V poslední době se na úrovni krajských soudů lze setkat s novou praxí, kterou je odnímání povahy vykonatelné pohledávky pohledávce, která byla jejímu přihlašovateli přiznána na základě rozhodčího nálezu jakožto exekučního titulu. Uvedená problematika byla nedávno traktována rovněž na stránkách odborného tisku[1], následující článek má pak za cíl…
Insolvenční řízení podnikatele se podobá šachové hře. Černé figurky má dlužník, bílé mají věřitelé. Malí věřitelé jsou pěšáci, zaměstnanci střelci, majoritní věřitelé ovládají koně a věže a zajištěný věřitel hraje bílou dámou. Černou dámu mají statutární zástupci dlužníka, vedoucí pracovníci dlužníka táhnou střelci a koňmi a věžemi hrají (často…
Nejvyšší soud ČR zveřejnil dne 26. července 2012 v insolvenčním rejstříku pod sp. zn. 29 NSČR 13/2010-P48-17 usnesení, ve kterém jasně vymezil obsah pojmu „známý věřitel“, který je užíván v ustanovení § 430 insolvenčního zákona a v ustanovení čl. 40 nařízení Rady 1346/2000. Vymezení pojmu „známý věřitel“ je klíčové pro určení okamžiku, od kdy…
Zákon 182/2006 Sb., insolvenční zákon, v platném znění (dále také „Zákon“) byl v nedávné minulosti opakovaně cílem pozornosti legislativců, což se projevilo v několika jeho novelách. Nechtěná praxe záměrného podávání šikanózních insolvenčních návrhů s cílem poškodit údajně insolventní (reálně však zcela „zdravé“) subjekty si vyžádala relativně…
V rámci legislativního procesu je momentálně projednávána Poslaneckou sněmovnou České republiky významná novela zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), vedená pod sněmovním tiskem č. 604/0, která je zaměřena na zakotvení odpovědnosti věřitelů za podávání insolvenčních návrhů na dlužníka, a to tzv. šikanózních…
Předmětem tohoto článku je shrnutí judikatury Nejvyššího soudu (jeho senátu 29 NSČR) týkající se vybraných procesních otázek dovolacího řízení v insolvenčních věcech.
Nejvyšší soud České republiky se v nedávné době opět vyjadřoval k problematice chybějících náležitostí insolvenčního návrhu a ke specifické možnosti jeho nápravy.
V pátém roce účinnosti nového insolvenčního zákona dospěla řada insolvenčních řízení do stadia, kdy jsou v konkursech vydávána usnesení o rozvrzích, respektive částečných rozvrzích. Navýsost praktickou – a přitom výkladově nejasnou – otázkou je otázka způsobu doručování těchto usnesení věřitelům. Zejména ve velkých konkursech se zahraničními…
S problematikou tzv. mezinárodního insolvenčního práva[1] se v současné právní praxi setkáváme stále častěji, což je přirozeným důsledkem rozvoje mezinárodního obchodu a obchodněprávních vztahů s mezinárodním prvkem. Tento článek se zabývá dílčí oblastí mezinárodního insolvenčního práva, a to problematikou přihlašování pohledávky zahraničního…
Banka jako zajištěný věřitel má v insolvenčním řízení výhodnější postavení než ostatní věřitelé. Uspokojuje se odděleně od ostatních věřitelů ze zpeněžení zástavy, kterou byla její pohledávka zajištěna. To jí zpravidla zaručuje, že bude uspokojena i v případě, kdy se na ostatní věřitele nedostane. Platí to ale jen tehdy, pokud banka svou…
Insolvenční zákon zavedl novou možnost, jak řešit úpadek podnikatelských subjektů - reorganizaci. Jde o nelikvidační způsob řešení úpadku korporace, které používá stejných metod jako neformální restrukturalizace. Restrukturalizace s sebou nese značná civilní i trestněprávní rizika, je-li prováděna v době úpadku korporace. Úpadek přitom nemusí…
§ 109 je možná nejznámějším ustanovením insolvenčního zákona. Znamená, že pokud věřitel chce proti svému dlužníkovi hájit svá práva a domoci se uhrazení pohledávky v situaci, kdy je dlužník předlužen či platebně neschopen, nemůže tak učinit prostřednictvím žaloby a následujícího nalézacího řízení, ale musí svou pohledávku přihlásit do…
Od účinnosti zákona 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) již uplynula dostatečně dlouhá doba na to, aby vešlo v obecnou známost i mezi laickou veřejností, že dle ust. § 389 odst. 1 insolvenčního zákona může návrh na oddlužení podat pouze ten dlužník, který není podnikatelem.
Koncem minulého roku jsem upozornil na novou odpovědnost manažerů firem za opožděné podání insolvenčního návrhu.[1] Nyní bych rád doplnil, kdy se tato odpovědnost může týkat i společníků a akcionářů obchodních společností a členů družstev. Zaměřím se na společnosti s ručením omezeným, kterých se problém týká nejčastěji. Právě tyto společnosti s…
Institut oddlužení (jakožto jeden ze způsobů řešení úpadku) se za 4 roky své existence dostal do povědomí širší veřejnosti a bez nadsázky lze konstatovat, že je využíván v masovém měřítku. S tím souvisí též rozmach různých podnikatelských aktivit spojených s úplatným poradenstvím a asistencí dlužníkům při přípravě insolvenčních návrhů. V poslední…
Český insolvenční proces vykazuje nízkou výtěžnost pro věřitele. Většina firem, které se nacházejí v úpadku, podává opožděné insolvenční návrhy.[1] Insolvenční řízení je zahájeno až v době, kdy existuje extrémní nepoměr mezi závazky a majetkem firmy. Stalo se pravidlem, že společnost, která má potíže, prohospodaří svůj majetek a teprve poté podá…
Nejvyšší soud České republiky se několikrát ve svých rozhodnutích vyjádřil k vadám podání a k jejich důsledkům vyplývajícím pro další průběh insolvenčního řízení. Jedním z posledních rozhodnutí je usnesení Nejvyššího soudu, které bylo vyhlášeno pod sp. zn. 29 NSČR 23/2010-A-18 ze dne 22. září 2011. Tomuto rozhodnutí bych se chtěl ve svém příspěvku…
Od zavedení do českého právního řádu způsobují některé instituty zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon, dále též jen „InsZ“), řadu negativních jevů v aplikační praxi, zejména v případě zneužití insolvenčního zákona k šikanóznímu uplatňovaní domnělých pohledávek v situaci, kdy není možné hovořit o řešení úpadku…
V návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu byla vypracována a v březnu tohoto roku úspěšně prošla legislativním procesem novela insolvenčního zákona. Hlavní novinkou, kterou novela přináší je znovuzavedení popěrného práva přihlášených věřitelů, které může do značné míry ovlivnit průběh a dobu trvání insolvenčního řízení. Popěrným právem se rozumí…
V roce 2008 vstoupil v účinnost zákon 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“), který nahradil dosavadní úpravu obsaženou v zákoně 326/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, který již nevyhovoval současným potřebám a trpěl mnohonásobnou novelizací bez jednotné koncepce.
Jestliže „osoba s právem postihu“ přihlásí regresní pohledávku (v souladu s § 173 odst. 3 a § 183 odst. 3 insolvenčního zákona v odpovídajícím znění) do insolvenčního řízení...
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...
Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...
Má-li být jediným příjmem, z nějž je dlužník za trvání oddlužení schopen splácet pohledávky svých věřitelů, částka, kterou se označený dárce zavázal v darovací smlouvě...
Účelem prodeje jednotky podle § 1184 o. z. je primárně ochrana vlastnického práva (a jeho výkonu) ostatních vlastníků jednotek, byť může mít také sankční povahu – postih...
