Možnost jednotlivců či domácností řešit svou tíživou ekonomickou situaci oddlužením - tzv. osobním bankrotem - již v českém právním řádu existuje 5 let a lze konstatovat, že je využívána masově. Tento právní institut má též poměrně velkou mediální publicitu a v současné době počet běžících oddlužení mnohonásobně převyšuje počet konkursů (ať již…
Insolvenčním návrhem je podle § 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „IZ“) návrh na zahájení insolvenčního řízení podaný u insolvenčního soudu. Obsah a náležitosti insolvenčního návrhu pak upravuje zejména ust. § 103 a násl. IZ. K uvedené problematice se pak za poměrně krátkou dobu vytvořila i…
K agendě některých advokátů, zastupujících podnikatelskou klientelu v rámci veškerého jejího podnikatelského života, často patří řešení otázek souvisejících s insolvenčním řízením. V případě advokátů specializujících se na obchodní právo, popř. provozujících generální praxi, je pochopitelné, že jejich znalost českého insolvenčního procesu, jakož i…
V současné době, kdy počet návrhů na povolení oddlužení rok od roku výrazně stoupá, se stále více objevuje otázka, zda se institut oddlužení nestává spíše nástrojem k poškozování věřitelů a úniku dlužníka od hrazení svých závazků, než skutečným řešením jeho úpadku.
Jednou z novinek, kterou přinesl insolvenční zákon, je právo věřitelů rozhodnout o odvolání insolvenčního správce ustanoveného soudem a ustanovit správce nového. Rozhodovací praxe některých insolvenčních soudů však ukazuje, že přinesl i nejistotu ohledně využití tohoto práva.
Institut insolvenčního správce, jakožto zásadního procesního účastníka insolvenčního řízení dozná řady změn, a to ve světle připravovaných novel „insolvenčního zákona“[1], “zákona o insolvenčních správcích“[2] a vyhlášky „o odměňování insolvenčních správců“[3], které si kladou za cíl větší profesionalizaci insolvenčních…
Dne 1. 11. 2012 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“), provedená zákonem č. 334/2012. Tato novela zavedla do insolvenčního zákona nový § 128a IZ, který umožňuje odmítnutí insolvenčního návrhu pro zjevnou…
Institut oddlužení do českého právního systému vnesl zákon č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), dále jen „Insolvenční zákon“. Zákon byl vydaný dne 9.5.2006 s počátkem účinnosti ke dni 1.1.2008. Samotnému oddlužení se věnují § 389 – § 418.
Přijetím zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále též jen „insolvenční zákon“) byl mimo jiné do našeho právního řádu nově zaveden, jako jeden ze způsobů řešení úpadku, institut oddlužení. Tento způsob řešení úpadku je ze zákona určen toliko fyzickým či právnickým osobám nepodnikatelům, jež navíc nemají závazky z podnikání. I…
K odmítnutí klasické žaloby soudem dochází spíše výjimečně, což však nelze říci o odmítání insolvenčních návrhů. Nahlédnutím do insolvenčního rejstříku lze zjistit, že každý pracovní den soudy odmítnou v průměru 20 insolvenčních návrhů, což je 100 návrhů za týden, 400 za měsíc, tedy přibližně 5 000…
Povinnost podat insolvenční návrh je zakotvena v § 98 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „InsZ“) a vztahuje se jednak na všechny právnické osoby a jednak na fyzické osoby – podnikatele.
Insolvenční řízení může být zahájeno jen na základě insolvenčního návrhu. Insolvenční zákon přitom obsahuje speciální úpravu náležitostí insolvenčního návrhu, přičemž pro případ vad insolvenčního návrhu má insolvenční navrhovatel (ve srovnání s obecnou úpravou odstraňování vad podání) jen omezenou možnost, jak předejít odmítnutí insolvenčního…
V poslední době se na úrovni krajských soudů lze setkat s novou praxí, kterou je odnímání povahy vykonatelné pohledávky pohledávce, která byla jejímu přihlašovateli přiznána na základě rozhodčího nálezu jakožto exekučního titulu. Uvedená problematika byla nedávno traktována rovněž na stránkách odborného tisku[1], následující článek má pak za cíl…
Insolvenční řízení podnikatele se podobá šachové hře. Černé figurky má dlužník, bílé mají věřitelé. Malí věřitelé jsou pěšáci, zaměstnanci střelci, majoritní věřitelé ovládají koně a věže a zajištěný věřitel hraje bílou dámou. Černou dámu mají statutární zástupci dlužníka, vedoucí pracovníci dlužníka táhnou střelci a koňmi a věžemi hrají (často…
Nejvyšší soud ČR zveřejnil dne 26. července 2012 v insolvenčním rejstříku pod sp. zn. 29 NSČR 13/2010-P48-17 usnesení, ve kterém jasně vymezil obsah pojmu „známý věřitel“, který je užíván v ustanovení § 430 insolvenčního zákona a v ustanovení čl. 40 nařízení Rady 1346/2000. Vymezení pojmu „známý věřitel“ je klíčové pro určení okamžiku, od kdy…
Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, v platném znění (dále také „Zákon“) byl v nedávné minulosti opakovaně cílem pozornosti legislativců, což se projevilo v několika jeho novelách. Nechtěná praxe záměrného podávání šikanózních insolvenčních návrhů s cílem poškodit údajně insolventní (reálně však zcela „zdravé“) subjekty si vyžádala relativně…
V rámci legislativního procesu je momentálně projednávána Poslaneckou sněmovnou České republiky významná novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), vedená pod sněmovním tiskem č. 604/0, která je zaměřena na zakotvení odpovědnosti věřitelů za podávání insolvenčních návrhů na dlužníka, a to tzv. šikanózních…
Předmětem tohoto článku je shrnutí judikatury Nejvyššího soudu (jeho senátu 29 NSČR) týkající se vybraných procesních otázek dovolacího řízení v insolvenčních věcech.
Nejvyšší soud České republiky se v nedávné době opět vyjadřoval k problematice chybějících náležitostí insolvenčního návrhu a ke specifické možnosti jeho nápravy.
V pátém roce účinnosti nového insolvenčního zákona dospěla řada insolvenčních řízení do stadia, kdy jsou v konkursech vydávána usnesení o rozvrzích, respektive částečných rozvrzích. Navýsost praktickou – a přitom výkladově nejasnou – otázkou je otázka způsobu doručování těchto usnesení věřitelům. Zejména ve velkých konkursech se zahraničními…
Při nařízení výkonu rozhodnutí uložením pokuty (§ 502 zákona o zvláštních řízeních soudních) musí civilní soudy pečlivě posoudit, proč se styky rodiče s nezletilými dětmi...
Závěr o existenci veřejně přístupné účelové komunikace, učiněný v řízení o odstranění pevné překážky z ní podle § 29 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích, není pro...
Evropský soud pro lidská práva v případu stěžovatelky v rozsudku konstatoval, že Česká republika porušila pozitivní závazky plynoucí z čl. 3 a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv...
Vnitřně rozporné odůvodnění napadeného rozsudku spočívající v tvrzení, že lze hlavní využití území podmínit požadavkem připojení na veřejnou kanalizaci, že taková regulace...
Orgánem oprávněným posoudit, zda se v případě podané žádosti jedná o žádost o udělení mezinárodní ochrany dle zákona o azylu, je Ministerstvo vnitra. Pokud podanou žádost posoudí...
