24. 11. 2017
ID: 106681upozornění pro uživatele

Přednostní pohledávky v oddlužení a jejich uspokojování – co soudce, to názor

Zdroj: shutterstock.com

Ve svém minulém článku se autoři věnovali rozdílnému přístupu soudů a soudců k postihování příjmu podnikajících osob v oddlužení plněním splátkového kalendáře. V miniseriálu “co soudce, to názor” se autoři rozhodli pokračovat i v tomto článku, věnovaném úhradě přednostních pohledávek. Dne 1. 7. 2017 nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona[1], která podstatně rozšířila okruh přednostních pohledávek uspokojovaných v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře. Nedala však jasnou odpověď na to, jaké je pořadí jejich uspokojování. Jelikož je novela účinná již pátým měsícem, schvalování prvních „nových“ splátkových kalendářů je v plném proudu a začíná jejich vyplácení, trápí spoustu insolvenčních správců otázka, jak přistoupit k uspokojování uplatněných přednostních pohledávek.


ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o.
 
Přehled přednostních pohledávek a jejich vymezení


Přednostními pohledávkami v insolvenčním řízení jsou zejména pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené. Taxativní výčet pohledávek za majetkovou podstatou nalezneme v ust. § 168 insolvenčního zákona, ust. § 169 insolvenčního zákona poté obsahuje výčet pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Tento článek se bude podrobněji věnovat těm pohledávkám za majetkovou podstatou, resp. jim postavených na roveň, které se v oddlužení plněním splátkového kalendáře vyskytují nejčastěji a samozřejmě těm, které přinesla novela insolvenčního zákona účinná od 1. 7. 2017.

Pohledávkou za majetkovou podstatou, která se v oddlužení plněním splátkového kalendáře vyskytuje vždy, je záloha na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce dle ust. § 168 odst. 2 písm. a) insolvenčního zákona, jejíž výše je stanovena Vyhláškou[2] a činí měsíčně (vč. DPH) 1.089,- Kč (v případě oddlužení jednotlivce) a 1.633,50 Kč (v případě společného oddlužení manželů). Pro účely tohoto článku ji nazveme „běžnou“ odměnou. Nárok na tuto odměnu vzniká insolvenčnímu správci za každý započatý měsíc od rozhodnutí o povolení oddlužení do skončení plnění splátkového kalendáře. Z tohoto důvodu ji lze ještě dále rozdělit na tzv. odměnu před splátkovým kalendářem a odměnu po schválení splátkového kalendáře. Odměna před splátkovým kalendářem je určena počtem měsíců od účinků povolení oddlužení do schválení splátkového kalendáře a její výše tak může být různá. Tuto zálohu na odměnu má povinnost hradit dlužník v souladu s ust. § 136 odst. 4 insolvenčního zákona. Odměna po schválení splátkového kalendáře je limitována maximální dobou oddlužení plněním splátkového kalendáře (60 měsíců). Může být nižší v případech, kdy dlužník dosahuje takových příjmů, že uhradí 100 % přihlášených pohledávek ještě dříve než za zmiňovaných 60 měsíců. Tato odměna je hrazena z pravidelných srážek z příjmu dlužníka.

Velice častou zapodstatovou pohledávkou, která se uspokojuje v rámci splátkového kalendáře je výživné stanovené soudem (dle ust. § 169 odst. 1 písm. e)), a to jak výživné běžné, tak dlužné.

K výše uvedeným „notorickým“ zapodstatovým pohledávkám však díky novele přibyly další. V prvé řadě je to odměna insolvenčního správce z počtu přezkoumaných přihlášek dle ust. § 38 odst. 1 insolvenčního zákona (ta byla dosud insolvenčnímu správci přiznávána pouze v konkursu). Výše této odměny činí 25 % výše stanovené pro přezkum pohledávky v konkursu (tj. 250,00 Kč za přihlášku + DPH).

Novou zapodstatovou pohledávkou je rovněž odměna zpracovatele návrhu na povolení oddlužení, kterým může být pouze advokát, notář, soudní exekutor, insolvenční správce či tzv. akreditovaná osoba. Odměna náleží všem těmto osobám, kromě osoby akreditované. Výše této odměny je stanovena přímo v insolvenčním zákoně (ust. § 390a odst. 3) a činí 4.000,- Kč a v případě společného oddlužení manželů 6.000,- Kč, a to bez daně z přidané hodnoty. Tato pohledávka má dle ust. § 390a odst. 5 insolvenčního zákona postavení pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Ohledně okamžiku vzniku této pohledávky, způsobů jejího uplatnění a uspokojení, nepanuje mezi odbornou veřejností shoda. Dle našeho názoru je třeba ustanovení § 390 odst. 3 insolvenčního zákona vyložit tak, že nárok na odměnu vzniká v okamžiku, kdy je insolvenční návrh podán. Vzhledem k tomu, že nárok na odměnu je pohledávkou za majetkovou podstatou, může tuto odměnu uhradit sám dlužník, aniž by se dostal do kolize s ustanovením § 111 insolvenčního zákona. Někteří soudci dokonce přímo vyžadují, aby dlužník tuto odměnu uhradil sám, tj. aby nebyla hrazena z postižitelných příjmů dlužníků po schválení splátkového kalendáře jako jiné přednostní pohledávky. V praxi se poměrně často stává, že dlužníci uhradí odměnu zpracovatele ještě před podáním insolvenčního návrhu, tj. před vznikem nároku. Obtíže působí rovněž ustanovení § 390a odst. 5 insolvenčního zákona, dle kterého lze odměnu zpracovatele návrhu uplatnit toliko v insolvenčním řízení. Ani toto ustanovení však dle našeho názoru nebrání dlužníkům, aby odměnu dobrovolně sami uhradili, i když nebyla v insolvenčním řízení ještě uplatněna postupem dle § 203 insolvenčního zákona. Je pak logické, aby uhrazenou odměnu zpracovatelé v insolvenčním řízení již neuplatňovali.            

Další novinkou je odměna za zpracování znaleckého posudku, který je insolvenční správce povinen předložit společně se zprávou pro oddlužení vždy, je-li v majetkové podstatě dlužníka nemovitá věc (ust. § 398a odst. 2 insolvenčního zákona). Znalecký posudek nechá vypracovat insolvenční správce, popř. si vyžádá již vypracovaný posudek od soudního exekutora. Do novely insolvenčního zákona účinné od 1. 7. 2017 byl nemovitý majetek dlužníka oceňován znalcem zpravidla toliko tehdy, pokud byl zástavou zajišťující pohledávku zajištěného věřitele (jak ukládá ust. § 219 odst. 4 insolvenčního zákona), a to zpravidla až poté, kdy zajištěný věřitel dal pokyn ke zpeněžení majetku. Náklady na zpracování znaleckého posudku pak byly odečteny z výtěžku zpeněžení zajištěného majetku jako náklad spojený se zpeněžením předmětu zajištění dle § 298 odst. 2 a 5 insolvenčního zákona. Tento postup však po novele aplikovat nelze. Ustanovení § 398a odst. 2 insolvenčního zákona ukládá insolvenčnímu správci ocenit znaleckým posudkem nemovitost vždy, a to ještě před zpracováním zprávy pro oddlužení a bez ohledu na to, zda v průběhu insolvenčního řízení dojde ke zpeněžení majetku či nikoliv. V této fázi insolvenčního řízení však nemá insolvenční správce k dispozici jakékoliv prostředky, ze kterých by odměnu znalce uhradil. Nezbývá mu tak jiná možnost, než se dohodnout se znalcem, že odměna znalce bude uhrazena až v okamžiku, kdy to stav likvidních prostředků v majetkové podstatě dovolí, nebo zpracování znaleckého posudku dotovat „ze svého“. Povaha pohledávky znalce na odměnu za zpracování znaleckého posudku není výslovně insolvenčním zákonem řešena. V praxi se nejčastěji objevuje názor, že odměna znalce za zpracování znaleckého posudku, jehož vypracování zadal insolvenční správce, je nákladem spojeným s udržováním a správou majetkové podstaty, tj. pohledávkou za majetkovou podstatou dle ust. § 168 ods.t 2 písm. b) insolvenčního zákona. Náklady na vypracování znaleckého posudku vydaného exekutorem jsou pak označeny za pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou (ust. § 43 odst. 3 insolvenčního zákona). Vzhledem k povaze těchto pohledávek je zřejmé, že budou uspokojeny jako přednostní bez ohledu na to, zda zajištěný věřitel dá pokyn ke zpeněžení oceněného majetku či nikoliv. Otázkou zůstává, zda v případech, kdy by na pokyn zajištěného věřitele došlo ke zpeněžení oceněného majetku tvořícího předmět zajištění, měl být výtěžek zpeněžení tohoto majetku před vydáním zajištěnému věřiteli ponížen o náklad na ocenění a zda by získaná částka měla být vydána buď dlužníkovi, nebo rozpočtena mezi ostatní věřitele, kteří ocenění zajištěného majetku fakticky dotovali tím, že prostředky použité k úhradě odměny znalce nebyly použity k uspokojení jejich pohledávek.  

Poslední novinkou je pak tzv. deponace na odměnu insolvenčního správce dle ust. § 38 odst. 6 insolvenčního zákona ve výši odpovídající šestinásobku měsíční běžné odměny insolvenčního správce.  Lze k ní přistupovat jako k pohledávce za majetkovou podstatou, ale také jako k pouhé rezervě, která tuto povahu nemá (neboť slouží k tomu, aby pokryla případnou neuhrazenou pohledávku za majetkovou podstatou – dlužnou odměnu insolvenčního správce, typicky v případech, kdy dlužník přestane plnit splátkový kalendář, nechodí pravidelné srážky a není tak z čeho odměnu pravidelně hradit).  

Deponace na odměnu insolvenčního správce se však vyskytovala už před účinností novely. Tento postup zavedly cca před dvěma lety některé soudy (zejména Krajský soud v Praze), kdy insolvenčnímu správci bylo v usnesení o schválení oddlužení uloženo, aby z pravidelné srážky z příjmu dlužníka v rámci splátkového kalendáře přednostně deponoval částku ve výši šedesátinásobku své měsíční odměny (tj. nejprve došlo k nadeponování odměny insolvenčního správce za celou dobu trvání splátkového kalendáře, a teprve poté se přistoupilo k uspokojování nezajištěných věřitelů).

Uplatňování zapodstatových pohledávek

Jak pohledávky za majetkovou podstatou, tak pohledávky jim postavené naroveň, lze uplatnit kdykoliv po rozhodnutí o úpadku, a to písemně vůči osobě s dispozičním oprávnění (tj. vůči dlužníku či insolvenčnímu správci). Pokud jsou uplatněny vůči dlužníkovi, je třeba vždy vyrozumět insolvenčního správce (ust. § 203 odst. 1 insolvenčního zákona). Náležitosti vyrozumění o uplatnění pohledávky za majetkovou podstatou nebo pohledávky jí postavené na roveň stanoví prováděcí předpis[3]. Od účinnosti novely insolvenčního zákona se vyrozumění podává na závazném formuláři Ministerstva spravedlnosti, který je zveřejněn na portálu www.justice.cz. Zapodstatová pohledávka představující odměnu zpracovatele návrhu na povolení oddlužení musí být v souladu s ust. § 390a odst. 5 insolvenčního zákona uplatněna ve lhůtě podle ust. § 136 odst. 3, tj. ve lhůtě pro uplatnění přihlášek pohledávek (do 30 dnů od zveřejnění usnesení o úpadku spojeného s povolením oddlužení). Nutno podotknout, že situace, kdy věřitelé přednostních pohledávek své pohledávky řádně uplatní u dlužníka a současně na předepsaném formuláři vyrozumí o uplatnění pohledávky insolvenčního správce, se zejména pokud jde o pohledávky z titulu výživného, objevuje naprosto výjimečně. Insolvenční správci však v praxi tyto pohledávky na výživném zpravidla uspokojují i bez splnění podmínky jejich řádného formálního uplatnění, toliko na základě informací a dokladů předaných jim dlužníkem.

Úhrada přednostních pohledávek

Ačkoliv ustanovení § 203 odst. 3 insolvenčního zákona stanoví, že pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim na roveň postavené uspokojí osoba s dispozičními oprávněními, kterou je při oddlužení plněním splátkového kalendáře dlužník, je v praxi pravidlem, že naprostou většinu výše uvedených přednostních pohledávek hradí insolvenční správce (výjimku tvoří pouze odměna před splátkovým kalendářem, kterou hradí dlužník sám, případně odměna zpracovatele insolvenčního návrhu). Činí tak zpravidla po schválení splátkového kalendáře, a to z pravidelných srážek z příjmu dlužníka. Za situace, kdy přednostními pohledávkami byly doposud pouze běžná odměna insolvenčního správce a maximálně výživné, tak tyto byly hrazeny pravidelně a dostávalo se také na nezajištěné věřitele. V současné situaci však přednostní pohledávky mohou v součtu dosahovat takové výše, že jejich kompletní uspokojení může být otázkou až několika měsíců. V zásadě platí, že čím vyšší budou příjmy majetkové podstaty, tím dříve budou přednostní pohledávky uhrazeny a začne vyplácení nezajištěným věřitelům.

Pořadí uspokojování přednostních pohledávek

Jakýmsi vodítkem pro určení pořadí úhrady přednostních pohledávek je ust. § 305 odst. 2 insolvenčního zákona, které upravuje pořadí úhrady přednostních pohledávek v konkursu. Převládá většinový názor, že toto ustanovení lze analogicky použít též při řešení úpadku oddlužením.

V souladu s tímto ustanovením je na prvním místě co do uspokojování vždy odměna insolvenčního správce a jeho hotové výdaje. Dle našeho názoru je nutné pod termín odměna insolvenčního správce podřadit též zálohu na tuto odměnu a deponace na odměnu insolvenčního správce dle § 38 odst. 6 insolvenčního zákona. Dle ustanovení § 38 odst. 4 insolvenčního zákona rozhoduje o vyplacení zálohy odměny hotových výdajů insolvenční soud. Pokud jde o běžnou měsíční odměnu, rozhoduje tak zpravidla už v usnesení o schválení splátkového kalendáře. Je na místě, aby v usnesení o schválení splátkového kalendáře insolvenční soud rozhodl rovněž o vyplacení odměny insolvenčního správce z počtu přezkoumaných přihlášek dle ust. § 38 odst. 1 insolvenčního zákona, aniž by o to insolvenční správce musel speciálně žádat. Po odměně insolvenčního správce se dle ustanovení § 305 odst. 2 insolvenčního zákona uspokojí pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria, poté pohledávky z úvěrového financování, poté poměrné náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty a pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců vzniklé po rozhodnutí o úpadku a poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona a poté pohledávky na náhradu škody způsobené na zdraví.  Ostatní pohledávky se uspokojí poměrně. Jak je uvedeno výše, v oddlužení se z výše jmenovaných pohledávek lze setkat nejčastěji s náklady spojenými s udržováním a správou majetkové podstaty (odměna za znalecký posudek objednaný správcem) a výživným. S příchodem nových přednostních pohledávek ke změně ustanovení § 305 odst. 2 insolvenčního zákona žádným způsobem nedošlo.

Vyjdeme-li z dikce ustanovení § 3O5 odst. 2 insolvenčního zákona, mělo by být pořadí uspokojování nejčastějších přednostních pohledávek dle našeho názoru následující:

Varianta § 305 odst. 2 IZ.

       
 1.  běžná odměna insolvenčního správce
     odměna za přezkum přihlášených pohledávek
     deponace na odměnu insolvenčního správce
   2.  odměna za zpracování znaleckého posudku
   3.  běžné výživné
     dlužné výživné
   4.  náklady na zpracování znaleckého posudku předloženého exekutorem
     odměna zpracovatele návrhu na povolení oddlužení
Vytvořením pořadí uspokojování přednostních pohledávek se údajně zabýval červnový seminář soudců insolvenčních soudů a různé názory byly prezentovány soudci na mnoha školeních týkajících se novely insolvenčního zákona.

V zásadě byly nejčastěji prezentovány níže uvedené varianty pořadí:

Varianta I.

  • 1. běžná odměna insolvenčního správce
  • 2. deponace na odměnu insolvenčního správce
  • 3. odměna za přezkum přihlášených pohledávek
  • 4. odměna za zpracování znaleckého posudku
  • 5. odměna zpracovatele návrhu na povolení oddlužení
  • 6. běžné výživné
  • 7. dlužné výživné
  • 8. náklady na zpracování znaleckého posudku předloženého exekutorem
Odpůrci této varianty upozorňují zejména na upozadění běžného výživného, které by mělo za následek jeho nehrazení až po dobu několika měsíců a případně až existenční problémy vyživovaných osob. S touto variantou vyslovila nesouhlas i část insolvenčních správců, a to především z důvodu nevole, která by se proti nim vznesla ze strany osob oprávněných z výživného. Část soudců se tedy kloní spíše k níže prezentované variantě, která je příznivější, co se týče úhrady výživného.

Varianta II.

  • 1. běžná odměna insolvenčního správce
  • 2. běžné výživné
  • 3. deponace na odměnu insolvenčního správce
  • 4. odměna za přezkum přihlášených pohledávek
  • 5. odměna za zpracování znaleckého posudku
  • 6. odměna zpracovatele návrhu na povolení oddlužení
  • 7. dlužné výživné
  • 8. náklady na zpracování znaleckého posudku předloženého exekutorem
Byť je výše uvedený přístup z hlediska lidského a sociálního pochopitelný,  stěží dle našeho názoru najde oporu v textu insolvenčního zákona.

Na modelovém případu dlužníka Josefa Nováka si ukážeme, jak může vypadat prvních několik měsíců plnění splátkového kalendáře při obou výše prezentovaných variantách. Dlužník Josef Novák je rozvedený, má soudem stanovené výživné ve výši 1000,- Kč, jeho příjmem je invalidní důchod ve výši 10.356,- Kč a dále je mu pro účely oddlužení poskytován dar ve výši 2.000,- Kč. Přednostní pohledávky jsou následující – běžná odměna insolvenčního správce ve výši 1.089,- Kč, výživné ve výši 1.000,- Kč, odměna za přezkum z počtu přihlášených pohledávek 3.630,- Kč, odměna zpracovatele návrhu 4.840,- Kč, odměna za znalecký posudek ve výši 6.050,- Kč a samozřejmě deponace na odměnu insolvenčního správce ve výši 6.534,- Kč.

Varianta I.

Varianta I. 
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že za použití Varianty I. u dlužníka Josefa Nováka by se během prvního půl roku trvání splátkového kalendáře uspokojily pohledávky za majetkovou podstatou tvořící běžnou odměnu, odměnu za přezkoumané přihlášky, znalecký posudek, odměna zpracovatele a nadeponovala by se odměna insolvenčního správce. Běžné výživné by se začalo uspokojovat až šestý měsíc splátkového kalendáře a následující 3 měsíce by se přednostně hradilo společně s dlužným, které vzniklo za prvních pět měsíců. První splátku by nezajištění věřitelé obdrželi osmý měsíc splátkového kalendáře.

Varianta II.

 Varianta II.
Za použití Varianty II. by se pravidelně hradilo výživné a všechny ostatní pohledávky by byly uhrazeny v osmém měsíci splátkového kalendáře, kdy by se také poprvé začalo vyplácet plnění nezajištěným věřitelům.

A jak se prozatím soudci vypořádávají s pořadím zapodstatových pohledávek v usneseních o schválení splátkového kalendáře?

  • Krajský soud v Praze, senát 37 a 67 INS, soudce Mgr. Tomáš Jirmásek, usnesení č. j. KSPH 67 INS 7316/2014 – B – 4
Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby
a) každý měsíc vypočetl ze všech postižitelných příjmů dlužnice nezabavitelnou částku a v případě, že dlužnici byla plátcem uvedeným v bodě V. písm. a) výroku vyplacena v nižší (než zákonné) výši, vyplatil dlužnici zjištěný rozdíl v nejbližším pravidelném termínu výplaty,
dále aby z ostatních (postižitelných a mimořádných) příjmů:
b) vyplatil si za každý započatý kalendářní měsíc trvání účinků schválení oddlužení částku 900,- Kč jako zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů spolu s příslušnou sazbou DPH (je-li jejím plátcem), dále aby
c) uspokojil uplatněné běžné výživné na nezletilé dítě, dále aby
d) vyplatil si zálohu na odměnu z počtu přezkoumaných přihlášek ve výši 2.000,- Kč spolu s DPH ve výši 420,- Kč, dále aby
e) přednostně deponoval částku odpovídající odměně a náhradě hotových výdajů insolvenčního správce spolu s příslušnou sazbou DPH za dobu 6 měsíců, poté aby
f) uspokojil zbylé pohledávky spočívající ve výživném ze zákona, poté aby
g) uspokojil pohledávku soudního exekutora na náklady na vypracování znaleckého posudku nesloužícího k zajištění (§ 43 odst. 3 insolvenčního zákona), poté aby
h) uspokojil ostatní pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, a poté aby
i) zbývající částku vyplatil nezajištěným věřitelům


  • Městský soud v Praze, senát 78 INS, soudce JUDr. Pavol Pikna, usnesení č. j. MSPH 78 INS 13540/2014 – B – 4
Soud ukládá insolvenčnímu správci, aby si každý měsíc z částky sražené dlužníka ponechal 900 Kč jako zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů navýšenou od DPH, je-li insolvenční správce jejím plátcem, uhradil pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou, tedy zejména běžné výživné a dlužné výživné, a zbývající část vyplatil nezajištěným věřitelům podle poměru jejich pohledávek…

Z odůvodnění – Při uspokojování pohledávek bude insolvenční správce postupovat tak, že nejprve uhradí v plné výši pohledávky za majetkovou podstatou (zejména zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce vč. zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů za dobu 6 měsíců podle § 38 odst. 6 insolvenčního zákona, zálohu na odměny za přezkoumané přihlášky pohledávek a výdaje za znalecký posudek pro oddlužení podle § 398a odst. 2 insolvenčního zákona), poté pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou (zejména běžné a dlužné výživné, poté odměnu za sepis a podání návrhu na povolení oddlužení anebo také insolvenčního návrhu podle § 390a odst. 3, 5 insolvenčního zákona, náklady soudního exekutora na vypracování znaleckého posudku podle § 43 odst. 3 insolvenčního zákona) a zbývající část vyplatí nezajištěným věřitelům podle poměru jejich pohledávek určeného ve zprávě pro oddlužení; pohledávka insolvenčního správce na jeho odměnu a náhradu hotových výdajů (včetně zálohy či deponování) má vždy nejvyšší prioritu.

  • Krajský soud v Plzni, senát 54 INS, soudce JUDr. Miloš Benetka, usnesení č. j. KSPL 54 INS 7404/2017 – B – 7
Z částky zaslané dlužníkem insolvenční správce nejprve vyplatí zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů v přiznané výši v bodu 1. a 2. výroku V. tohoto usnesení (běžná odměna a odměna za přezkoumané pohledávky) a deponuje zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce v přiznané výši v bodu 3. výroku V. tohoto usnesení (deponace na odměnu) a dále pak vyplatí další pohledávky za majetkovou podstatou; po jejich plném uspokojení zůstatek rozvrhne mezi nezajištěné věřitele v poměru dle distribučního schématu zprávy pro oddlužení.

  • Krajský soud v Ústí nad Labem, senát 74 INS, soudkyně Mgr. Iva Černá, usnesení č. j. KSUL 74 INS 2804/2017 – B – 17
Soud u k l á d á insolvenčnímu správci, aby si každý měsíc z částky sražené dlužníku:
a. ponechal částku 1.350,00 Kč jako zálohu na odměnu a náhradu hotových výdajů navýšenou o DPH, je-li insolvenční správce jejím plátcem,
b. deponoval částku rovnající se výši zálohy na odměnu hotové výdaje za dobu 6 měsíců navýšenou o DPH, je-li insolvenční správce jejím plátcem,
c. ponechal částku rovnající se odměně za přezkoumané přihlášky přiznané podle výroku VII.,
d. uhradil další případné pohledávky za majetkovou podstatou,
e. uhradil odměnu za sepis a podání insolvenčního návrhu spojeného s návrhem povolení oddlužení podle § 390a odst. 3 insolvenčního zákona, byla-li tato odměna řádně přihlášena a přiznána,
f. uhradil další pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou,
g. zbývající část vyplatil nezajištěným věřitelům podle poměru jejich pohledávek určeného ve zprávě pro oddlužení zveřejněné na č. l. B-13 insolvenčního spisu ve znění případných změn provedených insolvenčním správcem dle ustanovení § 398a odst. 7 insolvenčního zákona.

Z odůvodnění - Při uspokojování pohledávek bude insolvenční správce postupovat tak, že nejprve uhradí v plné výši pohledávky za majetkovou podstatou (zejména zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce včetně deponace zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů za dobu 6 měsíců podle § 38 odst. 6 insolvenčního zákona, odměnu za přezkoumané přihlášky pohledávek a výdaje za znalecký posudek pro oddlužení podle § 398a odst. 2 insolvenčního zákona), poté pohledávky postavené na roveň pohledávkám za podstatou a zbývající část vyplatí nezajištěným věřitelům podle poměru jejich pohledávek určeného ve zprávě pro oddlužení; pohledávka insolvenčního správce na jeho odměnu a náhradu hotových výdajů (včetně zálohy či deponování) má vždy nejvyšší prioritu.


  • Krajský soud v Brně, senát 31 INS, soudkyně JUDr. Alena Knapilová, usnesením č. j. KSBR 31 INS 12739/2017 – B – 4
Dlužníkovi se ukládá, aby po dobu 5 let, platil nezajištěným věřitelům na úhradu jejich pohledávek vždy ke každému 25. dni v měsíci z příjmů, které získá po schválení oddlužení, částku v rozsahu, v jakém z těchto příjmů mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky, a to po odečtení pohledávek za majetkovou podstatou (zejména zálohy na odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce) a pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou v pořadí určeném v § 305 odst. 2 insolvenčního zákona. Tuto částku rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce mezi věřitele podle poměru pohledávek těchto věřitelů, který je stanoven ve schválené zprávě pro oddlužení.

Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že jednotný postup soudy při pořadí uspokojování přednostních pohledávek neuplatňují. Většinou se jedná o různé modifikace prezentovaných variant. Většinovým je názor na prioritu běžné odměny insolvenčního správce, odměny za přezkoumané přihlášky a deponací na odměnu insolvenčního správce. Někteří soudci však deponaci posouvají až za běžné výživné a další zapodstatové pohledávky. Nutno podotknout, že v některých případech se soud omezí na pouhý pokyn správci k přednostnímu uspokojení odměny a následnému upokojení dalších zapodstatových pohledávek (aniž by bylo podrobněji určeno jejich pořadí). Je tedy na insolvenčním správci, aby u každého dlužníka důkladně prostudoval usnesení o schválení splátkového kalendáře a postupoval v souladu s ním. Pokud dané usnesení pořadí uspokojení zapodstatových pohledávek neobsahuje, musí si insolvenční správce poradit sám a vybrat jednu z variant nastíněných výše. V tomto případě však insolvenční správce musí svůj postup v případě stížností věřitelů těchto zapodstatových pohledávek na pořadí jejich uspokojení obhájit, neboť nemá k dispozici určité usnesení, na které by se mohl odvolat.


Mgr. Petr Veselý

Mgr. Petr Veselý
,
advokát – insolvenční správce

Mgr. Klára Hašová

Mgr. Klára Hašová
,
advokátní koncipient


ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o.

Široká 36/5
110 00 Praha 1

Tel.:    +420 224 947 055
e-mail:    ak@zizlavsky.cz

Právnická firma roku 2017
 
____________________________________

[*] Srážky z příjmů podnikatelů v oddlužení – co soudce, to názor, dostupné na www, k dispozici >>> zde.

[1] Zákon č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
[2] Vyhláška č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů
[3] § 11 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 191/2017 Sb.


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz