insolvenční právo

Vztah mezi insolvenčním řízením a správním řízením soudním pohledem recentní judikatury

Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu vydal dne 10. července 2018 rozsudek č. j. 4 As 149/2017 – 121, ve kterém se věnoval vztahu insolvenčního řízení a soudního řízení správního. Vztah těchto dvou řízení je dlouhodobě předmětem odborné diskuze.

Nejvyšší soud k otázce odměny exekutora

Tento příspěvek se zabývá náhradou nákladů exekuce v rozsahu odměny a hotových výdajů v případě, že po zahájení exekuce bylo zahájeno insolvenční řízení, avšak soudní exekutor do této doby nevymohl na pohledávku žádné plnění.

Zánik nájmu bytu v případě zamlčení existence nájemní smlouvy dlužníkem v insolvenčním řízení

K uspokojení věřitelů dlužníka, u kterého byl zjištěn úpadek, a na jeho majetek je prohlášen konkurz, dochází rozdělením výtěžku získaného zpeněžením majetkové podstaty dlužníka. Do majetkové podstaty dle ust. § 206 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, spadají…

Vypořádání pohledávek a dluhů z podílového spoluvlastnictví

Podle ustanovení § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), jsou spoluvlastníky osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně. Ustanovení § 1140 občanského zákoníku pak stanoví, že nikdo nemůže být nucen setrvat ve spoluvlastnictví, přičemž každý ze spoluvlastníků může…

Neúčinnost právních jednání pro účely insolvenčního řízení

Institut neúčinnosti právních jednání pro účely insolvenčního řízení upravuje ustanovení § 235 a násl. zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“). Neúčinnými jsou podle těchto ustanovení IZ právní úkony, resp. právní jednání, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení…

Desatero oddlužovací novely

Právě začínající rok bude pro insolvence (po loňské přestávce) dalším v řadě, kdy dochází díky legislativním úpravám ke změnám v pravidlech jejich administrace, a to ke změnám nikoliv jen kosmetickým. Kromě toho, že se letos zřejmě (k nelibosti soudů a přes jistou nepřipravenost technického řešení ze strany Ministerstva spravedlnosti) již opravdu…

Dopady novely insolvenčního zákona

Dne 30. 1. 2019 bylo podpisem prezidenta ČR dokončeno přijetí diskutované novely[1] zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Schválený novelizující předpis byl následně dne 7. 2. 2019 vyhlášen ve Sbírce zákonů a ke dni 1. 6. 2019 má dojít k nabytí jeho účinnosti. Předmětem tohoto článku je upozornění…

Střet pravidel tzv. insolvenčního nařízení a nařízení Brusel I

Soudní dvůr Evropské unie nedávným rozsudkem vyjasnil možný střet působnosti tzv. insolvenčního nařízení a nařízení Brusel I. Níže shrnujeme zásadní body zmíněného rozsudku a jeho možné dopady na insolvenční řízení s mezinárodním prvkem zejména ve vztahu na nařízení upravující insolvenční řízení.

K povaze notifikace o započetí výkonu zástavního práva

S účinností od 1. 1. 2014 má zástavní věřitel, hodlá-li se uspokojit zpeněžením zástavy, v souladu s ust. § 1362 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) povinnost v písemné formě oznámit zástavnímu dlužníkovi započetí výkonu zástavního práva. Tento článek si klade za cíl upozornit na nejasnosti stran citované právní úpravy a současně zhodnotit její…

I výpověď z nájmu bytu z nikoliv zákonných důvodů může být titulem k vyklizení bytu (exekuci)

I nesprávný, špatně použitý, nepřiléhavý, v zákoně neupravený výpovědní důvod stačí pronajímateli k tomu, aby nájemce musel opustit byt, pokud se včas nebrání žalobou, aby soud výpověď resp. použitý výpovědní důvod přezkoumal. Budiž popisovaný případ varováním všem nájemcům, kteří nehájí řádně svá…

Přípustnost odvolání osob, které plnily za dlužníka podle § 183 odst. 3 insolvenčního zákona, proti rozhodnutí o vstupu do insolvenčního řízení

Nejvyšší soud České republiky vyloučil možnost osob, které plnily věřiteli za dlužníka podle § 183 odst. 3 insolvenčního zákona, bránit se proti rozhodnutí insolvenčního soudu o zamítnutí jejich návrhu na vstup do insolvenčního řízení. Ručitel, solidární spoludlužník dlužníka nebo osoba, která svým majetkem zajišťuje věřitelovu pohledávku za…

Započitatelnost pohledávek dle občanského soudního řádu

Název toho článku je cíleně matoucí. Jako jeho autor jsem si vědom, že nejde zrovna o otvírák, který přitáhne každého čtenáře. Právníka však musí zaujmout, protože zajisté ví, že by v občanském soudním řádu právní úpravu započitatelnosti pohledávek hledal marně[1]. Hmotné právo je na tom jinak: podle § 1987 odst. 2 občanského zákoníku není k…

Přihlášení „dočasně“ zamítnuté pohledávky do insolvenčního řízení

Mnoho věřitelů stojí při zahájení insolvenčního řízení ohledně jejich dlužníka před složitou volbou, zda a jak uplatnit svou pohledávku. Pomineme-li skutečnost, že postup pro přihlášení pohledávky (vyplnění požadovaného formuláře a uvedení všech požadovaných údajů) není zrovna „user-friendly“ a mnohdy vyžaduje právní asistenci, stojí vždy věřitelé…

Štěpení pohledávek v oddlužení (opět) zakázáno

Nejvyšší soud ČR přijal dne 30. 8. 2018 rozhodnutí, kterým přinesl odpověď na otázku, která byla v rozhodovací praxi vrchních soudů dosud zodpovídána nejednotně. Tou otázkou je, zda může věřitel uplatnit svou pohledávku v oddlužení částečně jako pohledávku zajištěnou a částečně jako pohledávku nezajištěnou. Končí tak dosavadní praxe některých…

Sjednání informačních povinností dlužníka v úvěrové smlouvě a riziko zvýhodnění věřitele předčasným splacením dluhu v kontextu insolvenčního zákona

Jedním z obvyklých ujednání v úvěrových smlouvách bývá povinnost dlužníka pravidelně informovat věřitele o své hospodářské situaci, a to předkládáním účetních výkazů či jiných přehledů o závazcích a pohledávkách dlužníka a jejich vývoji. Uvedené jistě naplňuje požadavky na obezřetnost věřitelů při poskytování úvěrů a jejich snahu minimalizovat…

Neosvobození od placení zbytku pohledávek v oddlužení

Tento článek nepojednává o všech možnostech, kdy může dojít k neosvobození insolvenčním soudem od hrazení zbytku pohledávek v insolvenčním řízení, respektive v oddlužení ve formě plněním splátkového kalendáře nebo zpeněžením majetkové podstaty. Soustředí se pouze na specifickou situaci, která vznikne v průběhu oddlužení zpeněžením majetkové…

K možnosti domáhat se určení relativní neúčinnosti projektu přeměny v rámci insolvenčního řízení

Žaloby insolvenčních správců, kterými je odporováno dlužníkovým (neúčinným) právním úkonům patří mezi běžné nástroje insolvenčního práva pomocí kterých lze dosáhnout rozšíření majetkové podstaty a potažmo lepšího uspokojení věřitelů.

Kdy a za jakých podmínek je možné zpětvzetí práva na uspokojení ze zajištění v insolvenci?

Postavení zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení je obecně výhodnější, jelikož se jejich pohledávky uspokojují ze zpeněžení zajištění. To v případě nemovitostí začasto bývá jediný hodnotný majetek dlužníka. Za určitých okolností však může být pro zajištěného věřitele výhodnější jeho pohledávku přihlásit jako…

Darovací smlouva v oddlužení a její neplnění

Darovací smlouva (a obdobně též smlouva o důchodu) je populárním nástrojem k navýšení příjmů dlužníků, u kterých srážky z jiných příjmů neumožňují uhradit během trvání oddlužení 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů a splnit tak základní podmínku pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužníci a jejich dárci si však často…

Úvaha nad otázkou novotvarů v podobě „primárních“ a „sekundárních“ (neboli „přirostlých“) pohledávek v insolvenčním řízení v kontextu nahlížení na závazky při rozhodování soudů před vydáním rozhodnutí o úpadku

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů nerozlišuje mezi závazky dlužníka určitou (na pomyslném žebříčku) tzv. „hodnotovou“ úroveň závazků dlužníka a nabízí se tak otázka samotné existence členění závazků na tzv. „primární“ a tzv. „sekundární“ (neboli přirostlé), to vše při úvaze…