V Poslanecké Sněmovně je projednáván vládní návrh zákona, jímž má být novelizován občanský soudní řád a exekuční řád. Návrh si klade za cíl přispět k vyřešení problematiky vícečetných exekucí, k čemuž mají sloužit instituty jako například paušální náklady za zahájení exekuce, povinné zálohy na náklady exekuce, povinné zastavování exekucí nebo…
Ani exekutoři nejsou neomylní a mohou při výkonu svého povolání způsobit účastníku exekučního řízení majetkovou újmu[1]. Může tedy nastat i takový případ, kdy je v rámci exekučního řízení způsobena škoda například povinnému tím, že exekutor nezapočetl částku, kterou mu odvedl peněžní ústav na základě vydaného exekučního příkazu na dluh povinného.
V situaci, kdy má dlužník (povinný) dluh vůči více věřitelům (oprávněným), mohou být za určitých podmínek v rámci exekuce prodejem nemovité věci uspokojeni i tito další věřitelé. Předmětem exekuce prodejem nemovitých věcí jsou nemovité věci ve vlastnictví povinného, a to včetně jejich součástí, příslušenství a rovněž i podílu na věci v přídatném…
Celkové dopady současné koronavirové krize lze nyní těžko odhadovat, nicméně lze téměř s jistotou konstatovat, že nejen českou, ale i světovou ekonomiku čekají nelehké časy. Řada podnikatelů (zaměstnavatelů) se může v důsledku krize ocitnout v úpadku, kdy nebude schopna vyplácet zaměstnancům mzdy. A to i přes zavedení nejrůznějších úlev a…
Zaměstnanci už zase mohou podávat relevantní insolvenční návrh proti zaměstnavateli, který jim nevyplácí mzdy, aby je mohli dostat od úřadu práce.
S účinností od 1. 8. 2019 je ve Sbírce zákonů zveřejněno nařízení vlády 189/2019 Sb., jež stanoví způsob určení hodnoty obydlí, které není dlužník povinen vydat ke zpeněžení v rámci schváleného oddlužení. Je překvapivé, že stanovení tohoto způsobu se stalo vládním nařízením a nikoliv formou vyhlášky, jak bylo určeno v insolvenčním zákoně (zákon…
Dne 24. 4. 2020 došlo k nabytí účinnosti zákona 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále jen „Zákon“).
K 1. 5. 2020 byla jako každý rok valorizována rozhodná částka pro určení maximální výše mzdových nároků vyplácených úřadem práce zaměstnancům namísto zaměstnavatele v platební neschopnosti, proti kterému byl podán insolvenční návrh resp. prohlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, a to za podmínek zákona o ochraně zaměstnanců při…
Poslanci i senátoři schválili vládní návrhy zákonů, které mají ochránit české podniky zasažené koronavirovou situací před bankrotem a tím odvrátit dominový efekt na českou ekonomiku. Jedná se zejména o zákon 191/2020 Sb. upravující zvláštní opatření ve vztahu k insolvenčním právu, výkonu rozhodnutí a exekucím (tzv. „lex COVID“) a dále zákon č.
Dne 17. dubna 2020 Senát schválil bez pozměňovacích návrhů poslanecké znění tzv. Lex Covid, který se mimo jiné i velmi podstatně dotýká problematiky insolvencí. Účinným se stal ode dne 24. dubna 2020 jako zák. 191/2020 Sb., zák. o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení…
Pandemie COVID-19 může mít vliv i na osoby, kterým již bylo schváleno oddlužení. Ke splnění oddlužení musejí dlužníci plnit podmínky stanovené insolvenčním zákonem a insolvenčním soudem. Jednou z povinností je i řádné plnění schváleného splátkového kalendáře. Níže si nastíníme možné varianty, pro osvobození dlužníků od placení pohledávek…
Vláda předložila v rámci stavu legislativní nouze vyvolaného aktuální pandemií COVID-19 celou řadu mimořádných legislativních opatření. Součástí legislativního balíčku je i tzv. lex COVID JUSTICE[1]. Záměrem tohoto zákona je zmírnit dopady pandemie na účastníky soudních řízení, se zvláštním zaměřením na oblast exekucí a insolvencí. Zákon prošel…
V současné době, nejen hmotné právo, ale zejména soudy se snaží poskytovat zvýšenou ochranu spotřebitelům, jak ve fázi nalézacího, tak i ve fázi exekučního řízení, kdy exekučním titulem je nejen rozhodčí nález, ale i pravomocné soudní rozhodnutí (srovnej II. ÚS 3194/18).
Jedním z účinků zrušení konkursu je i možnost věřitele zahájit na základě upraveného seznamu pohledávek výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení zbývající výše dosud neuspokojené pohledávky (ust. § 312 odst. 4 IZ). Podmínkou je, aby tato pohledávka věřitele byla zjištěna v insolvenčním řízení a nebyla popřena dlužníkem v rámci přezkumného jednání.
V rozsudku č.j. 29 NSCR 163/2018 Nejvyšší soud ČR rozhodoval o dovolání dlužníka, který se bránil proti rozhodnutí insolvenčního soudu, resp. soudu odvolacího, o tom, že sleduje v již schváleném oddlužení nepoctivý záměr.
Tento článek shrnuje základní přehled práv přihlášených věřitelů, která tito mohou vykonávat v insolvenčním řízení svého dlužníka a která se týkají schůzí věřitelů. Je zaměřen na insolvenční řízení právnických osob – podnikatelů (konkurs a reorganizace), neřeší odchylky možné pouze u oddlužení. Zároveň se s ohledem na rozsáhlost problematiky…
Valorizace nezabavitelného minima k 1. 4. 2020 v důsledku zvýšení životního minima a další a dlouhodobější parametrická změna nejen exekučních srážek ze mzdy od 1. 7. 2020 prostřednictvím změny konstrukce nezabavitelných částek: K 1. 4. 2020 dojde ke zvýšení nezabavitelného minima (již valorizovaného v důsledku zvýšení normativu nákladů na bydlení…
V polovině loňského roku vstoupila v účinnost velice diskutovaná a z hlediska institutu oddlužení zásadní novela zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“ nebo „IZ“), obecně označovaná jako tzv. oddlužovací novela (zákon 31/2019 Sb.). Tato novela s sebou kromě významných změn institutu oddlužení…
Tento článek cílí na problematiku uplatňování pohledávek věřitelů z jednoho hmotněprávního titulu v insolvenčním řízení současně jako pohledávek částečně zajištěných a pohledávek částečně nezajištěných (dále v textu zjednodušeně také jen jako „štěpení pohledávek“), a to zejména v kontextu dále citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky…
Tento článek se zabývá dvěma spolu částečně souvisejícími otázkami. První otázkou je posuzování lhůty odporovatelnosti úkonů v rámci ustanovení § 241 a § 242 zákona 182/2006 Sb. insolvenční zákon (Dál jen „IZ“), a to na příkladu sjednání insolvenční doložky jejímž obsahem je zánik práva na vyplacení pozastávky. Druhou položenou otázkou je…
Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...
Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...
Má-li být jediným příjmem, z nějž je dlužník za trvání oddlužení schopen splácet pohledávky svých věřitelů, částka, kterou se označený dárce zavázal v darovací smlouvě...
Účelem prodeje jednotky podle § 1184 o. z. je primárně ochrana vlastnického práva (a jeho výkonu) ostatních vlastníků jednotek, byť může mít také sankční povahu – postih...
