Dne 1. července 2017 vstoupil v účinnost zákon č. 64/2017 Sb., který mimo jiné novelizuje hlavně insolvenční zákon. Tato novela přináší velké novinky jak v samé podstatě podávání insolvenčních návrhů, tak i v oblasti insolvenčních návrhů podávaných věřiteli, tak i v samé podstatě procesu oddlužení.
Od 1.7.2017 nabyla účinnosti tzv. akreditační novela[1] insolvenčního zákona[2], která reaguje mj. na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/848, o insolvenčním řízení. Níže uvedený text popisuje s tím spojené změny a pokouší se nastínit možné odpovědi na výkladové otázky, neboť daná problematika evidentně má svá slabá místa. Konečné…
Dne 3. března 2017 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 64/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Cílem dlouho diskutované novely insolvenčního zákona, která vstoupila v účinnost k 1. červenci 2017, je především posílení…
Dne 1. července 2017 vstoupila v účinnost „velká novela“ insolvenčního zákona[1]. Podle Ministerstva spravedlnosti má tato novela předně posílit práva účastníků insolvenčního řízení, dále zvýšit ochranu dlužníků proti šikanózním návrhům a transparentnost insolvenčního řízení. Má za cíl také snížit administrativní zátěž pro insolvenční soudy, které…
Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve ustanovení § 405 odst. 1 normuje, že insolvenční soud oddlužení neschválí, jestliže v průběhu insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly odmítnutí nebo zamítnutí návrhu na povolení oddlužení.
Šestá část článku o novinkách, které přináší nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nové nařízení“), se věnuje nové úpravě úpadku členů skupiny společností, konkrétně úpravě koordinačního řízení.
Otázku, zda věřitelé mají možnost přihlásit do insolvenčního řízení kapitalizované úroky za celou smluvenou dobu trvání půjčky nebo úvěru přesahující dobu po rozhodnutí o úpadku, řešil na sklonku loňského roku Nejvyšší soud, přičemž věříme, že rozhodnutím Nejvyššího soudu došlo ke sjednocení dosud rozporné rozhodovací praxe jak prvoinstančních…
Insolvenční řízení vedené na majetek dlužníka můžeme laicky řečeno nazývat hromadnou exekucí. Proč? Hlavní podstatou zahájeného insolvenčního řízení je vyrovnání všech vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli, včetně vztahů závazkových. Obecně lze říci, že v insolvenčním řízení je zpeněžen veškerý majetek ve vlastnictví dlužníka včetně majetku (který…
Vymáhání pohledávek v insolvenčním řízení vykazuje oproti jejich vymáhání v rámci exekuce či výkonu rozhodnutí mnohá specifika. Jedno takové spočívá v omezené uplatnitelnosti příslušenství pohledávky, kdy je ke dni rozhodnutí o úpadku vytvářen určitý „stop stav“. Některé peněžité nároky vzniklé až po uvedeném okamžiku pak nelze v insolvenčním…
Prezident republiky podepsal 14. února 2017 rozsáhlou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení. Novela, jejíž ambicí má být mimo jiné i lepší ochrana…
Dne 14. 2. 2017 podepsal prezident novelu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „insolvenční zákon“). Jelikož jde o poměrně zásadní novelu, kterou se mění některá důležitá ustanovení insolvenčního zákona, v následujícím textu bych se rád zaměřil na ty nejzásadnější změny, které po účinnosti novely…
Již za přibližně půl roku pozbyde po 15 letech své účinnosti historicky první přímo použitelný předpis Evropské unie, jenž reguloval insolvenční řízení s evropským prvkem, tedy Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (dále jen „Insolvenční nařízení“). Na jeho místo pak s účinností ke dni 26. června 2017 vstupuje…
Nejvyšší soud ČR si na svém webu vystavil text[1] připomínající, že rozhodnutí právě tohoto soudu bylo na Karlovarských právnických dnech[2] oceněno jako nejlepší judikát. Ocenění nazvané "Pocta judikátu[3]" získalo rozhodnutí ve sp. zn. 8 Tdo 1352/2014[4] JUDr. Milady Šámalové týkající se tzv. šikanózních insolvenčních…
Již brzy opustí poslaneckou sněmovnu velká novela insolvenčního zákona. Změní některá pravidla pro vymáhání dluhů a správu korporací. Jak?
V soukromoprávních vztazích je poměrně obvyklé, že je více dlužníků zavázáno k témuž plnění vůči jednomu věřiteli tak, že jsou zavázáni plnit tomuto věřiteli společně a nerozdílně ve smyslu § 1872 OZ.[1] Problém může následně nastat v případě, kdy se jeden ze spoludlužníků ocitne v úpadku a jeho majetkové poměry jsou řešeny dle insolvenčního…
Dne 27. 9. 2016 byl vyhlášen nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 378/16 ze dne 12. 9. 2016, kterým Ústavní soud v otázce rozsahu majetkové podstaty a vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správci při střetu exekučního a insolvenčního řízení dal přednost aplikaci § 46 odst. 7 exekučního řádu v doslovném znění před jeho faktickým vyprázdněním, k…
Termín šikanózní insolvenční návrh je v praxi poměrně hojně užívaný a jeho význam je vcelku zřejmý. Jedná se především o návrhy založené na sporných či dokonce neexistujících pohledávkách, které příslušní navrhovatelé podávají, aby vyvinuli neoprávněný tlak na údajného úpadce a vyhnuli se nutnosti uplatnit pohledávku v klasickém soudním řízení…
Nedostatky právní úpravy a řada obtíží při výkladu zákona vedou často k situaci, že sama aplikační praxe právní úpravu dotváří či ji jinak formuje. Tento příspěvek poukazuje na jednu z takových situací, kterou je otázka práva nakládat s majetkovou podstatou v insolvenčním řízení prostřednictvím institutu…
Nezřídka v průběhu insolvenčního řízení nastane situace, kdy je insolvenční dlužník zavázán s dalším dlužníkem společně a nerozdílně, případně kdy je jeho dluh zajištěn ručením. V návaznosti na toto se nabízí otázka, jaký vzájemný vztah mají ručení či pasivní solidarita dlužníků a zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi. V zák. č. 182/2006…
Ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 378/16 ze dne 6. 9. 2016 vyhlášeném 27. 9. 2016 Ústavní soud významným způsobem promluvil do otázky kolize exekuce a insolvenčního řízení a zkritizoval ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ve věci rozsahu, v jakém je soudní exekutor povinen vydat do majetkové podstaty částku vymoženou v exekuci, tj. zda je oprávněn…
Podnájemce, jemuž nájemce (jednou) podnajal prostory sloužící k podnikání, nemůže být považován za pravidelného zákazníka a skupina takových podnájemců za zákaznickou základnu ve smyslu § 2315 o. z.
Neoprávněný zásah do práva nezletilého dítěte k podobě i podobizně, která byla použita k propagaci veřejně prospěšné akce a její zveřejnění nebylo spojeno s negativními...
Vztah přiměřenosti mezi neoprávněným zásahem a satisfakcí za něj zásadně umožňuje, aby za učiněný neoprávněný zásah byla satisfakce realizována rovněž způsobem adekvátním...
Úzké sepětí předběžně uplatněného nároku na náhradu újmy způsobené při výkonu veřejné moci s jeho veřejnoprávním pozadím, ústavněprávní garance bránící omezení práva...
Usnesení o pokračování řízení je usnesením o vedení řízení, proti němuž není odvolání přípustné. U pokračování v řízení by připuštění odvolání bylo bezdůvodným...
