Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy
Zákonem č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen OSŘ), zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (dále jen EŘ) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dochází, mimo jiné, ke změně v ustanovení § 270 občanského soudní řádu, který upravuje náklady výkonu rozhodnutí. Změnu zaznamená i § 87 exekučního řádu upravující náklady exekuce, náklady oprávněného a náklady plátce mzdy. V obou ustanoveních dojde o doplnění nároku plátce mzdy na paušální náhradu nákladů.
Plátce mzdy je podle platné právní úpravy, konkrétně podle § 282 OSŘ a podle § 60 EŘ (do účinnosti novely) povinen na příkaz soudu provádět srážky ze mzdy povinného, tyto sražené částky je pak plátce mzdy povinen vyplatit oprávněnému, případně soudu nebo exekutorovi. Plátce mzdy je povinen tyto srážky ze mzdy provádět od okamžiku doručení nařízení výkonu rozhodnutí a v případě exekucí exekuční příkaz[1], kdy tato povinnost se vztahuje na veškeré dosud nevyplacené mzdy povinného, tedy pokud přijde exekuční příkaz těsně před vyplácením mzdy musí plátce mzdy již srážku ze mzdy provést.[2] S touto povinností bezesporu vznikají plátci mzdy, nebo jiného příjmu, náklady.
Důvodem pro zavedení nároku na paušální náhradu nákladů pro plátce mzdy, je zcela nepochybně zvýšená administrativní zátěž zaměstnavatele související s jeho povinností provádět srážky ze mzdy povinného. Téma náhrady nákladů pro plátce mzdy je již dlouhou dobu předmětem diskusí. Plátce mzdy musí v případě, že je povinen provádět srážky ze mzdy povinného, vypočítat výši srážek z jeho mzdy, musí komunikovat se soudem, případně se soudním exekutorem. Zejména pak výpočet srážky ze mzdy, nebo jiného příjmu je pro plátce mzdy časově náročná. Plátci mzdy prostřednictví Svazu průmyslu a dopravy ČR uvádějí, že časově nejnáročnější je vyhodnocení a zpracování prvotního výkonu rozhodnutí a následně administrativa spojena s ukončením pracovního poměru zaměstnance s výkonem rozhodnutí[3]. Plátcům mzdy dále vznikají například náklady spojené se mzdami pro zaměstnance, kteří vedou účetnictví.
Nově je tak ustanovení § 270 odst. 2[4] doplněno o nárok plátce mzdy nebo jiného příjmu, který v rámci výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy provádí úkony podle občanského soudního řádu, na náhradu nákladů spojených s výkonem rozhodnutí. Za tyto srážky ze mzdy bude nově náležet plátci mzdy paušální náhrada nákladů výkonu rozhodnutí.
§ 270 (2) OSŘ: Oprávněný má nárok na náhradu všech účelných nákladů výkonu rozhodnutí. Plátce mzdy má vůči povinnému nárok na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy povinného. Náklady plátce mzdy jsou náklady výkonu rozhodnutí. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena podle § 289 odst. 2, § 291 odst. 3 nebo § 293 odst. 1 ze sražené částky před jejím vyplacením nebo zasláním, zaniká.
§ 87 odst. (3) EŘ: Plátce mzdy má právo na paušálně stanovenou náhradu nákladů, které mu vznikly za každý kalendářní měsíc, v němž provádí srážky ze mzdy nebo jiných příjmů povinného. Paušálně stanovenou náhradu nákladů hradí plátci mzdy povinný. Provádí-li plátce mzdy zároveň srážky k vydobytí několika pohledávek vůči témuž povinnému, náleží mu náhrada nákladů pouze jednou. Právo na částku náhrady nákladů, jež nebyla odečtena ze sražené částky podle občanského soudního řádu, zaniká.
Tato paušální náhrada nákladů by měla být nově stanovena ve výši 50,- Kč, za každý kalendářní měsíc, ve kterém plátce mzdy provádí srážky ze mzdy nebo jiného příjmu. S vyšším počtem srážek k vydobytí většího počtu pohledávek vůči stejnému povinnému se však tato částka již zvyšovat nebude, tedy částka 50,- Kč je částkou konečnou. Tedy za každého zaměstnaného povinného, u kterého bude zaměstnavatel provádět srážky ze mzdy, bude plátce mzdy dostávat paušální náhradu nákladů v této výši. Tato částka, bude stanovena podle § 374a OSŘ Vyhláškou ministerstva spravedlnosti. K přiznání nároku na náhradu nákladů není nutné tyto náklady nijak specifikovat ani přesně vyčíslovat. Exekuční řád obsahuje stejnou úpravu náhrady nákladů plátce mzdy ve svém § 87 odst. 3.
Budoucí praxe teprve ukáže, zda částka 50,- Kč bude dostačující k pokrytí nákladů, které plátcům mzdy vznikají s prováděním srážek ze mzdy a zároveň zda tato částka nebude pro povinného nepřiměřenou zátěží.
Zaměstnavatel, poté co byl vyrozuměn o tom, že usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí nabylo právní moci, může odečítat paušálně stanovenou náhradu nákladů ze sražených částek, které mají být vyplaceny nebo zaslány[5], buď přímo oprávněnému, popřípadě soudu, který sraženou částku rozdělí mezi oprávněné sám. Postup je stejný i v případě exekuce, kdy podle § 87 odst.3 si plátce mzdy ze sražené částky odečte náhradu nákladu a zbylou část poté zašle exekutorovi. V případě, že si zaměstnavatel náhradu nákladů ze sražené částky neodečte podle § 282 odst. 2, §291 odst. 3 nebo § 293 odst.1, jeho právo na náhradu nákladů zanikne, stejně tak v případě exekucí. Důvodem tohoto zániku práva na náhradu nákladů, je dle důvodové zprávy, zamezení vzniku nových dluhů povinného, které by následně byly vymáhány[6]. Zánik práva na paušální náhradu nákladů, v případě, že si ji plátce mzdy ze sražené částky neodečte je dle našeho názoru správným, řešením, když plátce mzdy tohoto práva nevyužije neměl by to být povinný, kdo po ponese další dluhy vzniklé v souvislosti s exekucí.
Paušální náhrada nákladů výkonu rozhodnutí podle §270 odst. (2) má postavení přednostní pohledávky, dokonce je jejich úhrada postavena před všechny ostatní přednostní pohledávky, což vyplývá z § 279 odst. (1) OSŘ Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny. Paušálně stanovená náhrada nákladů plátce mzdy se uspokojuje před všemi ostatními pohledávkami z první třetiny.
Závěrem je důležité upozornit na skutečnost, že nárok na paušální náhradu nákladu vzniká plátcům mzdy pouze u výkonu rozhodnutí, případně exekucí, které byly zahájeny až poté, co nabude účinnosti zákon č. 286/2021 Sb. Tato novela nabývá účinnosti dne 1.1.2022.
JUDr. Josef Moravec,
advokát
Mgr. Sandra Grätzová,
advokátní koncipientka
[1] Svoboda K., Smolík P., Levý J., Šínová R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2020.
[2] Kasíková, M. a kol., Exekuční řád. Komentář. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 449 s.
[3] Důvodová zpráva k zákonu č. 281/2021 Sb. kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
[4] Důvodová zpráva k zákonu č. 281/2021 Sb. kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů
[5] § 291 OSŘ
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
