epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Roční předplatné
  • Více
    1. 9. 2022
    ID: 115132upozornění pro uživatele

    Hledání rozsahu nezávislosti a nestrannosti insolvenčního správce: garantuje Listina právo na zákonného insolvenčního správce?

    Insolvenční správce má v insolvenčním řízení naprosto klíčovou úlohu, v rámci tohoto řízení disponuje širokými pravomocemi různorodé povahy – od správy dlužníkových aktiv, po uspokojování jeho dluhů.[1] Rozhodnutí insolvenčního správce přitom často vedou k důsledkům, které jsou nevratné a mají podstatný dopad na poměry účastníků řízení. I přes to ale zákonodárce postavení insolvenčního správce v insolvenčním řízení nevymezil zcela jasně – mnoho podstatných otázek tak postavila najisto až judikatura, mnoho otázek zůstává dodnes nezodpovězeno.

    Zvlášť závažné dopady přitom mají zejména otázky spojené s nezávislostí insolvenčního správce – podjatý insolvenční správce totiž, s ohledem na rozsah jeho pravomocí v řízení, může v rámci řízení napáchat mnoho škod, a to nejen bezprostředně ve vztahu ke konkrétním procesním subjektům vystupujícím v řízení, ale i ve vztahu k důvěře v insolvenční řízení a systém jako celek. Judikatura soudů přitom ukazuje, že takové nebezpečí není jen abstraktní představou kritiků současné právní úpravy, ale nebezpečím reálným.[2]

    Požadavek na nezávislost a nestrannost osoby insolvenčního správce přitom vyplývá zejména z § 24 InsZ, shodně jako ze základních zásad insolvenčního řízení (vymezených v § 5 InsZ). Úprava je však stručná a judikatura tak postupně přispívá k vymezování požadavků, jimiž by se insolvenční řízení mělo v každém případě podrobit. Nejvyšší soud tak například v rozhodnutí 29 NSČR 107/2013 konstatoval, že „podmínky, za nichž je insolvenční správce vyloučen z insolvenčního řízení, lze v zásadě poměřovat s podmínkami určenými ustanovením § 14 odst. 1 o. s. ř.[3]“, a otevřel tak prostor pro poměřování úpravy nezávislosti a nestrannosti insolvenčních správců s úpravou nezávislosti a nestrannosti soudců.[4]

    I v otázce jmenování insolvenčního správce hraje jeho nezávislost a nestrannost klíčovou roli. V minulosti docházelo mnohdy k pochybné praxi insolvenčních soudů, když byli insolvenční správci pro konkrétní řízení jmenováni na základě nejasných kritérií a za nejasných podmínek.[5] Pravomoc jmenovat insolvenčního správce byla podle tehdejší úpravy svěřena předsedovi insolvenčního soudu (§ 25 odst. 1 InsZ v původním znění). Tento nežádoucí stav se do jisté míry podařilo napravit a aktuální znění insolvenčního zákona tak vychází z rotačního principu. Bezpochyby tak došlo k upevnění nezávislosti a nestrannosti insolvenčních správců (odhlédneme-li v tomto případě od specifické úpravy tzv. „předbalené“ reorganizace, v níž může insolvenčního správce vybírat sám dlužník), otázkou však je, zdali jsou takové záruky z pohledu právního řádu jako celku dostatečné. Hledáním odpovědí na tuto otázku se věnuje právní věda již dlouho a není ambicí tohoto příspěvku nabídnout tak komplexní pohled, klíčovým vodítkem nám však v těchto debatách může být odpověď na otázku, zdali je možné z Listiny odvodit právo na zákonného insolvenčního správce a mít tak ještě vyšší nároky na postupy jeho jmenování a záruky nezávislosti a nestrannosti.

    Ústavodárce zakotvil právo na zákonného soudce v článku 38 odst. 1 Listiny v následující podobě: „Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.“ Ačkoliv Listina tedy výslovně zmiňuje jen a pouze soudce, Ústavní soud postupně ve své rozhodovací praxi postavil najisto, že tento článek lze přiměřeně aplikovat i na jiné obdobné případy. Výslovně se zatím v tomto smyslu vyjádřil k rozhodcům: „Ústavní soud dává ve své rozhodovací praxi najevo, že základní zásady řízení platí i v řízení před rozhodci a že právo na zákonného soudce (čl. 38 odst. 1 Listiny) lze přiměřeně vztáhnout i na řízení rozhodčí. Požadavek na konkretizaci a individualizaci výběru rozhodce zdůrazňuje proto, že rozhodčí řízení představuje jakýsi „odklon“ od klasického soudního řízení, proti jehož výsledku existují pouze velmi omezené možnosti soudního přezkumu (srov. nález sp. zn. II. ÚS 2164/10). Není-li tedy rozhodováno rozhodcem, jehož výběr se uskutečnil podle transparentních pravidel, nemůže být akceptovatelný ani výsledek tohoto rozhodování.[6]“ 

    Reklama
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    Značka a další duševní vlastnictví v podnikání - využití, ochrana, marketing (online - živé vysílání) - 18.10.2023
    18.10.2023 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    Určujícím kritériem by v takovém případě mělo být právě autoritativní rozhodování o právech a povinnostech, jež se dá v tomto směru považovat za pojmový znak článku 38 odst. 1 Listiny (vizte také komentář k Listině: „Princip zákonného soudce se v plné míře uplatňuje ve všech typech soudního řízení, přiměřeně pak i v jiných řízeních, v nichž se rozhoduje o právech a právem chráněných zájmech fyzických a právnických osob (zákonem svěřených k rozhodování jinému orgánu namísto soudu)[7]“)

    Konkrétně ve vztahu k postavení insolvenčního správce přitom Ústavní soud ustáleně judikuje, že  v rámci insolvenčního řízení není ani zástupcem věřitelů, ani zástupcem dlužníka, ale je, (zejména) ve vztahu k popírání a uznávání (nepopření) pohledávek věřitelů, v postavení orgánu veřejné moci.[8] Jako takový přitom při přezkumu pohledávek autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech věřitelů – slovy Ústavního soudu: „Insolvenční správce tedy autoritativně rozhoduje o právech a povinnostech věřitelů, kteří se nenacházejí v rovnoprávném postavení s insolvenčním správcem, obsah rozhodnutí nezávisí na jejich vůli. Za rozhodnutí insolvenčního správce tak lze považovat stanovisko insolvenčního správce k pohledávce věřitele na přezkumném jednání, které je vyjádřeno v seznamu přihlášených pohledávek, jenž je přílohou protokolu z přezkumného jednání.[9]“

    Není přitom možno nechat bez povšimnutí, že činnost insolvenčního správce má bezprostřední dopady dokonce i do sféry základních práv věřitelů, když popřením (či rozhodnutím nepopřít) konkrétní pohledávky nepřímo ovlivňuje poměr uspokojení jednotlivých věřitelů, a tedy v důsledku takového rozhodnutí může zasáhnout do jejich vlastnického práva. Taková rozhodnutí jsou přitom často konečná a nejsou nadále přezkoumávána (ani insolvenčním soudem)[10]. O to víc by tak mělo být v rámci insolvenčního procesu šetřeno základních práv jednotlivých procesních subjektů, a tedy měla být zajištěna co nejvyšší garance nezávislosti a nestrannosti insolvenčního správce.

    Z výše popsané povahy činnosti insolvenčního správce a výkladu práva na zákonného soudce garantovaného Listinou je tak patrné, že není žádného rozumného důvodu, proč by se toto právo nemělo přiměřeně aplikovat i ve vztahu k insolvenčnímu správci, a podpořit tak garanci vyšších standardů nezávislosti a nestrannosti insolvenčních správců. Ačkoliv není toto téma zatím výrazněji reflektováno, zejména ze strany odborné veřejnosti se objevují názory podporující tyto závěry.[11]

    Takový závěr by přitom mohl znamenat významné důsledky pro kvalitu tuzemského insolvenčního procesu, když by došlo ke zvýšení požadovaných záruk nezávislosti a nestrannosti insolvenčního správce a některé instituty insolvenčního zákona v současné podobě by tak takovým požadavkům nevyhověly a musely by být vypuštěny – jde zejména o větu druhou § 25 odst. 1 InsZ, která umožňuje výběr insolvenčního správce dlužníkem v případě tzv. předbalené reorganizace a dle našeho názoru je zcela nevyhovující požadavkům na nezávislost a nestrannost insolvenčního správce, když umožňuje činit takto jmenovanému insolvenčnímu správci nezvratné kroky, které často nejsou nijak přezkoumány a mohou mít významné dopady na postavení věřitelů v insolvenčním řízení.

    Jaroslav Kopřiva

    GLATZOVA & Co., s.r.o.

    Betlémský palác
    Husova 5
    110 00  Praha 1
     
    Tel.:    +420 224 401 440
    e-mail:    office@glatzova.com

     

    [1] RICHTER, T. Insolvenční právo. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2017, s. 152.

    [2] Vizte např. Usnesení 1 VSPH 198/2014-A-26 ze dne 5. května 2014, kde insolvenční správce přijal ustanovení insolvenčním správcem, ačkoliv byl dlužník zastoupen advokátem z téže kanceláře.

    [3] Usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. června 2014, sp. zn. 29 NSČR 107/2013; shodně například Usnesení ze dne 31. srpna 2015, sp. zn. 29 NSČR 110/2014.

    [4] Na druhou stranu takové vodítko přináší i celou řadu komplikací, když postavení a požadavky na výkon funkce insolvenčního správce a soudce jsou diametrálně odlišné.

    [5] RICHTER, T. Insolvenční právo. 2. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2017, s. 154.

    [6] Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 3. dubna 2012, sp. zn. IV. ÚS 2735/11.

    [7] PEKAŘOVÁ, Lenka. Čl. 38 [Právo na zákonného soudce; veřejné projednání věci bez zbytečných průtahů; právo být osobně přítomen a vyjádřit se k věci]. In: HUSSEINI, Faisal, BARTOŇ, Michal, KOKEŠ, Marian, KOPA, Martin a kol. Listina základních práv a svobod. 1. vydání (1. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2021, marg. č. 7.); obdobně BAŇOUCH, Hynek. Čl.38 (Veřejné, průtahů prosté jednání před zákonným soudcem a soudem s možností vyjádření). In: WAGNEROVÁ, Eliška, Vojtěch ŠIMÍČEK, Tomáš LANGÁŠEK, Ivo POSPÍŠIL aj. Listina základních práv a svobod: Komentář [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. ASPI_ID KO2_1993CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X.

    [8] Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 1. července 2010, sp. zn. Pl. ÚS 14/10.

    [9] Tamtéž.

    [10] Zejména v případě, kdy insolvenční správce pohledávku nepopře, a nedojde tak k incidenčnímu sporu.

    [11] Vizte např. RICHTER, T. Insolvenční právo. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2017, s.155: „Považuji za evidentní, že zavedením pravidla § 25 InsZ v jeho znění platném od 1. 1. 2014 zavedl zákonodárce (v kombinaci s důsledky již citované judikatury Ústavního soudu ohledně povahy činnosti insolvenčního správce jako subjektu nadaného veřejnou mocí) právo na „zákonného insolvenčního správce“ velmi obdobné právu na zákonného soudce.“; a dále CÍSAŘ, J. „Zákonný“ insolvenční správce. Bulletin advokacie, 2017, č. 6, s. 46-48.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Jaroslav Kopřiva (GLATZOVA & Co.)
    1. 9. 2022
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Hromadné žaloby 3.0
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Kdy lze považovat nájemní smlouvu za konkludentně uzavřenou?
    • Využití FIDIC smluv v ČR - I. část
    • Procesní nástupce není povinen doplácet soudní poplatek v případě, že se na původního žalobce vztahovalo zákonné osobní osvobození
    • Nad jedním výběrovým řízením
    • K novele zákona o státní službě
    • Obecné ještě neznamená neurčité – k určitosti usnesení valné hromady
    • Sousedské spory, jablka a paragrafy
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Navigace ve firemní compliance v době umělé inteligence

    Související produkty

    Online kurzy

    • Mezigenerační předání (rodinného) bohatství (ideálně dobře připravené) - I. část
    • Co přináší směrnice o restrukturalizaci a insolvenci
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k věcným právům
    • Aktuální judikatura vysokých soudů k náhradě škody
    • Předání rodinného majetku - právo jako pomocník a nikoliv nepřítel
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    doc. JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr.  Milan Hulmák, Ph.D.
    doc. JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Daniela Kovářová
    JUDr. Daniela Kovářová
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Morální bezúhonnost jako předpoklad pro výkon činnosti pedagogického pracovníka
    • Hromadné žaloby 3.0
    • Vegetativní stav – náklady na výživu
    • Náhrada nemajetkové újmy
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Odpovědnost orgánů státu za normotvornou činnost
    • Odmítnutí další práce vykonávané zaměstnancem během jeho pracovní neschopnosti - Může být následkem výpověď?
    • Nad jedním výběrovým řízením
    • Daruji versus odkazuji aneb formulační chyba, která Vás může přijít draho
    • Problematika střetu zájmů u orgánů obchodní korporace
    • Dohoda o práci na dálku "home-office"
    • Nadbytečnost zaměstnance jako důvod k výpovědi zaměstnance
    • Odmítnutí další práce vykonávané zaměstnancem během jeho pracovní neschopnosti - Může být následkem výpověď?
    • 10 otázek pro … Veroniku Šemberovou
    • Kdy lze považovat nájemní smlouvu za konkludentně uzavřenou?
    • Novela zákoníku práce - informační povinnost zaměstnavatele
    • Zadlužení potomka jako důvod pro vydědění
    • Jak má objednatel postupovat, odmítá-li od zhotovitele převzít nedokončené či vadné dílo?
    • Smluvní pokuta ve smlouvě o realitním zprostředkování
    • Doručování elektronicky i do vlastních rukou po novele zákoníku práce
    • Investice do společné věci v nesezdaném soužití
    • Vybrané změny v zákoníku práce podepsané prezidentem
    • Může být delší nebo kratší výpovědní doba než dva měsíce?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Vegetativní stav – náklady na výživu

    Princip plného odškodnění nevyjadřuje nárok poškozeného či jeho sukcesora na absolutní výši náhrady, ať již poskytnuté mimosoudně nebo soudem přiznané. Odráží povinnost...

    Právo na život

    Byť mají stát a zdravotníci ve smyslu čl. 2 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve spojení s čl. 31 Listiny základních práv a svobod povinnost poskytovat zdravotní...

    Daň z nemovitých věcí (exkluzivně pro předplatitele)

    Pojem „jednotlivá část obce“ (§ 12 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí) je třeba ústavně konformně vyložit tak, že touto částí nemusí být pouze souvislá část...

    Okolnosti vylučující protiprávnost činu

    Za situace, že soud dospěje ke skutkovému závěru, že provedené dokazování neumožňuje učinění závěru, že obviněný v rozsahu celého skutku, který je mu kladen obžalobou za vinu,...

    Počátek běhu lhůty pro podání stížnosti (exkluzivně pro předplatitele)

    Nezbytným předpokladem naplnění smyslu a účelu jednak ústavně zaručeného práva na přístup k soudu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod) a jednak práva na spravedlivý...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.