pracovní právo

Pozor na konkurenční doložky?

Počátkem května 2019 Ústavní soud vydal velmi zajímavý nález týkající konkurenční doložky v pracovní smlouvě[1]. Vedlejší účastnice řízení u Ústavního soudu, Ing. K.F., pracovala u svého zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy z 1. února 2010, která obsahovala konkurenční doložku zakazující zaměstnankyni po dobu jednoho roku od ukončení…

Veřejně prospěšné práce – aktuální příležitost pro dlouhodobě nezaměstnané

S růstem ekonomiky se snižuje procento nezaměstnanosti. Přesto je však stále velký počet občanů, kteří dlouhodobě shánějí zaměstnání. Příležitostí jsou pro ně veřejně prospěšné práce. Aktuální opatření Ministerstva práce a sociálních věcí (viz dále) jim cestu usnadňuje.

Zrušení karenční doby, předstíraná práceneschopnost a možnosti zaměstnavatele

S účinností od 1. července 2019 se novelou zákoníku práce[1] ruší tzv. třídenní karenční doba. Zaměstnavatelé pak budou povinni zaměstnancům v dočasné pracovní neschopnosti vyplácet náhradu mzdy již od první zameškané směny, a nikoliv až od čtvrté zameškané směny (či od 25. zameškané hodiny rozvržených směn), jako tomu je do účinnosti zmiňované…

Rozvázání pracovního poměru za neomluvené absence

Nepřinášíme vyčerpávající návod, jak a kdy sankcionovat neomluvenou absenci rozvázáním pracovního poměru, kdy je to důvodné, kdy volit okamžité zrušení pracovního poměru, kdy výpověď a kdy jen napomenutí (výtku), neboť každý případ je třeba posoudit individuelně, ať už ze strany zaměstnavatele, nebo soudu, pokud se propuštěný zaměstnanec brání…

Zákonné podmínky

Od podmínek odkládacích a rozvazovacích je vhodné odlišovat tzv. zákonné podmínky, které nejsou závislé na vůli účastníků. Jejich splnění je nutné pro účinnost právního jednání. Příkladů je v personální praxi mnoho. Např. zákonnou podmínkou pro uzavření platné pracovní smlouvy s cizincem (mimo občany států EU a Evropského hospodářského prostoru)…

Co má přinést připravovaná velká novela zákoníku práce?

V letošním roce měla podle původního záměru vlády vstoupit v platnost zásadní novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákoník práce“), jejíž účinnost měla nastat již 1. července 2019, resp. v případě vybraných ustanovení o dovolené k 1. lednu 2020 (dále jen „Novela“). Účelem Novely má být zejména…

Vytýkací dopis aneb nástroj zaměstnavatelů k podávání výpovědí?

Snad každý zaměstnavatel se u svých zaměstnanců setkal se situací, kdy ze strany zaměstnance či zaměstnanců docházelo k porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo k nesplňování požadavků řádného výkonu práce bez zavinění zaměstnavatele v podobě neuspokojivých pracovních výsledků. Jaké možnosti…

Je zaměstnanec chráněn v ochranné době zákazem výpovědi, i když se třeba jen účelově „hodil marod“?

Nejvyšší soud ČR řešil otázku, zda zaměstnanci, kterému dal zaměstnavatel výpověď z pracovního poměru v době, kdy byl uznán dočasně neschopným práce, lze pro rozpor s dobrými mravy odepřít ochranu podle ust. § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce.

Jak rozvázat pracovní poměr při neuspokojivých pracovních výsledcích zaměstnance?

V dnešní době hospodářského růstu a prakticky téměř nulové nedobrovolné nezaměstnanosti není ve většině případů pro vážné uchazeče o zaměstnání problém úspěšně a vcelku rychle absolvovat přijímací řízení do nového zaměstnání. Firmám chybí kvalifikovaní řemeslníci, dělníci i odborníci v různorodých oborech. Dnešní zaměstnanci tak často mají „lehké…

Závaznost konkurenční doložky ve světle nového nálezu Ústavního soudu

V loňském roce odbornou veřejnost poměrně překvapil rozsudek Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „NS“) vydaný dne 27. 6. 2018, č. j. 21 Cdo 1922/2018-273, který se vyjádřil zcela novým způsobem k otázce závaznosti platně uzavřené konkurenční doložky pro zaměstnance. V tomto konkrétním případě šlo o posouzení, zda má být zaměstnanec povinen…

Monitoring činností zaměstnanců ze strany zaměstnavatele (1. část)

Aktivity zaměstnanců na pracovišti může zaměstnavatel monitorovat s využitím široké škály moderních technologií. Důvodem takového monitorování bývá například ochrana majetku zaměstnavatele (kontrola pomocí kamerového systému), kontrola výkonnosti zaměstnance (sledování aktivit zaměstnanců na internetu) či ochrana života a zdraví zaměstnavatele a…

Potíže se šéfy aneb Odpovědnost zaměstnance za nesplnění legálního příkazu a za splnění protiprávního příkazu nadřízeného

Vedoucí zaměstnanci nad rámec plnění povinností, které má každý jiný, i řadový zaměstnanec, jsou dále podle ust. § 302 písm. a) a b) zákoníku práce povinni řídit a kontrolovat práci podřízených zaměstnanců a hodnotit jejich pracovní výkonnost a pracovní výsledky a co nejlépe organizovat práci. A každý, kdo kdy vedl nějaký útvar, pracovní kolektiv…

Přiměřenost smluvní pokuty v konkurenční doložce

Po skončení pracovního poměru mohou mít zaměstnavatelé v některých pracovních sektorech zájem na zamezení bezprostředního výkonu konkurenčního jednání (bývalých) zaměstnanců. Za tímto účelem je tak možné sjednat konkurenční doložku. Při sjednání konkurenční doložky po zániku pracovního poměru je však nezbytné dodržet zákonem stanovené podmínky…

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2019 - část 1.

Ani s publikací nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí, zásadně vrcholných soudních instancí, v oboru pracovního práva z letošního roku 2019 nebudeme otálet, nebudeme tedy čekat na uzavření ročníku, nýbrž budeme přinášet přehledy judikatury nejen k zákoníku práce průběžně, tak jako tomu bylo ohledně loňského ročníku 2018. Již nyní tedy…

Směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii

Evropský Parlament v dubnu tohoto roku schválil návrh směrnice upravující transparentní a předvídatelné pracovní podmínky v Evropské unii.[1] Návrh směrnice byl podán s cílem zlepšit pracovní podmínky podporou bezpečnější a předvídatelnější zaměstnanosti a zároveň zajistit přizpůsobivost trhu práce.

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2018 - část 7.

Přinášíme sedmé a poslední pokračování přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí v oboru pracovního práva z loňského roku 2018.

Lze zaměstnanci přidělovat práci v době sporu o platnost výpovědi, aniž by tím byl popřen výpovědní důvod?

Spory mezi zaměstnavateli a zaměstnanci o (ne)platnost výpovědi z pracovního poměru nejsou v praxi ničím výjimečným. Má-li zaměstnanci vzniknout nárok na náhradu mzdy v případě, že je výpověď či okamžité zrušení pracovního poměru neplatné, musí zaměstnanec sdělit zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání. Ten se poté za stavu, kdy není…

Konec vyrovnávacích období a rozvrhování pracovní doby, jak je známe dnes?

Zásadní změnu v pojetí tzv. vyrovnávacích období v pracovní době přináší rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „SDEU“) ze dne 11. dubna 2019 ve věci C-254/18 v řízení vedeném Syndicat des cadres de la sécurité intérieure (odborový svaz vyšších příslušníků složek vnitřní bezpečnosti) proti francouzskému předsedovi vlády, ministrovi vnitra…

K problematice zjišťování nemoci z povolání

Nemoc z povolání nevymezuje zákoník práce, jako to je u pracovního úrazu, ale její definici nalezneme v § 1 odst. 1 nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. Toto ustanovení definuje nemoc z povolání jako nemoc, která vzniká nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů…

Vedoucí zaměstnanci příspěvkových organizací a problémy spojené a jejich odvoláním

Dle § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZPr") platí, že u (i) vedoucích příspěvkových organizací a u (ii) vedoucích organizačních útvarů příspěvkových organizací dochází k založení pracovního poměru jmenováním, nikoliv tedy uzavřením pracovní smlouvy, jako je tomu v podnikatelském…