insolvenční právo

Oddlužení není pro podnikatele?

Od účinnosti zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) již uplynula dostatečně dlouhá doba na to, aby vešlo v obecnou známost i mezi laickou veřejností, že dle ust. § 389 odst. 1 insolvenčního zákona může návrh na oddlužení podat pouze ten dlužník, který není podnikatelem.

Protržení firemního závoje – odpovědnost společníků za protahování krizové situace a opožděné podání insolvenčního návrhu

Koncem minulého roku jsem upozornil na novou odpovědnost manažerů firem za opožděné podání insolvenčního návrhu.[1] Nyní bych rád doplnil, kdy se tato odpovědnost může týkat i společníků a akcionářů obchodních společností a členů družstev. Zaměřím se na společnosti s ručením omezeným, kterých se problém týká nejčastěji. Právě tyto společnosti s…

Několik poznámek k oddlužení z hlediska zajištěného věřitele

Institut oddlužení (jakožto jeden ze způsobů řešení úpadku) se za 4 roky své existence dostal do povědomí širší veřejnosti a bez nadsázky lze konstatovat, že je využíván v masovém měřítku. S tím souvisí též rozmach různých podnikatelských aktivit spojených s úplatným poradenstvím a asistencí dlužníkům při přípravě insolvenčních návrhů. V poslední…

Odpovědnost manažerů za opožděné podání insolvenčního návrhu po 1. lednu 2012

Český insolvenční proces vykazuje nízkou výtěžnost pro věřitele. Většina firem, které se nacházejí v úpadku, podává opožděné insolvenční návrhy.[1] Insolvenční řízení je zahájeno až v době, kdy existuje extrémní nepoměr mezi závazky a majetkem firmy. Stalo se pravidlem, že společnost, která má potíže, prohospodaří svůj majetek a teprve poté podá…

Nejvyšší soud ČR k vadám insolvenčního návrhu

Nejvyšší soud České republiky se několikrát ve svých rozhodnutích vyjádřil k vadám podání a k jejich důsledkům vyplývajícím pro další průběh insolvenčního řízení. Jedním z posledních rozhodnutí je usnesení Nejvyššího soudu, které bylo vyhlášeno pod sp. zn. 29 NSČR 23/2010-A-18 ze dne 22. září 2011. Tomuto rozhodnutí bych se chtěl ve svém příspěvku…

Předběžné opatření jako nástroj obrany dlužníka před šikanózním insolvenčním návrhem

Od zavedení do českého právního řádu způsobují některé instituty zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále též jen „InsZ“), řadu negativních jevů v aplikační praxi, zejména v případě zneužití insolvenčního zákona k šikanóznímu uplatňovaní domnělých pohledávek v situaci, kdy není možné hovořit o řešení úpadku…

Změna postavení věřitelů úpadce ve světle novely insolvenčního zákona

V návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu byla vypracována a v březnu tohoto roku úspěšně prošla legislativním procesem novela insolvenčního zákona. Hlavní novinkou, kterou novela přináší je znovuzavedení popěrného práva přihlášených věřitelů, které může do značné míry ovlivnit průběh a dobu trvání insolvenčního řízení. Popěrným právem se rozumí…

Šikanózní insolvenční návrh a možnost obrany

V roce 2008 vstoupil v účinnost zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“), který nahradil dosavadní úpravu obsaženou v zákoně č. 326/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, který již nevyhovoval současným potřebám a trpěl mnohonásobnou novelizací bez jednotné koncepce.

Novely daňových zákonů 2011 - daňové souvislosti vstupu dlužníka do insolvence z pohledu věřitele

Na začátku roku 2011 lze očekávat vstup v účinnost novel dvou důležitých daňových zákonů. Jedná se o novelu zákona o daních z příjmů (sněmovní tisk č. 158, schválen oběma komorami Parlamentu ČR) a novelu zákona o dani z přidané hodnoty (sněmovní tisk č. 129, v současné době ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR). Pokud dojde ke…