epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    26. 6. 2019
    ID: 109589upozornění pro uživatele

    K odporujícímu výkladu časové působnosti ustanovení § 298 odst. 8 insolvenčního zákona ze strany vrchních soudů

    Zákonem č. 291/2017 Sb. („Novela“) byla provedena novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) („IZ“), která do jeho § 298 vložila odst. 8 s následujícím zněním: „V případě, že je zpeněžena jednotka v domě a osoba odpovědná za správu domu a pozemku uplatnila v insolvenčním řízení pohledávku související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, uspokojí se tato pohledávka z výtěžku zpeněžení jednotky před uspokojením pohledávek zajištěných věřitelů podle odstavce 1, a to do výše jedné desetiny výtěžku zpeněžení.“[1]

    Z důvodové zprávy k této novele vyplývá, že jejím účelem bylo vytvořit „právní nástroj ochrany vlastníků jednotek, kteří řádně své závazky související se správou domu a pozemku hradí. Dle zákonné úpravy jsou totiž nuceni ručit za závazky těch vlastníků jednotek, kteří dluží často značné částky za správu domu a pozemku. V důsledku preferenčního postavení zejména zástavních věřitelů je omezena vymahatelnost jejich pohledávek.“

    Podle nové právní úpravy tak má být pohledávka osoby odpovědné za správu domu a pozemku (zpravidla společenství vlastníků jednotek dle § 1194 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů), která zpravidla představuje náklady na služby (voda, osvětlení společných prostor domu, odvoz odpadu, výtah atd.) a tzv. příspěvky do fondu oprav, hrazena až do výšky 10 % zpeněžení jednotky (bytu) nacházející se v domě, za jehož správu tato osoba odpovídá, přednostně před zajištěným věřitelem (zpravidla bankou, která insolventnímu dlužníkovi poskytla úvěr na koupi příslušné jednotky).

    V soudní praxi vyvstala při aplikaci tohoto ustanovení otázka jeho časové působnosti, tj. zda se uplatní i na insolvenční řízení zahájená před nabytím účinnosti Novely (1. prosince 2017) a případně v jakém rozsahu. Vrchní soud v Olomouci a Vrchní soud v Praze k této otázce zaujaly odlišná stanoviska.

    Reklama
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    18.10.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci

    Vrchní soud v Olomouci ve svém usnesení ze dne 24. dubna 2018, č.j. 2 VSOL 184/2018-B-76, uvedl, že „tam, kde na základě pokynu zajištěného věřitele dle § 293 odst. 1 I. Z. (předpokládajícího rozdělení dosaženého výtěžku zpeněžení dle tehdy platné právní úpravy) došlo ke zpeněžení zajištěného majetku a podání návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli do 30. 11. 2017, je i při rozhodování o tomto návrhu s ohledem na princip nepravé zpětné účinnosti třeba postupovat dle právní úpravy obsažené § 298 I. Z., ve znění účinném do 30. 11. 2017.“ To znamená, že v těchto případech nebude pohledávka osoby odpovědné za správu domu a pozemku hrazena přednostně před pohledávkou zajištěného věřitele.

    Vrchní soud v Olomouci časovou působnost předmětného ustanovení v usnesení ze dne 25. října 2018, č.j. 4 VSOL 547/2018-B-41, ještě více omezil, když uvedl, že „pravidlo obsažené v § 298 odst. 8 I. Z. nelze aplikovat na řízení, kde lhůta k podání přihlášek pohledávek uplynula před 1. 12. 2017.“

    Hlavní argument, který Vrchní soud v Olomouci vedl k výše uvedenému závěru, je dle našeho názoru tento: Dle nálezu Ústavního soudu ze dne 15. května 2009 sp. zn. IV. ÚS 314/09 a nálezu Pl. ÚS 38/06 ze dne 6. února 2007 platí, že

    „v případě absence explicitních intertemporálních ustanovení, tj. za situace, kdy zákonodárce mlčí jak k otázce, zda je nárok podle předchozí úpravy zachován, tak k aplikovatelnosti nové úpravy, je dle Ústavního soudu třeba přijmout takový výklad …, který šetří smysl a podstatu základního práva, v daném případě práva na legitimní očekávání. Opačný aplikační či interpretační postup znamená porušení čl. 4 odst. 4 Listiny, a je proto ve svém důsledku výkladem retroaktivním.“

    Novela neobsahuje žádné intertemporální (přechodné) ustanovení, a proto v souladu s judikaturou Ústavního soudu nelze dle názoru Vrchního soudu v Olomouci ustanovení § 298 odst. 8 insolvenčního zákona aplikovat na řízení, kde lhůta k přihlášení pohledávek uplynula před nabytím účinnosti Novely.

    Oba citované nálezy Ústavního soudu řešily situaci, kdy v rámci novely aplikovaného zákona rovněž absentovala přechodná ustanovení: v případě nálezu sp. zn. IV. ÚS 314/09 to byla novela exekučního řádu („EŘ“) [2] v případě nálezu Pl. ÚS 38/06 se jednalo o novelu zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem („ZOS“).[3]

    V obou případech navíc Ústavní soud posuzoval otázku intertemporality i použitím metody analogie legis. Vzhledem k tomu, že ani jedna z novel neobsahovala přechodná ustanovení, Ústavní soud aplikoval principy přechodných ustanovení obsažené v samotném novelizovaném zákoně. V obou případech se na materii (exekuční řízení, vznik škody) nastalou před nabytím účinnosti příslušných zákonů, měly aplikovat dosavadní právní předpisy (§ 129 EŘ, § 36 ZOS).

    Promítnuto do poměrů řešeného případu, IZ obsahuje v § 432 odst. 1 přechodné ustanovení, dle kterého se pro „konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona... použijí dosavadní právní předpisy.“ Obsahuje tedy principiálně stejné ustanovení jako výše zmíněný EŘ a ZOS, na jejichž novely Ústavní soud aplikoval na základě analogie legis principy obsažené v přechodných ustanoveních zákonů, které novelizovaly. Podle tohoto výkladu by se i na Novelu IZ mělo aplikovat pravidlo obsažené v přechodných ustanoveních IZ (konkrétně v § 432 odst. 1).

    Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze

    Vrchní soud v Praze se však s výše uvedenými právními závěry Vrchního soudu v Olomouci neztotožnil, když ve svém usnesení ze dne 11. června 2019, č.j. 4 VSPH 697/2019-B-38 uvedl, že „nový § 298 odst. 8 IZ je ode dne 1.12.2017 nutno aplikovat — bez jakýchkoliv dalších podmínek (definovaných např. v usnesení Vrchního soudu v Olomouci, jehož se zajištěný věřitel dovolával) — ve všech rozhodnutích o vydání výtěžku zpeněžení přijatých po tomto dni, tedy že se novelizované ustanovení použije i pro insolvenční řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 91/2017 Sb.“ Vedly ho k tomu dva základní argumenty:

    Za prvé, dle Vrchního soudu v Praze se v předmětném případě jedná o tzv. nepravou retroaktivitu, která je na rozdíl od pravé retroaktivity v právu obecně přípustná. [4] Z hlediska ústavněprávní akceptovatelnosti je pak potřeba pouze provést test proporcionality této nepravé retroaktivity, v němž ustanovení § 298 odst. 8 IZ dle Vrchního soudu v Praze obstálo. Zásah do práv zajištěných věřitelů považuje ve vztahu k cíli ochrany práv osoby odpovědné za správu domu a pozemku přiměřený. Přednostní uspokojení jejich pohledávek je totiž limitováno 10 % výtěžku zpeněžení zajištěné jednotky a v minulosti, ještě za působnosti zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání („ZKV“) platilo, že zajištění (tehdy oddělení) věřitelé se uspokojovali pouze do výše 70 % výtěžku zpeněžení zajištěného majetku (a ve zbytku jako nezajištění věřitelé). Tehdejší právní úprava přitom nebyla shledána protiústavní, a to představovala větší zásah do práv zajištěných (oddělených) věřitelů.

    Za druhé, i tato úprava v ZKV byla přijata na základě jeho novely provedené zákonem č. 105/2000 Sb., která nabyla účinnost 1. května 2001. K její časové působnosti se vyjádřil Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. dubna 2002, sp. zn. 29 Odo 519/2001, dle kterého se rozvrhová usnesení vydaná po nabytí účinnosti předmětné novely ZKV řídí tímto zákonem v novelizovaném znění, byť by pohledávky konkursních věřitelů byly přezkoumány a zjištěny před tímto datem. Z toho Vrchní soud v Praze vyvozuje, že i ustanovení § 298 odst. 8 IZ by se mělo aplikovat na všechna insolvenční řízení, v nichž dojde k usnesení o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli po nabytí účinnosti Novely IZ.

    Závěr

    Z výše uvedených rozporných právních závěrů vrchních soudů se my kloníme k právnímu názoru Vrchního soudu v Olomouci. Závěry vyplývající z novelizace ZKV totiž dle našeho názoru nejsou aplikovatelné na situaci Novely IZ, protože předmětná novela ZKV na rozdíl od Novely IZ obsahovala přechodná ustanovení, jak nakonec uvádí i sám Vrchní soud v Praze. Dle čl. II bodu 1 věty první této novely ZKV platilo, že „[n]ení-li dále stanoveno jinak, platí tento zákon i pro řízení zahájená před jeho účinností; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly před účinností tohoto zákona, zůstávají zachovány.“ Novela IZ však žádné takové ustanovení neobsahuje. Proto by se na ní mělo být v souladu s výše zmíněnou judikaturou Ústavního soudu na základě analogie legis aplikovat obecné pravidlo obsažené v přechodných ustanoveních IZ.

    S Vrchním soudem v Praze lze souhlasit v tom, že pokud by zákonodárce do Novely IZ vložil přechodné ustanovení, dle kterého by se nové ustanovení § 298 odst. 8 IZ mělo použít i na již zahájená insolvenční řízení, takové přechodné ustanovení by (asi) ústavněprávní přezkum ustálo. Zákonodárce však neupravil žádné takové přechodné ustanovení Novely, a proto ani není co ústavněprávně posuzovat.

    Vzhledem k rozdílným postojům obou Vrchních soudů tak lze očekávat, že předmětnou otázku vyřeší až Nejvyšší soud (případně Ústavní soud). Jelikož se jedná o právní otázku, která dle našeho názoru ještě nebyla Nejvyšším soudem vyřešena, lze se domnívat, že případně podané dovolání v těchto věcech bude přípustné.

    Mgr. et Bc. Juraj Juhás,
    advokát


    Glatzová & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1

    Tel.:    +420 224 401 440
    Fax:    +420 224 248 701
    e-mail:    office@glatzova.com

    _________________________________
    [1] Znění tohoto ustanovení bylo k datu publikace tohoto příspěvku dotčeno další novelou IZ (č. 31/2019 Sb.), avšak tato změna nemá vliv na závěry vyslovené v tomto článku.
    [2] Jednalo se o zákon č. 347/2007 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).
    [3] Jednalo se o zákon č. 160/2006 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.
    [4] O pravou retroaktivitu jde tehdy, jestliže se novým právním předpisem má řídit vznik právního vztahu (poměru) a práv a povinností účastníků (stran) z tohoto vztahu (poměru) také v případě, kdy právní vztah (poměr) nebo práva a povinnosti z něj vyplývající vznikly před účinností nového právního předpisu. Nepravá retroaktivita znamená, že novým právním předpisem se sice mají řídit i právní vztahy (poměry) vzniklé před jeho účinností, avšak až ode dne jeho účinnosti; samotný vznik těchto právních vztahů (poměrů) a práva a povinnosti z těchto vztahů (poměrů), vzniklé před účinností nového právního předpisu, se spravují dosavadní právní úpravou. (Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.6.2015, sp. zn. 21 Cdo 3612/2014 a pak zejména nález Ústavního soudu z 4.2.1997 sp. zn. Pl. ÚS 21/96).


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

     


     

     

    Mgr. et Bc. Juraj Juhás (Glatzová & Co)
    26. 6. 2019
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení (III. část) – praktické problémy spojené s jejím uplatňováním v insolvenčním řízení
    • Čerpání bankovní záruky insolventním dlužníkem – lze se tomu (u)bránit, anebo se jedná o vyhozené peníze?
    • Postavení manžela povinného v exekuci
    • Specifika řešení úpadku oddlužením
    • Oprávnění vyplnit blankosměnku (vyplňovací oprávnění)
    • Novela zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele
    • Směnečné pseudolistinné řízení – rozhodnutí o směnečném nároku bez jednání
    • Odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení (II. část) – praktické problémy spojené s jejím uplatňováním v insolvenčním řízení
    • Návrh novely insolvenčního zákona týkající se oddlužení schválila vláda
    • Odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení (I. část) – praktické problémy spojené s jejím uplatňováním v insolvenčním řízení
    • Porušení zákazu postoupení pohledávky

    Související produkty

    Online kurzy

    • Co přináší směrnice o restrukturalizaci a insolvenci
    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Jak postupovat při zjištění vady nemovitosti
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Pracovněprávní vztahy mezi českými zaměstnanci a zaměstnavateli ze zemí ESVO
    • Nájem bytu
    • Náhrada nemajetkové újmy
    • DIP - Dlouhodobý investiční produkt
    • Splatnost soudního poplatku – formou okamžité bezhotovostní nebo prioritní platby
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Odmítnutí další práce vykonávané zaměstnancem během jeho pracovní neschopnosti - Může být následkem výpověď?
    • 10 otázek pro … Veroniku Šemberovou
    • Další významné rozhodnutí NSS v oblasti vnitroskupinových služeb
    • Kdy lze považovat nájemní smlouvu za konkludentně uzavřenou?
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?
    • Nad jedním výběrovým řízením

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávný úřední postup

    Na požadavek obligatorního předběžného projednání nároku na náhradu škody (újmy) proti státu upravený v § 14 a 15 zákona č. 82/1998 Sb., navazuje § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998...

    Nájem bytu

    Při stanovení výše úhrady za užívání bytu po skončení družstevního nájmu do jeho vyklizení se nepoužije § 2295 o. z., výši úhrady je třeba stanovit podle principů bezdůvodného...

    Vegetativní stav – náklady na výživu

    Princip plného odškodnění nevyjadřuje nárok poškozeného či jeho sukcesora na absolutní výši náhrady, ať již poskytnuté mimosoudně nebo soudem přiznané. Odráží povinnost...

    Právo na život

    Byť mají stát a zdravotníci ve smyslu čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 31 Listiny základních práv a svobod povinnost poskytovat zdravotní...

    Daň z nemovitých věcí (exkluzivně pro předplatitele)

    Pojem „jednotlivá část obce“ (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) je třeba ústavně konformně vyložit tak, že touto částí nemusí být pouze souvislá část...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.