epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
    • rekodifikace TŘ
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Záznamy konferencí
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    4. 8. 2014
    ID: 94828upozornění pro uživatele

    Závazky z podnikání: je dlužník povinen zajistit si souhlas věřitelů v případě oddlužení?

    V poslední době vyvstala otázka, jak aplikovat ustanovení § 389 odst. 2 písm. a) a § 403 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „IZ“) po provedené novelizaci. Vrchní soudy se doposud přiklánějí k takové intepretaci, která akcentuje povinnost věřitele bděle hájit svá práva a v případě uspokojení podnikatelských závazků v oddlužení uplatnit nesouhlas námitkou u soudu. Jedná se o další vstřícný krok směrem k dlužníkům a snahu otevřít možnost oddlužení co nejširšímu okruhu osob. Nejde však tato interpretace za hranu původního záměru zákonodárce a účelu, který má institut oddlužení splňovat? Níže nabízíme vlastní názor na danou problematiku.

    Před 1. 1. 2014 bylo oddlužení pro podnikatele vytvořeno judikaturou a v tomto plně odkazujeme na její shrnutí v článku Podnikatel a oddlužení? Od 1. 1. 2014 definitivně ano. V důvodové zprávě k novelizovanému ust. § 389 je uvedeno toto: „Z veřejné konzultace vyplynul požadavek na zapracování judikatorních závěrů Nejvyššího soudu k výkladu § 389 insolvenčního zákona…()…V § 389 odst. 2 insolvenčního zákona popsané vymezení situací, kdy nejde o "dluhy z podnikání", odpovídá zmíněné judikatuře Nejvyššího soudu co do písmene a). V duchu stejné logiky jsou konstruována písmena b) a c). Jde-li o "dluh z podnikání" který již (neúspěšně) prošel konkursem, pak pro účely posouzení přípustnosti oddlužení by již neměla být jeho povaha významná (tíhu podnikatelského rizika dlužník vyčerpal tím, že se podrobil konkursu). U pohledávky zajištěného věřitele nemá posouzení jí odpovídajícího dluhu jako "dluhu z podnikání" význam, jelikož zajištěný věřitel se upokojuje při oddlužení odděleně (pouze ze zajištění). Změna § 389 odst. 2 (nově odst. 3) insolvenčního zákona je jen jazykovým zpřesněním.“ Je zde tedy konstatováno, že se nejedná o posun v praxi, ale pouze o zvýšení právní jistoty a uvedení ustálené soudní praxe do textu zákona. V obecné části pak důvodová zpráva opět odkazuje na dosavadní judikatorní závěry a k souhlasu věřitele poznamenává, že tento souhlas může být vyjádřen různým způsobem (včetně toho, že věřitel nenamítne ničeho proti navrženému způsobu řešení úpadku dlužníka).[1]Názor Nejvyššího soudu, podle něhož dluhy z podnikání dlužníku zásadně brání v řešení úpadku oddlužením[2] nebyl nikým zpochybněn či překonán. Přenášení rizika podnikatelského nezdaru na obchodní partnery je tak stále ve svém principu zapovězeno. V daném usnesení také Nejvyšší soud stanovil kritéria, podle nichž je možno připustit oddlužení podnikatelských závazků, např. zejména při jejich bagatelní výši.

    Vrchní soud v Olomouci[3] ovšem novou úpravu vyložil jiným způsobem, než jak k oddlužení doposud přistupoval Nejvyšší soud. Dle jeho interpretace nové úpravy již není významný podíl dlužníkových závazků z podnikání vzhledem k celkovým závazkům ale rozhodující je souhlas věřitele, který (jelikož není vyjmenován mezi povinnými přílohami k návrhu v ust § 392 odst. 1 IZ) si nemusí opatřovat dlužník a dokládat jej k návrhu na povolení oddlužení. Soud jej následně zkoumá až na věřitelské schůzi, kde zpravidla v důsledku neúčasti bude učiněn závěr o souhlasu všech věřitelů s oddlužením podnikatelských závazků. Vrchní soud v Praze konstatuje, že věřitelé mohou svůj souhlas vyjádřit v souvislosti s podáním návrhu na oddlužení nebo při projednávání tohoto návrhu a pokud se tak nestane, soud nemá (při vzniku zákonné fikce souhlasu) možnost řešení úpadku korigovat a rozhodovat o neschválení z důvodu podnikatelských závazků.[4] Při rozhodování o povolení oddlužení se tak uplatní ust. § 397 IZ a v pochybnostech o tom, zda dlužník je oprávněn podat návrh na povolení oddlužení, insolvenční soud oddlužení povolí a tuto otázku prozkoumá v průběhu schůze věřitelů.

    Dle našeho názoru je touto interpretací posunuta samotná koncepce oddlužení, která je i po novelizaci postavena na tom, že zákonodárce jasně vyjádřil úmysl nerozšiřovat okruh osob, které mohou žádat o povolení oddlužení, o dlužníky se závazky z podnikání (srovnej ust. § 389 odst. 1 písm. b). Ustanovení § 389 nelze a contrario vykládat jinak, než že podnikatelské závazky v zásadě brání v řešení úpadku oddlužením a daný dlužník není aktivně legitimován k podání daného návrhu. Z tohoto pravidla je poskytnuta výjimka v podobě souhlasu věřitele, aby jeho pohledávka byla uspokojena v režimu oddlužení. Pokud by vznikly pochybnosti o oprávněnosti dlužníka podat návrh na povolení oddlužení (např. pochybnost o původu jeho závazků[5] či pochybnost o bagatelnosti jeho podnikatelských závazků), má soud v takovém případě „pustit“ řízení dál a případné nejasnosti projednat na schůzi věřitelů dle § 397 IZ. Po skončení takové schůze pak nelze již namítat, že budou v rámci oddlužení uspokojeny i závazky z podnikání.  Procesní postup, tak jak jej nastínily Vrchní soudy, dělá z této výjimky pravidlo, ačkoli nelze dovodit, že v ust. § 403 věta: „Platí, že věřitelé, kteří včas neuplatnili námitky podle věty první, souhlasí s oddlužením bez zřetele k tomu, zda dlužník má dluhy z podnikání.“ byla zamýšlena jako generální souhlas všech věřitelů. Při takovém výkladu by pak nedával žádný smysl § 389 odst. 2 a také § 397 IZ. Také by postačilo uvést v § 389, že „platí, že tento souhlas je dán, pokud toto věřitel nenamítne nejpozději do konce věřitelské schůze“. Argument, který se opírá o skutečnost, že tyto souhlasy nejsou zákonnou přílohou k návrhu a není tedy nutné je k návrhu přikládat, není dle našeho názoru přiléhavý. Absence zákonných příloh je procesně řešena v ust. § 393 IZ. Pokud tyto nejsou na výzvu doplněny, soud návrh na povolení oddlužení bez dalšího odmítne. V případě příloh a dalších listin, které nepředepisuje zákon, ale jsou stanoveny vyhláškou (např. výpis z trestního rejstříku) či rozhodnutím soudu, soud bez dalšího nemůže návrh odmítnout, ale jistě se toto projeví v dalším řízení a může to znamenat také zamítnutí návrhu dle § 395 IZ. Konečně pokud se jedná o oprávněnost osoby podat samotný návrh, je postupováno dle ust. § 390 IZ a návrh, kde nejsou pochybnosti o neoprávněnosti dané osoby, soud odmítne. Souhlas věřitelů je v tomto případě otázka samotné legitimace, nikoli povinných příloh dle § 392 IZ.

    Ust. § 403 IZ má dle našeho názoru sloužit jako určitá koncentrace v řízení, kdy již nelze namítat ty skutečnosti, které měly být projednány v prvotní fázi. Podobnou úvahu můžeme nalézt také např. v rozhodnutí 29 NSCR 31/2011, kde byla odmítnuta námitka dlužníka ohledně aktivní legitimace navrhovatele-věřitele ve chvíli, kdy bylo již celé řízení v další fázi. Tím nejsou dotčena ustanovení dávající soudu možnost zrušit oddlužení v důsledku nepoctivého záměru (např. zatajení podnikatelských závazků), a to v jakékoli fázi řízení a dokonce i v určité době po něm (viz ust. § 417 IZ). Také důvodová zpráva nám nepodává význam daného ustanovení jakožto generálního souhlasu věřitele s pohledávkou z podnikání, když konstatuje: „V ustanoveních § 403, § 405 insolvenčního zákona se výslovně připouští (vzhledem k úpravám § 397 insolvenčního zákona) zkoumat jako důvod neschválení oddlužení i skutečnosti, které by jinak (nebýt povoleno) vedly k jeho odmítnutí. S přihlédnutím k obvyklému chodu těchto insolvenčních řízení pak text § 403 odst. 2 insolvenčního zákona připisuje pasivitě (apatii) věřitelů jejich souhlas s oddlužením potud, že je jim jedno, že dlužník má dluhy z podnikání (kteréžto pravidlo racionálně vystihuje současný běžný stav věcí).“ Výslovně se důvodová zpráva zabývá pouze souhlasem všech věřitelů jako celku a neodůvodňuje dané ustanovení jako fikci souhlasu obchodního věřitele dle § 389 odst. 2. Naopak je projednání aktivní legitimace dlužníka na schůzi věřitelů vázáno na ust. § 397 IZ, tedy pouze v případech, kdy panuje o této otázce pochybnost. V ostatních případech by měl soud postupovat dle ust. § 390 ve spojení s § 396 a § 108 IZ.

    Je udivující, že vložení daného textu do zákona bylo sledováno s úmyslem zvýšit právní jistotu v dané problematice, a důsledkem je nejistota, tendence rozšířit význam celého institutu a omezit tak práva věřitelů. Koneckonců i vložené ust. § 83a bylo dle důvodové zprávy přidáno do textu v zájmu právní jistoty a měla se tím potvrdit dosavadní praxe spojování a společného projednání návrhu manželů na oddlužení (což bylo také potvrzeno vložením ust. § 394a IZ jakožto výjimky spolu s větou v ust. § 83a „není-li dále stanoveno jinak“). Namísto toho vznikl nedůvodný názor, že po novém roce již nelze spojit řízení dlužníků-manželů ke společnému řízení, ačkoli o účelu daných ustanovení lze jen stěží pochybovat.


    Mgr. Vítězslav Pleva,
    asistent soudce


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Viz 929/0 VLÁDNÍ NÁVRH na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech  jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních  správcích, ve znění pozdějších předpisů.
    [2] Viz 29 NSČR 3/2009.
    [3] Viz 1 VSOL 1197/2013-A-18 a 1 VSOL 297/2014-A-9
    [4] Viz 1 VSPH 1211/2014-A-17
    [5] Srovnej s obsahem důvodové zprávy k danému místu. Zákonodárce respektuje skutečnost, že v dané fázi řízení nelze provádět rozsáhlá důkazní jednání.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů , judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Vítězslav Pleva
    4. 8. 2014
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • Rozdělení nezajištěných věřitelů do různých skupin v reorganizačním plánu
    • Excesivní vyplnění blankosměnky (vyplnění blankosměnky v rozporu s vyplňovacím oprávněním)
    • Dlužník, oddlužení, IČO a datová schránka?
    • Směnka s přeškrtnutými údaji či směnečnými prohlášeními
    • Při postupování vykonatelné pohledávky nezapomínejme na ověření podpisů
    • Jste připraveni na krach svého obchodního partnera? Aneb základní orientace v otázkách insolvence za deset minut. 2. část
    • Posuzování podřízenosti pohledávky v insolvenčním řízení ve vztahu k ust. § 1938 odst. 1 občanského zákoníku.
    • Podřízené pohledávky podle ust. § 172 odst. 2 věty druhé insolvenčního zákona v judikatuře
    • Problémové aspekty incidenčního sporu vyvolaného popřením nevykonatelné pohledávky insolvenčním správcem nebo dlužníkem s dispozičním oprávněním; specifika incidenčního sporu vyvolaného popřením směnečné pohledávky
    • Jste připraveni na krach svého obchodního partnera? Aneb základní orientace v otázkách insolvence za deset minut. 1. část
    • Zrušení směnečného platebního rozkazu bez odpovídající opory v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu

    Související produkty

    Online kurzy

    • Překonání úpadku a restart podnikání z hlediska insolvenčního práva a protikrizových opatření
    • Novinky v insolvenčním právu, Lex covid a nová odpovědnost členů statutárního orgánu
    • Vybrané otázky insolvenčního řízení
    • Podíly na zisku právní a daňové souvislosti
    • Smluvní pokuta
    Lektoři kurzů
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Advokátní kancelář Pokorný, Wagner & partneři, s.r.o.
    • Nová pravidla pro posuzování přiměřenosti smluvní pokuty soudem podle § 2051 NOZ
    • Nepřípustné nepřímé zastoupení v civilním řízení aneb na co dojela kauza Dieselgate
    • Maximální délka dočasného přidělení a omezení při jeho prodlužování
    • Zpřísněné důvody vazby
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Pobyt cizinců
    • Je publikovaná judikatura k elektronickým podpisům skutečně relevantní?
    • Vlastník pozemku a změna územního plánu
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Ochrana osobnosti zaměstnance
    • Právo “dohodářů” na dovolenou ve světle vládního návrhu novely zákoníku práce
    • Excesivní vyplnění blankosměnky (vyplnění blankosměnky v rozporu s vyplňovacím oprávněním)
    • Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce z r. 2022 - část 6.
    • Aktivní legitimace SVJ k uplatnění nároků – podstatná změna pro praxi?
    • Nové podmínky výkonu funkce člena voleného orgánu a zřízení evidence vyloučených osob
    • Dlouhodobé pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance z pohledu zaměstnavatele
    • Novela zákoníku práce a (zdánlivá) předvídatelnost vztahů z dohod (DPP a DPČ)
    • Změna moderace smluvní pokuty jako další rána pro věřitele
    • Lze ujednáním stran zcela vyloučit možnost odstoupení od smlouvy?
    • Nepřetržité odpočinky – podle SDEU je počítáme všichni špatně!
    • Změny v právní úpravě způsobilosti členů volených orgánů obchodních korporací k výkonu funkce a jejím dokládání v rámci rejstříkového řízení
    • Doručování v pracovním právu e-mailem?

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nahlížení do spisové dokumentace (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o odmítnutí nahlížení do spisové dokumentace orgánu sociálně-právní ochrany dětí dle § 55 odst. 6 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,...

    Pobyt cizinců

    Tvrzení cizince prokazujícího během řízení o správním vyhoštění, že může být osobou dle § 42e odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky,...

    Právo na informace (exkluzivně pro předplatitele)

    Pro posouzení, zda žadatel o informaci o platech (§ 3 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím) plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli tzv....

    Rada České televize (exkluzivně pro předplatitele)

    Rada České televize není oprávněna odvolat členy dozorčí komise za přiměřeného použití § 6 odst. 2 ve spojení s § 8a odst. 3 větou třetí zákona č. 483/1991 Sb., o České...

    Územní plánování (exkluzivně pro předplatitele)

    Regulativ v podobě maximálního počtu bytových jednotek v rodinném domě překračuje svojí podrobností rámec pro obsah územního plánu stanovený v § 43 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb.,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2023, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.