epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • Další vzdělávaní advokátů
      • Konference
      • Roční předplatné
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Roční předplatné
    • Více
      10. 3. 2020
      ID: 110751upozornění pro uživatele

      Problematika rozdělení hyperochy vzniklé při zpeněžení zajištěného majetku dlužníka v oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty

      V polovině loňského roku vstoupila v účinnost velice diskutovaná a z hlediska institutu oddlužení zásadní novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“ nebo „IZ“), obecně označovaná jako tzv. oddlužovací novela (zákon č. 31/2019 Sb.). Tato novela s sebou kromě významných změn institutu oddlužení přinesla také mnoho sporných otázek. V současné době, kdy je novela účinná déle než půl roku, na většinu z nich stále neznáme odpovědi. Začínají se však již objevovat první „vlaštovky“ v podobě rozhodnutí soudů prvního stupně v některých sporných případech.

      V tomto článku se podrobně zaměříme na problematiku rozdělení hyperochy při zpeněžení zajištěného majetku dlužníka, jehož majetek je zpeněžován v rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty.
       


       

      V rámci oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je možno zpeněžit zajištěný majetek dlužníka zpravidla na pokyn zajištěného věřitele. Otázka, zda může zajištěný věřitel pokyn ke zpeněžení majetku neudělit i v případech, kdy výše jeho zajištěné pohledávky nepřesahuje předpokládaný výtěžek ze zpeněžení, zůstává spornou. Předpokládejme, že zajištěný věřitel dal pokyn ke zpeněžení zajištěného majetku dlužníka, který byl následně úspěšně insolvenčním správcem zpeněžen. Otázkou je, jak naložit s případnou hyperochou z výtěžku zpeněžení zajištěného majetku dlužníka.

      Před účinností oddlužovací novely se soudní praxe přikláněla k názoru, že hyperocha, která vzniká zpeněžením zajištěného majetku při oddlužení ve formě splátkového kalendáře, není mimořádným příjmem dle ust. § 412 odst. 1 písm. b) IZ. Tento názor vyjádřil např. Vrchní soud v Praze ve svém usnesení ze dne 7. 3. 2016, č. j. 4 VSPH 238/2016-B-41. Konkrétně uvedl, že: „ v případě hyperochy nejde svojí povahou o nic jiného, než o přebytek výtěžku zpeněžení, na nějž zajištěný věřitel nárok nemá, stejně jako na něj nemají nárok ani ostatní nezajištění věřitelé, jejichž pohledávky se uspokojují v oddlužení plněním splátkového kalendáře jen z dlužníkových budoucích příjmů a nikoliv z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty. Proto nelze hyperochu, jež svojí podstatou není ničím jiným, než transformací stávajícího majetku dlužníka (nejde o žádný přírůstek-zvětšení majetku dlužníka), považovat za mimořádný příjem, ohledně něhož by měl dlužník povinnost naložit s ním způsobem uvedeným v § 412 odst. 1 písm. b) IZ“. Ve světle tohoto rozhodnutí by se mohlo tedy zdát, že hyperocha není mimořádným příjmem a měla by být vydána dlužníkovi. Je však potřeba zdůraznit, že oddlužovací novela doplnila způsob řešení úpadku oddlužení plněním splátkového kalendáře o zpeněžení majetkové podstaty. Při tomto způsobu oddlužení jsou tedy věřitelé uspokojováni jak z pravidelných měsíčních splátek dlužníka, tak ze zpeněžení jeho majetku. Dle našeho názoru tedy při nové formě oddlužení výše uvedený důvod vydání hyperochy dlužníkovi odpadá a taková hyperocha by měla být rozdělena mezi nezajištěné věřitele, když se v podstatě jedná o „stávající“ majetek dlužníka, ze kterého se nezajištění věřitelé také nově uspokojují.

      Reklama
      Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 8.12.2023
      Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 8.12.2023
      8.12.2023 09:003 025 Kč s DPH
      2 500 Kč bez DPH

      Koupit

      Do úvah, jak naložit s případnou hyperochou ze zpeněžení zajištěného majetku dlužníka, však vstupují další novinky, které přinesla oddlužovací novela. Na mysli máme především institut chráněného obydlí dlužníka a rozšíření výčtu podřízených pohledávek v ust. § 172 odst. 2 IZ. Institut chráněného obydlí dlužníka umožňuje dlužníku v případě nezajištěného majetku ponechat si své obydlí, které nebude insolvenční správce moci zpeněžit, pokud hodnota takového obydlí nepřesahuje hodnotu určenou prováděcím předpisem.[1] Jak tedy naložit s hyperochou, pokud přihlédneme k uvedenému institutu chráněného obydlí dlužníka? Obecně jsou na tuto problematiku názory dva. Jeden názor aplikuje pro dlužníka příznivější řešení, které spočívá ve vydání hyperochy dlužníkovi za předpokladu, že hodnota dlužníkova obydlí nepřesahuje cenu stanovenou zvláštním předpisem. Dle druhého názoru by měla být hyperocha rozdělena mezi nezajištěné věřitele bez ohledu na to, zda hodnota dlužníkova obydlí přesahuje cenu stanovenou zvláštním předpisem. My se přikláníme k druhé variantě, která je z pohledu dlužníka přísnější. Myslíme si, že je potřeba vycházet z účelu ustanovení upravujícího institut chráněného obydlí. Jeho účelem je dle důvodové zprávy „zachovat dlužníkovi během oddlužení určité materiální zázemí“. Dále důvodová zpráva uvádí, že: „dispozice vlastní nemovitostí (obydlím) snižuje fixní měsíční náklady na udržení minimální životní úrovně, přičemž tyto náklady mohou být distribuovány mezi nezajištěné věřitele“.[2] Dle našeho názoru však v situaci, kdy došlo ke zpeněžení obydlí dlužníka, nelze aplikovat institut ochrany obydlí na vzniklou hyperochu, jelikož peníze z prodeje majetku nelze považovat za „chráněné obydlí“. Současně je potřeba pamatovat na ust. § 412 odst. 1 písm. h) IZ, které dlužníkovi ukládá povinnost vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek věřitelů. Ponechání hyperochy dlužníkovi by tedy dle našeho názoru bylo v rozporu s výše uvedeným ustanovením a současně i v rozporu se smyslem institutu chráněného obydlí.

      Stejný postoj ostatně zastává i Krajský soud v Praze, když v řízení vedeném pod sp. zn. 68 INS 12216/2019 aplikoval výše uvedený postup a v rozhodnutí o schválení oddlužení uložil případnou hyperochu ze zpeněžení zajištěného majetku dlužníka rozdělit mezi nezajištěné věřitele.[3]

      Další otázkou je, v jakém pořadí uspokojit pohledávky zajištěných a nezajištěných věřitelů ze vzniklé hyperochy. Podřízené pohledávky se v insolvenčním řízení uspokojují až po uspokojení pohledávek nepodřízených.[4] V insolvenčním řízení, kde dochází ke zpeněžení zajištěného majetku dlužníka, tedy můžeme mít v určitých situacích čtyři „skupiny“ pohledávek. Podřízené a nepodřízené pohledávky zajištěných věřitelů a podřízené a nepodřízené pohledávky věřitelů nezajištěných. Opět zde máme několik možností, v jakém pořadí uvedené pohledávky uspokojit. První variantou je primární uspokojení nepodřízených pohledávek zajištěných věřitelů a následné použití hyperochy k uspokojení jejich podřízených pohledávek. Varianta druhá spočívá v uspokojení nepodřízených pohledávek zajištěných věřitelů a následném rozdělení hyperochy nezajištěným věřitelům k uspokojení jejich nepodřízených pohledávek. Po jejich případném uspokojení by byl zbytek hyperochy dále použit k uspokojení podřízených pohledávek zajištěných věřitelů a konečně poté k uspokojení podřízených pohledávek věřitelů nezajištěných. Dle našeho názoru by se v praxi měla aplikovat varianta druhá, přičemž je potřeba vycházet z vlastnosti podřízených pohledávek, které se v insolvenčním řízení uspokojují až po uspokojení pohledávek nepodřízených.

      Do budoucna se dá očekávat, že se rozhodovací praxe insolvenčních soudů bude v případě problematiky rozdělení hyperochy ze zpeněžení zajištěného majetku dlužníka lišit. Zaručené odpovědi na výše uvedené otázky nám tak zcela jistě poskytne až sjednocující judikatura vyšších soudních instancí.

      Mgr. Miroslav Malý,
      advokátní koncipient


      ŽIŽLAVSKÝ, advokátní kancelář s.r.o.

      Široká 36/5
      110 00 Praha 1

      Tel.:    +420 224 947 055
      e-mail:    ak@zizlavsky.cz

       

      [1] Nařízení vlády č. 189/2019 Sb., o způsobu určení hodnoty obydlí, které dlužník není povinen vydat ke zpeněžení.

      [2] Důvodová zpráva k zákonu č. 31/2019 Sb.

      [3] Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2019, č. j. KSPH 68 INS 12216/2019-B-7

      [4] Ust. § 172 odst. 1 IZ.


      © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


      Mgr. Miroslav Malý (ŽIŽLAVSKÝ)
      10. 3. 2020
      pošli emailem
      vytiskni článek
      • Tweet

      Další články:

      • Nestejnorodý právní režim doplnění chybějících údajů do blankosměnky vůči různým podpisatelům této neúplné směnečné listiny
      • Předžalobní výzva a její výklad v praxi
      • Návrh dlužníka na moderaci smluvní pokuty soudem podle judikatury nejvyššího soudu
      • Průvodce preventivní restrukturalizací – všeobecný úvod[1]
      • Promlčení pohledávky na zaplacení faktury
      • Když je podnik ve finanční tísni
      • Problematika přiznánání náhrady nákladů trestního řízení – pachatel trestného činu v insolvenci
      • Časové účinky vyplnění blankosměnky
      • Odměna za sepis návrhu na povolení oddlužení (III. část) – praktické problémy spojené s jejím uplatňováním v insolvenčním řízení
      • Čerpání bankovní záruky insolventním dlužníkem – lze se tomu (u)bránit, anebo se jedná o vyhozené peníze?
      • Postavení manžela povinného v exekuci

      Související produkty

      Online kurzy

      • Co přináší směrnice o restrukturalizaci a insolvenci
      • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
      • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
      • Vybrané otázky insolvenčního řízení
      • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
      Lektoři kurzů
      všichni lektoři

      Nejčtenější na epravo.cz

      • 24 hod
      • 7 dní
      • 30 dní
      • Střídavá péče a vzdálenost mezi bydlišti rodičů
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Elektronický podpis při zadávání veřejných zakázek
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Robert Neruda patří v soutěžním právu mezi nejlepší advokáty na světě
      • Nečinnost správního orgánu
      • Změna prohlášení vlastníků u SVJ - II - aktuálně dle znění NOZ účinného od 1.7.2020 (dle z.č. 163/2020 Sb.)
      • Vedoucími partnery pražské kanceláře Dentons byli jmenováni Ladislav Smejkal a Jiří Stržínek
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • DIP: praktické otázky a odpovědi ohledně nového spoření na penzi
      • Změna prohlášení vlastníků u SVJ - II - aktuálně dle znění NOZ účinného od 1.7.2020 (dle z.č. 163/2020 Sb.)
      • Střídavá péče a vzdálenost mezi bydlišti rodičů
      • Vyvlastnění nemovitosti s duplicitním zápisem vlastnického práva
      • Amortizace vozů z pohledu škodní události
      • Prokura v současné judikatuře a její aplikační praxe
      • Možnost zpeněžení předmětu zadržovacího práva v řízení o soudním prodeji zástavy
      • Delší dovolená nebo příspěvek na stravování?
      • Smluvní pokuta (po novu) v kontextu dalších aktuálních rozhodnutích Nejvyššího soudu
      • Promlčení pohledávky na zaplacení faktury
      • Českou republiku čeká transpozice další evropské směrnice v oblasti pracovního práva
      • Elektronické pracovněprávní dokumenty po novele zákoníku práce
      • Aktuální trendy ESG reportů
      • Legalizace elektronického podpisu a její praktická úskalí
      • Předžalobní výzva a její výklad v praxi

      Pracovní pozice

      Soudní rozhodnutí

      Nečinnost správního orgánu

      Prostředek, který procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu (např. § 80 správního řádu), je žalobce povinen...

      Daňové řízení

      Pokud z důvodu, že došlo k uplynutí lhůty pro stanovení daně podle § 148 daňového řádu, správce daně ztratil pravomoc daňovému subjektu daň stanovit, postup k odstranění...

      Stavební zákon

      Dohoda podílových spoluvlastníků o změně stavby, která je předmětem řízení o dodatečném povolení stavby, je platným dokladem o právu ve smyslu § 110 odst. 2 písm. a) zákona č....

      Mezinárodní ochrana

      Právnické osoby podle § 35 odst. 5 s. ř. s. mohou zastupovat cizince též v řízeních o nečinnostní (§ 79 s. ř. s.) či zásahové žalobě (§ 82 s. ř. s.), týká-li se žaloba oblastí...

      Daň z přidané hodnoty (exkluzivně pro předplatitele)

      Úrok z vratitelného přeplatku (§ 155 odst. 5 daňového řádu) vzniká jako pohledávka daňového subjektu vůči státu a předepisuje se na osobní daňový účet v zákonem stanovené...

      Hledání v rejstřících

      • mapa serveru
      • o nás
      • reklama
      • podmínky provozu
      • kontakty
      • publikační podmínky
      • FAQ
      • obchodní a reklamační podmínky
      • Ochrana osobních údajů - GDPR
      • Nastavení cookies
      100 nej
      © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
      Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
      Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

      Jste zde poprvé?

      Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


      Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


      Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


      Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



      Nezapomněli jste něco v košíku?

      Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


      Přejít do košíku


      Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.