epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    29. 9. 2014
    ID: 95269upozornění pro uživatele

    Oddlužení podnikatelů – provádění srážek

    Můj vážený kolega Mgr. Vítězslav Pleva zakončoval svůj nedávný příspěvek na stránkách eprava[1], který se zabýval možností oddlužení podnikatelů po 1.1.2014, povzdechem: „je udivující, že vložení daného textu do zákona bylo sledováno s úmyslem zvýšit právní jistotu v dané problematice, a důsledkem je nejistota.“ Vystihl tím naprosté tápání zákonodárce v úpravě oddlužení, a to již od dob jeho začleňování do insolvenčního zákona. Nebudu zde vyjmenovávat všechny zákonem vnesené nejistoty do institutu oddlužení, nýbrž rovnou volně naváži na úvodem citovaný příspěvek.

    Návrh na povolení oddlužení a jeho projednání

    Nyní se již ve světle judikatury vyšších soudů zdá, že zamýšlí-li se podnikatel oddlužit a režimu oddlužení podřídit i všechny své závazky vzniklé z jeho podnikatelské činnosti, tak podá standardní insolvenční návrh spojený s návrhem po povolení oddlužení. Půjde o obdobně koncipovaný formulářový návrh, jakých již dlužníci – spotřebitelé podali desetitisíce.

    Budou-li splněny obecné podmínky pro povolení oddlužení, tak ho soud povolí a (mimo jiné) svolá schůzi věřitelů. Na tu se (při běžném chodu věcí) dostaví soudce, dlužník a insolvenční správce. Protože zde nebude nikdo z věřitelů, kdo by proti schválenému oddlužení dlužníka – podnikatele brojil, tak soud oddlužení schválí, ponejvíce plněním splátkového kalendáře.

    Problém srážek

    Nyní se dostáváme k jádru tohoto příspěvku – rozhodnutí soudu, kterým je stanoven rozsah srážek z příjmů dlužníka – podnikatele. Není pochyb o tom, že u dlužníka, majícího toliko příjmy ze závislé činnosti, se tyto příjmy postihují ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky (stanovil tak insolvenční zákon, vznikající v době, která podnikatelům oddlužení zapovídala, a to v ust. § 398 odst. 3). Prostřednictvím poznámky pod čarou je zde odkazováno na ust. § 279 odst. 2) o.s.ř., které upravuje výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. U podnikatele však srážky z jeho mzdy provádět nelze již z toho důvodu, že žádné mzdy nemá.

    Zákonodárce, který oddlužení podnikatele připustil revizní novelou s účinností od 1.1.2014, tak zcela pominul úpravu provádění srážek z příjmů dlužníka – podnikatele. Drže se pravidel pro Cimrmanova Smrtě – ani nenaznačil. Také důvodová zpráva mlčí. Poznámka pod čarou pak zůstala nezměněna. Požadované řešení je tedy (doufejme, že jen prozatím) ponecháno na úvaze insolvenčních soudů. Dle mého názoru je však takový (ne)postup v podmínkách kontinentálního práva a při takovém zásahu do fungování dlužníka a jeho věřitelů zcela nepřípustný. Na volné úvaze soudu prvního stupně, tedy na úvaze jediného člověka (odvolání není přípustné) v současnosti je, jakým způsobem budou příjmy dlužníka – podnikatele postihovány a v jakém rozsahu budou věřitelům zaplaceny jejich pohledávky.

    Při takové (ne)úpravě je přirozené, že řešení bude mnoho. Soudy zatím (drže se taktiky „nevidím problém, není problém“) zvolily vyčkávací taktiku a problém neřeší, třebaže oddlužení podnikatelům schvalují.

    Řešení srážek – varianta I.

    Nejpodrobněji se k věci zatím staví Krajský soud v Plzni, který „přikazuje dlužníkovi, aby z příjmů ze své podnikatelské činnosti vyplácel insolvenčnímu správci pravidelně měsíčně ode dne doručení tohoto usnesení, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci, zálohy, a to nejméně ve výši odpovídající jedné šedesátině 30% všech zjištěných pohledávek nezajištěných věřitelů. Soud zároveň ukládá dlužníku předložit na základě vyžádání soudu či insolvenčního správce účetnictví či daňovou evidenci a daňová přiznání dlužníka.“ V návaznosti na uvedené pak ukládá insolvenčním správcům, aby „v pravidelných intervalech zúčtoval veškeré příjmy dlužníka, a to v souladu s příslušnými ustanoveními zák. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění.“

    Není tak nijak stanoveno, v jakém rozsahu lze příjem dlužníka – podnikatele postihnout, třebaže je správci uloženo, aby provedené srážky „v pravidelných intervalech zúčtoval…v souladu s příslušnými ustanoveními“. Pro absenci „příslušných ustanovení“ bude zřejmě stačit, aby dlužník – podnikatel měsíčně na účet insolvenčního správce zaslal částku odpovídající svojí výší 0,5 % svých nezajištěných závazků = 30 % za pět let. Tato výše je v usnesení stanovena jako minimální („nejméně“), z ničeho však nevyplývá, co by dlužníka mělo donutit, aby platit více – např. 0,6 %.

    Při takto defétistickém přístupu lze navrhnout, aby byla dlužníkovi (a při rovném přístupu proč jen podnikateli?) dána možnost, aby on či osoba jemu nápomocná zaplatili 30 % dlužníkových závazků hned na počátku řízení. Třebaže je to přístup do značné míry cynický (netřeba velké fantazie k domyšlení, jaké by to mělo důsledky), tak budou alespoň věřitelé z hlediska časové hodnoty peněz uspokojeni více a rychleji, než jak je uvedeno v předchozím odstavci. 

    Řešení srážek – varianta II.

    Dalším možným způsobem je modifikovaná verze varianty I. – placení záloh a jejich zúčtování. Modifikace spočívá v tom, že se tak bude dít za předem známých pravidel pro zúčtování záloh.

    Dlužník – podnikatel by zálohově odváděl na účet insolvenčního správce předem danou částku (vycházející však z reálného předpokladu). Jednou za rok by dlužník správci poskytl své účetnictví, přiznání k dani z příjmů, výpisy z účtů, daňovou evidenci, z kterýchžto dokladů správce zjistí skutečné příjmy a skutečné výdaje (nikoliv paušálně pro účel výpočtu daně z příjmů vypočtené). Rozdílem by byl zjištěn skutečný – nikoliv účetní – čistý zisk dlužníka za předchozí účetní období. Ten by byl vydělen příslušným počtem měsíců a z takto zjištěného průměrného měsíčního čistého příjmů by byla vypočtena nezabavitelná částka a příslušná srážka (postupem podle ust. § 279 odst. 2 o.s.ř.). Po odečtení placených záloh by správce vrátil přeplatek, či dlužník doplatil nedoplatek. Analogicky by tak byla aplikována ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. 

    Řešení srážek – varianta III.

    Dalším (a pro účel tohoto článku posledním) možným způsobem je aplikace ust. § 318 o.s.ř., podle kterého „pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti, podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami; je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek uvedených v § 279 odst. 2, podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami. Pro pořadí úhrady přednostních pohledávek se užije přiměřeně ustanovení § 280 odst. 2 a 3.“

    Zcela si uvědomuji, že citované ustanovení neupravuje srážky ze mzdy, ale přikázání jiných peněžitých pohledávek. Jde však o typ výkonu rozhodnutí, prostřednictvím kterého jsou typicky postihovány budoucí příjmy podnikatele, stejně jako srážkami ze mzdy jsou typicky postihovány budoucí příjmy zaměstnance. Již ze samé podstaty nelze při výkonu rozhodnutí použít srážky ze mzdy na podnikatele a až na výjimky přikázání pohledávky na zaměstnance.

    Není tak žádných důvodů a (nechceme-li podstupovat potíže varianty II.) ani technicky možné, aby byly příjmy podnikatelů postihovány podle ustanovení o srážkách ze mzdy. Ostatně výše citované ust. § 398 odst. 3 insolvenčního zákona nehovoří o srážkách ze mzdy, ale srážkách z příjmů dlužníka. Pokud inkasované pohledávky považujeme za příjmy dlužníka – podnikatele, tak je dle mého názoru ust. § 318 o.s.ř., na danou věc přiměřeně použitelné.

    K výše rozvedené poznámce pod čarou pak nelze přihlížet již s poukazem na konstantní judikaturu Ústavního soudu (stejně hovoří i legislativní pravidla), podle které poznámka pod čarou nemá normativní charakter. S ohledem na dobu vzniku uvedené poznámky je pak zřejmé, že měla napomáhat výkladu zákona ve znění, které již není účinné.

    Vnímám výhrady, že aplikací ust. § 318 o.s.ř., se může stát, že dlužníkovi – podnikateli zůstane méně, než činí nezabavitelná částka. Stejně tak se může stát, že mu zůstane více. Uvedené však není důvodem pro jiný postup. Ostatně totožné problémy nastávají i v rámci výkonu rozhodnutí, kdy je navíc (oproti oddlužení) dlužníkovi zpeněžen jeho majetek. Je možné, že pro dlužníky – podnikatele s vysokým podílem skutečných nákladů na jejich příjmech takový výklad možnost oddlužení prakticky zapoví. Uvedenému lze předejít například nákupem např. stavebního materiálu (je-li dlužník zedníkem) přímo dlužníkovými klienty (na základě příkazu může provést přímo dlužník). Je však zřejmé, že toto je řešením jen pro některé dlužníky, ne pro všechny. Další možností je snížení měsíčních splátek podle ust. § 398 odst. 4 insolvenčního zákona tak, že dlužníkovi bude namísto 40% ponecháváno například 50 % inkasovaných pohledávek. Je na dlužníkovi, aby přesvědčil věřitele, případně soud, že jedině tak bude schopen generovat dostatečné příjmy, jeho podnikání nepovede k dalšímu úpadku, a věřitelé tak v konečném důsledku obdrží více, než by se jim dostalo při šedesátiprocentních srážkách.

    Zbývá uvést, jak by mohly srážky podle ust. § 318 být prakticky prováděny. Samotný výrok usnesení se ještě od nepodnikatelského oddlužení výrazněji neliší. Soud dlužníkovi – podnikateli uloží, aby zasílal ze svého příjmu (pohledávek inkasovaných při jeho podnikatelské činnosti) insolvenčnímu správci částky ve stejném rozsahu, v jakém je lze postihnout při výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky pro uspokojení přednostní pohledávky, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci, vždy do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém dlužník inkasoval příjmy, ze kterých se postihovaná částka vypočítává.

    V odůvodnění je pak dlužníkovi – podnikateli podrobněji vyloženo, jakým způsobem a v jaké výši budou srážky prováděny. Na dlužníkovi bude, aby každý měsíc postupoval podle uvedeného výroku usnesení ve spojení s ust. § 318 o.s.ř., a aby ze svých příjmů (pohledávek inkasovaných při jeho podnikatelské činnosti) pravidelně zasílal insolvenčnímu správci částky odpovídající třem pětinám (60%) těchto příjmů.

    Dlužník – podnikatel bude mít dále povinnost jednou za 6 měsíců předat přehled o svých skutečných příjmech (inkasovaných pohledávkách), a to daňovou evidenci, účetnictví, konkrétně pak záznam o příjmech a výdajích. Insolvenční správce poté provede kontrolu dlužníkem prováděných srážek (sečte inkasované pohledávky dlužníka a vynásobí šedesáti procenty).

    Největší díl odpovědnosti při provádění srážek bude přirozeně ležet na dlužníkovi. Pokud ten nebude postupovat v souladu s výše uvedenými pravidly, tak je to (při opakovaném, či závažném porušení) důvodem pro zrušení schváleného oddlužení. Je to dlužník – podnikatel, který chce být oddlužen, musí tak snést vyšší nároky. Činnost insolvenčního správce bude především kontrolní.

    Přestane-li dlužník podnikat, případně začne mít příjem ze závislé činnosti, informuje o tom insolvenčního správce. V takovém případě se postupuje standardně podle ust. § 279 o.s.ř.

    Řešení srážek – zákonná varianta

    Všichni již vzali na vědomí (někdo uvítal, někdo se smířil), že ani dluhy z podnikání oddlužení nebrání a že oddlužení nakonec nebrání ani samotná podnikatelská povaha oddlužovaného subjektu.

    Nyní je čas si odpovědět, jak budeme dlužníka – podnikatele oddlužovat, jakým (předem transparentně definovaným) způsobem mu budou prováděny srážky z jeho příjmů. Jen tak lze dlužníkům i věřitelům garantovat rovný, a tedy spravedlivý přístup soudů a insolvenčních správců. Tento čas popravdě nastal již dávno – přirozeně v době, kdy se stanovilo, že podnikatelé se oddlužovat mohou. Lepší však nějaký krok učinit pozdě, než nikdy, a že jde o krok nevyhnutelný, je nezpochybnitelné.

    Výše jsou nastíněny tři směry, kterými se provádění srážek u podnikatelů může ubírat (ponechávám teď stranou mainstreamový postoj, který řešený problém neřeší). Žádný směr není ideální a žádná varianta není zcela v souladu s právními předpisy.

    Z povahy věci plyne, že tato pravidla mají být upravena přímo insolvenčním zákonem, případně zákonným odkazem na jiný právní předpis. To se dosud nestalo, a míček tak (stále) leží na zákonodárcově půlce…


    Tomáš Jirmásek


    --------------------------------------------------------------------------------
    [1] Mgr. Vítězslav Pleva: Závazky z podnikání: je dlužník povinen zajistit si souhlas věřitelů v případě oddlužení?, dostupné na www, k dispozici >>> zde. 
     

    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Tomáš Jirmásek
    29. 9. 2014

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Dítě a dovolená v zahraničí: Co dělat, když druhý rodič nesouhlasí s cestou?
    • Cena zvláštní obliby – kdy má citový vztah poškozeného k věci vliv na výši odškodného?
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Úvodní vhled do klasifikace povinných osob dle návrhu nového zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Rodinná nadace s dceřinou společností: Alternativa ke svěřenskému fondu pro správu rodinného majetku
    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 05.08.2025ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025
    • 12.08.2025Claude (Anthropic) od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 12.8.2025
    • 19.08.2025Microsoft Copilot od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 19.8.2025
    • 26.08.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 26.8.2025
    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Jak dlouho po podání žádosti o vydání stavebního povolení musí žadatel udržovat podkladová stanoviska platná a aktuální?
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Závislá práce ve světle nového rozhodnutí Nejvyššího správního soudu. Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 3. 2025, sp. zn. A Ads 6/2025
    • Promlčení zápůjčky na dobu neurčitou a změna judikatury Nejvyššího soudu
    • Právo a umělé inteligence: AI Act, osobní údaje, kyberbezpečnost a další regulace
    • Sankční povinnost odevzdání řidičského průkazu v implikační souvislosti
    • Od konkurenční doložky k právní nejistotě: kontroverzní výklad Nejvyššího soudu v rozsudku 27 Cdo 1236/2024
    • 10 otázek pro ... Jana Kohouta
    • Ne/podceňování zastupitelnosti bezpečnostních rolí dle zákona o kybernetické bezpečnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Bez rozvrhu pracovní doby to nepůjde
    • Nařízení odstranění černé stavby aneb Když výjimka potvrzuje pravidlo
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • Top 12 čili Tucet nejvýznamnějších judikátů Nejvyššího soudu z loňského roku 2024 vzešlých z řešení pracovněprávních sporů
    • Umělá inteligence v právu: Efektivní pomoc nebo riziko pro odborný úsudek?
    • Finální podoba flexibilní novely zákoníku práce nabyla účinnosti - co nás čeká?

    Soudní rozhodnutí

    Nesprávné označení relevantní stěžovatelovy námitky (exkluzivně pro předplatitele)

    Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...

    Předběžná vazba (exkluzivně pro předplatitele)

    Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...

    Přeřazení odsouzeného do přísnějšího typu věznice (exkluzivně pro předplatitele)

    Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...

    Příspěvek na péči

    Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...

    Střídavá péče (exkluzivně pro předplatitele)

    Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.