epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
  • ZÁKONY
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
  • AKTUÁLNĚ
  • COVID-19
  • E-shop
  • Advokátní rejstřík
  • občanské právo
  • obchodní právo
  • insolvenční právo
  • finanční právo
  • správní právo
  • pracovní právo
  • trestní právo
  • evropské právo
  • veřejné zakázky
  • ostatní právní obory
Konference_Tax Compliance 2021
7. 9. 2012
ID: 84833upozornění pro uživatele

Povinnost k podání insolvenčního návrhu po novele v praxi

Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, v platném znění (dále také „Zákon“) byl v nedávné minulosti opakovaně cílem pozornosti legislativců, což se projevilo v několika jeho novelách. Nechtěná praxe záměrného podávání šikanózních insolvenčních návrhů s cílem poškodit údajně insolventní (reálně však zcela „zdravé“) subjekty si vyžádala relativně rozsáhlou novelu, která má za cíl zamezit libovolnou možnost podávat bezdůvodné návrhy. Výše zmíněná praxe se přitom týkala až 5 procent všech podaných insolvenčních návrhů a stávala se jakýmsi běžným nástrojem konkurenčního boje mezi soutěžícími subjekty. Neméně důležitou změnou je novela č. 217/2009 Sb., v předmětné části účinná od 1. ledna 2012, měnící § 98 Zákona. Toto ustanovení stanovuje povinnost dlužníka podat insolvenční návrh ve stavu svého úpadku. Text zákona přitom při jeho aplikaci v praxi navozuje základní otázku výkladu, protože se často setkáváme s názorem, že negativní vlastní kapitál společnosti automaticky vede k povinnosti podat insolvenční návrh.
Na tuto otázku chceme v rámci tohoto článku odpovědět, tedy, kdy existuje povinnost insolvenční návrh podat.

 
 Rödl & Partner
 
V odpovědi na položenou otázku je třeba zmínit dopad výše citované novely č. 217/2009 Sb., která znamená extenzi důvodů vedoucích ke vzniku povinnosti samotného dlužníka insolvenci iniciovat.

Původní znění tohoto ustanovení osobu dlužníka pojímalo úžeji – jako subjekt nacházející se v platební neschopnosti, tedy v situaci, kdy dlužník zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, případně je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti a kdy není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí či exekucí, nebo kdy dlužník nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst.1 Zákona, kterou mu uložil insolvenční soud.

V nynější podobě se tak povinnost podat insolvenční návrh dlužníkem vztahuje rovněž na subjekty předlužené.

Podnikatel je předlužen tehdy, má-li jako dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. Tato definice zůstala při novelizaci však nezměněna.

Důvodem, proč byly do 1. ledna 2012 předlužené, ale mnohdy ještě platebně schopné subjekty vyňaty z povinnosti podat návrh, byla reakce zákonodárce na vývoj po ekonomické krizi od roku 2008 a snaha poskytnout jim touto dočasnou restrikcí důvodů pro podání návrhu „ochrannou lhůtu“, během které měly mít možnost se z nepříznivé ekonomické situace dostat. Mělo se zejména zabránit tomu, aby do insolvenčních procesů vstupovaly ty subjekty, jejichž majetková situace technicky odpovídá definici předlužení v Zákoně, ovšem které provozem svého podniku generují dostatečný „cash flow“, dovolující jim překonat krizové stavy jinými způsoby. Rovněž některé subjekty vykonávající takzvané „sezónní činnosti“ nebo subjekty vlastnící nemovitosti, které v období krize výrazně klesly na tržní hodnotě, se mohou stavu předlužení přiblížit i při naprosto běžném provozu podniku, kdy však z dlouhodobého hlediska nemusí být ohrožena jejich existence.

Pro úplnost dodejme, že povinnost podat insolvenční návrh má dlužník i tehdy, byl-li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku.

Jsme toho názoru, že nová právní úprava nezavedla automatismus vzhledem k povinnosti podat insolvenční návrh, jakmile společnost vykazuje negativní vlastní kapitál, to znamená, že podnikatel, který nesplňuje kritéria pro platební neschopnost a který není dle výše uvedené definice „předlužen“, ani dle právní úpravy účinné od  1. ledna 2012 nemá nadále povinnost podat insolvenční návrh. 

Je však na statutárním orgánu, aby kvalifikovaně vyhodnotil s péčí řádného hospodáře ekonomickou situaci společnosti a zodpověděl si otázku, zda s přihlédnutím k aktuální výši majetku podnikatele a s přihlédnutím k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat či ne. Bude-li odpověď kladná a budou při učinění této úvahy splněna výše uvedená kritéria "going concern", není podnikatel povinen podat insolvenční návrh. Příkladem by právě mohla být společnost, jejímž předmětem činnosti je správa vlastní nemovitosti, kdy v důsledku krize došlo k reálnému snížení tržní hodnoty nemovitostí, avšak tyto tržní hodnoty se výhledově opět postupně zvyšují.

Pro úplnost uvádíme, ze i formulace ustanovení § 193 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, v platném znění, podporuje tento názor. Dle tohoto ustanovení má statutární orgán povinnost svolat bez odkladu valnou hromadu a navrhnout valné hromadě přijetí opatření ke zlepšení situace společnosti, jakmile zjistí, že celková ztráta společnosti na základě jakékoliv účetní závěrky dosáhla takové výše, že při jejím uhrazení z disponibilních zdrojů společnosti by neuhrazená ztráta dosáhla poloviny základního kapitálu společnosti, anebo zjistí, že se společnost dostala do úpadku. To znamená, že i citované ustanovení obchodního zákoníku neukládá statutárnímu orgánu automatickou povinnost podat insolvenční návrh, ale - s odkazem na zvláštní právní předpis - umožňuje statutárnímu orgánu posoudit možnosti "going concern".

Nová právní úprava dle našeho názoru vedla k rozšíření odpovědnosti statutárního orgánu vzhledem k důsledkům nepodání insolvenčního návrhu, když jsou splněny podmínky pro jeho podání. Chybné nebo nedůsledné posouzení možností společnosti pokračovat ve správě majetku může mít přímý dopad na osobní odpovědnost statutárního orgánu za závazky společnosti nebo může také založit trestněprávní odpovědnost.

V rámci posouzení formulace § 98 Zákona je také třeba zmínit "nedokonalou" úpravu konkretizace osoby odpovědné k podání insolvenčního návrhu. Odstavec 1 citovaného ustanovení stanoví, že "dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku". Druhý odstavec pak tuto povinnost ukládá "i zákonn(ým) zástupc(ům) dlužníka a jeho statutární(mu) orgán(u) a likvidátor(u) dlužníka".

Není zřejmé, z jakého důvodu Zákon rozlišuje mezi povinností společnosti a jejího statutárního orgánu, kterým společnost jedná. Formulace zákonného ustanovení svědčí o tom, že povinnost statutárního orgánu je stanovena sekundárně.


Hans-Ulrich Theobald

Hans-Ulrich Theobald

JUDr. Petra Budíková

JUDr. Petra Budíková, LL.M.

advokáti v trvalé spolupráci s Rödl & Partner


Rödl & Partner, v.o.s.

Platnéřská 2 
110 00  Praha 1

Tel.: + 420 236 163 111
Fax:  + 420 236 163 799
e-mail: prag‎@‎roedl.cz


© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


Hans-Ulrich Theobald, JUDr. Petra Budíková, LL.M. ( Rödl & Partner )
7. 9. 2012
pošli emailem
vytiskni článek
  • Tweet

Další články:

  • Otázka uplatnění pohledávky zajištěné avalovanou blankosměnkou po skončení oddlužení avala
  • Dědictví v insolvenčním řízení
  • Novela přinese slíbené odstranění tvrdostí, ale jen u nejméně závažných případů insolvence
  • Preventivní restrukturalizace v době koronavirové krize
  • Mimořádné moratorium opět v centru dění: reflexe zkušeností za dobu prvních měsíců
  • Novinka pro insolvenční správce: Financování vymáhání pohledávek za třetí stranou
  • Jak správně hradit dluh v exekučním řízení, aby byl co nejdříve splacen
  • Vybrané aspekty zastavení exekuce pro nemajetnost dlužníka v soudní praxi
  • Minimalizace rizik prodávajícího nemovité věci ve vztahu k zástavnímu právu úvěrující banky kupujícího
  • Lustrace a obhlídka nemovitých věcí ze strany insolvenčního správce
  • Nejčastější chyby věřitelů v přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení

Novinky v eshopu

Online konference

  • 29.01.2021Aktuality ve veřejných zakázkách – co nás čeká v 2021 (online - živé vysílání) - 29.1.2021
  • 05.02.2021Nové stavební právo (online - živé vysílání) - 5.2.2021
  • 12.02.2021Nový zákon o znalcích a využívání znalců v soudní praxi (online - živé vysílání) - 12.2.2021
  • 17.02.2021Tax Compliance 2021 (online - živé vysílání) - 17.2.2021

Online kurzy

  • Dohoda o vině a trestu
  • Porušení povinností zaměstnance ve světle judikatury Nejvyššího soudu aneb šance pro zaměstnavatele
  • Aktuality z práva veřejných zakázek (září 2020)
  • Aktuality v oblasti ochrany osobních údajů
  • GDPR v životě každé obchodní korporace
Lektoři kurzů
JUDr. Tomáš Sokol
JUDr. Tomáš Sokol
Kurzy lektora
Mgr. Marek Bednář
Mgr. Marek Bednář
Kurzy lektora
Mgr. Veronika  Pázmányová
Mgr. Veronika Pázmányová
Kurzy lektora
JUDr. Jiří Votrubec
JUDr. Jiří Votrubec
Kurzy lektora
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
Kurzy lektora
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
Kurzy lektora
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
Kurzy lektora
JUDr. Filip Seifert, MBA
JUDr. Filip Seifert, MBA
Kurzy lektora
Mgr. Jiří Harnach
Mgr. Jiří Harnach
Kurzy lektora
všichni lektoři

Magazíny a služby

  • EPRAVO.CZ Magazine 2021
  • Veřejné zakázky 2021
  • EPRAVO.CZ Magazine 2020
  • Veřejné zakázky 2020
  • Monitoring judikatury (12 měsíců)

Nejčtenější na epravo.cz

  • 24 hod
  • 7 dní
  • 30 dní
  • Zákaz smluvní pokuty v rezervační smlouvě
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Jak je to s nepřípustným přenášením odpovědnosti za správnost a úplnost zadávacích podmínek
  • Korporátní rozhodnutí prostřednictvím moderních technologií (nejen) za časů koronaviru
  • Změny základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2021
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Zákaz smluvní pokuty v rezervační smlouvě
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Možné alternativy úpravy styku nezletilého s rodičem při svěření nezletilého do péče druhého rodiče
  • Novinky v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Nová právní úprava dovolené účinná k 1.1.2021 – dovolená za kalendářní rok (část 1.)
  • Stravenkový paušál, co tato novinka znamená pro zaměstnance a co pro zaměstnavatele?
  • Regulace open-source P2P platební sítě Bitcoin
  • Náklady řízení
  • Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)
  • Vláda o integraci do EU a účasti ve standardizační dohodě NATO
  • Elektronický příjezdový formulář jako podmínka vstupu do ČR z rizikových zemí
  • Sankce za dob koronavirové pandemie – Odpovědnost za přestupky – 1. díl seriálu

Pracovní pozice

Soudní rozhodnutí

Nájem bytu

O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytů lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li...

Majetková podstata

Insolvenční zákon výslovně upravuje, jaké pohledávky a v jakém pořadí jsou v insolvenčním řízení uspokojovány, stejně jako způsoby jejich uplatnění. Výslovně v § 165 odst. 2...

Zpeněžování (exkluzivně pro předplatitele)

Žádné ustanovení insolvenčního zákona nebrání tomu, aby tam, kde je zvoleným způsobem oddlužení plnění splátkového kalendáře po dobu (nejdéle) 5 let, byl před vydáním...

Odměna advokáta

Podle § 71 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, zůstávají pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen (s výjimkou rozsudku vydaného v...

Přípustnost dovolání (exkluzivně pro předplatitele)

Je-li předmětem řízení o odpůrčí žalobě insolvenčního správce požadavek na určení neúčinnosti plateb (uskutečněných bankovními převody) a (současně) požadavek na vydání...

Vyhledávání ASPI

ASPI

Hledání v rejstřících

Nejčtenější články

Souběh podání výpovědi a okamžitého zrušení pracovního poměru

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným...

PRÁVNICKÁ FIRMA ROKU 2020 - VÝSLEDKOVÁ LISTINA

Společnost EPRAVO.CZ vyhlásila výsledky již 13. ročníku firemního žebříčku Právnická firma roku. Záštitu nad letošním ročníkem převzalo, stejně jako v minulých letech...

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a změna zákona o daních z příjmů

Dne 26. září 2020 nabyl účinnosti zákon č. 386/2020 Sb., jímž se zrušuje zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, a jenž mění další...

Fotografování na veřejně přístupných místech povoleno?

Fotografujete na veřejně přístupných místech nebo na veřejném prostranství? A je v tom vlastně rozdíl? V praxi se stále častěji setkáváme s dotazy týkajícími se problematiky...

Zajímavý posun soudní judikatury ve věci přezkoumávání rozhodčích nálezů jako exekučních titulů

Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v...

  • mapa serveru
  • o nás
  • reklama
  • podmínky provozu
  • kontakty
  • publikační podmínky
  • FAQ
  • obchodní a reklamační podmínky
  • Ochrana osobních údajů - GDPR
AIVD APEK 100 nej
© EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2021, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

Jste zde poprvé?

Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů