insolvenční právo

Jednou z nejčastějších otázek, se kterou se setkáváme při řešení úpadku korporace, je, jaký bude mít insolvenční řízení vliv na další podnikání zainteresovaných osob, zejména pak jednatelů a jiných statutárů upadnuvších právnických osob. Obvykle následuje dotaz na případnou osobní odpovědnost těchto osob za vzniklé dluhy v rozsahu, v jakém nebudou…

Následující článek pojednává o problematice neúčinnosti započtení pohledávek podle zákona 182/2006 Sb., insolvenční zákon, (Dále jen „IZ“), a to před zahájením insolvenčního řízení.

V praxi insolvenčních správců může nastat situace, kdy insolvenční správce napadne odpůrčí žalobou právní jednání dlužníka činěné ve prospěch osoby, ohledně které bude budoucnu rovněž vedeno insolvenční řízení (dále jen „další insolvenční řízení“). Pokud další insolvenční řízení vedené ve věci úpadku žalovaného dospěje do stádia vydání rozhodnutí…

Potenciál až revolučních změn čeká oblast restrukturalizací a procesu oddlužení podnikatelů v rámci celé Evropské unie. Dlouho připravovaná směrnice má ambici zavést zcela nové procesy a postupy. Členské státy tak čeká nutnost významného zásahu do stávající vnitrostátní úpravy nejen insolvenčních řízení…

… Aneb jak to dopadlo v řízení před soudy …

V poměrně nedávném rozsudku Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 29 ICdo 72/2016, zaujal Nejvyšší soud názor, že rozhodčí nález je listinou, která je způsobilá doložit v insolvenčním řízení vykonatelnost pohledávky věřitele. Dal za pravdu názorovému proudu, který jsem před lety reprezentoval a…

Dne 1. června 2019 vstoupila v účinnost zásadní novela insolvenčního zákona, provedená zákonem 31/2019 Sb. Zavádí se koncept, pro který se v průběhu legislativního procesu vžilo označení „nulové oddlužení“. Představuje realizaci dlouho očekávaného záměru legislativce zpřístupnit oddlužení, jako sanační způsob řešení osobního úpadku, širšímu…

Zákon 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále jen „ZVD“) připouští provedení nedobrovolné dražby zástavy toliko na základě exekučního titulu. Srov. v tomto směru ust.

Na co si musí dlužník dát pozor, když platí ve splátkách? Jaké jsou nástrahy splátkového kalendáře? Co hlídat, aby dlužník nemusel předčasně zaplatit celý dluh? - Jak naznačeno úvodními otázkami, tento příspěvek, jakkoliv vychází na právnickém serveru, ačkoliv ten není sledován zdaleka jen právníky, je zaměřen spíše než na specialisty, na laické…

Zákonem 291/2017 Sb. („Novela“) byla provedena novela zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) („IZ“), která do jeho § 298 vložila odst. 8 s následujícím zněním: „V případě, že je zpeněžena jednotka v domě a osoba odpovědná za správu domu a pozemku uplatnila v insolvenčním řízení pohledávku související se…

Rekodifikace civilního práva přinesla do českého právního řádu mnoho převratných změn, některé instituty však zůstaly téměř nedotčeny. Mezi instituty, které nebyly změnami příliš ovlivněny, patří i bankovní záruky.

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vydal dne 10. července 2018 rozsudek č. j. 4 As 149/2017 – 121, ve kterém se věnoval vztahu insolvenčního řízení a soudního řízení správního. Vztah těchto dvou řízení je dlouhodobě předmětem odborné diskuze.

Tento příspěvek se zabývá náhradou nákladů exekuce v rozsahu odměny a hotových výdajů v případě, že po zahájení exekuce bylo zahájeno insolvenční řízení, avšak soudní exekutor do této doby nevymohl na pohledávku žádné plnění.

K uspokojení věřitelů dlužníka, u kterého byl zjištěn úpadek, a na jeho majetek je prohlášen konkurz, dochází rozdělením výtěžku získaného zpeněžením majetkové podstaty dlužníka. Do majetkové podstaty dle ust. § 206 odst. 1 písm. b) zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, spadají…

Podle ustanovení § 1115 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jsou spoluvlastníky osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně. Ustanovení § 1140 občanského zákoníku pak stanoví, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, přičemž každý ze spoluvlastníků může…

Institut neúčinnosti právních jednání pro účely insolvenčního řízení upravuje ustanovení § 235 a násl. zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“). Neúčinnými jsou podle těchto ustanovení IZ právní úkony, resp. právní jednání, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení…

Právě začínající rok bude pro insolvence (po loňské přestávce) dalším v řadě, kdy dochází díky legislativním úpravám ke změnám v pravidlech jejich administrace, a to ke změnám nikoliv jen kosmetickým. Kromě toho, že se letos zřejmě (k nelibosti soudů a přes jistou nepřipravenost technického řešení ze strany Ministerstva spravedlnosti) již opravdu…

Dne 30. 1. 2019 bylo podpisem prezidenta ČR dokončeno přijetí diskutované novely[1] zákona 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Schválený novelizující předpis byl následně dne 7. 2. 2019 vyhlášen ve Sbírce zákonů a ke dni 1. 6. 2019 má dojít k nabytí jeho účinnosti. Předmětem tohoto článku je upozornění…

Soudní dvůr Evropské unie nedávným rozsudkem vyjasnil možný střet působnosti tzv. insolvenčního nařízení a nařízení Brusel I. Níže shrnujeme zásadní body zmíněného rozsudku a jeho možné dopady na insolvenční řízení s mezinárodním prvkem zejména ve vztahu na nařízení upravující insolvenční řízení.

S účinností od 1. 1. 2014 má zástavní věřitel, hodlá-li se uspokojit zpeněžením zástavy, v souladu s ust. § 1362 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) povinnost v písemné formě oznámit zástavnímu dlužníkovi započetí výkonu zástavního práva. Tento článek si klade za cíl upozornit na nejasnosti stran citované právní úpravy a současně zhodnotit její…