Co přináší novela exekučního řádu pro věřitele a zaměstnavatele?
Novela exekučního řádu si klade za cíl především pomoci dlužníkům z dluhové pasti. To však zákonitě přináší i změnu zažitých pravidel, nová práva a povinnosti, která se týkají jak věřitelů, tak zaměstnavatelů.
Byť nejdiskutovanější navrhované změny exekučního řádu,[1] tedy teritorialita exekutorů či pravidlo jeden exekutor – jeden dlužník, hlasováním v Parlamentu ČR neprošly, i tak novela přichází hned s několika významnými změnami pro věřitele (oprávněného) a zaměstnavatele (plátce mzdy). Až na výjimky uvedené níže je účinnost těchto změn stanovena k datu 1. 1. 2022.
1) Zastřešení maximální délky vedení neúspěšné exekuce na peněžitá plnění a prodlužovací záloha[2]
Nejvýraznější změnou novely je zastřešení maximální doby provádění exekuce na peněžitá plnění. Tato změna se však nebude týkat například pohledávek na výživné pro nezletilé dítě a náhrad újmy vzniklých z ublížení na zdraví.
Pokud v době posledních 6 let od provedení exekuce nestačí vymožená částka ani na úhradu nákladů exekuce,[3] vyzve exekutor oprávněného, aby sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce.
K pokračování exekuce bude muset oprávněný ale zaplatit tzv. zálohu na další vedení exekuce, a to do 30 dnů od doručení výzvy exekutorem. Záloha by se měla pohybovat v řádu nižších stovek korun. Po jejím zaplacení pak bude exekuce probíhat po dobu dalších 3 let a lze ji stejným způsobem ještě o 3 roky prodloužit. Neúspěšné exekuce tak budou zastavovány nejpozději po 12 letech vymáhání. Nová úprava přitom počítá i s možností osvobození od úhrady zálohy z důvodu finanční situace při doložení majetkových poměrů oprávněného.
Novela dále stanovuje, že do doby 6 let neúspěšně vedené exekuce se bude započítávat i doba vedení takové exekuce před účinností novely. Novela ale zároveň počítá s tím, že se neúspěšné exekuce začnou zastavovat nejdříve rok po její účinnosti, tedy od roku 2023.
2) Změna započtení výtěžku[4]
Významnou změnu zaznamená i započtení vymožené částky na pohledávku. Částka, kterou exekutor vymůže, bude nejprve započítána na náklady exekuce, následně již na jistinu a až poté na úroky, úroky z prodlení a na náklady oprávněného. Změna má vést k tomu, aby se dluh stále nenavyšoval, jak tomu při současné úpravě bývá při započtení vymožené částky nejprve na úroky a pak až na jistinu, ze které se úroky počítají.
3) Odpuštění pohledávek do výše původní jistiny 1500 Kč[5]
Výrazný zásah do práv věřitele čeká věřitele pohledávek s výší původní jistiny do 1500 Kč, ze kterých v posledních třech letech nebylo nic vymoženo. Tato změna se opět nebude týkat například pohledávek z výživného, pohledávky náhrady újmy vzniklé ublížením na zdraví.
Stejně jako u úpravy neúspěšných exekucí, i zde bude moci oprávněný složit zálohu k pokračování exekuce po dobu dalších tří let. Věřitelé těchto pohledávek mohou očekávat výzvy exekutora k zaplacení záloh v prvních třech měsících od účinnosti novely. Po zastavení exekučního řízení věřiteli náleží náhrada 30 % vymáhané pohledávky, a to ve formě slevy na dani z příjmů.
4) Elektrické zpřístupnění spisu exekutora na žádost oprávněného[6]
Poměrně praktickou novinku přináší možnost oprávněného žádat exekutora o vydání kopie celého exekutorského spisu v elektronické podobě, která bude oprávněnému zaslána na elektronickém nosiči. Exekutor tak bude činit bezplatně, požadovat úhradu nákladů může až za opakovanou žádost o zaslání kopie spisu.
5) Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy[7]
Plátcům mzdy, kteří provádějí u svých zaměstnanců srážky ze mzdy, bude podle novely náležet nárok na paušální náhradu nákladů za kalendářní měsíc, kdy je provádí, to ve výši 50 Kč. Tato částka se přitom nebude zvyšovat s vyšším počtem srážek k vydobytí několika pohledávek a bude uspokojována před všemi ostatními pohledávkami. Této paušální náhrady nákladů se však dočkají plátci mzdy až u exekucí, které byly zahájeny[8] po účinnosti této novely.
6) Plátce mzdy jako povinný subjekt pro sdělování informací a stanovení povinnosti součinnosti[9]
V neposlední řadě novela zavádí vůči plátci mzdy informační povinnost na žádost exekutora. Exekutor tak bude moct písemně žádat plátce mzdy o sdělení údajů o mzdě zaměstnance, prováděných srážkách ze mzdy či údajů o pracovněprávním vztahu, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu či jiný příjem. Tato změna přitom může znamenat zvýšení administrativní zátěže, a to především zaměstnavatelům s vysokým počtem zaměstnanců.
S odloženou účinnosti o 30 měsíců po vyhlášení novely pak bude nově stanovena povinnost součinnosti plátce mzdy ke sdělení výše vypočtených údajů či případně dalších údajů potřebných k vedení exekuce, které bude muset plátce mzdy poskytnout na k tomu určeném formuláři. Navíc u tzv. kvalifikovaného plátce mzdy,[10] bude zavedena povinnost poskytovat údaje elektronicky datovým souborem, přičemž formát a struktura datového souboru bude teprve specifikována vyhláškou.
JUDr. Lukáš Šikel,
advokátní koncipient
Eversheds Sutherland, advokátní kancelář, s.r.o.
Oasis Florenc
Pobřežní 394/12
186 00 Praha 8
Tel.: +420 255 706 500
Fax: +420 255 706 550
e-mail: praha@eversheds-sutherland.cz
[1] Sněmovní tisk 545 k novele zákona 99/1963 Sb., občanský soudní řád („OSŘ“), zákona 120/2001 Sb., exekuční řád („EŘ“) a další.
[2] § 55 odst. 7 až 13 EŘ v novelizovaném znění.
[3] Částka za právní zastoupení oprávněného a částka náležející exekutorovi, které jsou počítány z výše vymáhané pohledávky a DPH.
[4] § 265a OSŘ v novelizovaném znění.
[5] Bod 17 přechodných ustanovení EŘ v novelizovaném znění.
[6] § 94 odst. 3 EŘ v novelizovaném znění
[7] § 270 odst. 2 OSŘ v novelizovaném znění a bod 2 přechodných ustanovení OSŘ v novelizovaném znění.
[8] U nichž bylo vydáno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.
[9] § 33 odst. 5 a 34 odst. 4 EŘ v novelizovaném znění.
[10] Plátce mzdy, jehož čistý obrat za poslední účetní období předcházející žádosti o součinnost dosáhne alespoň 100 milionů Kč, nebo zaměstnává nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
