Průvodce preventivní restrukturalizací (3. část) – příprava restrukturalizačního plánu

Podnikatel se snaží získat tuto podporu pro klíčový dokument v procesu preventivní restrukturalizace, kterým je restrukturalizační plán. Ovšem před jeho předložením musí podnikatel vypracovat tzv. sanační projekt. Přestože sanační projekt přímo nepodléhá schvalování ze strany věřitelů podnikatele, je formální i materiální kvalita jeho zpracování pro úspěšnost preventivní restrukturalizace podstatná. 

Sanační projekt

Než dojde k sestavení restrukturalizačního plánu a hlasování dotčených stran o jeho přijetí, je podnikatel povinen vypracovat sanační projekt. Jde tedy o koncepční předstupeň restrukturalizačního plánu, jehož přípravu nelze podcenit – v některých ohledech totiž předurčuje další postup (viz dále).

Sanační projekt musí obsahovat náležitosti stanovené zákonem o preventivní restrukturalizaci. Podnikatel v něm zejména popíše a vyhodnotí výsledky svého podnikání a provozu závodu, uvede příčiny nastalých finančních potíží a předloží návrh jejich řešení.

Reklama

Základy práce s AI pro právníky a poradce (online - živé vysílání) - 14.1.2026

14.1.2026 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Takto připravený sanační projekt podnikatel poskytne dotčeným stranám společně s písemnou výzvou k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu, tj. tímto dokumentem dochází k formálnímu zahájení preventivní restrukturalizace. Dále je podnikatel povinen přiložit sanační projekt jako přílohu k oznámení o zahájení preventivní restrukturalizace, které zašle příslušnému restrukturalizačnímu soudu.

Pokud podnikatel podá návrh na vyhlášení individuálního moratoria před formálním zahájením preventivní restrukturalizace, uloží mu restrukturalizační soud v rozhodnutí o vyhlášení individuálního moratoria, aby ve lhůtě 30 dnů vypracoval a předložil sanační projekt v souvislosti se zahájením restrukturalizačního řízení. Pokud však chce podnikatel vyhlásit všeobecné moratorium, musí vypracovat a předložit sanační projekt už předtím. Předpokladem podání návrhu na jeho vyhlášení je totiž zahájení preventivní restrukturalizace.

Podnikatel má možnost sanační projekt dotčeným stranám individuálně odeslat, nebo jej dotčeným stranám bezplatně zpřístupnit dálkovým přístupem.

Obsah sanačního projektu

Základní zákonné náležitosti sanačního projektu lze rozdělit na tři části. Jedná se o (i) popis aktuálního stavu podnikatele, (ii) popis restrukturalizačních opatření a (iii) povinné přílohy.

Část týkající se popisu aktuálního stavu podnikatele musí obsahovat alespoň:

1. popis obchodního modelu neboli podstatu svého podnikání (například v čem spočívá přidaná hodnota podnikatele apod.);
2. zhodnocení dosavadní činnosti, konkurenceschopnosti a hospodářského postavení na relevantním trhu;
3. popis vlastnické struktury s uvedením skutečného majitele podnikatele, pokud jej má podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů;
4. popis provozních, finančních, personálních a organizačních poměrů podnikatele;
5. údaje v rozsahu zprávy o vztazích podle zákona o obchodních korporacích ke dni sestavení sanačního projektu;
6. popis příčin a závažnosti finančních potíží podnikatele;
7. popis hlavních rizik, překážek a podmínek dalšího řádného provozu závodu;
8. odhad hodnoty závodu a odhad hodnoty každého předmětu zajištění, u něhož je zajištěným věřitelem dotčená strana – není přitom potřeba mít jako podklad znalecký posudek;
9. údaj o místní příslušnosti restrukturalizačního soudu pro účel vedení restrukturalizačního řízení; a
10. další informace finanční i nefinanční povahy umožňující objektivní a vyvážené pochopení stavu a realistického předpokladu dalšího provozu závodu podnikatele.

V části týkající se popisu restrukturalizačních opatření podnikatel uvede alespoň následující informace:

(i)    popis opatření v oblasti kapitálu a likvidity nutných k udržování nebo obnovení zdravé finanční situace podnikatele včetně předpokládaných zdrojů financování;

b)    popis přípravných opatření, která podnikatel přijal nebo hodlá přijmout s cílem usnadnit provádění restrukturalizačního plánu, a předpokládané dopady těchto opatření na dotčené a nedotčené strany;

c)    popis přípravných opatření, která podnikatel přijal nebo hodlá přijmout v oblasti finančního řízení k včasnému zajištění likvidity k provozu závodu;

d)    finanční plán na období do předpokládaného dne splnění restrukturalizačního plánu zpracovaný obdobným způsobem jako výhled vývoje likvidity podle vyhlášky o platební neschopnosti podnikatele, jehož součástí je plán nákladů provedení preventivní restrukturalizace, a

e)    odhad časového rámce preventivní restrukturalizace, zejména provedení podstatných aspektů restrukturalizačního plánu s uvedením harmonogramu dosahování dílčích cílů.

Dalším povinným dokumentem, který musí podnikatel přiložit k sanačnímu projektu, je mezitímní účetní závěrka sestavená k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího den odeslání výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu a dále účetní závěrky za poslední 3 účetní období, a je-li posledním dnem kalendářního měsíce první rozvahový den, tak řádná účetní závěrka a dále účetní závěrky za předcházející dvě účetní období.

Nadto je podnikatel v sanačním projektu povinen vymezit a zdůvodnit okruh dotčených stran včetně uvedení seznamu práv stran přímo dotčených restrukturalizačním plánem (tzv. seznam dotčených práv). Podnikatel přitom musí být dostatečně konkrétní:

1. u každé dotčené strany podnikatel musí uvést údaje osvědčující její totožnost, má-li je k dispozici, a údaj, zda se jedná o spřízněnou osobu;
2. u každého dotčeného práva podnikatel uvede alespoň údaje o věřiteli a důvodu vzniku, výši, splatnosti, pořadí a vykonatelnosti tohoto práva. U zajištěných práv uvede podnikatel i důvod, způsob a pořadí zajištění a u podřízených práv míru podřízenosti, údaj o nadřízeném právu a jiné důležité okolnosti týkající se podřízenosti.

Seznam dotčených práv je pro další postup zásadní. Rozšířit nebo zúžit okruh dotčených stran nebo seznam dotčených práv lze po dojití výzvy k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu první dotčené straně jen na návrh podnikatele a se souhlasem většiny dotčených stran uvedených v sanačním projektu. Podnikatel tak ztrácí volnost.

Podnikatel v sanačním projektu současně uvede také tzv. seznam nedotčených práv – okruh nedotčených stran a seznam těch práv nedotčených stran, která nebudou přímo dotčena restrukturalizačním plánem. V této souvislosti také podnikatel uvede důvody, pro které do seznamu dotčených práv nezahrnul práva nedotčených stran.  

Restrukturalizační plán jakožto klíčový dokument preventivní restrukturalizace

Na sanační projekt navazuje restrukturalizační plán, který by měl rozvinout sanační projekt. Restrukturalizační plán představuje klíčový komplexní dokument v rámci procesu preventivní restrukturalizace. Sestavuje jej podnikatel a o jeho přijetí hlasují dotčené strany.

S ohledem na konsenzuální povahu preventivní restrukturalizace lze restrukturalizační plán vnímat jako výsledek jednání podnikatele s dotčenými stranami, který by měl obsahovat konkrétní ujednání umožňující dosažení cíle preventivní restrukturalizace.

Restrukturalizační plán je vícestranným právním jednáním – dohodou mezi podnikatelem a dotčenými stranami, které právě za účelem vyvolání jednání o jeho přijetí uvedl podnikatel již v sanačním projektu. Povaha restrukturalizačního plánu je do jisté míry podobná reorganizačnímu plánu podle insolvenčního zákona, který je rovněž požadován jako vícestranná dohoda svého druhu, uzavřená mezi dlužníkem a jeho věřiteli. Ve svém výsledku restrukturalizační plán představuje specifickou formu dodatku ke stávajícím smluvním ujednáním mezi podnikatelem a dotčenými věřiteli.

Sestavení restrukturalizačního plánu

Zatímco sanační projekt může být v praxi vypracován i bez konkrétního vyjednávání a konzultace s věřiteli podnikatele, pro jednání o obsahu restrukturalizačního plánu je již vyjednávání mezi podnikatelem a jeho věřiteli (dotčenými stranami) prakticky nezbytné. Určitě je třeba jednat o chystaných opatřeních co nejdříve, aby si podnikatel zajistil jejich dostatečnou podporu a dospěl k maximálnímu konsenzu se svými věřiteli (dotčenými stranami) ještě před přípravou samotného restrukturalizačního plánu. V ideálním, zrychleném módu si lze představit předložení sanačního projektu společně s návrhem restrukturalizačního plánu.

Při sestavování restrukturalizačního plánu by měl podnikatel alespoň v základních rysech vycházet ze sanačního projektu. Přestože není v takovém případě podnikatel sanačním projektem zcela vázán, může neodůvodněné či nepřiměřené odchýlení restrukturalizačního plánu od sanačního projektu indikovat nepoctivý záměr podnikatele.

Po vypracování restrukturalizačního plán je podnikatel povinen jej předložit dotčeným stranám k hlasování, a to: (i.) nejdříve po uplynutí lhůty k podání návrhu na provedení předběžného přezkumu spornosti pohledávek všem dotčeným stranám (lhůta 15 dnů ode dne, ve které byl dotčené straně předložen sanační projekt) a současně po dokončení všech předběžných posouzení spornosti pohledávek, ledaže se všechny dotčené strany písemně vzdají práva podat takový návrh; (ii) nejpozději je podnikatel povinen předložit restrukturalizační plán dotčeným stranám k hlasování do 6 měsíců od zahájení preventivní restrukturalizace, tj. do 6 měsíců ode dne, ve kterém podnikatel předložil první dotčené straně písemnou výzvu k zahájení jednání o restrukturalizačním plánu. 

Základní obsah a členění restrukturalizačního plánu

Restrukturalizační plán vymezuje zamýšlená restrukturalizační opatření v rámci preventivní restrukturalizace a jejich konkrétní vliv na práva dotčených osob. Z hlediska obsahu představuje restrukturalizační plán komplexní dokument, který konkrétně vymezuje právní postavení dotčených stran a souhrn restrukturalizačních opatření stanovených za účelem předejití úpadku a zachování nebo obnovení provozuschopnosti závodu podnikatele.

Zákon o preventivní restrukturalizaci předpokládá základní členění restrukturalizačního plánu na popisnou a závaznou část.

Přílohou restrukturalizačního plánu je vždy sanační projekt, a to i tehdy, došlo-li v něm po jeho odeslání nebo zpřístupnění dotčeným stranám k následné změně.

Popisná část restrukturalizačního plánu

Popisná část restrukturalizačního plánu obsahuje mimo jiné:

1. majetek a jiná aktiva, závazky a jiná pasiva i majetek a závazky neevidované v rozvaze k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího den předložení restrukturalizačního plánu s uvedením odhadu tržní hodnoty majetku podnikatele;
2. popis ekonomické situace podnikatele a popis příčin a rozsahu finančních potíží podnikatele;
3. skupiny, do nichž byly dotčené strany zařazeny, včetně uvedení výše jejich pohledávek a podílu hlasů v dané skupině;
4. odůvodnění vysvětlující, proč má restrukturalizační plán přiměřené vyhlídky na to, že předejde úpadku podnikatele a zachová nebo obnoví provozuschopnost jeho závodu, včetně nezbytných předpokladů úspěchu preventivní restrukturalizace;
5. odůvodnění vysvětlující, proč se dotčené strany po přijetí restrukturalizačního plánu ocitnou ve výhodnějším postavení, než v jakém by byly, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení, a
6. odhad hodnoty plnění, které by dotčené strany zřejmě obdržely, kdyby byl úpadek podnikatele řešen v insolvenčním řízení.

Závazná část restrukturalizačního plánu

V závazné části restrukturalizačního plánu podnikatel uvede již konkrétním způsobem, jaká restrukturalizační opatření se chystá přijmout za účelem odvrácení finančních potíží. Zákon o preventivní restrukturalizaci obsahuje demonstrativní výčet těchto restrukturalizačních opatření:

1. restrukturalizace majetku, spočívající například v prodeji majetku podnikatele či přijetí nového financování;
2. restrukturalizace závazků, spočívající například ve změně obsahu stávajících závazků uzavřených mezi podnikatelem a jeho věřiteli (dotčenými stranami);
3. restrukturalizace vlastního kapitálu nebo provozní změny, spočívající například ve zvýšení vlastního či základního kapitálu společnosti podnikatele.

Konkrétně závazná část restrukturalizačního plánu obsahuje mimo jiné:

1. seznam dotčených práv s uvedením toho, jakým způsobem se jich restrukturalizační plán přímo dotkne;
2. popis toho, zda a jakým způsobem se restrukturalizační plán přímo dotkne zajištěných dotčených stran, a předpokládá-li se zřízení nového zajištění, také podrobnosti a podmínky nového zajištění;
3. podrobnější údaje o restrukturalizačních opatřeních zahrnující zejména popis restrukturalizačních opatření, dobu trvání restrukturalizačních opatření, ujednání týkající se informování zástupců zaměstnanců, dopady preventivní restrukturalizace na zaměstnance a celkové důsledky na zaměstnanost a předpokládané zajištění nového financování za podmínek stanovených zákonem o preventivní restrukturalizaci;
4. postup pro případ, že restrukturalizační plán nebude přijat;
5. způsob kontroly plnění restrukturalizačního plánu (lze nastavit komplexní informační povinnosti podnikatele);
6. rozsah a způsob poskytování informací dotčeným stranám o plnění restrukturalizačních opatření, finančního plánu a nákladech vynaložených na preventivní restrukturalizaci;
7. skutečnosti, které budou osvědčovat splnění, či nesplnění restrukturalizačního plánu a s nimiž bude spojeno ukončení preventivní restrukturalizace, a
8. postup pro případ, že podmínky restrukturalizačního plánu nebudou plněny.

Závěrem

Z výše uvedeného textu vyplývá, že restrukturalizační plán představuje klíčový dokument pro úspěšnou preventivní restrukturalizaci podnikatele. Při jeho sestavení je podnikatel povinen respektovat dříve připravený sanační projekt. Restrukturalizační plán přitom nepředstavuje pouze vlastní představu podnikatele o konkrétních opatřeních, jak naplnit účel preventivní restrukturalizace, nýbrž jde o výsledek konsenzu mezi podnikatelem a alespoň zásadní většinou jeho věřitelů (dotčených stran). Kromě toho je podnikatel povinen respektovat při sestavení restrukturalizačního plánu poměrně značné konkrétní požadavky stanovené zákonem o preventivní restrukturalizaci.

Mgr. Petr Sprinz, Ph.D., LL.M.,
společník RESOLV, advokátní kanceláře, s.r.o.,
rozhodce a člen Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka

Mgr. Martin Kiac,
advokát RESOLV, advokátní kanceláře, s.r.o.

Příspěvek vychází z článku původně publikovaného v čísle 1/2024 Konkursních novin.