem. Zároveň zákon v tomto případě pracuje s tzv. fikcí doručení – pokud se zaměstnanec nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání Důležité písemnosti do datové schránky, považuje se tato písemnost za doručenou posledním dnem uvedené lhůty.[13]

    Uvedená pravidla jsou kogentní, soudy v případě sporu nepřesvědčí ani spolupráce obou stran a jejich dosavadní praxe.[14]

    PŘIPRAVOVANÁ NOVELA ZÁKONÍKU PRÁCE

    V době přípravy tohoto příspěvku prochází legislativním procesem další novela Zákoníku práce.[15] Vzhledem k tomu, že je tato novela součástí poměrně rozsáhlého vládního návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, je otázka, jakou bude mít finální podobu přímo část týkající se Zákoníku práce. K samotnému vládnímu návrhu zákona již byla předložena řada pozměňovacích návrhů, přičemž jeden z nich navrhnul novelu Zákoníku práce zcela vypustit (a namísto toho vytvořit pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí pracovní skupinu složenou z navržených odborníků (např. zástupci sociálních partnerů, Ministerstva vnitra, odborníků z praxe atd.)). Návrh novely se nyní nachází ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně[16].

    Pokud by předmětná novela Zákoníku práce byla schválena, pak by v budoucnu bylo možné elektronicky doručovat s podstatně menšími obtížemi. Novela v zásadě na všech místech relevantních ustanovení vypouští uznávaný elektronický podpis a ponechává zde uvedený již jen „elektronický podpis“ (kterým by měly být opatřeny písemnosti zaměstnavatele a zaměstnance; z poznámek k Zákoníku práce vypadl odkaz na úpravu v ZSVDET, vše tedy nasvědčuje tomu, že tento podpis by již nemusel být kvalifikovaný ve smyslu tohoto zákona[17]).

    K doručování elektronických písemností zaměstnanci by již neměl být potřeba výslovný písemný souhlas, postačilo by sdělit zaměstnavateli elektronickou adresu, na kterou by mohl zaměstnavatel (Důležité) písemnosti doručovat. V případě doručování zaměstnavateli souhlas mizí úplně a v zákoně by bylo jednoduše stanoveno, že zaměstnanec může doručit (Důležitou) písemnost zaměstnavateli do datové schránky (nebo jiným způsobem, který zaměstnavatel pro tyto účely určil).

    K účinnému doručení by již zaměstnavatel ani zaměstnanec nemuseli převzetí písemnosti potvrzovat. Písemnost doručovaná elektronicky zaměstnanci by tak byla doručena dnem, kdy by se zaměstnanec seznámil s obsahem písemnosti převzetím písemnosti.[18] Pokud by se zaměstnanec neseznámil s písemností ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti[19], považovala by se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Jestliže by zaměstnanec doručení písemnosti znemožnil tím, že by písemnost odmítnul převzít nebo neposkytnul součinnosti nezbytnou k doručení písemnosti, považovala by se (Důležitá) písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo.[20]

    ZÁVĚR

    Novela Zákoníku práce účinná od července 2020 přinesla větší volnost při výběru doručování dokumentů zaměstnanci (resp. i nadále je preferováno osobní doručování na pracovišti, nicméně není‑li to možné, zaměstnavatel si může vybrat z dalších forem doručování[21]) a větší volnost spočívající v možnosti doručování do datové schránky zaměstnance. Samotná pravidla pro formu elektronického doručování zaměstnanci jsou však od září 2016 nezměněná, a tedy pro praxi (pro doručování Důležitých písemností) poměrně neflexibilní a proces samotný obsahuje vždy několik kroků, které je potřeba dodržet.

    Pokud by byla schválená novela Zákoníku práce ve znění podobném aktuálně zveřejněnému, výše popsanému, znamenalo by to dle našeho názoru malou (velkou) revoluci v elektronické komunikaci a doručování písemností mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Doporučujeme proto sledovat další vývoj tohoto legislativního návrhu. Do té doby je možné bez větších obtíží doručovat elektronicky alespoň ty dokumenty, které Zákoník práce neřadí mezi Důležité písemnosti.

    Přemysl Jireček,
    advokát

    Andrea Drozdíková,
    advokátní koncipientka

    Urban & Hejduk s.r.o., advokátní kancelář

    Palác Valdek
    Jugoslávská 620/29
    120 00 Praha 2

    Tel:    +420 226 207 507
    e-mail: info@urbanhejduk.cz

     

    [1] Viz usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 266/2017 ze dne 16. 5. 2017.

    [2] Samozřejmě je potřeba předvídat potřebu prokázat doručení, tuší-li zaměstnanec či zaměstnavatel potenciální spor ohledně (obsahu) doručovaného dokumentu a podle toho přizpůsobit formu doručení.

    [3] Ve smyslu čl. 3 bodu 10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES („eIDAS“).

    [4] Požadavky na zaručený elektronický podpis jsou podle uvedeného článku eIDAS následující: i) podpis je jednoznačně spojen s podepisující osobou, ii) umožňuje identifikaci podepisující osoby, iii) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou, iv) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

    [5] Viz § 334 odst. 1) Zákoníku práce.

    [6] Viz argumentace Nejvyššího soudu v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3693/2012 ze dne 4. 9. 2013: „[P]ísemnostmi, které musí zaměstnavatel doručit zaměstnanci do vlastních rukou, jsou mimo jiné písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru. Mezi takové písemnosti patří nejen právní úkony zaměstnavatele učiněné v písemné formě (např. návrh na uzavření pracovní smlouvy, jmenování zaměstnance na vedoucí pracovní místo, návrh na uzavření dohody o změně pracovní smlouvy, výpověď z pracovního poměru), ale i jiné jeho písemné úkony, které se přestože nejde o projevy vůle, s nimiž by právní předpisy spojovaly vznik, změnu nebo zánik práv a povinností účastníků pracovněprávního vztahu - týkají vzniku, změn a skončení pracovního poměru. Takovým úkonem je též písemné upozornění zaměstnance na možnost výpovědi, které je jak vyplývá z výše uvedeného - hmotněprávním předpokladem pro výpověď z pracovního poměru danou zaměstnavatelem zaměstnanci z důvodu soustavného méně závažného porušování pracovní povinnosti, a které se proto týká skončení pracovního poměru.“ Zvýraznění v citaci doplněno.

    [7] Viz § 335 odst. 1) Zákoníku práce.

    [8] Seznam kvalifikovaných poskytovatelů, u nichž je možné zřídit kvalifikovaný elektronický podpis, lze nalézt online na stránkách Ministerstva vnitra ČR; k dispozici >>> zde. [23.2.2021]

    [9] Viz § 335 odst. 4) Zákoníku práce.

    [10] Viz § 337 odst. 2) Zákoníku práce.

    [11] Zaměstnavatel potvrzuje přijetí Důležité písemnosti datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem nebo zapečetěnou svou uznávanou elektronickou pečetí; Viz § 337 odst. 5) Zákoníku práce.

    [12] K souhlasu uvádí důvodová zpráva k zákonu 285/2020 Sb. následující: „Tento souhlas je možné udělit vždy pro každý konkrétní případ doručování písemnosti anebo je možné souhlas udělit jako paušální.“ Zvýraznění v citaci doplněno.

    [13]  Viz § 335a Zákoníku práce.

    [14] Viz usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IV.ÚS 1474/18 ze dne 9. 5. 2018: „V ústavní stížnosti stěžovatelka (pozn.: zaměstnavatel, spol. s r.o.) uvedla, že ke zrušení pracovního poměru (pozn.: ve zkušební době) došlo prostřednictvím SMS zprávy a že jde o platný právní úkon, neboť tento způsob komunikace byl mezi nimi běžný, vedlejší účastnice (pozn.: zaměstnankyně) se s obsahem SMS zprávy seznámila, resp. potvrdila její přijetí, a platné ukončení pracovního poměru konstatoval i Oblastní inspektorát práce pro Středočeský kraj. Odmítla názor soudu, že by zavedená praxe nemohla nahradit souhlas s takovým doručováním, a upozornila, že § 335 odst. 1 až 3 zákoníku práce neodpovídá vývoji doby, resp. že výklad zákona ze strany soudu je velmi restriktivní, formalistický a ve vztahu k povinnostem zaměstnavatele nespravedlivý.“

    [15] V době tvorby článku se novela nachází ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně. Sněmovní tisk a ostatní informace jsou k dispozici >>> zde. [23.2.2021]

    [16] Viz část sto dvacátá osmá sněmovního tisku č. 765/5, k dispozici >>> zde.  [23.2.2021]

    [17] Tj. zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis.

    [18] Zřejmě je zde ponecháno k tíži zaměstnavatele převzetí zaměstnancem v případě potřeby prokázat.

    [19] Opět zřejmě k tíži zaměstnavatele by na něj dopadala povinnost prokázat dodání písemnosti.

    [20] Obdobné pravidlo platí již dnes při osobním doručování dle § 334 odst. 3) Zákoníku práce. I zde by tedy opět bylo zřejmě na zaměstnavateli odmítnutí zaměstnancem při případném sporu prokázat.

    [21] Viz § 334 odst. 2) Zákoníku práce.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Přemysl Jireček, Andrea Drozdíková (Urban & Hejduk)
    29. 3. 2021

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Některá úskalí podání formálně bezvadného návrhu na přezkum úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Dobrá víra třetích osob
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Odmítnutí dovolání

    Jestliže Nejvyšší soud při zkoumání přípustnosti dovolání zcela pominul svoji dosavadní judikaturu, nijak se vůči této judikatuře (a také obdobným závěrům právní vědy)...

    Dobrá víra třetích osob

    Právní úprava obsažená v § 444 občanského zákoníku slouží k ochraně dobré víry třetích osob, které jednají v domněnce, že existuje zastoupení za situace, kdy na této domněnce...

    Soukromá vysoká škola

    Povaha činnosti či plnění veřejných úkolů (poskytování vzdělávání) soukromou vysokou školou nevylučuje, aby smlouva o vzdělávání na této vysoké škola měla pro účely ochrany...

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.