insolvenční právo

Závazky z podnikání: je dlužník povinen zajistit si souhlas věřitelů v případě oddlužení?

V poslední době vyvstala otázka, jak aplikovat ustanovení § 389 odst. 2 písm. a) a § 403 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“) po provedené novelizaci. Vrchní soudy se doposud přiklánějí k takové intepretaci, která akcentuje povinnost věřitele bděle hájit svá práva a v případě uspokojení podnikatelských…

Oddlužení podnikajících fyzických osob po revizní novele insolvenčního zákona

Oddlužení podnikatelů? Podnikatelské dluhy přece oddlužením řešit nelze, může někdo namítnout. Tato zásada sice nadále platí, avšak revizní novela insolvenčního zákona, účinná od 1. 1. 2014, tuto zásadu značně relativizovala. S trochou nadsázky lze dokonce tvrdit, že fakticky platí téměř opak – každopádně oddlužení by nyní mělo být zvažováno…

Popření pořadí pohledávky z důvodu neúčinnosti zástavní smlouvy

V zájmu o zachování majetkové podstaty a rovnoměrného uspokojení věřitelů obsahuje insolvenční zákon úpravu řešící neúčinnost právních úkonů. Pomocí tohoto institutu lze totiž odporovat úkonům dlužníka, kterými zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Nejvyšší soud ČR přitom v nedávné době řešil poměrně…

Narušení hospodářské soutěže při určování insolvenčních správců

S účinností k 1. 1. 2014 došlo v rámci rozsáhlé novely insolvenčního zákona (dále jen „IZ“) a zákona o insolvenčních správcích (dále jen „ZIS“) provedené zákonem č. 294/2013 Sb. (dále jen „novela“) mj. k zásadní změně způsobu určování insolvenčních správců v návaznosti na novou úpravu zřizování provozoven insolvenčních správců. Podle ust. § 5a ZIS…

Šikanózní insolvenční návrh

Dne 1. listopadu 2012 vstoupil v účinnost zákon č. 334/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), a zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, kterým bylo ze strany zákonodárce reagováno na…

Jak oddlužit korporaci? Nové možnosti reorganizace

V poslední době prudce roste počet osobních bankrotů a zvyšuje se i počet úpadků korporací. Osobní bankroty dosáhly masového měřítka z jednoduchého důvodu. Lidé zjistili, že je pro ně výhodné oddlužení. Když člověk není schopen splácet své dluhy, oddlužení mu dává možnost uhradit jen část závazků a zbytek se mu odpustí. To lidé pochopili velmi…

Členství ve věřitelském výboru po novele insolvenčního zákona

Věřitelský výbor je jedním z nejdůležitějších institutů rozhodujících o směřování insolvenčního řízení a zároveň je hlavní platformou pro uplatňování vlivu věřitelů. Pro věřitele je často zásadní možnost získat vliv na další vývoj insolvenčního řízení, a to právě prostřednictvím členství ve věřitelském výboru. Do 31.12.2013 přitom bylo určitým…

Veřejná listina v insolvenčním řízení

V případě dokazování určitých skutečnosti v insolvenčním řízení se setkáváme s institutem veřejné listiny. Toto téma je významné zejména z hlediska prokazování vykonatelné pohledávky věřitele a má vliv na jeho procesní postavení v přezkumu. Ačkoli se může tato problematika jevit jako zcela okrajová, v některých situacích nepříjemně zasahuje do…

Aplikace ustanovení § 17 zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového

Tento článek se zabývá úvahou, zda je aplikace ustanovení § 17 zákona č. 191/1950 Sb., směnečného a šekového (dále jen „ZSŠ“) zcela striktní v souvislosti s insolvenčním řízením a popíráním pohledávek přihlášených věřitelů, jež jsou doloženy směnkou indosovanou na nového majitele – přihlášeného…

Může soud změnit usnesení věřitelské schůze?

Dle ustanovení § 54 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen „IZ“) může insolvenční soud zrušit usnesení schůze věřitelů odporuje-li toto usnesení společnému zájmu věřitelů; to však neplatí v případě rozhodnutí o odvolání či ustavení insolvenčního správce, usnesení o přiznání hlasovacího práva a pro usnesení…

Změny v postavení věřitelů po novele insolvenčního zákona – skutečně k lepšímu?

Od 1. ledna 2014 byl zákonem č. 294/2013 Sb. novelizován insolvenční zákon. Tato rozsáhlá novela přináší mimo jiné řadu změn, jejichž pomocí by měl být lépe naplňován účel zákona, tedy co nejvyšší uspokojení nároků věřitelů. Zda tomu tak skutečně bude, ukáže nejspíše až praxe. Již nyní je však možno vyslovit určité…

Vykonatelnost pohledávky v insolvenčním řízení – Rozhodčí nález

V lednu tohoto roku nabyla účinnosti novela ust. § 191 odst. 2 insolvenčního zákona, podle kterého se v rámci insolvenčního řízení při přezkumném jednání pokládá za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka, ohledně které věřitel prokáže, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat…

K delegaci vhodné v insolvenčních věcech

Podle § 7 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“) se v insolvenčních řízeních použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, jestliže tomu nebrání insolvenční zákon nebo zásady, na kterých spočívá insolvenční řízení. Takto přiměřeně aplikovatelná jsou i…

Postavení zajištěných věřitelů po revizní novele insolvenčního zákona

Revizní novela insolvenčního zákona (dále jen „IZ“), která byla provedena zákonem č. 294/2013 Sb. (dále jen „novela“), přinesla do insolvenčního práva celou řadu změn a posunů. Ty možná nejvýznamnější se týkají postavení zajištěných věřitelů, resp. postupu při správě a zpeněžení majetku, který slouží k zajištění jejich…

Úpadek a jeho důsledky pro statutární orgán

Důsledky a rizika, která plynou z úpadku společnosti pro členy statutárního orgánu, najdeme jak v zákoně č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (“InsZ”), tak v zákoně č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)…

Zajišťovací směnka v insolvenčním řízení

Je-li na straně směnečného dlužníka, případně na straně dlužníka závazku směnkou zajištěného, zjištěn úpadek, lhostejno ve které z forem předpokládaných zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „InsZ“ nebo „insolvenční zákon“), vyvstává v souvislosti se směnkami…

Přednost kolektivního uspokojování pohledávek věřitele před individuálním – nyní důrazněji

Dne 1. ledna 2014 nabyla účinností velká systémová novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (dále jen „insolvenční zákon“), provedená zákonem č. 294/2013 Sb. Tato významná novela si bere mimo jiné za cíl legislativně se vyrovnat s neduhy, které vyvstaly za sedm let aplikace tohoto zákona. Jednou ze…

Ještě jednou k uplatňování pohledávek z pozastávek v insolvenčním řízení

V článku publikovaném 27. května 2013[1] jsme s odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu přiblížili povahu pozastávek a způsob, jakým by dle našeho mínění měly být tyto specifické pohledávky zhotovitelů ze smluv o dílo přihlašovány v insolvenčním řízení zahájeném vůči objednateli. Článek vyvolal reakci JUDr. Ing. Ivana Rotta, který s presentovaným…

K některým změnám v insolvenčním zákoně účinným od 1. ledna 2014

Dne 1. ledna 2014 nabyla účinnosti další výraznější novela insolvenčního zákona, nazývaná „revizní“ či „systémová“. Byť by toto datum nabytí účinnosti mohlo napovídat, že se jedná o spíše technické úpravy prováděné v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, skutečnost je odlišná. Předmětná novela je totiž v zásadě nezávislá na okolním…

Podnikatel a oddlužení? Od 1. 1. 2014 definitivně ano.

V rámci velké revizní novely insolvenčního zákona č. 294/2013 Sb. bude otevřena možnost řešit úpadek oddlužením i u osob, které jsou podnikateli. Ačkoli se zdá, že se jedná o výrazný posun, dosavadní judikatura k tomuto závěru dlouhodobě směřovala a lze říci, že se jedná pouze o promítnutí dosavadní judikatury do textu zákona. Otázkou zůstává, jak…