epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    15. 5. 2018
    ID: 107566upozornění pro uživatele

    Jak se vyhnout odpovědnosti za nezjištěnou přihlášenou pohledávku?

    Insolvenční zákon od počátku své účinnosti stanovuje velice přísnou (někdy se uvádí drakonickou) odpovědnost za přihlášenou pohledávku. Postupně došlo k určitému zmírnění odpovědnosti, ovšem i za stávající úpravy je stále možné, že jako věřitel přihlásíte do insolvenčního řízení svou pohledávku a skončíte s povinnosti do majetkové podstaty naopak určitou částku platit. Takový scénář lze obecně vyloučit tím, že práva spojená s pohledávkou nebudete vykonávat. Co se ovšem za vykonávání či naopak nevykonávání těchto práv považuje, osvětlil Nejvyšší soud ČR až nedávno.

     
     Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář
     
    Odpovědnost za přihlášenou pohledávku

    Nejpodstatnější část právní úpravy týkající se odpovědnosti za přihlášenou pohledávku je obsažena v ustanoveních § 178 až 180 insolvenčního zákona. Zaměříme-li se přitom na pohledávky, u nichž je popírána jejich výše či pravost, dle § 178 odst. 1 insolvenčního zákona platí, že je-li přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 50 % přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna; to neplatí, záviselo-li rozhodnutí insolvenčního soudu o výši přihlášené pohledávky na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Věřiteli, který takovou pohledávku přihlásil,
    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce uložit, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil částku, kterou určí se zřetelem ke všem okolnostem přihlášení a přezkoumání pohledávky, nejvýše však částku, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna; jde o incidenční spor.

    Pokud tedy věřitel přihlásí pohledávku například ve výši 4 milionů Kč, přičemž ta je zjištěna pouze v rozsahu 1 milionu Kč, v nejkrajnějším případě bude muset zaplatit 3 miliony Kč a ze zjištěné části ve výši 1 milionu Kč nic neobdrží, neboť se k ní nebude přihlížet.

    Smyslem těchto pravidel je předejít účelovým manipulacím s přihláškami s cílem posílit vliv věřitelů na schůzi věřitelů a ve věřitelských orgánech. Samozřejmě – pokud věřitel „našlehá“ svou pohledávku tak, aby ovlivnil průběh celého insolvenčního řízení například tím, že ovládne věřitelský orgán a třeba prosadí i odvolání insolvenčního správce a ustanovení „vlastního“ insolvenčního správce, je toto pravidlo namístě.

    Popsaný mechanismus ovšem staví do dosti nezáviděníhodné pozice i „poctivé“ věřitele, a to speciálně u pohledávek vycházejících ze složitých právních případů či zkrátka u pohledávek sporných. Tak například takové pohledávky na zaplacení náhrady škody či vydání bezdůvodného obohacení jsou totiž často složitě vymahatelné, neboť prokázání jejich existence není právně ani důkazně jednoduché. V klasickém nalézacím řízení věřiteli hrozí maximálně prohra a s tím spojená povinnost nahradit náklady řízení protistraně. Ovšem v insolvenčním řízení může takový věřitel namísto nároku ve výši X „vyfasovat“ dluh ve stejné výši.

    Jak se vyhnout povinnosti platit?


    Řešením je takovou pohledávku vůbec nepřihlašovat, jistě však cítíme, že nejde o řešení optimální. Vhodnější variantou je spoléhat na ustanovení § 180 insolvenčního zákona, podle něhož povinnost zaplatit částku podle § 178 nebo 179 nelze uložit věřiteli, který práva spojená s nezjištěnou pohledávkou v průběhu řízení nevykonával. Sportovní terminologií by šlo říci, že věřitel v takovém případě volí defenzivní styl hry, kdy pohledávku sice přihlásí, ale dále je v insolvenčním řízení pasivní.

    Co však znamená, že věřitel svá práva spojená s pohledávkou nevykonával? To bylo dlouhá léta poněkud nejasné, resp. k této otázce neexistovala relevantní judikatura, což se ovšem změnilo s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ve věci sen. zn. 29 ICdo 30/2016 ze dne 22. února 2018.

    Pozitivní i negativní vymezení výkonu práv spojených s nezjištěnou pohledávkou

    Výklad předmětného ustanovení insolvenčního zákona Nejvyšší soudu ČR pojal poměrně komplexně, když vymezil to, co za výkon práv spojených s pohledávkou považovat nelze, i to, co naopak výkonem práv je.

    Pokud jde o negativní vymezení, konstatoval Nejvyšší soud ČR, že výkonem práv spojených s nezjištěnou pohledávkou ve smyslu § 180 insolvenčního zákona:

    • obecně nemůže být podání věřitelského insolvenčního návrhu ani podání přihlášky pohledávky, neboť podáním insolvenčního návrhu, resp. přihlášením pohledávky, se teprve konstituuje postavení dané osoby coby insolvenčního věřitele (kdyby věřitelé s přihlášenými nezjištěnými pohledávkami vykonávali práva s nimi spojená ve smyslu citovaného ustanovení už jejich samotným přihlášením, § 180 insolvenčního zákona by nemohl být nikdy aplikován),
    • nejsou ani dispozice s pohledávkou, a to změna výše pohledávka či její zpětvzetí,
    • není podání žaloby o určení pravosti, pořadí či výše přihlášené popřené pohledávky, neboť jde o zákonem stanovený prostředek zjištění skutečné výše a pořadí popřené pohledávky, jenž je jedinou možností obrany věřitele proti účinkům popření jeho pohledávky.

    Co se pak týče pozitivního vymezení, za výkon práv spojených s nezjištěnou pohledávkou Nejvyšší soud ČR označil (s přihlédnutím k okolnostem):

    • obecně jakékoli jednání, jež ovlivňuje insolvenční řízení právě proto, že jde o jednání „z titulu“ přihlášeného věřitele (účastníka insolvenčního řízení),
    • popírání pohledávek jiných věřitelů věřitelem s nadhodnocenou pohledávkou (k níž se po zjištění její skutečné výše nebude přihlížet),
    • výkon práv ve věřitelských orgánech a výkon práv, jež mohou vést k posílení jeho vlivu ve věřitelských orgánech; mezi tato jednání patří zejména (aktivní) hlasování věřitele na schůzi věřitelů nebo (pasivní) účast věřitele na této schůzi, která se promítla do hlasování věřitelů, anebo činnost věřitele ve věřitelském výboru či jako zástupce věřitelů.

    V obecné rovině pak Nejvyšší soud ČR doplnil, že skutečnost, zda věřitel pohledávku přihlásil, případně s ní spojené právo vykonával v dobré víře, a jak závažné dopady na insolvenční řízení takový výkon práva měl, je pro posouzení, zda šlo o výkon práva spojený s touto nezjištěnou pohledávkou ve smyslu § 180 insolvenčního zákona, nerozhodná. Tyto skutečnosti soud vezme v úvahu až při určování výše částky, jež věřiteli uloží zaplatit do majetkové podstaty dlužníka, resp. jimi může ve výjimečných případech odůvodnit neuložení povinnosti podle § 178 věty druhé insolvenčního zákona.

    Celkově lze shrnout, že členění toho, co je a co není výkonem práv spojených s nezjištěnou pohledávkou, může praxi jistě jen prospět, neboť dává věřitelům základní návod, co si mohou a nemohou dovolit, aniž by riskovali dopady uvedené výše. Zřejmě největším „překvapením“ bude pro mnohé věřitele konstatování, že výkonem práv může být již jen pasivní účast na schůzi věřitelů. Tento závěr má jistě svou logiku, neboť při dostatečné výši pohledávky sice pasivní věřitel nic neprosadí, ale může zmařit přijetí jakéhokoli usnesení ostatních věřitelů, neboť ti nedají dohromady potřebnou většinu.

    V této souvislosti je však třeba poznamenat, že pokud se bavíme o výkonu práv spojených s nezjištěnou pohledávkou, půjde zpravidla o pohledávky popřené insolvenčním správcem. K takovým pohledávkám ovšem obecně nenáleží hlasovací práva, ledaže o opaku rozhodne schůze věřitelů či insolvenční soud. V případě absence hlasovacích práv ovšem pohledávka ani nemůže představovat potřebný „blokační podíl“.

    Pokud by tedy měla být i pasivní účast na schůzi věřitelů považována za výkon práv spojených s pohledávkou, je dle mého názoru nutné splnění dvou základních podmínek:

    • pohledávka tvoří podstatnou část všech přihlášených pohledávek, a
    • s pohledávkou jsou spojena hlasovací práva, ačkoli pohledávka nebyla (zatím) zjištěna.

    Domnívám se, že zejména druhá podmínka často nebude splněna, a to právě z důvodu, že věřitelům s pohledávkami popřenými insolvenčním správcem ze zákona hlasovací práva zásadně nenáleží. Proto je třeba rozlišovat pasivní účast s hlasovacími právy a pasivní účast bez hlasovacích práv. Ve druhém případě totiž nelze hlasování ovlivnit ani blokací.


    JUDr. Jakub Celerýn

    JUDr. Jakub Celerýn
    ,
    advokát


    Mališ Nevrkla Legal, advokátní kancelář, s. r. o.

    Longin Business Center
    Na Rybníčku 5
    120 00 Praha 2

    Tel.:    +420 296 368 350
    Fax:    +420 296 368 351
    e-mail:    law.office@mn-legal.eu
     

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Jakub Celerýn (Mališ Nevrkla Legal)
    15. 5. 2018
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Může insolvenční správce úspěšně žalovat dlužníka na vyklizení z nemovitosti užívané jako obydlí?
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Sjednání insolvenční doložky jako porušení péče řádného hospodáře?
    • Ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy
    • Povinnost péče řádného hospodáře v insolvenčním řízení
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
    • Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 2.: Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy
    • Povinnosti zástavního věřitele před započetím výkonu zástavního práva

    Související produkty

    Online kurzy

    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    • Smluvní pokuta
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • 10 otázek pro … Lenku Náhlovskou
    • Založení společnosti s ručením omezeným v Rakousku
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Diskriminace
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Účast na přípravě zadávání veřejné zakázky z pohledu dodavatele
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Usnesení, jímž soudní exekutor k návrhu oprávněné podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pravomocně zastavil exekuci po jejím skončení vymožením, nezakládá překážku věci...

    Podněcování k trestnému činu (exkluzivně pro předplatitele)

    Závěr, že jde o trestný čin, který, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu se uplatní jen za...

    Propadnutí věci (exkluzivně pro předplatitele)

    Zprostředkovaným výnosem z trestné činnosti se rozumí věc, včetně plodů a užitků, a) která byla, byť jen zčásti, nabyta za věc tvořící bezprostřední výnos z trestné činnosti,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.