Věřitel musí v přihlášce uvést i údaj o tom, že pohledávka je již vykonatelná (např. soudním rozhodnutím bylo rozhodnuto o povinnosti dlužníka zaplatit dluh a toto rozhodnutí nabylo právní moci a vykonatelnosti), tedy tvrdit a doložit exekuční titul. Rozhodující je vykonatelnost soudního rozhodnutí.
Věřitel, kterému svědčí některé ze zákonných práv vedoucích k přednostnímu způsobu uspokojení jeho pohledávky, musí toto právo jednak tvrdit v přihlášce, tak i doložit příslušnými listinami. V přihlášce musí uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku, pokud tak neučiní, bude se mít za to…
Soudní exekutor může v rámci exekučního řízení vymáhat zaplacení peněžité částky způsoby stanovenými zákonem v § 59 odst. 1 exekučního řádu[1], a to obvykle v posloupnosti dle § 58 odst. 2 exekučního řádu. Exekuce může být provedena mimo jiné i prostřednictvím prodeje movitých věci, tzv. mobiliární exekucí. V rámci mobiliární exekuce ovšem…
Jak již bylo uvedeno v předchozích článcích, zánik pohledávky může být způsoben zápočtem. Možnost zápočtu pohledávek i přes účinky zahájeného insolvenčního řízení má nejen věřitel, ale i dlužník, ledaže by započtením způsobil nikoli zanedbatelné zmenšení svého majetku.[1]
Zajištěnému věřiteli jsou zákonem 182/2006 Sb., o úpadku a jeho způsobech řešení (dále jen „insolvenční zákon“) přiznána zvláštní práva a tento má tak (často zásadní) vliv na průběh insolvenčního řízení, zejména ve vztahu k nakládání a prodeji předmětu zajištění.
Jakkoli se mnozí ekonomové shodují, že negativní dopady pandemické situace již mají svůj vrchol za sebou, postupné opuštění politiky subvencí a dotací bude i tak pro mnohé podnikatele devastující. Narušení dodavatelsko-odběratelských řetězců, růst cen vstupů či poškození vnímání zavedené značky se může stát hlavním tématem nadcházejících měsíců.
V rámci tohoto článku si představíme aktuální soudní praxi k otázce „vytěsnění“ věřitele z insolvenčního řízení, tedy konkrétně situace, kdy je přihlášená pohledávka věřitele uhrazena třetí osobou, a to se souhlasem dlužníka a proti vůli původního věřitele, a následků takového postupu. Nedávná rozhodnutí insolvenčních soudů dospívají v…
S novelou zákona o obchodních společnostech a družstvech přišly i určité změny. Týkají se zejména přechodu družstevního podílu bytového družstva formou veřejné dražby.
V minulosti docházelo často k situacím, kdy bylo vůči povinnému vedeno vícero exekucí, jejichž souběh a neorganizované provádění měly za následek významný zásah do práv povinného. Tyto situace vznikaly především ve chvíli, kdy byla vůči povinnému prováděna exekuce zároveň na jeho účet a na jeho plat. Následkem souběžného provádění těchto exekucí…
Změna v osobě věřitele: Ustanovení § 18 IZ je modifikací úpravy pro procesní nástupnictví při singulární sukcesi upravené v § 107a OSŘ v podmínkách insolvenčního řízení. Nastane-li po zahájení insolvenčního řízení skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod (typicky smlouva o postoupení pohledávky podle § 1879 OZ) nebo přechod (např. smlouva…
V nedávné době bylo v České republice zahájeno několik insolvenčních řízení týkajících se ekonomicky významných společnosti. Největším z těchto řízení je místní insolvenční řízení vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. MSPH 98 INS 723/2021 proti společnosti Arca Investments, a.s.
V rámci obrany před neoprávněnými exekucemi si budou moci povinní od července zřídit tzv. chráněný účet. Chráněný účet nebude možné postihnout exekucí a má sloužit k ukládání finančních prostředků, které exekuci nepodléhají, jako je například výživné nebo nezabavitelné minimum ze mzdy. Institut chráněných účtů má řešit zejména situace…
Včas přihlášený věřitel je oprávněn se svou přihláškou jako celkem nebo jednotlivými pohledávkami disponovat v plném rozsahu až do konce lhůty pro přihlašování pohledávek, s odlišnými podmínkami a následky pak kdykoli v průběhu řízení[1]. V tomto období může svou přihlášku pohledávky vzít zpět nebo naopak doplnit či navýšit směrem nahoru, taktéž…
Obecně lze hlavní insolvenční řízení ve smyslu Nařízení[1] zjednodušeně považovat za standardní průběh řešení úpadku dlužníka. Pokud není zahájeno vedlejší řízení, řídí se právem státu, který zahájil hlavní insolvenční řízení, správa majetkové podstaty, jakož i práva a povinnosti věřitelů. [2] Oproti tomu vedlejší (resp. místní) insolvenční…
Přihláška pohledávky musí být učiněna na formuláři, musí být podepsána – buď samotným věřitelem či zástupcem v listinné podobě nebo uznávaným elektronickým podpisem věřitele či jeho zástupce v případě elektronického podání (v tomto případě musí být dodržena shoda mezi identifikací podatele a identifikací držitele certifikátu, pomocí něhož byla…
Od 1. ledna 2021 nabyla účinnosti[1] rozsáhlá novela[2] zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“).[3] Níže shrnujeme zásadní změny vyvolané touto novelou ve vztahu k novým řízením vedeným s členy statutárního orgánu dlužníka v insolvenčním řízení.
Jednou z náležitostí přihlášky je označení pohledávky její výši, měnou a splatností. Věřitel může přihlásit svou pohledávku peněžitou i nepeněžitou. Pohledávku je vždy však nutno vyčíslit v penězích, pohledávka vedená v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou v den zahájení…
Insolvenční řízení nemusí vždy znamenat ukončení ekonomické činnosti dlužníka. Ostatně, ani prohlášením konkursu, který je v českém prostředí považován za likvidační formu řešení úpadku, automaticky nekončí provoz dlužníkova závodu. Teprve pokud insolvenční správce zhodnotí, že další pokračování provozu by bylo v rozporu se zájmy věřitelů, navrhne…
Věřitel může své pohledávky přihlásit do insolvenčního řízení vůči dlužníku přihláškou od zahájení insolvenčního řízení až do konce lhůty, kterou pro přihlášení pohledávek určí insolvenční soud svým usnesením o zjištění úpadku (vyjádřeno počtem dnů, datem apod.).[1]
Insolvenční zákon[2], jak již mnozí vědí, se těší zvláštní náklonosti zákonodárcově, který jej vylepšuje (správně novelizuje) v průměru téměř jednou za čtvrtletí. V nasazeném obdivuhodném tempu zákonodárce nepolevuje ani v době covidové pandemie ani v době vánoční. Díky tomuto entuziasmu mohl být přijat dne 13. 11. 2020 Poslaneckou sněmovnou PČR a…
Stát má pozitivní povinnost zajistit nejen vydání rozhodnutí upravujícího poměry k nezletilým dětem, ale i jeho faktický výkon; soudy jsou proto povinny aktivně využívat dostupné...
V řízení o žádosti obviněného o bezplatnou obhajobu podle § 33 odst. 2 trestního řádu je třeba majetkovou potencialitu obviněného hodnotit na základě konkrétních a aktuálních...
Nebylo-li rozhodnutí trestního soudu, v jehož důsledku dochází k pravomocnému zproštění obžaloby, při vyhlášení odůvodněno, šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta k...
Obecné soudy se dopustí nepřípustné svévole, pokud odkáží poškozeného v trestním řízení s nárokem, který byl v trestním řízení spolehlivě prokázán, na občanskoprávní řízení.
Neodůvodní-li obecný soud přesvědčivě, proč je výše zadostiučinění za vyvlastňovací a kompenzační řízení v souladu s podstatou základního práva stěžovatelů na náhradu...
