I nesprávný, špatně použitý, nepřiléhavý, v zákoně neupravený výpovědní důvod stačí pronajímateli k tomu, aby nájemce musel opustit byt, pokud se včas nebrání žalobou, aby soud výpověď resp. použitý výpovědní důvod přezkoumal. Budiž popisovaný případ varováním všem nájemcům, kteří nehájí řádně svá…
Nejvyšší soud České republiky vyloučil možnost osob, které plnily věřiteli za dlužníka podle § 183 odst. 3 insolvenčního zákona, bránit se proti rozhodnutí insolvenčního soudu o zamítnutí jejich návrhu na vstup do insolvenčního řízení. Ručitel, solidární spoludlužník dlužníka nebo osoba, která svým majetkem zajišťuje věřitelovu pohledávku za…
Název toho článku je cíleně matoucí. Jako jeho autor jsem si vědom, že nejde zrovna o otvírák, který přitáhne každého čtenáře. Právníka však musí zaujmout, protože zajisté ví, že by v občanském soudním řádu právní úpravu započitatelnosti pohledávek hledal marně[1]. Hmotné právo je na tom jinak: podle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku není k…
Mnoho věřitelů stojí při zahájení insolvenčního řízení ohledně jejich dlužníka před složitou volbou, zda a jak uplatnit svou pohledávku. Pomineme-li skutečnost, že postup pro přihlášení pohledávky (vyplnění požadovaného formuláře a uvedení všech požadovaných údajů) není zrovna „user-friendly“ a mnohdy vyžaduje právní asistenci, stojí vždy věřitelé…
Nejvyšší soud ČR přijal dne 30. 8. 2018 rozhodnutí, kterým přinesl odpověď na otázku, která byla v rozhodovací praxi vrchních soudů dosud zodpovídána nejednotně. Tou otázkou je, zda může věřitel uplatnit svou pohledávku v oddlužení částečně jako pohledávku zajištěnou a částečně jako pohledávku nezajištěnou. Končí tak dosavadní praxe některých…
Jedním z obvyklých ujednání v úvěrových smlouvách bývá povinnost dlužníka pravidelně informovat věřitele o své hospodářské situaci, a to předkládáním účetních výkazů či jiných přehledů o závazcích a pohledávkách dlužníka a jejich vývoji. Uvedené jistě naplňuje požadavky na obezřetnost věřitelů při poskytování úvěrů a jejich snahu minimalizovat…
Tento článek nepojednává o všech možnostech, kdy může dojít k neosvobození insolvenčním soudem od hrazení zbytku pohledávek v insolvenčním řízení, respektive v oddlužení ve formě plněním splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetkové podstaty. Soustředí se pouze na specifickou situaci, která vznikne v průběhu oddlužení zpeněžením majetkové…
Žaloby insolvenčních správců, kterými je odporováno dlužníkovým (neúčinným) právním úkonům patří mezi běžné nástroje insolvenčního práva pomocí kterých lze dosáhnout rozšíření majetkové podstaty a potažmo lepšího uspokojení věřitelů.
Postavení zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení je obecně výhodnější, jelikož se jejich pohledávky uspokojují ze zpeněžení zajištění. To v případě nemovitostí začasto bývá jediný hodnotný majetek dlužníka. Za určitých okolností však může být pro zajištěného věřitele výhodnější jeho pohledávku přihlásit jako…
Darovací smlouva (a obdobně též smlouva o důchodu) je populárním nástrojem k navýšení příjmů dlužníků, u kterých srážky z jiných příjmů neumožňují uhradit během trvání oddlužení 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů a splnit tak základní podmínku pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužníci a jejich dárci si však často…
Zákon 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů nerozlišuje mezi závazky dlužníka určitou (na pomyslném žebříčku) tzv. „hodnotovou“ úroveň závazků dlužníka a nabízí se tak otázka samotné existence členění závazků na tzv. „primární“ a tzv. „sekundární“ (neboli přirostlé), to vše při úvaze…
V rámci insolvenčního řízení jsou do majetkové podstaty často zahrnuty pohledávky dlužníka, které musí být vůči povinným soudně vymáhány příslušným insolvenčním správcem. Ne vždy však jsou současně v rámci majetkové podstaty dostupné prostředky k soudnímu vymáhání. To ovšem neznamená, že by insolvenční správce měl ve vztahu k vymáhání takových…
Dle ustanovení § 241 odst. 1 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „InsZ“) v obecné rovině platí, že zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. Takto…
Podle právní úpravy insolvenčního řízení platné na území České republiky platí, že úpadek lze v zásadě řešit třemi způsoby[1]: konkursem, oddlužením a reorganizací s tím, že posledně jmenovaný způsob je využíván pouze marginálně.[2] Nejedná se však o jediné možné způsoby řešení úpadku. Právní úprava v Evropě je různorodá a často značně odlišná od…
Právě uplynul rok od účinnosti akreditační novely insolvenčních předpisů (64/2017 Sb.). Je tak prostor bilancovat. Akreditační novelu považuji jednoznačně za krok správným směrem - směrem k moderní a efektivní insolvenci. Ať už jsou to namátkou změny v samotném insolvenčním procesu, opatření proti účelovým změnám sídel úpadců s cílem založit…
V souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Markets in Financial Instruments Directive II – dále jen „MiFID II“) nabyla dne 3. 1. 2018 účinnosti novela zákona 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších…
Návrh novely zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešeno (dále pouze „Insolvenční zákon“ nebo „IZ“) obsažený ve sněmovním tisku č. 71/0 (dále pouze „Navrhovaná novela“) má do právního řádu České republiky zavést koncept „nulového oddlužení“ neboli „dluhovou amnestii“. Představuje proto realizaci dlouho očekávaného a diskutovaného…
V dílně Ministerstva spravedlnosti ČR aktuálně vzniká návrh prováděcí vyhlášky k insolvenčnímu zákonu, který (mimo jiné) upravuje povinnosti insolvenčního správce při prohlídce obydlí dlužníků. Povinnosti provést prohlídku obydlí dlužníků v oddlužení a jejich smyslu se věnuje tento článek.
Insolvenční řízení je zvláštní soudní řízení, jehož účelem je uspořádání majetkových poměrů mezi věřiteli a dlužníkem. Předmětem insolvenčního řízení pak je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení[1], kdy oddlužení je způsob řešení úpadku dlužníka fyzické osoby, která obecně nemá dluhy z…
Insolvenční zákon od počátku své účinnosti stanovuje velice přísnou (někdy se uvádí drakonickou) odpovědnost za přihlášenou pohledávku. Postupně došlo k určitému zmírnění odpovědnosti, ovšem i za stávající úpravy je stále možné, že jako věřitel přihlásíte do insolvenčního řízení svou pohledávku a skončíte s povinnosti do majetkové podstaty naopak…
Soud rozhodující podle § 205 odst. 1 z. m. j. s. o předání vyžádaného může sám provádět věcné změny v popisu skutku, pro který byl vyžadujícím státem vydán evropský zatýkací...
Pro fakultativní rozhodnutí soudu o nároku na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu i bez návrhu obviněného podle § 33 odst. 2 věta druhá tr. ř. jsou rozhodující jednak...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
Samotné pořízení kamerového záznamu osoby na místě veřejnosti přístupném soukromým subjektem nepředstavuje zásah do ochrany soukromí zakotvené v čl. 7 a 10 Listiny. Je ovšem třeba...
Nevyužije-li insolvenční správce možnosti vypovědět smlouvu o nájmu bytu podle § 256 odst. 1 insolvenčního zákona, k zániku nájmu bytu zpeněžením nemovitosti ve smyslu § 283...
