insolvenční právo

Zejména ve stavebnictví je poměrně běžné využívání tzv. pozastávek či zádržného (oba tyto pojmy jsou užívány jako synonyma), což je – zjednodušeně řečeno - smlouvou určená část ceny díla, která je hrazena ve zvláštním režimu. K úhradě pozastávky typicky dochází postupně ve dvou fázích, a to po provedení díla a odstranění případných vad (a…

Ve svém minulém článku se autoři věnovali rozdílnému přístupu soudů a soudců k postihování příjmu podnikajících osob v oddlužení plněním splátkového kalendáře. V miniseriálu “co soudce, to názor” se autoři rozhodli pokračovat i v tomto článku, věnovaném úhradě přednostních pohledávek. Dne 1. 7. 2017 nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona[1]…

Dne 1. července 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), která zásadním způsobem změnila oblast věřitelských insolvenčních návrhů.

Dne 01.07.2017 vstoupila v účinnost rozsáhlá novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen „insolvenční zákon“), která s sebou přináší mimo jiné změny spojené s úhradou zálohy na náklady insolvenčního řízení v případě podání věřitelského insolvenčního…

Dne 1. 7. 2017 nabyla účinnosti významná novela insolvenčního zákona[1]. Touto novelou dochází rovněž k další úpravě pravidel pro řešení úpadku podnikajících fyzických osob v oddlužení. Novela opět mění pravidla pro přípustnost oddlužení těchto osob, nevyřešila však bohužel jeden z nejpalčivějších problému, se kterým se musí dlužníci…

Má klient cestovní kanceláře nárok, v případě podpojištěnosti cestovní kanceláře v úpadku, na vyplacení celé jím uhrazené částky za zájezd od pojišťovny?

Velká novela insolvenčního zákona je v účinnosti již třetí měsíc. Jaké jsou první dojmy, které zanechala v advokátech, insolvenčních správcích, soudcích, dlužnících a dalších aktérech insolvenčních procesů? Dovolte mi podělit se s Vámi o naše čerstvé zkušenosti.

Ministr spravedlnosti při projednání novely insolvenčního zákona (přijaté zákonem č. 64/2012 Sb.) účinné od 1. 7. 2017 v Poslanecké sněmovně uvedl, že jedním ze tří cílů je omezit možnost šikany podnikatelů tzv. šikanózními návrhy [1].

Evropské právo ponechávalo oblast insolvenčního práva členským státům. Pro své zásahy do národních právních úprav využívalo prostředků norem kolizních, jak v nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení, tak v novém nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení. Výjimkou byla specifická oblast finančních institucí, kde je regulace řešena…

Institut předběžného opatření si staví za cíl zajištění zatímní úpravy poměrů stran do doby vydání meritorního rozhodnutí ve věci v situaci, kdy to okolnosti případu vyžadují. Jeho důvodnost je tak dána tam, kde nenařízení předběžného opatření může způsobit stranám škodu, příp. zmařit praktickou účelnost dalšího řízení, resp. výkon rozhodnutí.

Novela insolvenčního zákona, jež nabyla účinnosti 1. 7. 2017, přináší novinku k vymezení pojetí úpadku ve formě tzv. mezery krytí. Nově bude moci dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, doložit, že je schopen plnit své splatné peněžité závazky tím, že prokáže dostatečnou výši svých disponibilních zdrojů anebo doloží, že je schopen si v…

Novela insolvenčního zákona[1], která nabyla účinnost 1. července 2017, zavádí relativně velké množství změn, jejichž cílem bylo zejména zohlednit podněty z aplikační praxe. Mezi některé z hlavních změn patří i omezení tzv. forum shoppingu, kdy dlužníci motivováni různými důvody měnili těsně před zahájením insolvenčního řízení svá sídla[2] nebo…

Dne 1. 6. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“). Tato novela je zásadní, neboť se jejím prostřednictvím zavádí či mění klíčová ustanovení, na jejichž znění zejména s poukazem na účinnější ochranu před šikanózními insolvenčními návrhy je níže uvedený článek…

Že jsou s uplatňováním práva spojeny náklady, je známá věc, výjimkou nejsou ani insolvenční řízení. Mnohdy jde přitom o nemalé částky. Aktuálně se řeší otázka, kdy a jakou formou tyto náklady uplatnit.

Dne 1. července 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 64/2017 Sb., který mimo jiné novelizuje hlavně insolvenční zákon. Tato novela přináší velké novinky jak v samé podstatě podávání insolvenčních návrhů, tak i v oblasti insolvenčních návrhů podávaných věřiteli, tak i v samé podstatě procesu oddlužení.

Od 1.7.2017 nabyla účinnosti tzv. akreditační novela[1] insolvenčního zákona[2], která reaguje mj. na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/848, o insolvenčním řízení. Níže uvedený text popisuje s tím spojené změny a pokouší se nastínit možné odpovědi na výkladové otázky, neboť daná problematika evidentně má svá slabá místa. Konečné…

Dne 3. března 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Cílem dlouho diskutované novely insolvenčního zákona, která vstoupila v účinnost k 1. červenci 2017, je především posílení…

Dne 1. července 2017 vstoupila v účinnost „velká novela“ insolvenčního zákona[1]. Podle Ministerstva spravedlnosti má tato novela předně posílit práva účastníků insolvenčního řízení, dále zvýšit ochranu dlužníků proti šikanózním návrhům a transparentnost insolvenčního řízení. Má za cíl také snížit administrativní zátěž pro insolvenční soudy, které…

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve ustanovení § 405 odst. 1 normuje, že insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.

Šestá část článku o novinkách, které přináší nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nové nařízení“), se věnuje nové úpravě úpadku členů skupiny společností, konkrétně úpravě koordinačního řízení.