epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    16. 11. 2016
    ID: 103461upozornění pro uživatele

    Dluh spoludlužníka při insolvenci druhého spoludlužníka

    V soukromoprávních vztazích je poměrně obvyklé, že je více dlužníků zavázáno k témuž plnění vůči jednomu věřiteli tak, že jsou zavázáni plnit tomuto věřiteli společně a nerozdílně ve smyslu § 1872 OZ.[1] Problém může následně nastat v případě, kdy se jeden ze spoludlužníků ocitne v úpadku a jeho majetkové poměry jsou řešeny dle insolvenčního zákona.[2] Touto situací se stručně zabývá tento článek.

     
     Fiala, Tejkal a partneři
     
    Právní úprava

    Závazek dlužníků plnit společně a nerozdílně dle ustanovení § 1872 OZ znamená, že jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel tedy může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech dlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Pokud například věřitel bude požadovat plnění pouze po jednom ze tří solidárních spoludlužníků, tento spoludlužník je povinen splnit věřiteli celý dluh nezávisle na tom, kolik činí jeho podíl na dluhu. Jeho podíl na dluhu je důležitý pro vypořádání s ostatními solidárními spoludlužníky a v souladu s ustanovením § 1876 odst. 2 OZ mu od ostatních solidárních spoludlužníků náleží náhrada toho, co plnil nad svůj podíl.[3] Ve vztahu k ostatním solidárním spoludlužníkům má navíc spoludlužník právo požadovat, aby splnili ostatní solidární spoludlužníci dluh věřiteli dle podílů, které na ně připadají, nebo aby ho dluhu jinak zbavili, tedy ještě před tím, než celý dluh splní sám. I v takovém případě je však odpovědný věřiteli stále kterýkoli ze solidárních spoludlužníků, po kterém věřitel požaduje splnění dluhu.

    V případě, že dojde k zahájení insolvenčního řízení, jehož předmětem je majetek jednoho ze spoludlužníků, musí věřitel uplatnit pohledávku vůči takovému spoludlužníkovi přihláškou pohledávky k příslušnému insolvenčnímu soudu, u něhož je vedeno insolvenční řízení spoludlužníka. To pochopitelně v případě, že se věřitel rozhodne vymáhat pohledávku po spoludlužníkovi, vůči němuž bylo zahájeno insolvenční řízení. Je však nutné upozornit, že v souladu s § 183 odst. 2 insolvenčního zákona je věřitel oprávněn požadovat splnění dluhu stále po kterémkoli ze solidárních spoludlužníků, jakož i po všech solidárních spoludlužnících (včetně toho, na něhož je vedena insolvence) zároveň. Z pohledu věřitele je tedy podstatné, že nezávisle na tom, co se stane s dluhem v rámci insolvenčního řízení, jeho pohledávka vůči ostatním spoludlužníkům trvá. Tento aspekt nabývá dalších rozměrů v případě solidárních dlužníků – manželů v případě oddlužení jen jednoho z nich, když dlužník – manžel, který projde oddlužením, bude sice osvobozen od placení pohledávky, avšak druhý manžel bude dluh stále povinen splnit a věřitel bude moci užít veškerých zákonných prostředků pro vymožení dluhu, tj. po pravomocném rozhodnutí soudu bude možné provést exekuci na majetek druhého manžela, přičemž je nutné dodat, že majetek druhého manžela je tvořen mimo jiné i majetkem, který spadá do SJM. Věřitel koneckonců nemusí vůbec uplatňovat pohledávku vůči dlužníku v insolvenci a rovnou pohledávku uplatňovat vůči spoludlužníkovi, který v insolvenci není.

    Na tomto místě považujeme za vhodné upozornit, že osud pohledávky sleduje i její příslušenství, tj. zejména úroky, které věřitele budou zajímat nejspíše nejvíce. Zatímco v rámci insolvenčního řízení jednoho spoludlužníka nebude moci věřitel po prohlášení úpadku uplatňovat další narůstající úroky, vůči spoludlužníkům k tomu oprávněný je a bezpochyby toho využije. Postih spoludlužníků vůči spoludlužníkovi v úpadku se pak pochopitelně vztahuje i na zaplacené úroky.

    Spoludlužník x ručitel

    Dle ustanovení § 183 odst. 2 insolvenčního zákona rovněž není dotčeno právo věřitele požadovat plnění dluhu po ručiteli. Pokud tedy vznikne věřiteli nárok požadovat plnění po ručiteli, ať již na základě zákona či smluvního ujednání, pak tento nárok není nijak dotčen zahájením insolvenčního řízení hlavního dlužníka a věřitel může svou pohledávku uplatňovat přihláškou pohledávky do insolvenčního řízení po hlavním dlužníkovi nebo požadovat plnění po ručiteli nebo může zvolit obě řešení zároveň.

    Z pohledu věřitele tedy není přílišný rozdíl, pokud má dluh za několika solidárními spoludlužníky a jeden ze spoludlužníků spadne do insolvence nebo pokud do insolvence spadne dlužník, za splnění jehož dluhu ručí ručitel, neboť nároky věřitele jak vůči ostatním spoludlužníkům, tak vůči případnému ručiteli zůstávají zahájením insolvenčního řízení a rovněž v jeho průběhu nedotčeny. Rovněž, jak vyplývá z ustanovení § 183 insolvenčního zákona, postavení spoludlužníka vůči dlužníkovi v insolvenci je obdobné jako postavení ručitele vůči dlužníkovi v insolvenci, proto se tento článek dále zabývá pouze situací solidárních spoludlužníků, nicméně závěry článku lze přiměřeně použít bez problémů i na ručitele dlužníka.

    Reklama
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    Právo & Praxe 2022 (online - živé vysílání) - 19.10.2022
    19.10.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Uhrazení pohledávky spoludlužníkem

    Pokud solidární spoludlužník uhradí dluh za dlužníka v insolvenci věřiteli, pak obecně platí, že spoludlužník, který splnil dluh za dlužníka, má nárok požadovat po dlužníkovi plnění, které poskytl věřiteli, a to do výše podílu, který měl dlužník na dluhu. V případě insolvence dlužníka mohou v podstatě nastat následující tři situace, kdy jednání, resp. konání či opomenutí, stran může mít za následek obtížnou vymahatelnost dluhu spoludlužníkem, či v konečném důsledku může způsobit úplnou nevymahatelnost takového dluhu:

    a) věřitel přihlásil svou pohledávku přihláškou do insolvenčního řízení a spoludlužník uhradil dluh věřiteli poté, co věřitel přihlásil svou pohledávku;
    b) věřitel svou pohledávku za dlužníkem nepřihlásil, ale spoludlužník přihlásil podmíněnou pohledávku za dlužníkem a následně dluh zaplatil věřiteli;
    c) věřitel ani spoludlužník v době uhrazení dluhu věřiteli nepřihlásili pohledávku do insolvenčního řízení.

    Ad a)

    Dle § 183 odst. 3 insolvenčního zákona se může spoludlužník, který uhradil pohledávku za dlužníka v insolvenci, v rozsahu, ve kterém pohledávku uspokojil, resp. v rozsahu podílu dlužníka na dluhu, domáhat této pohledávky v rámci insolvenčního řízení, aniž by pohledávku přímo sám přihlásil, přičemž pro jeho vstup do řízení se uplatní pravidla dle § 18 insolvenčního zákona. O vstupu spoludlužníka do insolvenčního řízení jako věřitele rozhodne soud na základě návrhu spoludlužníka, který musí doložit uvedenou skutečnost veřejnou listinou nebo listinou s úředně ověřenými podpisy,[4] přičemž insolvenční soud musí rozhodnout do 3 dnů od doručení návrhu a pokud v této lhůtě nerozhodne, pak se má za to, že návrhu soud vyhověl.

    Zjednodušeně řečeno tedy spoludlužník, který uhradil za dlužníka dluh věřiteli, vstupuje za splnění zákonných podmínek do insolvenčního řízení na místo věřitele a bude v něm uplatňovat pohledávku ve výši, v jaké uhradil dluh věřiteli, resp. ve výši odpovídající podílu dlužníka na dluhu.

    Ad b)

    Kdykoli po zahájení insolvenčního řízení do skončení lhůty pro přihlášení pohledávek stanovené v rozhodnutí o úpadku může spoludlužník přihlásit potenciální pohledávku za dlužníkem (pro případ, že by se věřitel po spoludlužníkovi domáhal plnění) jako pohledávku podmíněnou. Podmínka by pak spočívala právě v uhrazení dluhu věřiteli. Pohledávka by se pak stala na základě splnění dluhu věřiteli přihlášenou pohledávkou, která by byla uspokojována v rámci insolvenčního řízení v závislosti na zvoleném způsobu řešení úpadku dlužníka.[5]

    Institut podmíněné pohledávky umožňuje spoludlužníku nespoléhat na věřitele a chrání práva spoludlužníka pro případ, že věřitel nebude uplatňovat pohledávku vůči dlužníkovi v insolvenčním řízení, ať již z jakéhokoli důvodu.[6]

    Ad c)

    Pokud věřitel nepřihlásí pohledávku za dlužníkem a spoludlužník nepřihlásí podmíněnou pohledávku za dlužníkem do insolvenčního řízení před uhrazením pohledávky spoludlužníkem věřiteli, může pohledávku přihlásit spoludlužník poté, co pohledávku uhradí, jako standardní pohledávku ve smyslu § 173 insolvenčního zákona.

    V takovém případě se však může stát, že již uběhne lhůta pro přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí o úpadku dlužníka. Znamenalo by to nemožnost uspokojení pohledávky v rámci insolvenčního řízení a spoludlužník by byl nucen vyčkat až na konec insolvenčního řízení. V případě, že bude úpadek dlužníka řešen oddlužením, může nastat i krajní případ, kdy soud dlužníka po splnění oddlužení osvobodí od placení pohledávek v souladu s § 414 insolvenčního zákona.[7] V takovém případě by se spoludlužník, který splnil za dlužníka jeho dluh již svého nároku vůči dlužníkovi nikdy nedomohl.

    Závěr

    Závěrem lze říci, že účinná právní úprava dává věřiteli, který má pohledávku za více spoludlužníky a jeden ze spoludlužníků je v insolvenci, dostatek možností vymáhat svá práva, ať již v samotném insolvenčním řízení nebo po ostatních spoludlužnících – jeho nárok není insolvencí jednoho z dlužníků výrazněji oslaben. Spoludlužníkům dlužníka, který je v insolvenci, pak nezbývá, než situaci obezřetně monitorovat, a pokud by věřitel svou pohledávku nepřihlásil předtím, než bude po spoludlužníkovi požadovat splnění dluhu, pak lze doporučit buď pohledávku přihlásit jako podmíněnou nebo kontrolovat lhůtu pro přihlášení pohledávek a případně pohledávku přihlásit poté, co dluh zaplatí věřiteli.


    JUDr. Petr Fiala

    JUDr. Petr Fiala
    ,
    advokát a společník

    Mgr. Jiří Dostál

    Mgr. Jiří Dostál
    ,
    advokát, trvale spolupracující


    Fiala, Tejkal a partneři, advokátní kancelář, s.r.o.

    Helfertova 13
    613 00  Brno

    Tel.:    +420 541 211 528
    e-mail:    recepce@akfiala.cz


    ______________________________________________
    [1] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.
    [2] Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.
    [3] V ust. § 1875 OZ je stanovena vyvratitelná právní domněnka, že podíly na dluhu u všech solidárních spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné.
    [4] Vždy bude záviset na posouzení insolvenčního soudu, nicméně mělo by být dostačující potvrzení věřitele o uhrazení dluhu.
    [5] Pochopitelně v případě, že by byl prohlášen úpadek dlužníka.
    [6] Důvody mohou spočívat v pouhé liknavosti věřitele při uplatňování svých práv, ale také v jeho vědomém rozhodnutí nevymáhat pohledávku v rámci insolvenčního řízení.
    [7] Dle ust. § 414 odst. 3 se osvobození vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníky pro tyto (osvobozené) pohledávky právo postihu.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz

    JUDr. Petr Fiala, Mgr. Jiří Dostál (Fiala, Tejkal a partneři)
    16. 11. 2016
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Může insolvenční správce úspěšně žalovat dlužníka na vyklizení z nemovitosti užívané jako obydlí?
    • Připravovaný zákon o preventivní restrukturalizaci – nový institut nebo jen imitace insolvenčního procesu před úpadkem?
    • Sjednání insolvenční doložky jako porušení péče řádného hospodáře?
    • Ochrana před šikanózními insolvenčními návrhy
    • Povinnost péče řádného hospodáře v insolvenčním řízení
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Blýskání na lepší časy? Nový přístup k uplatňování nároku na ušlý zisk
    • Milostivé léto a přihlášený (insolvenční) věřitel. Co na to insolvenční soud?
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 3.: Příklady výpočtů
    • Druhá změna parametrů nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2022 - část 2.: Paušální náhrada nákladů pro plátce mzdy
    • Povinnosti zástavního věřitele před započetím výkonu zástavního práva

    Související produkty

    Online kurzy

    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    • Smluvní pokuta
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Krajní nouze a nutná obrana – co mají společného, a v čem se liší?
    • Praktické postřehy ohledně autorskoprávních licenčních doložek ve smlouvách o dílo
    • Práce z domova: Musí vám zaměstnavatel přispívat na náklady?
    • K možnosti pozastavit výkon hlasovacích práv společníka z důvodu porušení povinností při výkonu funkce člena voleného orgánu
    • Smlouva o převodu obchodního podílu
    • Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí za měsíc červenec 2022
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Nelegální stahování autorských děl z pohledu trestního práva
    • Přemítání nad judikaturou NSS aneb O zlobivých dětech a diskriminaci
    • Cloudy a právo - 1 díl: Proč o nich uvažovat a na co se připravit
    • Zrušení naplánované nebo určené dovolené a odvolání zaměstnance z dovolené
    • Ověření skutečného majitele jako součást AML kontroly
    • Nařízení Brusel II ter: významné změny nejen v řízeních ve věcech rodičovské odpovědnosti
    • Výšková regulace budov na území hl. města Prahy
    • Jak si poradit s náklady řízení? A měli by účastníci sporu platit za chyby soudu?
    • Dohoda o ukončení pracovního poměru podepsaná pod nátlakem
    • Použití výpovědního důvodu dle ust. § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
    • Stavební náklady se zvyšují, myslete na to již při uzavírání smlouvy o dílo
    • Správní právo – obecní strážník , policista, mýty a bezpečnostní pásy
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 1.
    • Stavební deník
    • K jednorázovému příspěvku na dítě
    • Dopady pozemkových úprav na vlastnické a jiné právní vztahy k pozemkům

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Smlouva o převodu obchodního podílu

    Zákon o obchodních korporacích klade na smlouvu o převodu podílu nevtěleného do kmenového listu požadavek na písemnou formu s úředně ověřenými podpisy (§ 209 odst. 2 z. o. k.)....

    Diskriminace

    Oddělení či oddělování příslušníků určité skupiny charakterizované rasovými či etnickými hledisky je nepřípustnou segregací, a to i tehdy, není-li odůvodněno ani motivováno...

    DPH, mezinárodní spolupráce

    K využití informací a podkladů získaných v rámci výměny informací podle kapitoly II nařízení Rady (EU) č. 904/2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z...

    Exekuce (exkluzivně pro předplatitele)

    Usnesení, jímž soudní exekutor k návrhu oprávněné podle § 268 odst. 1 písm. c) o. s. ř. pravomocně zastavil exekuci po jejím skončení vymožením, nezakládá překážku věci...

    Podněcování k trestnému činu (exkluzivně pro předplatitele)

    Závěr, že jde o trestný čin, který, s ohledem na zásadu subsidiarity trestní represe, není trestným činem z důvodu nedostatečné společenské škodlivosti případu se uplatní jen za...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.