epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    27. 2. 2020
    ID: 110741upozornění pro uživatele

    Skutečně nastal definitivní konec štěpení pohledávek (v oddlužení)?

    Tento článek cílí na problematiku uplatňování pohledávek věřitelů z jednoho hmotněprávního titulu v insolvenčním řízení současně jako pohledávek částečně zajištěných a pohledávek částečně nezajištěných (dále v textu zjednodušeně také jen jako „štěpení pohledávek“), a to zejména v kontextu dále citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky a s poukazem na úskalí, se kterými se v této souvislosti musí ve své praxi vypořádat nejen insolvenční správci.

    Odpověď na otázku položenou nadpisem tohoto článku by měla zajímat nejen (zajištěné) věřitele, kteří mají přirozeně zájem o co nejvyšší uspokojení svých pohledávek (v oddlužení), ale také insolvenční správce, kteří mají dle § 36 insolvenčního zákona povinnost při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí, přičemž ve vztahu k přezkumu přihlášených pohledávek je dále tato povinnost insolvenčního správce precizována v § 9 vyhlášky 121/2019 Sb. o materiálním vybavení a standardech výkonu funkce insolvenčního správce.
     


     

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V návaznosti na Rozsudek Nejvyšší soud České republiky ze dne 30.8.2018, sp. zn. 29 ICdo 61/2016 (dále také jen „Rozsudek“), se v insolvenční praxi poměrně rychle rozšířil názor, že štěpení pohledávek je v oddlužení (opět) zakázáno. Z právní věty citovaného Rozsudku se podává:

    „Věřitel, jenž přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku, jejíž zajištění bylo zřízeno jedním právním jednáním pro celou zajištěnou pohledávku (jistinu i akcesorické pohledávky s jistinou související, tzn. úroky, úroky z prodlení, náklady řízení apod.), nemůže v přihlášce pohledávky tuto pohledávku uplatnit částečně jako zajištěnou a částečně jako nezajištěnou, ale buď zcela jako zajištěnou či zcela jako nezajištěnou. Pokud tak věřitel neučiní, obsahuje přihláška pohledávky vady, jež musí být k výzvě insolvenčního správce odstraněny, jinak není přihláška pohledávky způsobilá přezkumu. „Projde-li“ přezkumným jednáním vadná přihláška pohledávky a je-li na základě výsledků přezkumného jednání veden incidenční spor o pohledávce uplatněné vadnou přihláškou, je žaloba, kterou byl takový spor zahájen, předčasná a jako taková musí být zamítnuta („pro předčasnost“).“

    Reklama
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Dále lze v této souvislosti poukázat také na novější usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 NSČR 63/2018, ze dne 30. 9. 2019 (dále také jen „Usnesení“), ve kterém Nejvyšší soud České republiky obdobně jako v předchozím Rozsudku uzavřel:

    „Věřitel, jenž přihlásil do insolvenčního řízení pohledávku, jejíž zajištění bylo zřízeno jedním právním jednáním pro celou zajištěnou pohledávku (jistinu i její příslušenství představované úroky, úroky z prodlení nebo náklady spojenými s vymáháním pohledávky), nemůže v přihlášce pohledávky tuto pohledávku uplatnit částečně jako zajištěnou a částečně jako nezajištěnou, ale buď zcela jako zajištěnou, či zcela jako nezajištěnou. Jestliže tak věřitel přes výzvu insolvenčního správce neučiní, je důvod nepřihlížet k přihlášce pohledávky (§ 188 odst. 2 insolvenčního zákona) v rozsahu, v němž věřitel vadně přihlásil právo na její přednostní uspokojení ze zajištění (srov. obdobně § 174 odst. 3 insolvenčního zákona), a tedy i důvod odmítnout přihlášku (§ 185 insolvenčního zákona) co do práva na přednostní uspokojení pohledávky (co do práva uspokojení pohledávky ze zajištění).“

    Z právních vět citovaných rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky by se na první pohled mohlo skutečně zdát, že nastal definitivní konec štěpení pohledávek (v oddlužení). Pozornému čtenáři výše uvedených rozhodnutí nicméně neuniklo, že meritem obou výše uvedených sporů bylo právní posouzení situace, kdy pohledávky věřitelů byly pro celou zajištěnou pohledávku hmotněprávně zajištěny a byly pouze formálně rozděleny v přihlášce pohledávky (přihláška pohledávky věřitele tedy neodpovídala skutečnému hmotněprávnímu stavu).

    Na základě analýzy výše uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky považuji závěr o konci štěpení pohledávek za předčasný. Tento názor zastávám bezpochyby pro případ, že pohledávky byly zajištěny pouze částečně od svého vzniku, či se staly částečně zajištěnými před tím, než nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení (a rozdělení pohledávky na část zajištěnou a část nezajištěnou v přihlášce pohledávky proto odpovídá hmotněprávnímu stavu). Mám za to, že pro tento závěr lze nalézt oporu v obou výše uvedených rozhodnutích Nejvyššího soudu České republiky. Z Rozsudku se v této souvislosti podává:

    „Smyslem těchto pravidel není (a nemají tak být vykládána) umožnit, aby zajištěný (zástavní) věřitel, jemuž podle hmotného práva (nebo i podle procesního práva) bylo zřízeno zajištění jedním právním jednáním pro celou zajištěnou pohledávku, uplatnil takové zajištění jen pro část pohledávky a zbývající část pohledávky aby přihlásil jako nezajištěnou (což je zejména v mezích způsobu řešení úpadku oddlužením zjevně vedeno snahou ukrojit si ze „společného koláče“ pro sebe co nejvíc na úkor ostatních nezajištěných věřitelů a eliminovat pravidlo vyjádřené v § 398 odst. 3 insolvenčního zákona). Kdyby tak zajištěný věřitel učinil již ve včasné přihlášce, šlo by o přihlášku vadnou, podléhající režimu ustanovení § 188 insolvenčního zákona.“

    Usnesení obsahuje obdobný závěr jako Rozsudek: „Smyslem ustanovení § 398 odst. 3 ve spojení s § 409 odst. 3 insolvenčního zákona (jako odchylného ujednání od pravidla uvedeného v § 167 odst. 1, § 165 odst. 1 a § 8 insolvenčního zákona) není (a nemají tak být vykládána) umožnit, aby zajištěný (zástavní) věřitel, jemuž podle hmotného práva (nebo i podle procesního práva) bylo zřízeno zajištění jedním právním jednáním pro celou zajištěnou pohledávku, uplatnil takové zajištění jen pro část pohledávky a zbývající část pohledávky aby přihlásil jako nezajištěnou (což je zejména v mezích způsobu řešení úpadku oddlužením zjevně vedeno snahou ukrojit si ze „společného koláče“ pro sebe co nejvíc na úkor ostatních nezajištěných věřitelů a eliminovat pravidlo vyjádřené v § 398 odst. 3 insolvenčního zákona).“

    Z výše uvedených rozhodnutí se nepodává, že totožné závěry ohledně štěpení pohledávek se aplikují rovněž na situaci, kdy pohledávka byla zajištěna pouze částečně od svého vzniku anebo se tak stalo později. Jsem přesvědčen, že závěry Rozsudku a Usnesení nelze aplikovat na situace, kdy se jednalo o pohledávku zajištěnou pouze částečně od svého vzniku, či se stala částečně zajištěnou před tím, než nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, neboť v těchto případech lze jen stěží učinit závěr, že věřitel byl při štěpení pohledávky veden pouze snahou ukrojit si ze „společného koláče“ pro sebe co nejvíc na úkor ostatních nezajištěných věřitelů.

    V této souvislosti bych rád poukázal blíže na Usnesení, ze kterého je patrný i následující právní názor (odvolacího soudu):

    „K argumentaci odvolatele odvolací soud dále uvedl, že věřiteli, který má částečně zajištěnou pohledávku, nelze upírat právo přihlásit ji do insolvenčního řízení tak, jak existuje dle hmotného práva (tj. i jen částečně zajištěnou). Nemá-li však popsané štěpení pohledávky oporu v hmotném právu a v řízení, v němž je úpadek dlužníka řešen oddlužením, ji věřitel přihlásí zčásti jako zajištěnou a zčásti jako nezajištěnou, jedná se záměrem dosáhnout uspokojení pohledávky jak z výtěžku zpeněžení předmětu zajištění, tak v rámci splátkového kalendáře. Takový postup je však v rozporu s principem insolvenčního řízení vyjádřeným kupříkladu v § 5 písm. a) insolvenčního zákona. Odvolací soud tak uzavřel, že pohledávku, která je považována v insolvenčním řízení za jeden hmotněprávní nárok, nelze v přihlášce pohledávky rozdělit na částečně zajištěnou a částečně nezajištěnou. Stane-li se tak, vyzve insolvenční správce věřitele k opravě přihlášky dle § 188 odst. 2 insolvenčního zákona, a to tak, aby uvedl, zda svou pohledávku přihlašuje do insolvenčního řízení celou jako zajištěnou, nebo jako nezajištěnou.“

    S ohledem na dosud uvedené si troufám konstatovat, že v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu České republiky dosud nebyla hodnocena (tedy ani zapovězena) možnost štěpení pohledávek, v případě že má štěpení pohledávek oporu v hmotném právu.

    V další části článku bych rád poukázal na skutečnost, že závěr o definitivním konci štěpení pohledávek nemá oporu ani v praxi insolvenčních soudů. V prvním případě odkazuji na Rozsudek Krajského soud v Ostravě ze dne 15. května 2019, č. j. 17 ICm 4084/2017-44 (insolvenční soud mj. cituje také Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky).

    Skutkově se jednalo o případ štěpení pohledávky, kdy věřitel část pohledávky řádně přihlásil do insolvenčního řízení jako pohledávku zajištěnou, přičemž zbytek pohledávky dle hmotného práva jako pohledávku nezajištěnou (zajištěný věřitel se vzdal částečně svého zajištění, až poté, co byly jeho pohledávky na přezkumném jednání popřeny - v této souvislosti ponechme stranou, že insolvenční správce měl dle citované judikatury věřitele správně vyzvat k opravě přihlášky pohledávky a nikoliv pohledávky popírat).

    Insolvenční soud v této věci uzavřel, že Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky neřeší skutkovou situaci, kdy by byla hmotněprávně pohledávka zajištěna pouze částečně, nýbrž řeší situaci, kdy hmotněprávní zajištění pohledávky bylo sjednáno pro celou výši pohledávky a věřitel pouze v přihlášce pohledávky svoji pohledávku účelově rozdělil.

    Dále lze obdobně poukázat na Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. KSHK 42 INS 11154/2019 - P 9 – 5, který rozhodl o tom, že se přihláška pohledávky věřitele neodmítá (insolvenční správce měl za to, že se jedná o zapovězené štěpení pohledávky).

    Skutkově se jednalo o situaci, kdy se věřitelka částečně vzdala zástavního práva ještě před uplatněním svého nároku v insolvenčním řízení. Dle insolvenčního soudu tedy věřitelka v souladu s hmotným právem uplatnila pohledávku ze smlouvy v rozsahu, ve kterém jí svědčí zajištění jako zajištěnou a ve zbylé části jako nezajištěnou. Insolvenční soud v této souvislosti odůvodňuje svoje rozhodnutí následovně:

    „Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky neřeší skutkovou situaci, kdy by byla podle hmotného práva pohledávka zajištěna pouze částečně, nýbrž řeší situaci, kdy zajištění pohledávky bylo sjednáno pro celou výši pohledávky a věřitel v přihlášce účelově zajištěnou pohledávku rozdělil a její část přihlásil jako zajištěnou a část jako nezajištěnou. V posuzované věci bylo však zajištění již v době přihlášení pohledávky omezeno jen na část pohledávky ve výši 206.951,17 Kč, když se věřitelka vzdala zajištění nad tuto částku výslovně oznámením ze dne 9.8.2019. Na základě těchto zjištění insolvenční soud odvolání věřitelky v plném rozsahu vyhověl. Na popsaný stav nejsou výše citované závěry obsažené v rozsudku Nejvyššího soudu ČR sen. zn. 29 ICdo 61/2016 ze dne 30. 8. 2018 aplikovatelné.“

    Lze v uvedeném jednání věřitelů nalézt nepoctivou snahu získat „ze společného koláče“ více, než-li jim náleží, anebo jde pouze o důslednou aplikaci zásady vigilantibus iura scripta sunt? Konečnou odpověď pravděpodobně někdy v budoucnu přinese další rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (Ústavního soudu České republiky). Boj o štěpení pohledávek ale prozatím definitivně neskončil (v článku jsem se zaměřil pouze na částečné vzdání se zástavního práva, nicméně nejen kreativním věřitelům jsou známy i jiné způsoby, kterými dosáhnou svého „koláče“).

    Aktuálně lze tuto problematiku uzavřít s hodnocením, že i insolvenční soudy, plně si vědomy výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu České republiky, aprobují štěpení pohledávek, které odpovídá hmotnému právu (a to dokonce v situaci, kdy ke částečnému vzdání se zástavního práva došlo po zahájení insolvenčního řízení).

    Na závěr si dovolím poukázat na jednu zásadní skutečnost zejména pro praxi insolvenčních správců. Usnesení přispělo k vyjasnění osudu přihlášky pohledávky po nesplnění výzvy insolvenčního správce k odstranění vad přihlášky, která byla věřiteli adresována v důsledku štěpení pohledávky (v kontextu výše uvedeného se domnívám, že jde pouze o situaci štěpení pohledávky, které neodpovídá hmotnému právu). Původně zaznívaly - vedle postupu, který převážil a je patrný z Usnesení - hlasy, že na základě ustanovení § 188 odst. 2 insolvenčního zákona, by měl insolvenční správce předložit přihlášku pohledávky insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce nepřihlíží (věřitel tedy štěpením pohledávky riskoval odmítnutí přihlášky pohledávky v celém rozsahu). Dle Usnesení věřitel riskuje štěpením pohledávky a následným nesplněním výzvy insolvenčního správce k opravě přihlášky pohledávky „pouze“ odmítnutí přihlášky co do práva na přednostní uspokojení pohledávky (co do práva na uspokojení pohledávky ze zajištění).

    Mgr. Miroslav Vojtek
    advokátní koncipient a insolvenční správce

    Langmeier & Co., advokátní kancelář s. r. o.
    Na Bělidle 997/15
    150 00 Praha 5

    tel.: + 420 222 200 250
    mob: + 420 731 160 036
    e-mail: info@langmeier.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Miroslav Vojtek (Langmeier & Co.)
    27. 2. 2020

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Řízení o směnečném platebním rozkazu
    • Nález Ústavního soudu k privilegovanému postavení pohledávek státu v insolvenčním řízení
    • Hledání logiky v zákazu nabývání zpeněžovaného majetku z majetkové podstaty
    • Nepřiměřenost úroku z prodlení s ohledem na délku exekučního řízení
    • Exekuce pod taktovkou státu – znovu a hůře?
    • Složení doplatku jistoty v souvislosti s předběžným opatřením v insolvenčním řízení
    • Role znalce při zkoumání testu nejlepšího zájmu v insolvenci
    • Exekutorské zástavní právo jako zajištění v insolvenčním řízení a ingerence exekučních soudů
    • Vymáhání pohledávky věřitele při spáchaní úpadkového trestného činu členem statutárního orgánu společnosti
    • Načasování převodu směnky

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Prodloužení lhůt pro dání výpovědi a okamžitého zrušení zaměstnavatelem
    • Compliance z pohledu obchodní korporace a přínos compliance programu pro obchodní korporaci
    • Společná domácnost
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Obchodní vedení společnosti
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?
    • Byznys a paragrafy, díl 12.: Právní Due Diligence
    • Novinky z české a evropské regulace finančních institucí za měsíc květen 2025
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Úprava styku rodiče s dítětem nízkého věku v tzv. navykacím režimu a poté
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Nový zákon o kybernetické bezpečnosti: co se mění a jak se připravit?
    • V Mělníce by se chtěl soudit každý aneb úspěšnost návrhů na vydání předběžného opatření u okresních soudů

    Soudní rozhodnutí

    Opatrovník

    Z hlediska kolize zájmů není přípustné, pokud je opatrovníkem účastníka řízení ustanovena osoba podřízená orgánu veřejné moci (např. jeho zaměstnanec), který vede řízení, a...

    Společná domácnost

    Za přiměřené poměry manžela ve smyslu § 767 odst. 2 o. z. lze považovat takové okolnosti, které prokazují jeho potřebu bydlet v daném bytě či domě, jež musí být natolik...

    Mzda (exkluzivně pro předplatitele)

    Posuzuje-li se otázka rovného odměňování složkou mzdy, pro niž jsou podmínky (předpoklady) stanovené zaměstnavatelem ve vnitřním předpisu, je nutné v prvé řadě rozlišovat, zda...

    Náhrada za ztrátu na výdělku (exkluzivně pro předplatitele)

    Ošetřující lékař podle § 57 zákona o nemocenském pojištění vydává rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a podle § 59 téhož zákona vydává rozhodnutí o ukončení...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    ESLP po členských státech požaduje, aby zajistily nejen ochranu dětí před samotným pachatelem, ale také trvá na důsledné prevenci před sekundární viktimizací dětí způsobenou...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.