Fúze dceřiné společnosti do mateřské společnosti (a vice versa) v kontextu výměny podílů (akcií)
Se stále rostoucími náklady, výkyvy cen na trhu a setrvalou inflací jsou podnikatelé pod neustálou potřebou optimalizace nákladů na provoz obchodních společností, resp. požadavku na jejich snižování, a zjednodušování procesů a celkového fungování businessu. Korporátní struktura společností může doznat změny právě s ohledem na uvedené prostřednictvím přeměny podle zákona o přeměnách, a to právě např. fúzí sloučením dceřiné společnosti do mateřské společnosti, příp. i fúzí sloučením mateřské společnosti do dceřiné společnosti. Cílem článku je upozornit na konsekvence v podobě řešení otázky (ne)výměny podílů (akcií) spojené s takovými přeměnami.
Mateřské a dceřiné společnosti
Fúze a akvizice (neboli M&A z anglického Mergers & Aquisitions) se stále těší u podnikatelů obliby. Zvláštní situace nastává, pokud podnikatelé mají hierarchickou strukturu společností ve vzájemném vztahu tzv. mateřské a tzv. dceřiné společnosti.
Mateřská společnost je pak v takovém případě jediným společníkem dceřiné společnosti, případně jejím jediným akcionářem (toto východisko ostatně platí pro modelové příklady rozebírané v tomto článku).
Z hlediska právní formy se může jednat o společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti nebo kombinaci obojího (typicky mateřská akciová společnost s dceřinou společností s ručením omezeným). Propojení společností může spočívat i na úrovni obsazení volených orgánů společností.
Důvody pro založení samostatného právního subjektu v podobě dceřiné společnosti většinou spočívají v diverzifikaci rizik, rozložení portfolia podnikatele nebo užití dceřiné společnosti jako tzv. SPV (akronym z anglického special purpose vehicle – tedy v českém kontextu účelově založené společnosti pro konkrétní projekt – např. developerský).
Může se přitom stát, že dceřiná společnost nebude mít pro podnikatele nadále význam, příp. bude dceřiná společnost vlastníkem majetku, který bude potřeba s minimem transakčních nákladů převést na mateřskou společnost.
Nebo se naopak může ukázat, že dceřiná společnost má pro podnikatele větší hodnotu než společnost mateřská. Jinak řečeno: důvody pro setrvání samostatné (oddělené) existence mateřské či dceřiné společnosti mohou v čase pominout.
Fúze mateřských a dceřiných společností a výměna podílů (akcií)
V takovém případě nastane na straně podnikatele potřeba přeměny ve smyslu zákona o přeměnách, a to právě např. přeměny formou fúze sloučením společností z hierarchické struktury.
Budiž připomenuto, že základem pro takovou přeměnu bude tzv. projekt přeměny (s obecnými náležitostmi podle ustanovení § 70 zákona o přeměnách a zvláštními náležitostmi pro fúzi společností s ručením omezeným podle ustanovení § 88 zákona o přeměnách, pro fúzi společností akciových podle ustanovení § 100 zákona o přeměnách a pro fúzi společností s ručením omezeným a akciové společnosti podle ustanovení § 155 a násl. zákona o přeměnách).
V závislosti na zvolené variantě bude zanikající společností buď dceřiná společnost a nástupnickou mateřská společnost nebo zanikající společností bude mateřská společnost a nástupnickou společnost dceřiná.
V principu se tak podle povahy věci může zjednodušeně řečeno jednat o přeměnu fúzí sloučením dceřiné společnosti do mateřské společnosti (up-stream merger) nebo mateřské společnosti do dceřiné společnosti (down-stream merger).
V obou případech samozřejmě v důsledku fúze odpadne do budoucna potřeba rozlišovat mezi mateřskou a dceřinou společností, neboť tento specifický vztah končí efektivním provedením fúze a zánikem mateřské či dceřiné společnosti a jejich výmazem z obchodního rejstříku.
Logicky pak vyvstává otázka, jak v projektu přeměny u jednoho či druhého typu fúze vyřešit otázku tzv. práva na výměnu podílu (akcie), resp. s tím spojené stanovení výměnného poměru, na kteroužto otázku se tento článek zaměřuje.
Fúze dcery do matky (up-stream merger)
V případě přeměny fúzí sloučení dceřiné společnosti do mateřské společnosti v zásadě nevzniká problém s výměnou podílu (akcie), resp. stanovením výměnného poměru.
Je tomu tak s ohledem na ustanovení § 97 písm. a) zákona o přeměnách, které stanoví, že nástupnická společnost nevymění při fúzi podíly zanikající společnosti za své podíly, jsou-li tyto podíly v době zápisu fúze do obchodního rejstříku v jejím majetku.
Jinými slovy, podíl v dceřiné společnosti, který vlastní mateřská společnost nepodléhá výměně, resp. přesněji řečeno pro něj platí zákonný zákaz výměny podílů (akcií). V této konstelaci tak není potřeba v projektu přeměny řešit výměnu podílu (akcií) a ani výměnný poměr nebude v projektu přeměny stanoven.
Fúze matky do dcery (down-stream merger)
Jinak je tomu v případě přeměny fúzí sloučením mateřské společnosti do dceřiné společnosti. V této konstelaci dochází k situaci, kdy v důsledku fúze by na dceřinou společnost jako tzv. nástupnickou společnost ve smyslu zákona o přeměnách měl přejít podíl (akcie) reprezentující účast na společnosti jako takové. Jde tedy o případ, kdy by se společnost stala vlastníkem podílu (akcie) v sobě samé (držela by vlastní podíl [akcie]) v důsledku fúze.
Tento případ zákon o přeměnách upravuje v ustanovení § 99 zákona o přeměnách tak, že nástupnická společnost může použít tyto podíly k výměně za podíly zaniklé společnosti. Patrně však zůstává zachováno právo společníka či akcionáře vzdát se práva na výměnu podílů (akcií) podle § 7 zákona o přeměnách, avšak s omezením podle § 7a zákona o přeměnách. Výměnný poměr bude v projektu přeměny stanoven jako alikvótní.
Jinými slovy, podíl v dceřiné společnosti, který by na ni – jako nástupnickou společnost – měl přejít fúzí, společnost nabídne společníkovi (akcionáři) zanikající mateřské společnosti. Ten se tak stane novým společníkem (akcionářem) dceřiné společnosti. Dojde tedy k tomu, že společník (akcionář) mateřské společnosti převezme pomyslné otěže v dceřiné společnosti, do které se překlopí společnická (akcionářská) struktura mateřské společnosti.
Závěrem pár slov o potřebě notářského zápisu
Fúze dceřiné společnosti do mateřské společnosti je zjednodušena po procesní stránce věci, a to s ohledem na ustanovení § 95b odst. 1 zákona o přeměnách, podle něhož „Je-li nástupnická společnost jediným společníkem příslušné zanikající společnosti a v důsledku fúze nemá dojít ke změně společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny nástupnické společnosti, nevyžaduje se schválení fúze valnou hromadou, jediným společníkem ani společníky příslušných zúčastněných společností.“
Navíc za situace (v praxi obvyklé), v níž má mateřská (nástupnická) společnost formu akciové společnosti a dceřiná (zanikající) společnost formu společnosti s ručením omezeným, použije se podle ustanovení § 156 zákona o přeměnách ustanovení § 95b zákona o přeměnách obdobně.
Zákon o přeměnách předpokládá notářský zápis o rozhodování valné hromady schvalující projekt přeměny. Tento požadavek je u společnosti s ručením omezeným uveden v ustanovení § 17 odst. 3 zákona o přeměnách a u akciové společnosti v ustanovení § 21 odst. 4 zákona o přeměnách.
Jde však o úlevu v podstatě spíše optickou. Valná hromada, resp. rozhodování jediného společníka, příp. akcionáře, se sice nekonají a nepořizuje se o nich notářský zápis, ale v takovém případě se přesouvá na požadavek formy notářského zápisu na samotný projekt přeměny.
Podle ustanovení § 15 odst. 4 písm. a) zákona o přeměnách totiž platí, že projekt přeměny má formu notářského zápisu není-li projekt přeměny schválen společníky nebo členy žádné z osob zúčastněných na přeměně, resp. jejich valnými hromadami.
Sluší se dodat, že fúze mateřské společnosti do dceřiné společnosti oproti tomu zákonem o přeměnách výrazně zjednodušena po procesní stránce věci není, i když mezi oběma fúzemi lze nalézt paralely. V případě fúze mateřské společnosti do dceřiné společnosti bude potřeba, aby vznikl notářský zápis o průběhu valné hromady, resp. rozhodování jediného společníka, příp. akcionáře, schvalující projekt přeměny (a to za všechny zúčastněné společnosti).
JUDr. PhDr. Karolina Spozdilová, Ph.D.,
advokát a partner
Mgr. Vít Klimpl,
advokát
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
