Insolvenční řízení má probíhat v souladu se společným zájmem věřitelů.[1] V některých případech se hledá společný zájem věřitelů snadno. Například když se prodávají nemovitosti dlužníka, který nemá zajištěné věřitele, všichni věřitelé mají zájem na tom, aby se nemovitosti prodaly za co nejvíce. Složitější to může být, když na nemovitostech vázne…
Ve svém článku s názvem „Je vykonatelnost pohledávky přihlašované do insolvenčního ještě vůbec výhodou?“[1] jsem upozornil na nedávné rozhodnutí, v němž Nejvyšší soud ČR poněkud překvapivě dovodil oprávnění insolvenčních správců se závažnými procesními důsledky pro věřitele posuzovat, zda je přihlášená pohledávka skutečně vykonatelná, jak tvrdí…
Z pozice své profese insolvenčního správce jsem nucen reagovat na shora uvedený článek[1] autora JUDr. Jakuba Celerýna, uveřejněný dne 3. září 2013 na serveru www.epravo.cz, po jehož přečtení si mnozí z věřitelů mohou učinit názor, že insolvenční správce je osobou, jež v rámci přezkumu s konečnou platností rozhoduje o otázce vykonatelnosti jejich…
Věřitelé přihlašující do insolvenčního řízení svou vykonatelnou pohledávku mohou zcela oprávněně nabýt dojmu, že mají díky „kvalitě“ vlastní pohledávky lepší postavení. Pokud by jim totiž insolvenční správce pohledávku popřel, měl by též sám iniciovat incidenční spor ohledně její existence. V něm by pak měl mít pouze omezené argumenty, aby nemohla…
Oddlužení poskytuje – oproti konkursu – dlužníkovi poměrně značné beneficium spočívající v tom, že pokud uhradí alespoň 30 % svých dluhů (nesouhlasí-li věřitelé s nižší částkou), může být od zbývající neuhrazené části osvobozen. I z tohoto důvodu je ostatně možnost oddlužení omezena pouze na dlužníky – nepodnikatele, neboť v opačném případě by se…
Jak je patrné ze statistik Ministerstva spravedlnosti, institut oddlužení zavedený insolvenčním zákonem s účinností od 1. ledna 2008 je nepodnikateli hojně využíván a jeho „obliba“ roste téměř raketovým tempem. Je proto aktuální řešit nejen to, jaké podmínky má dlužící nepodnikatel splnit, aby mu bylo oddlužení povoleno, ale také to, jakým…
V dnešní ekonomicky složité době již příliš nepřekvapí zpráva, že bylo s některým podnikatelským subjektem zahájeno insolvenční řízení. Také proto je obecně dobře známo, co takové řízení znamená a obnáší – na místo stávajícího vedení podnikatele je soudem dosazen insolvenční správce, který od té chvíle společnost řídí. V rukách insolvenčního…
V době trvající recese je nečastějším problémem věřitelů – podnikatelů – našich klientů – uspokojení jejich pohledávek za dlužníky (též podnikateli), kteří se právě v důsledku současného stavu hospodářství dostali do platební neschopnosti a tedy do stavu úpadku, na nějž následně navazuje prohlášení konkurzu (záměrně se budu v souvislosti s tématem…
Podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění („Zákon o poplatcích“) je od placení soudních poplatků osobně osvobozen insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z…
V naší praxi se často setkáváme s nesprávným postupem stavebních společností v případě přihlašování pohledávek z tzv. pozastávek ze smluv o dílo. Věřitelé (zhotovitelé) tyto pohledávky za dlužníky (objednateli) často chybně přihlašují do insolvenčního řízení jako nepodmíněné a nesplatné, přičemž se domnívají, že prohlášením konkursu na majetek…
S příchodem nového zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), byl do českého právního řádu zaveden zcela nový institut oddlužení jako jeden ze sanačních způsobů řešení úpadku. Spolu s ním se objevilo též množství teoretických i praktických právních otázek, na které stále ještě chybí odpověď a čekají tak na…
Insolvenční řízení upravuje zákon č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „Insolvenční zákon), který je v účinnosti od 1.1.2008. Insolvenčním řízením se pro účely tohoto zákona rozumí typ soudního řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Insolvenční řízení je rozděleno na dvě…
Možnost jednotlivců či domácností řešit svou tíživou ekonomickou situaci oddlužením - tzv. osobním bankrotem - již v českém právním řádu existuje 5 let a lze konstatovat, že je využívána masově. Tento právní institut má též poměrně velkou mediální publicitu a v současné době počet běžících oddlužení mnohonásobně převyšuje počet konkursů (ať již…
Insolvenčním návrhem je podle § 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „IZ“) návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu. Obsah a náležitosti insolvenčního návrhu pak upravuje zejména ust. § 103 a násl. IZ. K uvedené problematice se pak za poměrně krátkou dobu vytvořila i…
K agendě některých advokátů, zastupujících podnikatelskou klientelu v rámci veškerého jejího podnikatelského života, často patří řešení otázek souvisejících s insolvenčním řízením. V případě advokátů specializujících se na obchodní právo, popř. provozujících generální praxi, je pochopitelné, že jejich znalost českého insolvenčního procesu, jakož i…
V současné době, kdy počet návrhů na povolení oddlužení rok od roku výrazně stoupá, se stále více objevuje otázka, zda se institut oddlužení nestává spíše nástrojem k poškozování věřitelů a úniku dlužníka od hrazení svých závazků, než skutečným řešením jeho úpadku.
Jednou z novinek, kterou přinesl insolvenční zákon, je právo věřitelů rozhodnout o odvolání insolvenčního správce ustanoveného soudem a ustanovit správce nového. Rozhodovací praxe některých insolvenčních soudů však ukazuje, že přinesl i nejistotu ohledně využití tohoto práva.
Institut insolvenčního správce, jakožto zásadního procesního účastníka insolvenčního řízení dozná řady změn, a to ve světle připravovaných novel „insolvenčního zákona“[1], “zákona o insolvenčních správcích“[2] a vyhlášky „o odměňování insolvenčních správců“[3], které si kladou za cíl větší profesionalizaci insolvenčních…
Dne 1. 11. 2012 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“), provedená zákonem č. 334/2012. Tato novela zavedla do insolvenčního zákona nový § 128a IZ, který umožňuje odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou…
Institut oddlužení do českého právního systému vnesl zákon č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen „Insolvenční zákon“. Zákon byl vydaný dne 9.5.2006 s počátkem účinnosti ke dni 1.1.2008. Samotnému oddlužení se věnují § 389 – § 418.
Stožár pro vlajky, který podle § 79 odst. 3 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2012, nevyžaduje rozhodnutí o...
Za situace, kdy se přihlášený věřitel domáhá zaplacení pohledávky u obecného soudu, který ke dni přezkumného jednání dosud o pohledávce nerozhodl, nemůže být pohledávka v daném...
Způsobil-li škůdce poškozenému újmu na zdraví jednáním, které je nutnou obranou ve smyslu § 2905 o. z., není povinen k náhradě újmy, přestože proti němu bylo pro totožný skutek...
Sankcemi ve smyslu § 210 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech (ZISIF) jsou míněny sankce, které jsou obhospodařovateli ukládány orgány veřejné...
Nezávislost a nestrannost jsou neodmyslitelnými atributy pojmu soud, hodnotami, jež prospívají všem, neboť jsou jednou ze záruk rovnosti a právní jistoty v demokratické společnosti. Pouze...
