Přeshraniční vysílání zaměstnanců v rámci Evropské unie s sebou nese řadu právních a administrativních aspektů, zejména v oblasti sociálního zabezpečení. V praxi dochází k situacím, kdy po uplynutí standardní doby vyslání není schválena výjimka dle čl. 16 nařízení (ES) č. 883/2004. Takový stav má zásadní dopady na určení rozhodného právního řádu i…
U skončení pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem je nutné rozlišovat mezi jednotlivými výpovědními důvody, které zakotvuje ustanovení § 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „zákoník práce“). Výpovědní důvody podle písm. f) a g) citovaného ustanovení se mohou při konkrétním skutkovém stavu…
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970[1] o posílení uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo práci nebo práce stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování představuje jednu z nejvýznamnějších regulatorních změn v oblasti pracovního práva a compliance posledních let. Nová úprava významně rozšiřuje…
Koncem března letošního roku zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh nového zákona o platformové práci a o změně některých zákonů („ZOPP“). Ačkoliv návrh ZOPP cílí především na subjekty typu zprostředkovatelů přepravy či rozvozu jídla, obsahuje rovněž doprovodnou změnovou část, která zásadním způsobem novelizuje zejména zákon č.
Umělá inteligence (dále jen „AI“) je neustále se rozvíjejícím trendem, který se stává neodmyslitelnou součástí moderní společnosti, včetně pracovního prostředí. Může sloužit k automatizaci některých pracovních procesů, hodnocení zaměstnanců nebo jejich náboru. S jejím zavedením se však pojí zásadní otázka: kdo nese odpovědnost za výstupy a…
Platformová práce představuje významné téma jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni, zejména s ohledem na pokračující dynamický rozvoj trhu služeb fungujících na bázi digitálních pracovních platforem. V prvním díle naší dvoudílné série o novém návrhu zákona o platformové práci (dále jen „Návrh“)[1] jsme se zaměřili na všechny zásadní změny a…
Práce na dálku (z domova) se po pandemii stala běžnou součástí pracovního života a oblíbeným benefitem nabízeným ze strany zaměstnavatelů. Práce na dálku byla do zákoníku práce[1] zakotvena s účinností ode dne 1. 10. 2023 zákonem č. 281/2023 Sb. (dále jen „novela“), který nově upravil zejména podmínky jejího výkonu, právo některých skupin…
Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 202/2025 ze dne 26. 2. 2026 zabýval otázkou, zda se zákaz postoupení pohledávek podle § 346d odst. 4 zákoníku práce[1] vztahuje také na pohledávky z titulu náhrady škody a nemajetkové újmy. Současně připomněl, kdy má takový nárok pracovněprávní povahu a kdy se řídí občanským…
Návrh zákona má posílit práva pracovníků poskytujících služby alespoň částečně přes internet či mobilní aplikace na žádost příjemců, jako jsou řidiči taxislužeb či kurýři. V návaznosti na evropskou legislativu zakotvuje pojem digitálních platforem jako osob tyto služby zastřešujících, přiznává jejich pracovníkům za určitých podmínek právní…
Nejvyšší soud v lednovém rozsudku[1] řešil případ vychovatele v dětském domově, který v práci umístil odposlouchávací zařízení do kanceláře své kolegyně. V této souvislosti vyjasnil, jak se prodlužuje lhůta pro okamžité zrušení pracovního poměru v situaci, kdy jednání zaměstnance současně prověřuje policie. Dospěl přitom k závěru, který zásadně…
V českém právu je zaměstnanec tradičně považován za slabší smluvní stranu, ochrana jeho práv vůči zaměstnavateli je zakotvena zejména v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“). Významnou roli sehrává i judikatura, včetně rozhodovací praxe z přelomu tisíciletí, která si v pracovním právu zachovává relevanci. Určitý korektiv…
Český právní řád stojí před další transpoziční výzvou v podobě směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 (dále jen „Směrnice“), kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny (všech, byť její vznik inicioval gender pay gap a byť některé reportovací povinnosti budou zaměřeny právě na ten). Ačkoliv veřejná debata často akcentuje…
Platformová práce je v posledních letech důležitým tématem nejen na evropské, ale i na vnitrostátní úrovni, a to zejména díky plošnému a stále trvajícímu rozšiřování trhu služeb, které do modelu digitální pracovní platformy spadají.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny pro muže a ženy za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování, má být členskými státy implementována do června 2026. Tato směrnice stanoví nové povinnosti zejména pro…
Na začátku dubna tohoto roku dospěl k finálnímu rozuzlení soudní přezkum pokuty ve výši 2,5 mil. Kč, kterou v roce 2023 uložil inspektorát práce společnosti VELKÁ PECKA, s. r. o., provozující on-line obchod Rohlik.cz. Daná pokuta byla sankcí zejména za umožnění výkonu nelegální práce kurýrům společnosti, jež rozváželi zboží zákazníkům. Konečný…
České pracovní právo čeká významná změna vyvolaná transpozicí směrnice o platformové práci. Připravovaný zákon má přinést vyšší míru právní jistoty osobám pracujícím přes digitální platformy typu Uber, Bolt či Wolt, zejména zavedením vyvratitelné domněnky pracovněprávního vztahu. Zároveň mění definici závislé práce: zpřesňuje vztah nadřízenosti a…
Nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2197/2025 ze dne 26. března 2026 („Rozhodnutí“) patří mezi ta, která mohou na první pohled působit technicky a nenápadně. Ve skutečnosti však otevírá jednu z nejcitlivějších oblastí pracovního práva – problematiku nemocí z povolání[1], důkazní nouze a odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní…
Na dohody o nepřetahování zaměstnanců, tzv. No-poaching agreements, se uřady pro ochranu hospodářské soutěže v zemích Evropské unie v poslední době čím dál důsledněji zaměřují a uvalují nemalé pokuty. Odpovědi na otázky, co jsou dohody o nepřetahování, jaká je praxe zahraničních soutěžních orgánů a českého Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a…
Letošní rok představuje pro české zaměstnavatele po postupně zintenzivňující se debatě o tomto tématu zlomový okamžik v oblasti personální politiky a odměňování. Česká republika se nachází v závěrečné fázi přípravy novely zákoníku práce, která má do vnitrostátního práva implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10.
Ve veřejném prostoru v současné době rezonuje téma porušování pravidel v souvislosti s pracovním trhem, zejména například otázky tzv. švarcsystému, nelegálního zaměstnání cizinců nebo zastřeného zprostředkování zaměstnání.
Proti usnesení exekutora o přerušení exekuce souběžně postihující týž nemovitý majetek povinného ve smyslu § 15a odst. 3 zákona č. 119/2001 Sb. (z podnětu výzvy oprávněného z...
Poučení o důkazní povinnosti podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poskytne soud nejen účastníku, který dosud o sporném tvrzení neoznačil žádný důkaz, nebo který sice o svém sporném...
V případě, kdy úplata za řádně poskytnuté plnění ujednaná ve smlouvě zrušené podle § 7 odst. 1 zákona o registru smluv představuje nehospodárné nakládání s veřejnými...
Prohlášení vlastníka má věcněprávní povahu, a proto odstranění jeho případných vad podle § 1168 o. z. nepodléhá (stejně jako vlastnická práva) promlčení.
Nejvyšší soud nepřípustně zasáhne do práva dovolatele na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, odmítne-li stěžovatelovo dovolání pro...
