insolvenční právo

V poslední době se nejen mezi insolvenčními správci, ale především mezi zajištěnými věřiteli, nahlas diskutuje o možnosti štěpení pohledávky vycházející z jednoho hmotněprávního nároku v insolvenčím řízení.

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) vychází v rámci rekodifikace soukromého práva „z přesvědčení o relativní dokonalosti platného právního řádu (Osnova obchodního zákona z roku 1937).“[1] Navzdory výše uvedenému v sobě zákon současně reflektuje progresivní postupy a úpravy…

Cílem tohoto článku je úvaha nad možností postoupení pohledávky na vydání plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty úpadce, neboť v praxi dochází ke zpeněžení těchto pohledávek insolvenčními správci.

Bude tomu téměř rok, co Soudní dvůr Evropské unie vydal další z mnoha rozhodnutí interpretujících některé problematické aspekty přeshraničních insolvenčních řízení. Toto rozhodnutí uveřejněné pod sp. zn. C - 327/13 kupodivu ponechalo velkou část evropské odborné veřejnosti tzv. chladnou. Přesto je cílem tohoto článku upozornit alespoň českou…

Jedním z největších praktických problémů, se kterým se potýkají věřitelé při přihlašování svých pohledávek do insolvenčního řízení, je otázka, jak (a případně zda vůbec) přihlásit nepravomocně přiznaný nárok na náhradu nákladů nalézacího řízení. Většina věřitelů tento problém při zpracování své přihlášky řeší tak, že nárok přihlásí jako podmíněný…

Pro věřitele, kteří v insolvenčním řízení chtějí hlasovat na schůzi věřitelů, může využití hlasování hlasovacím lístkem představovat méně nákladnou variantu oproti osobní účasti na schůzi věřitelů. Náležitosti hlasovacího lístku jsou stanoveny v §§ 19 a 20 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení…

Nedávno jsem četl knihu psychiatra Miroslava Plzáka Tušení o lidské duši. Vyjádřil v ní srozumitelně a nematematicky podstatu Teorie her[1]: „Chci-li něco získat, musím o to s někým nebo něčím hrát hru. Je možné, že se mé přání nenaplní, a proto vzniká příběh. V každém příběhu je obsaženo chtění a usilování. Závěrem příběhu je, že se to chtění…

Problematika předběžných opatření dle insolvenčního zákona[1] (dále jen „IZ“) není zatím oblastí příliš často aplikovanou. O to zásadnější otázky zůstávají, bohužel, nezodpovězeny. Zároveň dochází i k občasným excesům a nejednotnosti soudní judikatury, a to právě z důvodu nedostatku aplikační praxe. Úpravu předběžných opatření v IZ a některé…

Od zavedení nového právního institutu oddlužení do českého právního řádu zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení [insolvenčním zákonem (dále také jen „IZ“)], vyvstala k povinnostem dlužníků se schváleným oddlužením plněním splátkového kalendáře řada nejasností. Jednou z otázek, jež předmětná právní úprava vyvolává, je výklad…

Pro finanční instituce platí v rámci insolvenčního řízení celkem zásadní specifika oproti ostatním subjektům. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen “InsZ) obsahuje ve své části IV. speciální úpravu pro případ úpadku finančních institucí. Jejich úpadek je tedy řešen v…

Revizní novelou Insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“) provedenou v r. 2013 byly odstraněny mnohé sporné otázky týkající se postavení zajištěného věřitele v insolvenčním řízení ve vztahu k uplatňování práv na uspokojení za zajištění, kdy byla ve významné míře posílena práva nezajištěných věřitelů (institut uplatnění námitek vůči návrhu…

Stěžejním pramenem pro tuto problematiku je Nařízení rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení (dále jen „Nařízení“). Nařízení se stalo účinným dne 31. 5. 2002. Přijetím tohoto Nařízení vznikla ucelená úprava soustředěna do jednoho předpisu, která, vzhledem k tomu že Nařízení Brusel I. vylučuje ze své působnosti v čl. 1 odst. 2 písm. b) konkurs…

Novela insolvenčního zákona, provedená zákonem č. 294/2013 Sb., jež nabyla účinnosti dne 1. 1. 2014, znamenala mimo jiné odklon od kategorického požadavku osobní účasti insolvenčního správce při přezkumném jednání.[1] Zákon totiž od počátku minulého roku stanoví, že je-li (bude-li) úpadek dlužníka řešen konkursem či reorganizací, může se…

Ustanovení § 237 odst. 3 a 4 InsZ upravují povinnosti osob, které přijaly dlužníkovo plnění z neúčinného právního jednání. Odst. 3 upravuje povinnosti všech osob, které se účastnily na neúčinných úkonech dlužníka, odst. 4 stanoví postup u osob, které s dlužníkem vstoupily do synallagmatických závazkových vztahů a plnily si…

Třetí část článku pojednávajícího o revizi Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení ze dne 29. května 2000 (dále jen „Nařízení“), která v současné době probíhá na půdě evropských zákonodárných orgánů, bude věnována problematice příslušnosti k zahájení úpadkového řízení, především se zaměřením na problémovou aplikaci zásady určování…

Povinnost statutárního orgánu korporace aplikovat test insolvence je zákonem o obchodních korporacích[1] upravena v rámci distribuce majetku v obchodních společnostech, rozsah aplikovatelnosti tohoto institutu však nelze vnímat pouze restriktivně prismatem doslovného znění zákona – statutární orgán má povinnost aplikovat test insolvence i v rámci…

Povinnost jednat v souladu se zájmy korporace a plnit povinnosti s péčí řádného hospodáře je jednou ze základních motivací pro řádný výkon fiduciárních povinností.[1]

Druhá část článku pojednávajícího o revizi Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení ze dne 29. května 2000 (dále jen „Nařízení“), která v současné době probíhá na půdě evropských zákonodárných orgánů, bude věnována plánovaným změnám v oblasti rozšíření působnosti Nařízení na vnitrostátní řízení, která umožňují i jiná řešení úpadku…

Insolvenční zákon („IZ“) preferuje – a po jeho poslední novele provedené zákonem č. 294/2013 Sb., která je účinná od 1. ledna 2014 („novela“), to budiž podtrženo – neúčinnost právních jednání na základě jejich odporovatelnosti (a nikoliv tedy neúčinnost ze zákona). To vyjadřuje ust. § 235 odst. 2 IZ, dle nějž se neúčinnost dlužníkových právních…

Dne 26. 8. 2014 Nejvyšší soud ČR vydal rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4340/2011, které významným způsobem mění nahlížení na problematiku zajištění bankovních záruk.