epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    10. 11. 2023
    ID: 117198upozornění pro uživatele

    Valorizační mechanismus minimální mzdy a další navrhované úpravy dle připravované novely zákoníku práce

    Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) předložilo do připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a další související zákony (dále jen „novela“), který provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii (dále jen „směrnice“).

    Novela má za cíl zavést valorizační mechanismus minimální mzdy a opatření na podporu kolektivního vyjednávání. Dále se v souvislosti s výše uvedený navrhuje, mimo jiné, upravit (varianta I) nebo zrušit (varianta II) právní úpravu zaručené mzdy a za účelem snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů vypustit povinnost zaměstnavatele vyhotovovat písemný rozvrh čerpání dovolené dle § 217 odst. 1 zákoníku práce.

    Valorizační mechanismus minimální mzdy

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Předkládaný návrh zavádí automatický mechanismus valorizace minimální mzdy, který vychází z požadavků zástupců zaměstnanců a zaměstnavatelů, zpracovává výsledky sociálního dialogu a je doplněný o požadavky směrnice na implementaci nezbytných postupů pro stanovování a pravidelnou aktualizaci minimálních mezd.

    Záměrem je zajistit předvídatelný nárůst na základě stanovené a se sociálními partnery projednané cílené relace minimální a průměrné mzdy určené nařízením vlády pro dané období. Základní prvky valorizačního mechanismu tvoří predikce průměrné hrubé mzdy publikované Ministerstvem financí (dále jen „MF“) a příslušný koeficient (koeficienty) pro stanovení výše minimální mzdy.

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Vláda pravidelně každé dva roky stanoví konkrétní cílenou relaci minimální a průměrné mzdy pro dané dvouleté období (v odůvodnění nařízení vlády) a z ní vyplývající příslušné koeficienty (v nařízení vlády), kterými bude násobena predikce průměrné mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok publikovaná MF. Na základě zákonného zmocnění bude vláda oprávněna mimořádně (pouze v případě podstatné a nepředvídatelné změny ekonomických podmínek) zasáhnout v průběhu dvouletého období do již stanovených koeficientů a změnit je.

    Novela pro stanovení cílené relace ukládá vládě vždy při aktualizaci parametrů valorizačního mechanismu v nařízení vlády zohlednit analýzu základních povinných kritérií přiměřenosti minimální mzdy (kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj) a v rámci celého procesu zohlednit konzultaci se sociálními partnery.

    Dle navrhované právní úpravy nemůže dojít k nominálnímu poklesu minimální mzdy. Novela dále stanoví, že součinem koeficientu a predikce průměrné hrubé mzdy vypočtená výše minimální mzdy se zaokrouhluje na stokoruny nahoru.

    Novelou bude stanoven toliko samotný mechanismus valorizace minimální mzdy. Konkrétní parametrické nastavení bude realizováno nařízením vlády a každé dva roky bude docházet k aktualizaci parametrů.

    Výše minimální mzdy (vypočtená na základě zákoníkem práce určeného mechanismu a nařízením vlády stanovených koeficientů) bude každoročně pro následující kalendářní rok vyhlášena sdělením MPSV ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv do 30. září.

    V praxi tedy navrhovaný mechanismus sestává z následujících kroků:

    1. Nejpozději do 31. srpna bude vydána sdělením MF predikce průměrné hrubé mzdy pro následující kalendářní rok.
    2. Po konzultaci se sociálními partnery a zohlednění analýzy vyhodnocující přiměřenost (na základě povinných kritérií) vláda stanoví svým nařízením dva koeficienty pro následující dva kalendářní roky, kterými se bude násobit predikce průměrné hrubé mzdy pro daný rok. V případě podstatné změny vnitrostátních ekonomických podmínek může vláda svým nařízením změnit hodnotu koeficientu pro dané období, resp. jeho část.
    3. MPSV na základě nařízení vlády vypočte, zaokrouhlí na stokoruny nahoru a do 30. září vyhlásí výši minimální mzdy pro následující rok a stejně bude postupovat i v následujícím roce.

    Členské státy musí stanovit a využít tzv. orientační referenční hodnotu. Není povinností členských států této hodnoty dosáhnout, ale mají na ni odkazovat pro účely porovnání své stávající úrovně minimální mzdy ve vztahu k hodnocení její přiměřenosti. Úroveň orientační referenční hodnoty je aktuálně navrhována ve dvou variantách:

    1. využití orientační referenční hodnoty běžně používané na mezinárodní úrovni a doporučené směrnicí, tzn. poměru hrubé minimální mzdy k 50 % průměrné hrubé mzdy; nebo
    2. stanovení orientační referenční hodnoty na úrovni 45 % průměrné hrubé mzdy dle návrhu zástupců zaměstnavatelů.

    S ohledem na novelizovanou úpravu minimální mzdy se dílčích změn dočká rovněž právní úprava mzdy a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatku k platu za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

    Opatření na podporu kolektivního vyjednávání

    Novelou jsou za účelem podpory kolektivního vyjednávání navrhována taktéž další legislativní opatření, a to především doplnění § 24 zákoníku práce o nové odstavce 3 až 7 upravující problematiku jednání o uzavření kolektivní smlouvy v případě plurality odborových organizací působících u zaměstnavatele.

    Podle navrhované úpravy (§ 24 odst. 3 zákoníku práce) platí, že jestliže se odborové organizace neshodnou do 30 dnů od zahájení vzájemných jednání na postupu podle § 24 odst. 2 zákoníku práce, jsou povinny tuto skutečnost zaměstnancům a zaměstnavateli bezodkladně oznámit. Zaměstnavatel je v takovém případ oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s odborovou organizací nebo vice odborovými organizacemi, které mají nejvyšší počet členů v pracovním poměru u zaměstnavatele, pokud:

    1. zaměstnavatel zaměstnancům po uplynutí výše uvedené 30denní lhůty písemně oznámil, se kterou odborovou organizací (nebo více odborovými organizacemi) hodlá uzavřít kolektivní smlouvu;
    2. uplynula lhůta 30 dnů od oznámení podle písm. a); a
    3. zaměstnanci zaměstnavatele v pracovním poměru neprojeví nesouhlas s postupem uvedeným v oznámení podle písm. a) způsobem podle § 24 odst. 4 zákoníku práce.

    Dle navrhovaného znění § 24 odst. 4 zákoníku práce nelze kolektivní smlouvu výše uvedeným způsobem uzavřít, jestliže nadpoloviční většina všech zaměstnanců zaměstnavatele v pracovním poměru ve lhůtě 30 dnů ode dne oznámení zaměstnavatele dle písm. a) výše písemně prohlásí, že nesouhlasí s tímto postupem uzavírání kolektivní smlouvy a toto prohlášení doručí zaměstnavateli. Jestliže nadpoloviční většina všech zaměstnanců v prohlášení podle předchozí věty označí odborovou organizaci nebo více odborových organizací, s nimiž by měla být uzavřena kolektivní smlouva, může podle § 24 odst. 5 zákoníku práce zaměstnavatel s touto odborovou organizací nebo těmito více odborovými organizacemi uzavřít kolektivní smlouvu. Ostatní odborové organizace působící u zaměstnavatele mají právo (i) na informaci o zahájení jednání o uzavření kolektivní smlouvy a (ii) na projednání předloženého a závěrečného návrhu se zaměstnavatelem.

    Nebude-li kolektivní smlouva uzavřena postupem podle § 24 odst. 3 nebo 5 zákoníku práce do 6 měsíců ode dne, kdy zaměstnancům došlo oznámení zaměstnavatele dle písm. a) výše, právo zaměstnavatele uzavřít kolektivní smlouvu podle § 24 odst. 3 nebo 5 zákoníku práce zanikne.

    Zaručená mzda

    Varianta I

    První varianta navrhované právní úpravy zachovává základní principy fungování zaručené mzdy dle stávající úpravy. Mzda, která není sjednána v kolektivní smlouvě, a plat nesmí být nižší než příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy, která se nově stanoví ve čtyřech úrovních tak, aby činila

    1. ve 1. skupině prací 1násobek minimální mzdy;
    2. ve 2. skupině prací 1,2násobek minimální mzdy;
    3. ve 3. skupině prací 1,4násobek minimální mzdy; a
    4. ve 4. skupině prací 1,6násobek minimální mzdy.

    Rozdělení prací do 4 skupin odstupňovaných podle kvalifikační náročnosti vykonávaných prací stanoví vláda nařízením. Nejnižší úrovně zaručené mzdy vyhlásí (obdobně jako výši minimální mzdy) MPSV pro následující kalendářní rok ve Sbírce zákonu a mezinárodních smluv sdělením nejpozději do 30 září.

    Princip doplatku ke mzdě nebo platu, pokud jejich výše nedosáhne příslušné nejnižší úrovně zaručené mzdy, zůstane novelou zachován.

    Varianta II

    Druhá varianta novelizace má za cíl právní úpravu zaručené mzdy dle § 112 zákoníku práce zrušit, neboť brání dalšímu rozvoji kolektivnímu vyjednávání. Z analýzy MPSV vyplývá, že kolektivní vyjednávání o mzdách je efektivním nástrojem ochrany před nepřiměřeně nízkým oceněním práce. Současně je taková ochrana zajištěna navrhovanou úpravou institutu minimální mzdy. Zrušení zaručené mzdy navazuje na navrhovaná opatření na podporu kolektivní vyjednávání a současně má přinést radikální snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů spojené se zařazováním zaměstnanců do skupin prací pro účely nejnižší úrovně zaručené mzdy a s případnou povinností poskytnout doplatek ke mzdě nebo platu.

    Závěr

    Účinnost novely je navrhována na 1. července 2024 s tím, že minimální mzda a případně i nejnižší úrovně zaručené mzdy budou postupem podle novelizované právní úpravy poprvé vyhlášeny až pro rok 2025. S ohledem na skutečnost, že doposud nebylo ukončeno připomínkové řízení, lze doporučit nadále sledovat vývoj legislativního procesu.

    Zpracováno s využitím důvodové zprávy k návrhu zákona, kterým se mění zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, čj. předkladatele MPSV-2023/180883-522/3.


    Tomáš Novák

     

    Weinhold Legal, s.r.o. advokátní kancelář

    Florentinum
    Na Florenci 15
    110 00 Praha 1

    Tel.:       +420 225 385 333
    Fax:       +420 225 385 444
    e-mail:    wl@weinholdlegal.com

     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Tomáš Novák (Weinhold Legal)
    10. 11. 2023

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • Zaplacení skladného není podmínkou pro vydání skladované věci
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Znamená „převedení na jinou práci“ stále to, co říká zákon?
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • K odpovědnosti státu za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci. Vyslovování konstatací porušení práva. Připomínka státního svátku 6. července
    • AI revoluce v právní praxi: 10 specializovaných kurzů, které změní váš způsob práce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Byznys a paragrafy, díl 13.: Vysílání zaměstnanců do zahraničí: Jak správně rozlišit služební cestu a režim vyslaného pracovníka
    • Blanketní stížnost
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Veřejně přístupná účelová komunikace a její znaky
    • 10 otázek pro … Ronalda Němce
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Musí žák platit školné za výuku nevyžádaného předmětu?
    • Vysokorychlostní variace dle smluvních podmínek FIDIC: případová studie z D5507
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?

    Soudní rozhodnutí

    Blanketní stížnost

    Krajský soud tím, že rozhodl před uplynutím konce stěžovatelem avizované lhůty pro doplnění odůvodnění blanketní stížnosti, a navíc v situaci, kdy odůvodnění stížnosti již...

    Blanketní stížnost (exkluzivně pro předplatitele)

    Nepřihlédne-li stížnostní soud k odůvodnění stížnosti původně podané jako blanketní, ač měl odůvodnění v době rozhodování o stížnosti k dispozici, může porušit právo...

    Dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle judikatury Nejvyššího soudu, spočívá-li rozsudek odvolacího soudu na posouzení vícero právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí žaloby, není dovolání...

    Exekutor (exkluzivně pro předplatitele)

    Funkce soudního exekutora je veřejnou funkcí. Proces obsazování exekutorského úřadu se tedy týká práva na rovný přístup k veřejným funkcím podle čl. 21 odst. 4 Listiny základních...

    Extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a skutkovými a právními závěry (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud ve své judikatuře ustáleně opakuje, že obecné soudy poruší právo účastníka na soudní ochranu, pokud učiní skutkové a právní závěry, které jsou v extrémním...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.