insolvenční právo

Diskriminace (bývalých) živnostníků v právní úpravě oddlužení

Předkládaný příspěvek pohlíží prizmatem nového soukromého práva na problematiku diskriminace fyzických osob, drobných podnikatelů, kteří se v rámci své podnikatelské činnosti zadlužili či předlužili (dále též „bývalí živnostníci“) a nyní mají oproti jiným fyzickým osobám, které nemají dluhy z podnikatelské činnosti (zejména proto, že ji…

Novinky evropského insolvenčního práva

Dne 25. 6. 2015 vstoupilo v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848, o insolvenčním řízení („Nařízení“), kterým bylo v celém jeho rozsahu nahrazeno Nařízení Rady (ES) 1346/2000, o úpadkovém řízení. Nová úprava se bude vztahovat až na řízení zahájená po 26. 6. 2017, přičemž je tak poskytnut dostatek času se na aplikaci této…

Neúčinnost právních úkonů v insolvenci

Poslední dobou jsou zásadním a frekventovaným nástrojem v zákoně č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“ nebo „Insolvenční zákon“) neúčinné právní úkony a odpůrčí žaloby. Neúčinnost právních úkonů nalezneme v hlavě VII, Díl 2, a to v § 235-243 IZ. V obecné rovině lze za neúčinné právní úkony považovat ty právní úkony, jimiž…

Pojem podnikatel a dluhy z podnikání

V rámci insolvenčního řízení se v případě návrhu na oddlužení setkáme s právním pojmem dluh z podnikání. Pro zjištění, zda se v jednotlivých případech jedná o dluhy z podnikání či nikoliv, je nejprve nutné vyřešit otázku, zda je dlužník podnikatelem a zda jeho dluh pochází z jeho podnikatelské činnosti.

Dar (nedar) v procesu oddlužení dle insolvenčního zákona

Insolvenční zákon ve svém ust. 395 odst. 1 stanovuje dvě esenciální podmínky, při jejichž splnění lze dlužníkovi povolit oddlužení. Tou první je dostatečná ekonomická nabídka dlužníka (požadavek minimální třicetiprocentní míry uspokojení pohledávek jeho nezajištěných věřitelů pojatých do oddlužení), tou druhou absence nepoctivého záměru dlužníka…

Oddlužení a poctivý záměr nejen ve světle judikatury Nejvyššího soudu

Jednou z podmínek pro povolení oddlužení je, aby podáním návrhu (rozuměj insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení) nebyl sledován nepoctivý záměr. Ustanovení § 395 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále též jen „IZ“ nebo „insolvenční zákon“) zcela obecně konstatuje, že insolvenční soud…

Zpeněžení majetku v insolvenci a problematika výmazu zástavního práva

Dle výslovného ustanovení § 167 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InsZ“) zpeněžením věci v insolvenčním řízení zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele. To platí jak pro konkurs, tak pro oddlužení i pro reorganizaci. Při výkonu své praxe jsme…

Vybrané aspekty koupě závodu z majetkové podstaty společnosti v konkursu

Koupě obchodního závodu („závod“) z majetkové podstaty společnosti v konkursu je unikátní příležitostí pro investora k získání aktiv zavedené společnosti s měřitelným potenciálem. Investor nemusí sám vytvářet vlastní aktiva, budovat závod a nemusí ani podstupovat standardní akviziční proces nutný ke koupi podílů nebo akcií cílové společnosti či…

Předschválená reorganizace

Reorganizace je dle insolvenčního zákona[1] jedním ze způsobů řešení úpadku dlužníka.[2] Reorganizaci insolvenční zákon definuje jako zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova závodu, zajištěného opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto závodu podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s…

Náhrada nákladů řízení a insolvenční řízení

Střet legitimního očekávání nabytí majetkové hodnoty jedním účastníkem soudního řízení spočívající ve fakticky očekávaném inkasu soudem přiznané náhrady nákladů nalézacího řízení a trpké insolvenční reality na straně účastníka druhého může stěží skončit jinak než finančním zklamáním (papírově) úspěšného účastníka, ale mnohdy i jeho advokáta, který…

Zahájení insolvenčního řízení a právo odstoupit od smlouvy: Jak se zbavit "časované bomby"?

Zejména v případě smluv uzavíraných mezi podnikateli je poměrně často využívaným ustanovením klauzule přibližně následujícího znění: "V případě, že proti jedné smluvní straně bude zahájeno insolvenční řízení, má druhá smluvní strana právo odstoupit od smlouvy." Cílem zmíněného ustanovení (dále jen "doložka o odstoupení od smlouvy") je ochrana…

Štěpení pohledávky – siu bono?

V poslední době se nejen mezi insolvenčními správci, ale především mezi zajištěnými věřiteli, nahlas diskutuje o možnosti štěpení pohledávky vycházející z jednoho hmotněprávního nároku v insolvenčím řízení.

Shadow Director v reflexi zákona o obchodních korporacích

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) vychází v rámci rekodifikace soukromého práva „z přesvědčení o relativní dokonalosti platného právního řádu (Osnova obchodního zákona z roku 1937).“[1] Navzdory výše uvedenému v sobě zákon současně reflektuje progresivní postupy a úpravy…

Postoupení pohledávky

Cílem tohoto článku je úvaha nad možností postoupení pohledávky na vydání plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty úpadce, neboť v praxi dochází ke zpeněžení těchto pohledávek insolvenčními správci.

Mohou národní soudy odmítnout zahájení vedlejšího úpadkového řízení?

Bude tomu téměř rok, co Soudní dvůr Evropské unie vydal další z mnoha rozhodnutí interpretujících některé problematické aspekty přeshraničních insolvenčních řízení. Toto rozhodnutí uveřejněné pod sp. zn. C - 327/13 kupodivu ponechalo velkou část evropské odborné veřejnosti tzv. chladnou. Přesto je cílem tohoto článku upozornit alespoň českou…

Přihláška nároku na náhradu nákladů řízení do insolvenčního řízení

Jedním z největších praktických problémů, se kterým se potýkají věřitelé při přihlašování svých pohledávek do insolvenčního řízení, je otázka, jak (a případně zda vůbec) přihlásit nepravomocně přiznaný nárok na náhradu nákladů nalézacího řízení. Většina věřitelů tento problém při zpracování své přihlášky řeší tak, že nárok přihlásí jako podmíněný…

Forma hlasovacího lístku v insolvenčním řízení

Pro věřitele, kteří v insolvenčním řízení chtějí hlasovat na schůzi věřitelů, může využití hlasování hlasovacím lístkem představovat méně nákladnou variantu oproti osobní účasti na schůzi věřitelů. Náležitosti hlasovacího lístku jsou stanoveny v §§ 19 a 20 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení…

Testy insolvence: Pro koho a proč?

Nedávno jsem četl knihu psychiatra Miroslava Plzáka Tušení o lidské duši. Vyjádřil v ní srozumitelně a nematematicky podstatu Teorie her[1]: „Chci-li něco získat, musím o to s někým nebo něčím hrát hru. Je možné, že se mé přání nenaplní, a proto vzniká příběh. V každém příběhu je obsaženo chtění a usilování. Závěrem příběhu je, že se to chtění…

Předběžná opatření v insolvenčním řízení

Problematika předběžných opatření dle insolvenčního zákona[1] (dále jen „IZ“) není zatím oblastí příliš často aplikovanou. O to zásadnější otázky zůstávají, bohužel, nezodpovězeny. Zároveň dochází i k občasným excesům a nejednotnosti soudní judikatury, a to právě z důvodu nedostatku aplikační praxe. Úpravu předběžných opatření v IZ a některé…

Jiný mimořádný příjem v oddlužení plněním splátkového kalendáře

Od zavedení nového právního institutu oddlužení do českého právního řádu zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení [insolvenčním zákonem (dále také jen „IZ“)], vyvstala k povinnostem dlužníků se schváleným oddlužením plněním splátkového kalendáře řada nejasností. Jednou z otázek, jež předmětná právní úprava vyvolává, je výklad…