Kdy je zaměstnanec řádně seznámen s předpisy a pokyny k zajištění BOZP?

Otázku, za jakých podmínek je zaměstnanec řádně seznámen se všemi riziky hrozícími na pracovišti a příslušnými bezpečnostními předpisy, Nejvyšší soud ČR vyřešil ve svém nedávném zásadním rozhodnutí ve věci sp. zn. 21 Cdo 1276/2023 ze dne 30. 4. 2024, ve kterém naše kancelář zastupovala zaměstnavatele.

Skutkový stav

Zaměstnanec u zaměstnavatele obsluhoval výrobní linku, přičemž pracovní úraz nastal za situace, kdy došlo k zaseknutí výrobku v jednom ze strojů na lince. Zaměstnanec vložil ruku do stroje a snažil se výrobek vyprostit, a to bez vypnutí stroje. Mimo jiné při tom překonal bezpečností kryt. V daný moment se spustil přístroj, který přitiskl ruku zaměstnance a způsobil zranění. Zaměstnanec po zaměstnavateli následně požadoval náhradu újmy.

Zaměstnavatel zaměstnanci náhradu újmy krátil a poskytl pouze 60 %. Ke krácení zaměstnavatel přistoupil z důvodu, že podle jeho názoru jedním z důvodů vzniku pracovního úrazu bylo také to, že zaměstnanec zaviněně porušil právní nebo ostatní předpisy, anebo pokyny k zajištění BOZP, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen.

Všichni zaměstnanci pracující na dané lince totiž u zaměstnavatele podstupovali školení, v rámci kterého byli instruování, že při vzniku jakékoliv poruchy na stroji, musí být stroj zastaven (v režimu vypnutí) a současně byli zaměstnanci obecně poučeni, že za žádných okolností nesmí vkládat ruce do běžícího stroje.

Reklama

Velká novela stavebního zákona (online - živé vysílání) - 24.4.2026

24.4.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Zaměstnanec s krácením náhrady újmy nesouhlasil s tím, že v rámci školení zaměstnanci nebyli proškoleni pro tento konkrétní případ vzniku poruchy na stroji, a že na straně zaměstnance tak nedošlo k žádnému porušení právních nebo ostatních předpisů, anebo pokynů k zajištění BOZP.

Okresní a krajský soud

Prvostupňový soud přisvědčil argumentaci zaměstnavatele a rozhodl, že krácení náhrady újmy bylo oprávněné.

Odvolací soud ve svém rozhodnutí ve věci sp. zn. 30 Co 154/2022 ze dne 25. 11. 2022 dospěl k závěru (na rozdíl od soudu prvního stupně), že i přes probíhající školení zaměstnavatel neprokázal, že by „pracovníci zaměstnavatele v době předcházející škodní události byli školeni konkrétně pro situaci, do níž se dostal zaměstnanec a na níž pak reagoval jím zvoleným způsobem, majícím za následek vznik škody a majetkové újmy“.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu

Nejvyšší soud ve svém výše uvedeném rozhodnutí uvedl důležitý závěr, že při posouzení, zda byl zaměstnanec řádně seznámen s předpisy anebo bezpečnostními pokyny k zajištění BOZP, nelze vycházet pouze z toho, že školení BOZP nebyla přímo zaměřeno na situaci, v důsledku které došlo ke vzniku pracovního úrazu. Naopak je nutné posoudit, zda zaměstnanci „bylo poskytnuto takové poučení, že na jeho základě mu bylo (muselo být) zřejmé, jakým způsobem má (nebo naopak nesmí) v nastalé situaci – i když jako potenciální riziko výkonu práce nebyla na školeních probírána – postupovat, aby k poškození zdraví nedošlo“.

Dle Nejvyššího soudu nelze (zcela logicky) předjímat veškeré situace, které mohou při výkonu práce nastat nebo veškeré varianty, rizikové faktory a nebezpečí, které mohou být s výkonem práce spojeny.

Není možné, aby zaměstnavatel zaměstnance detailně seznámil s veškerými postupy při vzniku všech situací, s nimiž mohou být rizikové faktory výkonu práce na výrobní lince spojeny. Tedy prostá skutečnost, že zaměstnanec nebyl v rámci školení seznámen s danou situací jako s potenciálním rizikem výkonu jeho práce, sama o sobě neodůvodňuje závěr, že nebyl naplněn předpoklad pro zproštění (alespoň částečné) odpovědnosti zaměstnavatele k vyplacení odškodnění za vznik pracovního úrazu. S tímto názorem Nejvyššího soudu se plně ztotožňujeme.

Mgr. Martina Vodičková,
advokátka

Mgr. Ing. Ondřej Šudoma,
senior advokát