insolvenční právo

Vybrané aspekty koupě závodu z majetkové podstaty společnosti v konkursu

Koupě obchodního závodu („závod“) z majetkové podstaty společnosti v konkursu je unikátní příležitostí pro investora k získání aktiv zavedené společnosti s měřitelným potenciálem. Investor nemusí sám vytvářet vlastní aktiva, budovat závod a nemusí ani podstupovat standardní akviziční proces nutný ke koupi podílů nebo akcií cílové společnosti či…

Předschválená reorganizace

Reorganizace je dle insolvenčního zákona[1] jedním ze způsobů řešení úpadku dlužníka.[2] Reorganizaci insolvenční zákon definuje jako zpravidla postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova závodu, zajištěného opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto závodu podle insolvenčním soudem schváleného reorganizačního plánu s…

Náhrada nákladů řízení a insolvenční řízení

Střet legitimního očekávání nabytí majetkové hodnoty jedním účastníkem soudního řízení spočívající ve fakticky očekávaném inkasu soudem přiznané náhrady nákladů nalézacího řízení a trpké insolvenční reality na straně účastníka druhého může stěží skončit jinak než finančním zklamáním (papírově) úspěšného účastníka, ale mnohdy i jeho advokáta, který…

Zahájení insolvenčního řízení a právo odstoupit od smlouvy: Jak se zbavit "časované bomby"?

Zejména v případě smluv uzavíraných mezi podnikateli je poměrně často využívaným ustanovením klauzule přibližně následujícího znění: "V případě, že proti jedné smluvní straně bude zahájeno insolvenční řízení, má druhá smluvní strana právo odstoupit od smlouvy." Cílem zmíněného ustanovení (dále jen "doložka o odstoupení od smlouvy") je ochrana…

Štěpení pohledávky – siu bono?

V poslední době se nejen mezi insolvenčními správci, ale především mezi zajištěnými věřiteli, nahlas diskutuje o možnosti štěpení pohledávky vycházející z jednoho hmotněprávního nároku v insolvenčím řízení.

Shadow Director v reflexi zákona o obchodních korporacích

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) vychází v rámci rekodifikace soukromého práva „z přesvědčení o relativní dokonalosti platného právního řádu (Osnova obchodního zákona z roku 1937).“[1] Navzdory výše uvedenému v sobě zákon současně reflektuje progresivní postupy a úpravy…

Postoupení pohledávky

Cílem tohoto článku je úvaha nad možností postoupení pohledávky na vydání plnění z neúčinného právního úkonu do majetkové podstaty úpadce, neboť v praxi dochází ke zpeněžení těchto pohledávek insolvenčními správci.

Mohou národní soudy odmítnout zahájení vedlejšího úpadkového řízení?

Bude tomu téměř rok, co Soudní dvůr Evropské unie vydal další z mnoha rozhodnutí interpretujících některé problematické aspekty přeshraničních insolvenčních řízení. Toto rozhodnutí uveřejněné pod sp. zn. C - 327/13 kupodivu ponechalo velkou část evropské odborné veřejnosti tzv. chladnou. Přesto je cílem tohoto článku upozornit alespoň českou…

Přihláška nároku na náhradu nákladů řízení do insolvenčního řízení

Jedním z největších praktických problémů, se kterým se potýkají věřitelé při přihlašování svých pohledávek do insolvenčního řízení, je otázka, jak (a případně zda vůbec) přihlásit nepravomocně přiznaný nárok na náhradu nákladů nalézacího řízení. Většina věřitelů tento problém při zpracování své přihlášky řeší tak, že nárok přihlásí jako podmíněný…

Forma hlasovacího lístku v insolvenčním řízení

Pro věřitele, kteří v insolvenčním řízení chtějí hlasovat na schůzi věřitelů, může využití hlasování hlasovacím lístkem představovat méně nákladnou variantu oproti osobní účasti na schůzi věřitelů. Náležitosti hlasovacího lístku jsou stanoveny v §§ 19 a 20 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 311/2007 Sb., o jednacím řádu pro insolvenční řízení…

Testy insolvence: Pro koho a proč?

Nedávno jsem četl knihu psychiatra Miroslava Plzáka Tušení o lidské duši. Vyjádřil v ní srozumitelně a nematematicky podstatu Teorie her[1]: „Chci-li něco získat, musím o to s někým nebo něčím hrát hru. Je možné, že se mé přání nenaplní, a proto vzniká příběh. V každém příběhu je obsaženo chtění a usilování. Závěrem příběhu je, že se to chtění…

Předběžná opatření v insolvenčním řízení

Problematika předběžných opatření dle insolvenčního zákona[1] (dále jen „IZ“) není zatím oblastí příliš často aplikovanou. O to zásadnější otázky zůstávají, bohužel, nezodpovězeny. Zároveň dochází i k občasným excesům a nejednotnosti soudní judikatury, a to právě z důvodu nedostatku aplikační praxe. Úpravu předběžných opatření v IZ a některé…

Jiný mimořádný příjem v oddlužení plněním splátkového kalendáře

Od zavedení nového právního institutu oddlužení do českého právního řádu zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení [insolvenčním zákonem (dále také jen „IZ“)], vyvstala k povinnostem dlužníků se schváleným oddlužením plněním splátkového kalendáře řada nejasností. Jednou z otázek, jež předmětná právní úprava vyvolává, je výklad…

Finanční instituce a způsob řešení jejich úpadku

Pro finanční instituce platí v rámci insolvenčního řízení celkem zásadní specifika oproti ostatním subjektům. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen “InsZ) obsahuje ve své části IV. speciální úpravu pro případ úpadku finančních institucí. Jejich úpadek je tedy řešen v…

Rozsah zajištění z pohledu vydání výtěžku zajištěnému věřiteli u zástav s proměnlivým obsahem

Revizní novelou Insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“) provedenou v r. 2013 byly odstraněny mnohé sporné otázky týkající se postavení zajištěného věřitele v insolvenčním řízení ve vztahu k uplatňování práv na uspokojení za zajištění, kdy byla ve významné míře posílena práva nezajištěných věřitelů (institut uplatnění námitek vůči návrhu…

Úpadek obchodní korporace působící ve více členských státech

Stěžejním pramenem pro tuto problematiku je Nařízení rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení (dále jen „Nařízení“). Nařízení se stalo účinným dne 31. 5. 2002. Přijetím tohoto Nařízení vznikla ucelená úprava soustředěna do jednoho předpisu, která, vzhledem k tomu že Nařízení Brusel I. vylučuje ze své působnosti v čl. 1 odst. 2 písm. b) konkurs…

K jedné povinnosti insolvenčního správce a k procesním sankcím vůbec

Novela insolvenčního zákona, provedená zákonem č. 294/2013 Sb., jež nabyla účinnosti dne 1. 1. 2014, znamenala mimo jiné odklon od kategorického požadavku osobní účasti insolvenčního správce při přezkumném jednání.[1] Zákon totiž od počátku minulého roku stanoví, že je-li (bude-li) úpadek dlužníka řešen konkursem či reorganizací, může se…

Úvaha nad neústavností ustanovení 237 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb.

Ustanovení § 237 odst. 3 a 4 InsZ upravují povinnosti osob, které přijaly dlužníkovo plnění z neúčinného právního jednání. Odst. 3 upravuje povinnosti všech osob, které se účastnily na neúčinných úkonech dlužníka, odst. 4 stanoví postup u osob, které s dlužníkem vstoupily do synallagmatických závazkových vztahů a plnily si…

Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 3. část

Třetí část článku pojednávajícího o revizi Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení ze dne 29. května 2000 (dále jen „Nařízení“), která v současné době probíhá na půdě evropských zákonodárných orgánů, bude věnována problematice příslušnosti k zahájení úpadkového řízení, především se zaměřením na problémovou aplikaci zásady určování…

K testu insolvence v korporátním právu

Povinnost statutárního orgánu korporace aplikovat test insolvence je zákonem o obchodních korporacích[1] upravena v rámci distribuce majetku v obchodních společnostech, rozsah aplikovatelnosti tohoto institutu však nelze vnímat pouze restriktivně prismatem doslovného znění zákona – statutární orgán má povinnost aplikovat test insolvence i v rámci…