epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    3. 5. 2021
    ID: 112907upozornění pro uživatele

    Financování dlužníka v insolvenčním řízení

    Insolvenční řízení nemusí vždy znamenat ukončení ekonomické činnosti dlužníka. Ostatně, ani prohlášením konkursu, který je v českém prostředí považován za likvidační formu řešení úpadku, automaticky nekončí provoz dlužníkova závodu. Teprve pokud insolvenční správce zhodnotí, že další pokračování provozu by bylo v rozporu se zájmy věřitelů, navrhne insolvenčnímu soudu po vyjádření věřitelského výboru, aby rozhodl o ukončení provozu závodu dlužníka.

    Zpravidla tomu tak bude v případech, kdy závod dlužníka nepřináší žádnou přidanou hodnotu a prodej závod jedinou smlouvou je vyloučený. V případě, kdy provoz závodu generuje pozitivní hodnotu a je výhodný pro věřitele dlužníka, má insolvenční správce v případě konkursu naopak povinnost učinit vše pro to, aby takový provoz udržel a zajistil maximální výtěžek pro všechny věřitele dlužníka.

    S provozem závodu jsou však nutně spojené nezbytné výdaje, které v insolvenčním řízení mohou být dokonce vyšší než při „neinsolvenčním“ provozu. Nehrazení takových dluhů přitom představuje přímou hrozbu ukončení či přerušení provozu závodu, což by mohlo vést naopak ke snížení hodnoty pro všechny věřitele. Obecně totiž platí, že pokud dojde byť i jen k přerušení činnosti závodu, je pravděpodobné, že výrobu již obnovit nebude možné anebo to bude možné při podstatně vyšších nákladech.

    Většina dlužníků vstupujících do insolvenčního řízení přitom postrádá peněžní prostředky nezbytné k zajištění dalšího provozu. Zákonodárce proto do insolvenčního zákona pro tyto případy zavedl pravidla tzv. úvěrového financování, v rámci kterých může insolvenční správce (nebo dlužník s dispozičním oprávněním) pro udržení nebo obnovení provozu závodu uzavřít za určitých podmínek mj. smlouvy o úvěru nebo smlouvy obdobné a rovněž i související smlouvy zajišťující splnění těchto smluv. Právě na modelovou situaci uzavření všech takových smluv ze strany insolvenčního správce v případě konkursu se podíváme detailnější optikou v tomto článku.

    Podmínky a účel úvěrového financování

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Obecně platí, že dlužník v insolvenčním řízení není zpravidla ten, o koho by se poskytovatelé financování přímo rvali. Insolvenční zákon proto potenciální poskytovatele motivuje v tom směru, že mu za určitých podmínek dává velmi silné postavení s tím, že jeho pohledávka je v režimu jakési „super-priority“ uspokojení pohledávek, jakož i tím, že umožňuje jinak obecně nepřípustné zřízení nového práva na uspokojení ze zajištění. Na druhé straně insolvenční zákon stanovuje relativně formální podmínky pro uzavření smlouvy o úvěrovém financování, kdy insolvenční správce musí mít vždy uzavření takové smlouvy schválené ze strany věřitelského výboru.

    Insolvenční správce musí dále dbát, aby taková smlouva byla uzavřena za obvyklých obchodních podmínek a sledovala striktně vymezený účel – tedy udržení či obnovení provozu závodu dlužníka. Na účel je přitom obecně nazírat spíše z materiálního hlediska. Jinými slovy, účel nemusí být v příslušné smlouvě přímo uveden (jakkoli bychom to doporučovali) a musí být objektivně realizovatelný. Naopak, samotné uvedení účelu ve smlouvě o úvěru automaticky neznamená, že je splněn. Insolvenční zákon v dané souvislosti následně nijak nelimituje podružný účel úvěrového financování a nerozlišuje v tomto ohledu mezi zajištěním provozních potřeb (tzv. OPEX) nebo realizací investic (tzv. CAPEX).

    Jakkoli zejména první kategorie nákladů je z hlediska primárního účelu snáze obhajitelná, může být i řada investic odůvodňována rizikem zastavení provozu závodu (např. nutnost modernizace výrobní linky). I takovou situaci by pak dle našeho názoru bylo možné podřadit pod úvěrové financování. Ať tak či onak, posuzování účelu by mělo být spíše benevolentní, aby nekomplikovalo insolvenčnímu správci již tak náročné hledání vhodného investora. Ostatně, negativní konsekvence financování s nepřípustným účelem by měl a priroi nést insolvenční správce, potažmo věřitelský výbory a pouze ve zcela excesivních případech samotný poskytovatel (třeba tím, že jeho pohledávka nebude mít „super-prioritní“ postavení). Obecně pak platí, že prostředky získané z úvěrového financování lze použít jen k účelu uvedenému ve smlouvách o úvěrovém financování.

    Smlouva o úvěru, smlouvy obdobné a jejich zajištění

    Insolvenční zákon umožňuje insolvenčnímu správci pro zachování nebo obnovení provozu závodu uzavřít mj. smlouvu o úvěru, ale také smlouvy, které jsou typově obdobné. Mezi takové pak bezesporu bude patřit především smlouva o peněžité zápůjčce, na základě které zapůjčitel přenechá vydlužiteli peněžní prostředky, aby je podle libosti využil a po čase zase vrátil.

    K otázce dalších typů obdobných smluv neexistuje rozhodovací praxe. Podle našeho názoru by mělo být možné pod takový typ smluv teoreticky podřadit všechny, které předpokládají poskytnutí financování. Klaníme se tak spíše k extenzivnímu výkladu. Ostatně, zvolená forma smluvní dokumentace by neměla být nikdy překážkou zamýšleného účelu financování. Opačný přístup by totiž byl v rozporu se zájmy věřitelů a tedy v rozporu se samotnými principy, na kterých stojí insolvenční řízení. Lze tak shrnout, že úvěrové financování půjde založit potenciálně i prostřednictvím finanční záruky, akreditivu, faktoringu či finančního leasingu.

    Z důvodu posílení postavení věřitele insolvenční zákon umožňuje věřiteli nabýt právo na uspokojení ze zajištění navzdory nastoupení účinků insolvenčního řízení. Nabytí zajištění v tomto ohledu představuje výjimku z obecného pravidla zákazu nabytí zajištění a bude ze strany věřitelů voleno v situaci, kdy stav majetkové podstaty zjevně nebude postačovat k plnému uspokojení pohledávek za majetkovou podstatou. Jinými slovy, v situaci, kdy ani „super-priorita“ pohledávek z úvěrového financování nedá věřiteli dostatečnou jistotu zajišťující úhradu jeho pohledávky. Domníváme se, že je možné umožnit poskytovateli úvěrového financování nabytí zajištění i ke stávajícím předmětem zajištění s pozdějším pořadím. Takový postup může být zejména praktický, pokud se předpokládá, že bude pohledávka zajištěného věřitele s lepším pořadím (částečně) uhrazena.

    Oproti tomu majetek získaný z prostředků poskytnutých v rámci úvěrového financování není předmětem zajištění podle dříve uzavřených smluv. Toto pravidlo narušuje hmotněprávní postavení dosavadních zajištěných věřitelů. Jeho cílem je motivovat potenciální zájemce k poskytnutí úvěrového financování. Pokud by totiž byl veškeré hodnotný majetek předmětem zajištění dosavadních věřitelů, existovalo by jisté riziko nenávratnosti poskytnutých prostředků z úvěrového financování. Jedná se však o jedno z nejošemetnějších ustanovení insolvenčního zákona.

    Stávající zajištění věřitelé dlužníka mají přednostní právo poskytnout úvěrové financování, a to pouze pokud nenabídnou-li horší podmínky než nejlepší nabídka financování. V praktické rovině tak lze uvažovat, že pokud by bylo více zájemců o poskytnutí úvěrového financování, měli by stávající zajištění věřitelé mít vždy možnost minimálně nejlepší nabídku (myšleno zejména stran nabídnutého úroku, splatnosti a i jiných podmínek financování) dorovnat..

    Stanovení pravidel pro poskytnutí financování dlužníkovi v úpadku je velmi nezbytným instrumentem insolvenčního práva, když často pouze díky dalším poskytnutým prostředkům je dlužník schopen nabídnout svým věřitelům co možná nejvyšší hodnotu uspokojení jejich pohledávek. Samotné poskytnutí úvěrového financování pak signalizuje, že další provoz dlužníka má smysl, a že ačkoli se dlužník nachází v úpadku, může být i po ukončení insolvenčního řízení zachován provoz jeho závodu. Díky tomu může být i v budoucnu generována pozitivní hodnota a může dojít i k vytváření pracovních míst nebo zvyšování konkurence.


    Petr Sprinz
    counsel


    Jiří Rahm
    advokát
     

    Allen & Overy (Czech Republic) LLP, organizační složka

    V Celnici 1031/4
    110 00 Praha 1

    Tel.: +420 222 107 111
    Fax: +420 222 107 107
    e-mail: receptip@allenovery.com

     
     


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Petr Sprinz, Jiří Rahm (Allen & Overy)
    3. 5. 2021
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Může insolvenční správce úspěšně žalovat dlužníka na vyklizení z nemovitosti užívané jako obydlí?
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Sjednání insolvenční doložky jako porušení péče řádného hospodáře?
    • Ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy
    • Povinnost péče řádného hospodáře v insolvenčním řízení
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
    • Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 2.: Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy
    • Povinnosti zástavního věřitele před započetím výkonu zástavního práva

    Související produkty

    Online kurzy

    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    • Smluvní pokuta
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Práce z domova: Musí vám zaměstnavatel přispívat na náklady?
    • K možnosti pozastavit výkon hlasovacích práv společníka z důvodu porušení povinností při výkonu funkce člena voleného orgánu
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc červenec 2022
    • Smlouva o převodu obchodního podílu
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Výšková regulace budov na území hl. města Prahy
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Usnesení, jímž soudní exekutor k návrhu oprávněné podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pravomocně zastavil exekuci po jejím skončení vymožením, nezakládá překážku věci...

    Podněcování k trestnému činu (exkluzivně pro předplatitele)

    Závěr, že jde o trestný čin, který, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu se uplatní jen za...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.