Dne 1. 7. 2017 nabyla účinnosti významná novela insolvenčního zákona[1]. Touto novelou dochází rovněž k další úpravě pravidel pro řešení úpadku podnikajících fyzických osob v oddlužení. Novela opět mění pravidla pro přípustnost oddlužení těchto osob, nevyřešila však bohužel jeden z nejpalčivějších problému, se kterým se musí dlužníci…
Má klient cestovní kanceláře nárok, v případě podpojištěnosti cestovní kanceláře v úpadku, na vyplacení celé jím uhrazené částky za zájezd od pojišťovny?
Velká novela insolvenčního zákona je v účinnosti již třetí měsíc. Jaké jsou první dojmy, které zanechala v advokátech, insolvenčních správcích, soudcích, dlužnících a dalších aktérech insolvenčních procesů? Dovolte mi podělit se s Vámi o naše čerstvé zkušenosti.
Ministr spravedlnosti při projednání novely insolvenčního zákona (přijaté zákonem č. 64/2012 Sb.) účinné od 1. 7. 2017 v Poslanecké sněmovně uvedl, že jedním ze tří cílů je omezit možnost šikany podnikatelů tzv. šikanózními návrhy [1].
Evropské právo ponechávalo oblast insolvenčního práva členským státům. Pro své zásahy do národních právních úprav využívalo prostředků norem kolizních, jak v nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení, tak v novém nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení. Výjimkou byla specifická oblast finančních institucí, kde je regulace řešena…
Institut předběžného opatření si staví za cíl zajištění zatímní úpravy poměrů stran do doby vydání meritorního rozhodnutí ve věci v situaci, kdy to okolnosti případu vyžadují. Jeho důvodnost je tak dána tam, kde nenařízení předběžného opatření může způsobit stranám škodu, příp. zmařit praktickou účelnost dalšího řízení, resp. výkon rozhodnutí.
Novela insolvenčního zákona, jež nabyla účinnosti 1. 7. 2017, přináší novinku k vymezení pojetí úpadku ve formě tzv. mezery krytí. Nově bude moci dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, doložit, že je schopen plnit své splatné peněžité závazky tím, že prokáže dostatečnou výši svých disponibilních zdrojů anebo doloží, že je schopen si v…
Novela insolvenčního zákona[1], která nabyla účinnost 1. července 2017, zavádí relativně velké množství změn, jejichž cílem bylo zejména zohlednit podněty z aplikační praxe. Mezi některé z hlavních změn patří i omezení tzv. forum shoppingu, kdy dlužníci motivováni různými důvody měnili těsně před zahájením insolvenčního řízení svá sídla[2] nebo…
Dne 1. 6. 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“). Tato novela je zásadní, neboť se jejím prostřednictvím zavádí či mění klíčová ustanovení, na jejichž znění zejména s poukazem na účinnější ochranu před šikanózními insolvenčními návrhy je níže uvedený článek…
Že jsou s uplatňováním práva spojeny náklady, je známá věc, výjimkou nejsou ani insolvenční řízení. Mnohdy jde přitom o nemalé částky. Aktuálně se řeší otázka, kdy a jakou formou tyto náklady uplatnit.
Dne 1. července 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 64/2017 Sb., který mimo jiné novelizuje hlavně insolvenční zákon. Tato novela přináší velké novinky jak v samé podstatě podávání insolvenčních návrhů, tak i v oblasti insolvenčních návrhů podávaných věřiteli, tak i v samé podstatě procesu oddlužení.
Od 1.7.2017 nabyla účinnosti tzv. akreditační novela[1] insolvenčního zákona[2], která reaguje mj. na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/848, o insolvenčním řízení. Níže uvedený text popisuje s tím spojené změny a pokouší se nastínit možné odpovědi na výkladové otázky, neboť daná problematika evidentně má svá slabá místa. Konečné…
Dne 3. března 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Cílem dlouho diskutované novely insolvenčního zákona, která vstoupila v účinnost k 1. červenci 2017, je především posílení…
Dne 1. července 2017 vstoupila v účinnost „velká novela“ insolvenčního zákona[1]. Podle Ministerstva spravedlnosti má tato novela předně posílit práva účastníků insolvenčního řízení, dále zvýšit ochranu dlužníků proti šikanózním návrhům a transparentnost insolvenčního řízení. Má za cíl také snížit administrativní zátěž pro insolvenční soudy, které…
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve ustanovení § 405 odst. 1 normuje, že insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.
Šestá část článku o novinkách, které přináší nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nové nařízení“), se věnuje nové úpravě úpadku členů skupiny společností, konkrétně úpravě koordinačního řízení.
Otázku, zda věřitelé mají možnost přihlásit do insolvenčního řízení kapitalizované úroky za celou smluvenou dobu trvání půjčky nebo úvěru přesahující dobu po rozhodnutí o úpadku, řešil na sklonku loňského roku Nejvyšší soud, přičemž věříme, že rozhodnutím Nejvyššího soudu došlo ke sjednocení dosud rozporné rozhodovací praxe jak prvoinstančních…
Insolvenční řízení vedené na majetek dlužníka můžeme laicky řečeno nazývat hromadnou exekucí. Proč? Hlavní podstatou zahájeného insolvenčního řízení je vyrovnání všech vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli, včetně vztahů závazkových. Obecně lze říci, že v insolvenčním řízení je zpeněžen veškerý majetek ve vlastnictví dlužníka včetně majetku (který…
Vymáhání pohledávek v insolvenčním řízení vykazuje oproti jejich vymáhání v rámci exekuce či výkonu rozhodnutí mnohá specifika. Jedno takové spočívá v omezené uplatnitelnosti příslušenství pohledávky, kdy je ke dni rozhodnutí o úpadku vytvářen určitý „stop stav“. Některé peněžité nároky vzniklé až po uvedeném okamžiku pak nelze v insolvenčním…
Prezident republiky podepsal 14. února 2017 rozsáhlou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení. Novela, jejíž ambicí má být mimo jiné i lepší ochrana…
K základním právním zásadám a současně k určujícím rysům právního postavení osoby, zejména v soukromoprávních vztazích, patří svoboda (autonomie) vůle. Tato zásada dává...
Soud v řízení o správní žalobě právnické osoby není vázán trestním rozsudkem vydaným v řízení proti jejím jednatelům, v němž právnická osoba sama nevystupovala.
Civilní soudy při rozhodování o péči a styku s dítětem by měly pečlivě zkoumat také případné specifické okolnosti týkající se konkrétního dítěte, které by mohly bránit jeho...
V situaci, kdy dítě striktně odmítá rodiče, jsou obecné soudy povinny aktivně činit kroky, které by mohly vést k obnově a rozvoji vztahu rodiče a dítěte, především se musí zabývat...
Zásada kontradiktornosti řízení, jejíž součástí je právo seznámit se a případně reagovat na podání jiných stran či orgánů k soudu, vyvěrá přímo z ústavního pořádku (čl....
