Termín šikanózní insolvenční návrh je v praxi poměrně hojně užívaný a jeho význam je vcelku zřejmý. Jedná se především o návrhy založené na sporných či dokonce neexistujících pohledávkách, které příslušní navrhovatelé podávají, aby vyvinuli neoprávněný tlak na údajného úpadce a vyhnuli se nutnosti uplatnit pohledávku v klasickém soudním řízení…

Nedostatky právní úpravy a řada obtíží při výkladu zákona vedou často k situaci, že sama aplikační praxe právní úpravu dotváří či ji jinak formuje. Tento příspěvek poukazuje na jednu z takových situací, kterou je otázka práva nakládat s majetkovou podstatou v insolvenčním řízení prostřednictvím institutu…

Nezřídka v průběhu insolvenčního řízení nastane situace, kdy je insolvenční dlužník zavázán s dalším dlužníkem společně a nerozdílně, případně kdy je jeho dluh zajištěn ručením. V návaznosti na toto se nabízí otázka, jaký vzájemný vztah mají ručení či pasivní solidarita dlužníků a zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi. V zák. č. 182/2006…

Ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 378/16 ze dne 6. 9. 2016 vyhlášeném 27. 9. 2016 Ústavní soud významným způsobem promluvil do otázky kolize exekuce a insolvenčního řízení a zkritizoval ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ve věci rozsahu, v jakém je soudní exekutor povinen vydat do majetkové podstaty částku vymoženou v exekuci, tj. zda je oprávněn…

Nezbytným předpokladem úspěšnosti žaloby na určení existence nebo neexistence právního vztahu nebo práva, je naléhavý právní zájem. Doktrína i judikatura se na definici pojmu „naléhavý právní zájem“ shodují – podmínka je naplněna zejména tam, kde by bez autoritativního určení existence či neexistence právního vztahu nebo práva bylo právní…

Insolvenční řízení je řízení před soudem, ve kterém dochází k řešení úpadku, nebo hrozícího úpadku dle § 1 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“). Jedná se o speciální typ soudního řízení a jako takové má své odchylky. Tento článek se zaměřuje na…

Brzy se do druhého čtení[1] v poslanecké sněmovně dostane dlouho očekávaná novela insolvenčního zákona,[2] na kterou zatím existují diametrálně odlišné názory. Někteří tvrdí, že přichází příliš brzy, pouhé dva roky po poslední velké novele, která tedy neměla čas se řádně uplatnit v praxi, někteří pak tvrdí, že se snaží řešit příliš mnoho oblastí a…

Insolvenční řízení, jakožto řízený proces v oblasti uspokojování pohledávek věřitelů, je ovládáno pravidly, která zaručují rovné postavení jednotlivých účastníků. Vyvážené nastavení pravidel není jednoduché, neboť na jedné straně stojí věřitelé, jimž se nedostalo a ve většině případů ani nedostane plné úhrady jejich pohledávek, a na straně druhé…

Vztah insolvenčního a exekučního řízení je upraven v § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, podle kterého po zahájení insolvenčního řízení výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který nenáleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Již…

Zřejmě nelze nesouhlasit s citací George Santayana: „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“ Tato moudrá rada je určitým východiskem pro rozklíčování otázky, zda lze v rámci insolvenčního řízení zpeněžit majetek způsobem dle ust. § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech („EŘ“), tj. exekuční dobrovolnou…

Zadržovací právo je zajišťovací institut, který umožňuje zřídit zajištění k cizí movité věci jednostranným jednáním věřitele. Jeho podstata spočívá v tom, že ten, kdo je povinen vydat cizí movitou věc, ji může zadržet za účelem, aby zajistil svou pohledávku vůči tomu, komu je povinen tuto věc vydat. Tento článek pojednává o určitých aspektech…

Nové nařízení o insolvenčním řízení stanovuje členským státům povinnost vytvořit insolvenční rejstřík a zavádí propojení národních insolvenčních rejstříků prostřednictvím portálu evropské e-justice. Hledat informace o insolvenčních řízeních napříč insolvenčními rejstříky v rámci celé Evropské unie bude možné již v roce…

Platební neschopnost některých firem mnohdy končí insolvenčním řízením. Z toho pak vznikají nepříznivé důsledky nejen pro zaměstnavatele, ale i pro zaměstnance. Zaměstnavatel není schopen jim vyplatit za vykonanou práci mzdu. "Pomocí" může být zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti…

Tím, že uzavřel s dlužníkem smlouvu o úvěru nebo smlouvu o půjčce, nevzniká věřiteli podle právní úpravy institutu společného jmění manželů v občanském zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013 za trvání dlužníkova manželství žádná pohledávka vůči manželu dlužníka, i když závazek, který na sebe dlužník takovou smlouvou převzal, je závazkem, který…

Důvodem tohoto zamyšlení nad možnými důsledky nedůvodně či v souvislostech tohoto textu zejména šikanózně podanými návrhy na zahájení insolvenčního řízení je skutečnost, že po několika letech účinnosti zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který nahradil k 1.1.2008 do té doby platnou právní úpravu úpadkového…

V dnešní době musí každý podnikatel počítat se situací, že jeho obchodní partner nesplní své povinnosti včas a dostane se do prodlení. Na takovou situaci se lze preventivně připravit a použitím příslušných právních institutů smluvního partnera motivovat, aby své dluhy plnil včas (zcela standardně prostřednictvím smluvní pokuty či bankovních…

Kolik provozoven máš, tolikrát jsi insolvenčním správcem. I tak by se dala charakterizovat problematika přidělování insolvenčních kauz jednotlivým insolvenčním správcům, kterou se Ministerstvo spravedlnosti zabývá ve svém návrhu zákona, jenž aspiruje na to stát se po tzv. revizní novele z roku 2014 další významnou novelou insolvenčního zákona.

Čtvrtá část článku o novinkách, které přináší nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nové nařízení“), se věnuje změnám v úpravě vedlejších insolvenčních řízení.

Často dochází k situacím, kdy zaměstnanci není vyplacena jeho mzda, plat, odměna či odstupné z důvodu zjištění úpadku jeho zaměstnavatele.

V poslední době jsme se v rámci naší praxe opakovaně setkali s nejednotností v rozhodovací praxi soudů ve věci povolení oddlužení dlužníkům-fyzickým osobám, kteří mají dluhy z podnikání. Tato nejednotnost naprosto popírá předvídatelnost soudních rozhodnutí, jakožto jednu ze základních zásad soukromého práva vyjádřených v ustanovení § 13 zákona č.