insolvenční právo

Preventivní restrukturalizace je v odborné právní komunitě stále diskutovanějším tématem, a to i přes to, že ji české právní předpisy dosud neupravují. Cílem tohoto právního institutu má být řešení nepříznivé ekonomické situace podnikající právnické osoby (společnosti) v době, kdy se ještě nedostala do platební neschopnosti, lze u ní však důvodně…

Vystavuje se statutární orgán podpisem smlouvy obsahující insolvenční doložku stanovící, že v případě úpadku společnosti, jako zhotovitele, zaniká právo na úhradu pozastávky a že částka odpovídající výši pozastávky ke dni podání insolvenčního návrhu představuje slevu z ceny díla, kterou zhotovitel poskytuje objednateli, nebezpečí z porušení…

Tzv. bankrot nevěstí o aktuální finanční kondici osoby nic dobrého[1] a může se stát nikoliv nevýznamným impulsem ke zdrženlivosti, či dokonce skepticismu nejen klientů, ale například i obchodních partnerů.[2] Vyvolání „umělého“ insolvenčního řízení se s ohledem na to jeví pro konkurenční společnosti jako vhodný nástroj k oslabení pozice domnělého…

Podat či nepodat? Dilema, které trápí a v minulosti jistě potrápilo mnoho osob působících ve statutárním orgánu obchodní společnosti v situaci, kdy se spravované společnosti přestane dařit a dostane se do úpadku. Z pohledu zákona jednoznačná situace přitom nebývá jednoznačně řešena, a brzy odpovědná osoba často podléhá nátlakům smluvních partnerů…

Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce dispoziční oprávnění k majetkové podstatě dlužníka. Ačkoliv statutární orgán tímto přichází o své pravomoci, jeho funkce tím však nezaniká. Na člena statutárního orgánu se proto i v době po prohlášení konkursu vztahuje mimo jiné povinnost jednat s péčí řádného…

Zástavní právo se může za určitých okolností stát naturálním právem, což má zásadní dopad z hlediska ochrany vlastnického práva, jak si vysvětlíme níže.

Stále relativně čerstvý nález Ústavního soudu a na něj navazující rozsudky Nejvyššího soudu mohou naznačovat, že dochází k zásadnímu obratu v přístupu české justice k problematice náhrady škody na ušlém zisku. Mění se metody výpočtu výše způsobené škody i požadavky na prokazování její existence. Dosavadní nerealisticky přísné nároky soudní praxe…

Zákonem 286/2021 Sb., resp. jeho části druhé článku čtvrtém, byl novelizován exekuční řád[1] v podobě tzv. milostivého léta.

Na jednoduchých názorných příkladech budeme ilustrovat (v r. 2022 dvojí) valorizaci nezabavitelných částek při exekučních srážkách ze mzdy a dalších parametrů srážek ze mzdy, tedy i celkového nezabavitelného minima, jakož i další postupy při provádění srážek ze mzdy v r. 2022. (Druhá aktuální změna parametrů srážek ze mzdy se odvíjí od valorizace…

Ve druhé části pojednání o změnách proporcí srážek ze mzdy pro rok 2022, krátce připomeneme problematiku paušální náhrady nákladů plátce mzdy, tedy "onu (zásadně) padesátikorunu", na kterou má nově nárok zaměstnavatel popř. jiný plátce mzdy, z něhož jsou prováděny exekuční srážky, a to právě z exekuovaného příjmu. A ukážeme si, jak tento nárok…

Zástavní právo je velice využívaným institutem k zajištění pohledávky věřitele vůči dlužníkovi pro případ, kdy dlužník nesplní svou povinnost uhradit dluh vůči věřiteli. Věřitel je v takovém případě oprávněn uspokojit svou pohledávku zpeněžením zástavy. Institut zástavního práva je upraven především v § 1309 až 1394 zák. 89/2012 Sb., občanský…

V návaznosti na situaci s bankou Sberbank je řada klientů banky nucena splácet úvěry bance na zvláštní účty banky, přestože měli na svých běžných účtech dostatek prostředků na splátky úvěru. V tomto článku přinášíme stručné informace o možnostech započtení pohledávek banky a jejího klienta, což je situace, v níž se pravděpodobně bude nacházet…

Potřebujeme další milostivé léto? Čeká nás velká vlna insolvencí? A jaké jsou aktuální trendy v insolvenční problematice? Na tyto otázky odpovídali hosté odborné debaty v rámci projektu Neduhy dluhů.

Český právní řád, jehož výraznou předlohou je evropská regulace, nabízí celou řadu právních možností fungování subjektů kolektivního investování. Ať už se jedná o investiční fondy, investiční společnosti nebo „minifondy“ dle § 15 ZISIF.

Zpeněžení majetku dlužníka představuje jednu ze základních povinností insolvenčního správce v insolvenčním řízení. Insolvenčnímu správci náleží za zpeněžení majetku dlužníka odměna, jejíž výše se v konkrétní věci stanoví podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti.[1] Ve většině případů vychází odměna insolvenčního správce za zpeněžení majetku z…

Částečně je tématika řešena již v předchozích článcích, pro přehlednost se tento článek věnuje stručně uspokojování pohledávek věřitelů podle jednotlivého způsobu řešení úpadku.

Tento článek se zabývá závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR publikovaného v minulém roce pod sp. zn. 29 Cdo 567/2019, kterým Nejvyšší soud ČR vyloučil aplikaci § 356 odst. 3 insolvenčního zákona na zástavní dlužníky zajišťující reorganizačním plánem dotčenou pohledávku věřitele za insolvenčním dlužníkem. Na rozdíl od spoludlužnictví a ručení soud…

Přezkoumání přihlášených pohledávek se děje při přezkumném jednání, které se koná (v případě, že není povoleno oddlužení) u insolvenčního soudu na podkladě seznamu přihlášených pohledávek zpracovaném insolvenčním správce a v dostatečné lhůtě před konáním přezkumného jednání zveřejněném v insolvenčním…

Tento článek navazuje na obecná ustanovení o insolvenčním návrhu a návrhu na povolení oddlužení, zabývá se historií institutu společného oddlužení manželů.

Na konci července 2021 předložilo Ministerstvo spravedlnosti do připomínkového řízení návrh zcela nového zákona o preventivní restrukturalizaci (dále jen „Zákon“), jímž má být do českého práva transponována evropská směrnice o restrukturalizaci a insolvenci[1] (dále jen „Směrnice“).