epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 6. 2024
    ID: 118199upozornění pro uživatele

    Rovné zacházení – odměňování za práci

    Za stejnou práci má zaměstnavatel vyplácet stejnou mzdu. Tato zásada se jeví jako zcela jasná. Otázkou však zůstává, co je to stejná práce? Co všechno lze při tomto posouzení brát v potaz? A jaká pravidla platí pro oblast benefitů? V případě benefitů jde zaměstnavatel nad rámec zákona, proto by měl mít zcela volnou ruku. Nebo ne? Na tyto otázky hledá odpovědi článek níže.

    Aktuální téma

    Rovné zacházení se všemi zaměstnanci a zákaz diskriminace na pracovišti jsou klíčové pro vytváření inkluzivního a produktivního pracovního prostředí, ve kterém se mohou zaměstnanci cítit dobře a odvádět tak efektivně svojí práci.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Téma rovnosti je přitom v pracovněprávních vztazích v dnešní době často diskutované, a to jak na národní, tak i na evropské úrovni. viz nedávno přijatá směrnice Evropského parlamentu a Rady EU 2023/970 ze dne 10. května 2023, jejíž hlavním cílem je zavést minimální pravidla pro zajištění rovné odměny za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty mezi muži a ženami.

    Z důvodu, že se jedná o velmi široké téma, zaměříme se v tomto příspěvku „pouze“ na oblast odměňování za práci a oblast benefitů.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Právní základ

    Z pohledu zákoníku práce je pro tuto oblast stěžejní ustanovení § 16 odst. 1, které určuje, že „zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání.“. Jak je na tomto výčtu vidět, odměňování je pouze jednou z mnoha oblastí, kde je nutno zachovávat zásadu rovnosti.

    Výše citované obecné pravidlo je pak konkretizováno v ustanovení § 110 odst. 1 zákoníku práce: „za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody“. Při pohledu do tohoto paragrafu by se tak mohlo zdát, že se princip rovného zacházení vztahuje pouze na mzdu, plat a odměnu z dohody, nicméně nesmíme nikdy zapomenout na výše uvedený § 16 zákoníku práce, který zcela jasně hovoří také o jiných peněžitých plnění/plnění peněžité hodnoty, čímž jsou myšleny právě zaměstnanecké benefity.

    Proto, abychom mohli vyhodnotit, zda zaměstnavatelé neporušují zákon, je třeba se nejprve podrobněji podívat na to, co v praxi znamená pojem „stejná práce“.

    Kdy můžeme dva zaměstnance srovnávat

    Stejnou prací (nebo prací stejné hodnoty) se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce; tyto mantinely nám stanovuje zákoník práce, nicméně pro bližší pochopení je nutné se nad každým tímto kritériem zamyslet.

    Složitost, odpovědnost a namáhavost práce

    Tato trojice pojmů znamená, že se práce posuzuje podle potřebného vzdělání pro její výkon, podle nezbytných praktických znalostí (např. práce se specializovaným programem), zohledňuje se organizační a řídící náročnosti práce (zda zaměstnanec pracuje sám nebo řídí tým), relevantní je i míra odpovědnosti za újmu na majetku či zdraví kolegů a v neposlední řadě je významná také náročnost práce (zejména ta fyzická).

    Pracovní podmínky

    Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby (rovnoměrné vs. nerovnoměrné rozvržení, jednosměnný vs. vícesměnný režim, požadavky na množství práce v noci, nároky zaměstnavatele na množství práce přesčas apod.), ale také podle celkového vlivu pracovního prostředí na zdraví zaměstnance (zařazení práce do kategorie jedna až čtyři podle zákona o ochraně veřejného zdraví).

    Pracovní výkonnost

    Toto kritérium naznačuje, že důležitým korektivem pro určení odměny za práci je také samotný výkon. Pokud budou dvě výše uvedená kritéria zcela totožná (složitost, odpovědnost, namáhavost práce i pracovní podmínky), nebude se jednat o „stejnou práci“, pokud dva zaměstnanci dosahují odlišných pracovních výkonů (např. 250 vs. 350 výrobků za jednu směnu).

    Pracovní poměr vs. dohody

    Rovné zacházení tedy neznamená rovnostářský přístup k odměňování, ale je třeba ho chápat jako nutnost posuzovat hodnotu práce objektivně a transparentně (k tomuto posouzení slouží výše uvedená kritéria).

    Dále je také třeba mít na paměti, že stejná odměna za stejnou práci náleží zaměstnancům téhož zaměstnavatele, ať už konají práci v pracovním poměru, nebo na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. To stejné pak samozřejmě platí i o práci na tzv. zkrácený úvazek.

    V této oblasti se za účelem určitého „zrovnoprávnění“ v poslední době udála zásadní změna, kdy od roku 2023 platí významná novela zákoníku práce, která tzv. „dohodářům“ přiblížila práva a povinnosti zaměstnanců v pracovním poměru (zaměstnanci pracující na DPP/DPČ mají nově nárok na písemný rozvrh pracovní doby předem, nárok na dovolenou a také na příplatky za práci v noci, ve svátek a o víkendu.

    Zaměstnanecké benefity

    Ambicí tohoto příspěvku není podat vyčerpávající přehled všech možných benefitů, které zaměstnavatelé pro své zaměstnance zřizují, nicméně se podívejme alespoň na ty v praxi nejčastější, jako jsou rozšířená dovolená, zdravotní volno, příspěvek na stravování, spoření na stáří a různorodé příspěvky na sport či kulturní akce.

    Poskytování těchto benefitů různým skupinám zaměstnanců může zaměstnavatelům v praxi působit potíže, protože si nejsou jistí, zda mohou nebo nemohou určitou skupinu zaměstnanců legitimně vyloučit. Samozřejmě snahou každého zaměstnavatele bude, aby poskytoval benefity pouze tam, kde to má smysl a nejednalo se tak z pohledu nákladů o jakési plýtvání.

    Při posouzení výše naznačených otázek je zcela klíčový smysl (účel) každého benefitu, kdy tento nemusí být patrný pouze dle zaužívaného názvu, ale podstatné je zejména to, co daným benefitem sleduje konkrétní zaměstnavatel.

    Prvním příkladem může být rozšířená dovolená. Smyslem dovolené je nepochybně odpočinek od práce. Více práce = více odpočinku. Lze ale tento úmysl řešit navýšením dovolené například pouze pro pracovní poměry (na úkor tzv. dohodářů)?

    Výpočet nároku na dovolenou už sám (ze zákona) reflektuje odpracovanou dobu, zaměstnavatelem určený počet „týdnů dovolené“ tak musí být pro všechny zaměstnance zpravidla stejný. Tento závěr se týká zejména možných rozdílů mezi pracovním poměrem, pracovním poměrem s kratší pracovní dobou (tzv. zkrácený úvazek) a „dohodáři“. Je, samozřejmě, přípustné, aby vyšší nárok svědčil náročnějším pozicím (náročná fyzická práce vs. lehčí administrativní činnost).

    Podobná situace platí v případě zdravotního volna, tzv. sick-days, jehož účelem je umožnit zaměstnanci krátkodobou léčbu mimo režim dočasné pracovní neschopnosti. Potřebu krátkého zdravotního volna mají jednoznačně všichni zaměstnanci, a tak je třeba i tento benefit ukotvit pro všechny zaměstnance (včetně tzv. dohodářů).

    Obdobný závěr bude platit také pro příspěvek na stravování, kdy nárok vznikne bez rozdílu všem zaměstnancům, neboť účelem „stravenek“ je kompenzovat zaměstnancům ztížený režim stravování při výkonu práce (nemožnost stravovat se doma, vázanost na omezený výběr jídel ve firemní kantýně, omezený výběr restaurací s ohledem na krátkost přestávky na jídlo apod.). V tomto případě je ale možné vyloučit ty zaměstnance, kteří tento ztížený režim stravování reálně nemají (zaměstnanci s velmi krátkou denní pracovní dobou, zaměstnanci na home-office).

    Pokud jde o benefity, které nemají svůj zjevný a zcela specifický smysl a účel, bude se nejčastěji jednat o odměnu pro loajální zaměstnance (tzv. věrnostní odměny). U těchto benefitů by mělo být vždy přípustné navázat je na určitou minimální délku práce pro zaměstnavatele (po zkušební době, po prvním roce práce, při době neurčité apod.). Zaměstnavatel tímto opatřením sleduje udržení nebo snížení fluktuace, která s sebou vždy nese mnoho administrativy a zvýšené náklady. Do této kategorie budou spadat například příspěvky na penzijní spoření/připojištění, sport či kulturu. Zejména u této skupiny benefitů je opravdu nutné, aby zaměstnavatel nastavil pravidla pro poskytování objektivně a hlavně transparentně, aby nemohl být následně obviněn, že se snažil některé benefity „ututlat“ pouze pro vybrané zaměstnance.

    Závěr

    Zatímco právní úprava žádný podrobný návod zaměstnavatelům nedává, lze zejména z rozhodovací praxe Nejvyššího/Nejvyššího správního soudu, činnosti oblastních inspektorátů práce a zpráv Veřejného ochránce práv vyčíst, jak k jednotlivým principům rovnosti přistupovat. Vždy však bude platit, že otázka odměňování za práci a otázka benefitů musí být řešena transparentně a musí být kdykoliv a před kýmkoliv obhajitelná.


    Mgr. Jakub Oliva, LL.M., MSc.,
    advokát, partner
     


    Mgr. Kateřina Nováková
    ,

    advokátní koncipientka

     

    ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.
     
    Plzeňská 3350/18
    150 00 Praha 5 – Smíchov

    Vídeňská 14
    779 00 Olomouc
     
    Tel.:       +420 910 058 058
    e-mail:    office@arws.cz
     

    [1] „S ohledem na dikci ZPr i účel paušalizace mzdy za práci přesčas se dovozuje, že mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas lze pouze sjednat, a to v pracovní smlouvě, smlouvě o mzdě nebo jiné smlouvě uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Je vyloučeno, aby bez dohody stran pracovněprávního vztahu zaměstnavatel jednostranně stanovil, že práci přesčas nebude (byť jen zčásti) zaměstnanci platit (NS 21 Cdo 2346/2006). Mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas tak není zaměstnavatel oprávněn jednostranně stanovit ve vnitřním předpisu ani určit ve mzdovém výměru. K takovému stanovení, resp. určení by se při vykonání práce přesčas nepřihlíželo a příslušný zaměstnanec by měl právo požadovat po zaměstnavateli kompenzaci za výkon přesčasové práce v souladu se ZPr.“ srov. PROCHÁZKA, Jan. § 114 [Mzda nebo náhradní volno za práci přesčas]. In: VALENTOVÁ, Klára, PROCHÁZKA, Jan, JANŠOVÁ, Marie, ODROBINOVÁ, Veronika, BRŮHA, Dominik a kol. Zákoník práce. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2020., marg. č. 12.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jakub Oliva, LL.M., MSc., Mgr. Kateřina Nováková (ARROWS)
    26. 6. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.