Průvodce preventivní restrukturalizací (4. část) – hlasování a základní pravidla týkající se rozhodnutí o restrukturalizačním plánu

Restrukturalizační plán tedy nezrcadlí pouze vlastní představu podnikatele o konkrétních opatřeních nezbytných k naplnění účelu preventivní restrukturalizace, tedy k adekvátní reakci podnikatele na své obtíže umožňující předejití úpadku a zachování nebo obnovu provozuschopnosti jeho obchodního závodu.

Jak již bylo zmíněno v předcházejících příspěvcích, podstatným předpokladem získaní dostatečné podpory pro přijetí restrukturalizačního plánu je formálně i materiálně kvalitní sanační projekt, byť tento dokument ještě nepodléhá schvalování ze strany věřitelů.

Podnikatel restrukturalizační plán vypracuje a následně jej předkládá k hlasování o přijetí svým věřitelům, resp. dotčeným stranám.

Hlasovací právo dotčených stran

Reklama

ESG Omnibus – Co se mění v reportingu a udržitelnosti? Úleva pro firmy, nebo ústup z odpovědnosti? Víte, co vás čeká? (online – živé vysílání) – 24.3.2026

24.3.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Právo hlasovat o přijetí restrukturalizačního plánu mají všechny dotčené strany, přičemž podnikatel průběžně vede seznam dotčených stran za účelem určení počtu hlasů.

Na každou korunu pohledávky dotčené strany připadá jeden hlas. Podnikatel proto mimo jiné musí vyčíslit v penězích i pohledávky nepeněžité.

Rozdělení dotčených stran do skupin

Pro účely hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu podnikatel rozdělí dotčené strany do skupin podle kritérií obdobných těm, která se použijí při hlasování o reorganizačním plánu v insolvenčním řízení. Tedy tak, aby v každé skupině byly dotčené strany se zásadně shodným právním postavením a se zásadně shodnými hospodářskými zájmy. Toto rozdělení provede podnikatel v restrukturalizačním plánu spolu s uvedením dělicích kritérií.

O přijetí restrukturalizačního plánu se hlasuje ve skupinách dotčených stran stanovených restrukturalizačním plánem. Má-li dotčená strana více pohledávek zařazených do různých skupin, hlasuje prostřednictvím každé takové pohledávky v těchto skupinách zvlášť.

Základním pravidlem je zařazení dotčených stran s nezajištěnými pohledávkami do jediné skupiny, což vychází i z judikatury týkající se skupin věřitelů v rámci reorganizace. Výjimky z tohoto pravidla musí být vždy patřičně odůvodněny a budou vytvářet (bohužel) celou řadu sporných situací. Odůvodnění této odchylky může spočívat např. v nesourodosti dotčených stran s nezajištěnými pohledávkami, jejich právním postavením či rozdílnosti v jejich hospodářských zájmech.

Pokud má některá dotčená strana více pohledávek, bude s každou pohledávkou zařazena do hlasovací skupiny samostatně podle charakteru dotčené pohledávky, a hlasuje tedy prostřednictvím každé takové pohledávky v těchto skupinách zvlášť.

Do samostatné skupiny budou vždy zařazeni:

1. každá dotčená strana se zajištěnou pohledávkou;
2. společníci podnikatele;
3. spřízněné osoby;
4. fyzické osoby, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty.

Po skončení hlasování podnikatel bez zbytečného odkladu vyrozumí dotčené strany o tom, zda byl restrukturalizační plán přijat, či nikoli.

Restrukturalizační plán je přijat, jestliže byl přijat všemi skupinami dotčených stran. Jednotlivá skupina dotčených stran restrukturalizační plán přijala, jestliže se pro jeho přijetí vyslovily dotčené strany s nejméně tříčtvrtinovou většinou hlasů.

Přijetí restrukturalizačního plánu

Po formální stránce může být restrukturalizační plán přijat některým z následujících způsobů:

1. hlasováním na schůzi věřitelů, mimo ni či kombinovaně;
2. přijetím dohody o přijetí restrukturalizačního plánu.

Ad a)      Hlasování

Podnikatel v prvé řadě určí, zda hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu proběhne:

1. na schůzi dotčených stran (osobně), která proběhne v sídle podnikatele nebo kterémkoli vhodném místě v obci, ve které se nachází sídlo restrukturalizačního soudu;
2. mimo schůzi dotčených stran (per rollam), kdy dotčené strany hlasují písemně v listinné nebo elektronické podobě hlasovacím lístkem;
3. kombinací obou uvedených způsobů.

Ad b)      Dohoda o přijetí restrukturalizačního plánu

Dohodu o přijetí restrukturalizačního plánu (ať už na schůzi dotčených stran, či mimo ni) musí uzavřít podnikatel alespoň s kvalifikovanou většinou dotčených stran, tj. s alespoň třemi čtvrtinami hlasů počítaných ze všech hlasů dané hlasovací skupiny. Dohoda o přijetí restrukturalizačního plánu musí mít formu notářského zápisu.

Účinnost restrukturalizačního plánu

Restrukturalizační plán vyvolává právní účinky okamžikem nabytí účinnosti, ke kterému dochází:

1. usnesením restrukturalizačního soudu o jeho potvrzení; nebo
2. přijetím restrukturalizačního soudu dotčenými stranami.

Na usnesení restrukturalizačního soudu je vázána účinnost restrukturalizačního plánu v případech, kdy restrukturalizační plán (i) se přímo dotýká práva kterékoliv z nesouhlasících dotčených stran, (ii) zahrnuje poskytnutí nového financování nebo (iii) snižuje počet zaměstnanců podnikatele v základním pracovněprávním vztahu nejméně o čtvrtinu.

V ostatních případech je restrukturalizační plán účinný již dnem jeho přijetí dotčenými stranami. 

Restrukturalizační plán může nabýt účinnosti odlišně od shora uvedeného později, pokud tak stanoví sám restrukturalizační plán.

K nabytí účinnosti samotným přijetím restrukturalizačního plánu dotčenými stranami je tedy potřeba mimo jiné stoprocentní souhlas všech stran, které jsou tímto plánem dotčeny. Prakticky proto bude účinnost restrukturalizačního plánu spíše vázána na usnesení restrukturalizačního soudu o jeho potvrzení.

Zákon o preventivní restrukturalizaci rozlišuje, zda soud vydává usnesení o potvrzení restrukturalizačního plánu přijatého všemi skupinami dotčených stran, či naopak plánu nepřijatého všemi skupinami dotčených stran (tzv. vnucení třídám či cross-class cram-down).

Zvláštní kapitolou je otázka podaného odvolání a jeho dopadu na účinnost. K tomu se rozepíšeme ve zvláštní části o podrobnostech.

Potvrzení restrukturalizačního plánu přijatého dotčenými stranami

V případě rozhodování o potvrzení restrukturalizačního plánu přijatého dotčenými stranami jde o situaci, kdy plán přijaly všechny skupiny dotčených stran. Soud při tomto rozhodování, který předpokládá vyšší míru konsenzu při hlasování o restrukturalizačním plánu, restrukturalizační plán potvrdí, neshledá-li naplnění některé z negativních podmínek stanovených zákonem o preventivní restrukturalizaci.

Naopak restrukturalizační soud zamítne návrh na potvrzení přijatého restrukturalizačního plánu, pokud:

1. je v rozporu s právními předpisy;
2. jeho přijetí bylo dosaženo v rozporu s právními předpisy;
3. lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je jím sledován nepoctivý záměr podnikatele;
4. nejvyšší orgán obchodní korporace nedal souhlas s restrukturalizačními opatřeními, u kterých je vyžadován zakladatelským právním jednáním nebo zákonem o obchodních korporacích;
5. se dotčená strana hlasující proti přijetí restrukturalizačního plánu účinností restrukturalizačního plánu ocitne v méně výhodném postavení, než v jakém by byla, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení;
6. podnikatel nezaplatil dotčeným stranám dosud přiznanou náhradu nákladů v restrukturalizačním řízení;
7. restrukturalizační plán nemá přiměřené vyhlídky na to, že předejde úpadku podnikatele a zachová nebo obnoví provozuschopnost jeho závodu, nebo
8. nové financování není nezbytné pro jeho provedení a zároveň nespravedlivě poškozuje zájmy věřitelů podnikatele.

Restrukturalizační soud bude v praxi k naplnění některé či některých z uvedených negativních podmínek zpravidla přihlížet na základě námitek podaných dotčenými stranami. Výhrady bude možné nicméně v některých případech zjistit i bez námitek.

Potvrzení restrukturalizačního plánu nepřijatého dotčenými stranami (tzv. cross‑class cram-down)

V případě rozhodování o potvrzení restrukturalizačního plánu nepřijatého dotčenými stranami jde o situaci, kdy plán nepřijaly všechny skupiny dotčených stran. Zákon o preventivní restrukturalizaci již v takovém případě stanoví poměrně přísné podmínky, za kterých lze některým třídám dotčených stran i přes jejich nesouhlas restrukturalizační plán tzv. vnutit.

Soud restrukturalizační plán nepřijatý všemi skupinami dotčených stran potvrdí, pokud:

1. není naplněna žádná z negativních podmínek stanovených ve vztahu k usnesení o potvrzení přijatého restrukturalizačního plánu;
2. restrukturalizační plán přijala většina skupin dotčených stran nespřízněných osob a zároveň:

• alespoň jedna ze skupin, která přijala restrukturalizační plán, je skupinou dotčených stran se zajištěnými pohledávkami; nebo
• alespoň jedna ze skupin, která přijala restrukturalizační plán, je skupinou dotčených stran, jejichž pohledávky by se v případném insolvenčním řízení uspokojovaly před pohledávkami nezajištěných věřitelů s nepodřízenými pohledávkami.

Dále restrukturalizační plán nepřijatý všemi skupinami dotčených stran soud potvrdí v případě, že:

1. není naplněna žádná z negativních podmínek stanovených ve vztahu k usnesení o potvrzení přijatého restrukturalizačního plánu;
2. restrukturalizační plán přijala alespoň jedna skupina dotčených stran, mezi které se však nepočítají následující skupiny dotčených stran:
   • skupiny společníků podnikatele;
   • skupiny spřízněných osob;
   • skupiny dotčených stran, u kterých lze důvodně předpokládat, že by neobdržely žádné plnění nebo si neponechaly žádná majetková práva, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení; nebo
   • skupiny dotčených stran, které by podle restrukturalizačního plánu při ocenění závodu podnikatele za předpokladu zachování provozu závodu neobdržely žádné plnění nebo si neponechaly žádná majetková práva.

Nehledě na splnění shora uvedených podmínek však restrukturalizační soud zamítne návrh na potvrzení nepřijatého restrukturalizačního plánu, pokud (i) nezajišťuje rovné zacházení s každou pohledávkou v rámci každé skupiny dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí, (ii) předpokládá, že skupina dotčených stran získá nebo si ponechá plnění, které je vyšší než celková jmenovitá hodnota jejích pohledávek ke dni jeho účinnosti, nebo (iii) není spravedlivý ve vztahu ke každé skupině dotčených stran, která hlasovala proti jeho přijetí.

Právě obligatorní přezkoumání spravedlnosti restrukturalizačního plánu bude v daných případech mimořádné podstatné, neboť v takových případech bude docházet k prosazení účinnosti restrukturalizačního plánu proti vůli jedné či více skupin dotčených stran.

Jednotlivé parametry a klíčové předpoklady pro úspěšný konec si zaslouží zvláštní komentář.

Závěrem

Jak je z výše uvedeného textu patrno, přijetí a nabytí účinnosti restrukturalizačního plánu, jakožto zásadního dokumentu v rámci preventivní restrukturalizace, je vázáno zejména na schopnost podnikatele získat pro restrukturalizační plán dostatečnou podporu svých věřitelů.

Ve značné části případů přitom lze očekávat, že i přes významnou podporu věřitelů bude o potvrzení restrukturalizačního plánu rozhodovat restrukturalizační soud. Mimořádnou pozornost si pak zaslouží zejména případy, kdy bude restrukturalizační soud rozhodovat o potvrzení restrukturalizačního plánu i proti vůli jedné či více skupin dotčených stran.

Mgr. Petr Sprinz, Ph.D., LL.M.,
společník RESOLV, advokátní kanceláře, s.r.o.,
rozhodce a člen Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka

Mgr. Martin Kiac,
advokát RESOLV, advokátní kanceláře, s.r.o.

Příspěvek vychází z článku původně publikovaného v čísle 2/2024 Konkursních novin.