epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    26. 6. 2024
    ID: 118221upozornění pro uživatele

    Plnění z obnosového pojištění jako příjem v oddlužení

    V praxi insolvenčních soudů se objevil případ, kdy bylo pojistné plnění vyplacené z titulu pojistné smlouvy o obnosovém pojištění ponecháno dlužníku, ačkoliv zákon s ničím takovým výslovně nepočítá. Soud svůj postup odůvodnil nutností teleologického výkladu ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Postupoval správně a co na to Ústavní soud? (Vše uvedené níže předpokládá, že dlužníkovo oddlužení je schváleno za účinnosti současné právní úpravy a plněno splátkovým kalendářem se zpeněžením majetkové podstaty.)

    I. Dlužníkova povinnost vydat svůj mimořádný příjem a výjimky z ní ve smyslu § 412 insolvenčního zákona (obsah a účel)

    Mimořádným příjmem se v oddlužení chápe takový příjem, s nímž dlužník v době podání insolvenčního návrhu nepočítal, nevěděl, zda a kdy k němu dojde, nebo příjem plynoucí z porušení povinností dlužníkem.[1] Jde o opak pravidelných (obvyklých) příjmů dlužníka, které se ve prospěch věřitelů využijí dle § 398 odst. 3 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (dál jen „IZ“).[2] Mimořádnými příjmy jsou příjmy z dědictví, mimořádných darů, neúčinných úkonů dlužníka, příjmy ze zpeněžení dlužníkem zatajeného majetku, příjmy ze zpeněžení SJM a další mimořádné příjmy dlužníka.[3] Všechny tyto příjmy se musí využít k uspokojení dlužníkových věřitelů. Tento článek se věnuje dvěma kategoriím příjmů, které se za mimořádné příjmy pro účely oddlužení ze zákona[4] nepovažují: plnění, která dlužník obdržel (i.) z titulu smlouvy o škodovém pojištění[5] nebo (ii.) z titulu náhrady majetkové nebo nemajetkové újmy.[6] Příjmy, které nejsou považovány za mimořádné, vymezil zákonodárce tzv. oddlužovací novelou.[7] Tyto příjmy zůstanou dlužníku a věřitelé z nich nejsou uspokojováni.[8]

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Výchozím důvodem k tomu, proč se zákonodárce rozhodl tato plnění dlužníku ponechat, je, že nejde o plnění, jejichž účelem je obohatit dlužníka, ale o plnění, jejichž účelem je vynahradit mu (nejen) majetkovou ztrátu. Jde o plnění, jež mají být použita v souladu s jejich účelovým určením, ne na úhradu pohledávek věřitelů nad rámec plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.[9] Jde-li o škodové pojištění (typicky věcí[10]), zpravidla z něj bude hrazena obnova věcí, které nebyly vydány ke zpeněžení, typicky domácnost nebo její vybavení.[11] Důvodová zpráva k oddlužovací novele uvádí, že: „Jde-li o jiné věci, které jsou součástí majetkové podstaty, aniž by dlužník měl dříve povinnost vydat je ke zpeněžení, ponechání plnění z pojistných smluv dlužníku sleduje rovněž účel zachování nebo případně i zvýšení hodnoty majetkové podstaty, kterou je případně možno využít k uspokojení věřitelů, jestliže bude schválené oddlužení zrušeno a rozhodnuto o řešení úpadku konkursem.“[12] Obdobné odůvodnění patrně platí i pro pravidlo, že se dlužníku ponechá plnění z titulu náhrady majetkové újmy, byť to důvodová zpráva výslovně neuvádí.

    Odlišné odůvodnění platí pro pravidlo, že se dlužníku ponechává plnění z titulu náhrady nemajetkové újmy. Ta se totiž neprojevuje (originárně) v majetkové sféře dlužníka.[13] Nemajetková újma je svou povahou nehmotná, imateriální a představuje nepříznivý zásah do jiných hodnot (než majetek), jimiž jsou zejména život, zdraví, osobní svoboda nebo důstojnost.[14] Důvodová zpráva k tomu uvádí, že: „návrh ovšem rovněž sleduje náhradu nemajetkové újmy, která by také měla být primárně použita v souladu se svým účelovým určením, a to například k úhradě léčebných výloh, nákupu léků a zdravotních pomůcek nebo vyvážením handicapu vzniklého ztížením společenského uplatnění.“ Dlužník by ponechané prostředky měl použít k efektivnější rekonvalescenci a jeho rychlejšímu návratu k výdělečné činnosti.

    Reklama
    Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    2.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Je třeba dodat, že nepoužije-li dlužník prostředky přiznané mu např. pravomocným rozsudkem z titulu náhrady nemajetkové újmy k úhradě léčebných výloh či léků, ale zašije je do strožoku nebo prohraje v loterii, není to důvodem k tomu, aby tyto prostředky měl (zpětně) povinnost vydat věřitelům. Jinak řečeno, účelové určení daných prostředků se sice předpokládá, avšak nijak se nekontroluje, resp. nesankcionuje jeho „porušení“.

    II. Plnění ze smlouvy o obnosovém pojištění – má jej dlužník vydat jako mimořádný příjem podle § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona?

    Obnosové pojištění zpravidla slouží k pojištění osob.[15] Nicméně i úrazové pojištění[16] nebo pojištění pro případ nemoci[17] lze sjednat jako pojištění škodové, byť např. v případě úrazového pojištění jde o typický případ pojištění, které se sjednává jako obnosové.[18] Kvalifikačním kritériem pro rozlišování škodového a obnosového pojištění je obsah pojistné smlouvy, resp. jakým způsobem (na jakém principu) je plnění poskytováno.[19] Soud (popř. insolvenční správce) se proto při posuzování toho, z jakého titulu je dlužníku plnění poskytnuto, neobejde bez dlužníkovy pojistné smlouvy. Povinnost předložit takovou pojistnou smlouvu stíhá dlužníka, který se ve svůj prospěch domáhá uplatnění výjimky ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) in fine IZ, a k jehož tíži jde její nepředložení, a tedy neprokázání toho, že je dané plnění skutečně poskytnuto ze smlouvy o obnosovém pojištění.[20] Soud může pojistiteli v rámci své dohlédací činnosti dle § 11 IZ uložit, aby pojistnou smlouvu soudu (popř. insolvenčnímu správci) předložil.

    Jelikož plnění ze smlouvy o obnosovém pojištění není limitováno ani (i.) výší vzniklé újmy[21] a ani (ii.) tím, že vzniklá újma dlužníku již byla (popř. bude) uhrazena (už) z titulu náhrady újmy,[22] může na základě výplaty tohoto plnění dojít k tomu, že se dlužník na pojistné události obohatí.[23] A právě to je patrně důvod, proč zákonodárce takové plnění považuje za mimořádný příjem, který dlužník musí vydat k uspokojení věřitelů, a nestanovil pro něj explicitně výjimku, na rozdíl od plnění ze škodového pojištění.

    III. Vybraná rozhodovací praxe

    Usnesením Krajského soudu v Hradci Králové (dál jen „soud“) ze dne 15. července 2021, č. j. KSHK 45 INS 15241/2020-B-36, soud rozhodl, že (zjednodušeně řečeno) slouží-li pojistné plnění z hlediska svého účelu jako náhrada nemajetkové újmy, pak i pro něj – stejně jako pro plnění vyplacené dlužníku z titulu náhrady nemajetkové újmy – platí výjimka ve smyslu § 412 odst. 1 písm. b) in fine IZ, bez ohledu na právní titul jeho výplaty. Takové plnění se tedy rovněž nevydá věřitelům. Soud se v odůvodnění nijak nevypořádal s tím, že plnění z titulu náhrady nemajetkové újmy a plnění z titulu smlouvy o obnosovém pojištění vyplácí dva odlišené subjekty (škůdce vs. pojistitel) a ze dvou rozdílných právních titulů (smluvní vs. mimosmluvní vztah).[24] Rovněž nesdělil, zda se jednalo o plnění ze smlouvy o škodovém, anebo obnosovém pojištění. Pro úplnost dodávám, že vycházím z veřejně přístupného spisu na www.isir.justice.cz a pouze předpokládám, že plnění poskytnuté dlužníku v tehdy posuzované věci (plnění z „připojištění vzniku invalidity“) bylo plnění poskytnutým z titulu smlouvy o obnosovém pojištění.[25]

    Soud uvedl, že vyšel při interpretaci výjimek v § 412 odst. 1 písm. b) IZ z účelu a smyslu zákona. Patrně provedl úvahu, že jsou-li prostředky určeny na totéž použití (na náhradu újmy na zdraví),[26] pak by neměly být vydány věřitelům (resp. insolvenčnímu správci) bez ohledu na titul, z něhož byly dlužníku vyplacené. Smysl a účel ustanovení totiž dle soudu tkví v tom, že se dlužníku nemají odebírat prostředky poskytnuté mu k vyvážení handicapu, který vznikl na základě nemajetkové újmy.

    Úvahu soudu posvětil poté Ústavní soud, když ve svém usnesení ze dne 30. srpna 2021, sen. zn. I. ÚS 1923/21, uvedl: „V projednávané věci krajský soud dospěl k závěru, že sjednaná pojistná smlouva č. 3300684084 má z hlediska účelu, k němuž směřovala smluvní ujednání, sloužit jako náhrada nemajetkové újmy. Tedy pojistné plnění má kompenzovat újmu, vzniklou v daném případě dlužníkovi, k úhradě jeho léčebných výloh, nákupu zdravotních pomůcek a léků a k vyvážení újmy vzniklé ztížením společenského uplatnění. Nejde tak o mimořádný příjem, jak to má na mysli ustanovení § 412 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona.“ Ani Ústavní soud se nezajímal o to, z jaké pojistné smlouvy bylo plnění poskytnuto (obnosové vs. škodové pojištění), tedy rovněž nepovažoval za nutné přiznat titulu, na jehož základě je plnění poskytnuto, důležitost.

    IV. Udržitelný závěr pro insolvenční praxi?

    Podle jazykového výkladu je kritérium pro stanovení toho, že se dlužníkův příjem nepovažuje za mimořádný příjem, a tedy že si jej dlužník může ponechat, jen právní titul, na jehož základě dlužník plnění obdržel, nikoliv účelové určení onoho příjmu.

    Výklad teleologický má jistě za jistých podmínek před doslovným zněním předpisu přednost,[27] a stejně věc nahlížel i soud a Ústavní soud. Jenže měly k teleologickému výkladu vůbec přistoupit?

    Zaprvé podle staršího doktrinálního[28] a pořád aktuálního judikatorního[29] názoru soudy nemohou provádět analogii legis[30] z výjimek k obecnému pravidlu (singularia sunt non sunt extrahenda), notabene jsou-li výjimky v taxativním výčtu. Zadruhé teleologický výklad má místo tam, kde se jedná o mezeru v zákoně, tedy o protiplánovou neúplnost.[31] Pokud zákonodárce ví, že existují jen dva (!) druhy pojištění, přičemž pro jeden z nich stanoví výjimku z obecného pravidla, zatímco pro druhý nikoliv, jde podle mého o „neúplnost“ záměrně naplánovanou,[32] pročež soud nemá prostor k tomu, aby prováděl teleologický výklad a simili (resp. analogia legis), naopak použije argument a contrario. Závěry obou soudu proto nepovažuji za správné.

    Nad tím, že/zda je lidsky nespravedlivé odjímat např. invalidnímu dlužníku plnění, které mu bylo vyplaceno ze smlouvy o obnosovém pojištění a jež by mohl použít pro překonání těžkostí, které s sebou přináší invalidita, se musí zamyslet zákonodárce.

    Mgr. Jiří Zelenka
    asistent soudce na obchodním úseku Městského soudu v Praze

     

    [1] KOZÁK, Jan, ČUJAN, Radomír, a kol. Insolvence prakticky. Oddlužení. Wolters Kluwer. Dostupné v Systému ASPI [online]. Cit. 27.04.2024, kap. 3.5.

    [2] Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27.10.2021, sp. zn. 29 NSČR 100/2020.

    [3] § 412 odst. 1 písm. b) IZ.

    [4] Tamtéž.

    [5] § 2811 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dál jen „OZ“). Např. plnění z havarijního pojištění (viz KOZÁK, Jan a kol. Insolvenční zákon: Komentář. Wolters Kluwer. Dostupné v Systému ASPI [online]. Cit. 27.04.2024, kap. § 412).

    [6] § 2894 a násl. OZ.

    [7] Zákon 31/2019 Sb.

    [8] A contrario § 412 odst. 1 písm. b) IZ.

    [9] Důvodová zpráva k zákonu 31/2019 Sb., část „K bodu 38“. Ke kritice viz GRYGAR, Jiří. Problematická ustanovení oddlužovací novely. Bulletin advokacie, 2019, č. 5, s. 19-20: „Výjimka měla správně platit jen k nemajetkové újmě, a to jen ve spojitosti s újmou na zdraví dlužníka; jinak může představovat zásah do práv věřitelů (míra jejich uspokojení se sníží).“

    [10] KULT, Alexander. Tvorba a distribuce pojištění osob. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, kap. 2.2: „Obnosové pojištění se obvykle vztahuje k pojištění osob, zatímco škodové pojištění je představováno pojištěním majetku a odpovědnost. U škodového pojištění lze získat plnění maximálně do výše skutečně vzniklé škody.“

    [11] Op. cit. sub. 9. Nikoliv však výlučně, k tomu srov. tamtéž, popř. MORAVEC, Tomáš, KOTOUČOVÁ, Jiřina a kol. Insolvenční zákon. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1627.

    [12] Op. cit. sub. 9. Proti tomuto přístupu se vyslovili někteří autoři, když podle nich „z teleologického pohledu by tedy komentované ustanovení mělo být interpretováno tak, že uvedené plnění nebude představovat mimořádný příjem jen tehdy, pokud by – nebýt rozhodné pojistné události či jiné okolnosti – dotčená věc též nepodléhala zpeněžení,“ viz SPRINZ, Petr, JIRMÁSEK, Tomáš, ŘEHÁČEK, Oldřich, VRBA, Milan, ZOUBEK, Hynek a kol. Insolvenční zákon. 1. vydání (4. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, kap. § 412, marg. č. 16.

    [13] HENDRYCH, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, kap. Nemajetková újma, shodně VOJTEK, Petr, PÚRY, František. Aktuální otázky náhrady nemajetkové újmy. Soudní rozhledy, 2017, č. 11-12, s. 346 an.

    [14] VOJTEK, Petr, PÚRY, František. Aktuální otázky náhrady nemajetkové újmy. Soudní rozhledy, 2017, č. 11-12, s. 346 an., shodně NEDBÁLEK, Karel. Výpočet nemajetkové újmy. Bulletin advokacie, 2015, č. 11, s. 35.

    [15] MELZER, Filip, TÉGL, Petr a kol. Občanský zákoník § 2716-2893. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 929, marg. č. 19, shodně op. cit. sub. 10.

    [16] § 2844 až 2846 OZ.

    [17] § 2847 až § 2848 OZ.

    [18] MELZER, Filip, TÉGL, Petr a kol. Občanský zákoník § 2716-2893. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 920, marg. č. 8.

    [19] Např. plnění ve formě úhrady nákladů poskytnuté zdravotní péče představuje pojištění škodové, plnění ve formě paušální částky denního odškodného po dobu léčení pojištění obnosové, viz tamtéž s. 1091, marg. č. 2, resp. s. 1069, marg. 7.

    [20] Přiměřeně se postupuje podle pravidel tzv. objektivního důkazního břemene, k němu viz např. SVOBODA, Karel. Řízení v prvním stupni. Civilní proces z pohledu účastníka. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 414, marg. č. 189.

    [21] PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2023, kap. § 2821, marg. č. 1.

    [22] § 2822 OZ.

    [23] K tomu viz blíže JANDOVÁ, Lucie, ŠLAUF, Petr, SVEJKOVSKÝ, Jaroslav. Pojištění v novém občanském zákoníku. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 231: „Obnosové pojištění je, na rozdíl od pojištění škodového, sjednáváno za účelem získání prostředků, kapitálu, za účelem rozšíření stávající majetkové sféry oprávněných osob.“

    [24] K těmto rozdílům viz přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. června 2018, sp. zn. 29 Cdo 2846/2016 odst. 40 a tam cit. judikaturu.

    [25] Vycházím viditelné části podání na č. j. KSHK 45 INS 15241/2020-B-34, z níž plyne, že dlužník mohl obdržet plnění na základě pojistné smlouvy s názvem „OK Life“, kterou pojišťovna uzavírala dle jejich webových stránek jako investiční životní pojištění, jež ze zákona nelze sjednat jinak než jako obnosové; dále z veřejně dostupných pojistných podmínek (byť současných), z nichž plyne, že v případě invalidity jsou částky sjednávány fixně (znak obnosového pojištění). A konečně vycházím i z toho, že soud na žádném místě neuvedl, že jde o plnění ze smlouvy o škodovém pojištění, čímž by celou věc „smetl ze stolu“.

    [26] Plnění ze smlouvy o obnosovém pojištění může skutečně způsobenou újmu násobně převyšovat, viz op cit. sub 23.

    [27] Např. nález pléna Ústavního soudu ze dne 4. února 1997, sp. zn. Pl.ÚS 21/96: „Soud přitom není absolutně vázán doslovným zněním zákonného ustanovení, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit v případě, kdy to vyžaduje ze závažných důvodů účel zákona.“

    [28] Srov. WINTR, Jan. Metody a zásady interpretace práva. Praha: Auditorium, 2013. S. 161 nebo MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva: úvod do právní argumentace. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. S. 148-149.

    [29] Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.04.2016, sp. zn. 30 Cdo 3521/2015.

    [30] Analogie v tomto případě: „Když platí výjimka z pravidla vydávat věřitelům příjem pro jednu kategorii peněz s nějakým účelovým určením, pak tato výjimka jistě platí i pro druhou kategorii peněz s podobným účelovým určením, byť není v zákoně explicitně stanovena.“

    [31] MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva: úvod do právní argumentace. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 2010. S. 225-226.

    [32] Tento „plán“ vychází z možnosti dlužníka se na plnění ze smlouvy o obnosovém pojištění obohatit, k tomu viz op. cit. sub 23.


    Mgr. Jiří Zelenka
    26. 6. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • K nákladům exekuce při soudním prodeji zástavy
    • Výpočet a zdroj odměny insolvenčního správce při zrušení konkursu
    • Osoby blízké a vědomost o úmyslu dlužníka zkrátit věřitele v případě vyvedení majetku do svěřenského fondu
    • Globální přesah a hluboká znalost insolvenčního práva jsou klíčem k efektivní restrukturalizaci
    • Je společné oddlužení manželů opravdu jen pro manžele?
    • Insolvence v českém právu: co by měli vědět věřitelé i dlužníci
    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    • 03.09.2025Korporace – rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů v kapitálových společnostech (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 03.09.2025NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Kyberbezpečnost v civilním letectví a její právní rámec
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Podnikatel podle formy v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby
    • Eutanazie pohledem Ústavního soudu
    • Mobilizace ozbrojených sil v ČR a postavení odmítačů boje: právní analýza a návrhy legislativních úprav
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Právní aspekty přechodu z OSVČ na obchodní společnost: Strategický krok pro vaše podnikání
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení

    Soudní rozhodnutí

    Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...

    Správní soud a procesní pravidla

    Procesní pravidla řízení před správními soudy nemají být labyrintem plným nejasných odboček do slepých uliček, v němž se vlastní smysl soudní ochrany ztratí, nýbrž cestou, která...

    Vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Podle čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod musí být při používání ustanovení o mezích základních práv a svobod šetřeno jejich podstaty a smyslu, což nalézá svůj...

    Vzdělávání, náležitosti podání (exkluzivně pro předplatitele)

    Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

    Zákonný soudce (exkluzivně pro předplatitele)

    Mezi dílčí složky práva na zákonného soudce patří i povinnost senátu vrcholného soudu předložit věc jinému, zákonem předvídanému rozhodovacímu tělesu v případě, že dospěje k...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.