Dle ustanovení § 54 o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen „IZ“) může insolvenční soud zrušit usnesení schůze věřitelů odporuje-li toto usnesení společnému zájmu věřitelů; to však neplatí v případě rozhodnutí o odvolání či ustavení insolvenčního správce, usnesení o přiznání hlasovacího práva a pro usnesení…
Od 1. ledna 2014 byl zákonem 294/2013 Sb. novelizován insolvenční zákon. Tato rozsáhlá novela přináší mimo jiné řadu změn, jejichž pomocí by měl být lépe naplňován účel zákona, tedy co nejvyšší uspokojení nároků věřitelů. Zda tomu tak skutečně bude, ukáže nejspíše až praxe. Již nyní je však možno vyslovit určité…
V lednu tohoto roku nabyla účinnosti novela ust. § 191 odst. 2 insolvenčního zákona, podle kterého se v rámci insolvenčního řízení při přezkumném jednání pokládá za vykonatelnou každá přihlášená pohledávka, ohledně které věřitel prokáže, že se stala vykonatelnou nejpozději ke dni rozhodnutí o úpadku. Při přezkumném jednání nelze považovat…
Podle § 7 zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“) se v insolvenčních řízeních použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, jestliže tomu nebrání insolvenční zákon nebo zásady, na kterých spočívá insolvenční řízení. Takto přiměřeně aplikovatelná jsou i…
Revizní novela insolvenčního zákona (dále jen „IZ“), která byla provedena zákonem 294/2013 Sb. (dále jen „novela“), přinesla do insolvenčního práva celou řadu změn a posunů. Ty možná nejvýznamnější se týkají postavení zajištěných věřitelů, resp. postupu při správě a zpeněžení majetku, který slouží k zajištění jejich…
Důsledky a rizika, která plynou z úpadku společnosti pro členy statutárního orgánu, najdeme jak v zákoně 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (“InsZ”), tak v zákoně 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích)…
Je-li na straně směnečného dlužníka, případně na straně dlužníka závazku směnkou zajištěného, zjištěn úpadek, lhostejno ve které z forem předpokládaných zákonem 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „InsZ“ nebo „insolvenční zákon“), vyvstává v souvislosti se směnkami…
Dne 1. ledna 2014 nabyla účinností velká systémová novela zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, v platném znění (dále jen „insolvenční zákon“), provedená zákonem 294/2013 Sb. Tato významná novela si bere mimo jiné za cíl legislativně se vyrovnat s neduhy, které vyvstaly za sedm let aplikace tohoto zákona. Jednou ze…
V článku publikovaném 27. května 2013[1] jsme s odkazy na judikaturu Nejvyššího soudu přiblížili povahu pozastávek a způsob, jakým by dle našeho mínění měly být tyto specifické pohledávky zhotovitelů ze smluv o dílo přihlašovány v insolvenčním řízení zahájeném vůči objednateli. Článek vyvolal reakci JUDr. Ing. Ivana Rotta, který s presentovaným…
Dne 1. ledna 2014 nabyla účinnosti další výraznější novela insolvenčního zákona, nazývaná „revizní“ či „systémová“. Byť by toto datum nabytí účinnosti mohlo napovídat, že se jedná o spíše technické úpravy prováděné v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, skutečnost je odlišná. Předmětná novela je totiž v zásadě nezávislá na okolním…
V rámci velké revizní novely insolvenčního zákona 294/2013 Sb. bude otevřena možnost řešit úpadek oddlužením i u osob, které jsou podnikateli. Ačkoli se zdá, že se jedná o výrazný posun, dosavadní judikatura k tomuto závěru dlouhodobě směřovala a lze říci, že se jedná pouze o promítnutí dosavadní judikatury do textu zákona. Otázkou zůstává, jak…
Dne 1. 1. 2014 nabývá účinnosti tzv. revizní novela zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“) provedená zákonem 294/2013 Sb. Revizní novela přináší změnu též ve znění § 389 IZ, který upravuje subjektivní přípustnost návrhu na povolení…
V insolvenčním řízení obecně platí, že pohledávku věřitele vůči dlužníku lze do insolvenčního řízení přihlásit od zahájení insolvenčního řízení do uplynutí lhůty uvedené v rozhodnutí o úpadku. Lhůta stanovená rozhodnutím o úpadku pak ze zákona nesmí být kratší než 30 dní a delší než 2 měsíce. V případě, že úpadek dlužníka bude řešen oddlužením, je…
Již více než rok je součástí našeho právního řádu zákon 202/2012 Sb., o mediaci a změně některých zákonů (zákon o mediaci), který do našeho právního prostředí přinesl dosud absentující úpravu jednoho ze světově nejrozšířenějších způsobů alternativního řešení sporů. V rámci tohoto příspěvku bude naznačeno možné a nutno podotknout, že i poměrně…
Se zahájením insolvenčního řízení spojuje zákon různé účinky, které mají zajistit co možná největší uspokojení pohledávek dlužníkových věřitelů. Jedním z nich je nemožnost provést výkon rozhodnutí nebo exekuci postihující majetek dlužníka a obecněji majetek náležející do majetkové podstaty, čímž je upřednostňován princip kolektivního uspokojení…
Dne 27.5.2013 byl pod číslem 91489 publikován na www.epravo.cz článek advokátů společnosti Tomaier Legal advokátní kancelář s.r.o. JUDr. Jana Tomaiera a JUDr. Matúše Hanuliaka s názvem: “Uplatňování pohledávek z pozastávek v insolvenčním řízení“[1]. Přesto, že článek vychází z velké části ze stávající judikatury Nejvyššího soudu ČR, dovolujeme si…
Součástí Senátem schválené části balíku doprovodné legislativy k novému občanskému zákoníku je i zásadní novela insolvenčního zákona, která má nově nabídnout i dlouho očekávanou možnost oddlužení osob, jejichž závazky tvoří dluhy z podnikání. Je to však krok správným směrem nebo pouze bič na věřitele?
Ve zcela nedávné době se předmětem zájmu Vrchního soudu v Praze stala otázka, jak v rámci insolvenčního řízení nahlížet na věřitele, jehož zástavní právo k dlužníkovu majetku zaniklo zpeněžením zástavy v předcházejícím exekučním řízení[1], nicméně výtěžek exekuce byl v důsledku zahájení insolvenčního řízení vydán nikoliv věřiteli (věřitelům), ale…
Pokud je zjištěn dlužníkův úpadek, je možno tento řešit třemi způsoby – konkursem, reorganizací, příp. oddlužením. Z textu insolvenčního zákona vyplývá, že zákonodárce neměl v úmyslu žádnou z uvedených forem preferovat.
V § 136 odst. 2 písm. f) zákona 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“ nebo jen „insolvenční zákon“) je zakotvena povinnost věřitelů neprodleně sdělit, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, s…
Podmínka nepřetržité doby, která musí uplynout, aby soud mohl zahladit odsouzení, je naplněna uplynutím právě jen časového úseku vymezeného v § 105 odst. 1 písm. a) až e) tr....
V případě, kdy odsouzenému bylo uloženo několik na sebe bezprostředně navazujících trestů zákazu činnosti téhož druhu, je k rozhodnutí o jeho žádosti o podmíněné upuštění od...
Při hodnocení splnění požadavku podle § 34c odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je správní orgán oprávněn posuzovat nejen to, zda projekt výzkumu a vývoje...
Účelem § 5 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je...
Předmětem řízení o kasační stížnosti proti usnesení o předběžném opatření podle § 272b zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je toto usnesení. Jestliže...
