V insolvenčním řízení obecně platí, že pohledávku věřitele vůči dlužníku lze do insolvenčního řízení přihlásit od zahájení insolvenčního řízení do uplynutí lhůty uvedené v rozhodnutí o úpadku. Lhůta stanovená rozhodnutím o úpadku pak ze zákona nesmí být kratší než 30 dní a delší než 2 měsíce. V případě, že úpadek dlužníka bude řešen oddlužením, je…
Již více než rok je součástí našeho právního řádu zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a změně některých zákonů (zákon o mediaci), který do našeho právního prostředí přinesl dosud absentující úpravu jednoho ze světově nejrozšířenějších způsobů alternativního řešení sporů. V rámci tohoto příspěvku bude naznačeno možné a nutno podotknout, že i poměrně…
Se zahájením insolvenčního řízení spojuje zákon různé účinky, které mají zajistit co možná největší uspokojení pohledávek dlužníkových věřitelů. Jedním z nich je nemožnost provést výkon rozhodnutí nebo exekuci postihující majetek dlužníka a obecněji majetek náležející do majetkové podstaty, čímž je upřednostňován princip kolektivního uspokojení…
Dne 27.5.2013 byl pod číslem 91489 publikován na www.epravo.cz článek advokátů společnosti Tomaier Legal advokátní kancelář s.r.o. JUDr. Jana Tomaiera a JUDr. Matúše Hanuliaka s názvem: “Uplatňování pohledávek z pozastávek v insolvenčním řízení“[1]. Přesto, že článek vychází z velké části ze stávající judikatury Nejvyššího soudu ČR, dovolujeme si…
Součástí Senátem schválené části balíku doprovodné legislativy k novému občanskému zákoníku je i zásadní novela insolvenčního zákona, která má nově nabídnout i dlouho očekávanou možnost oddlužení osob, jejichž závazky tvoří dluhy z podnikání. Je to však krok správným směrem nebo pouze bič na věřitele?
Ve zcela nedávné době se předmětem zájmu Vrchního soudu v Praze stala otázka, jak v rámci insolvenčního řízení nahlížet na věřitele, jehož zástavní právo k dlužníkovu majetku zaniklo zpeněžením zástavy v předcházejícím exekučním řízení[1], nicméně výtěžek exekuce byl v důsledku zahájení insolvenčního řízení vydán nikoliv věřiteli (věřitelům), ale…
Pokud je zjištěn dlužníkův úpadek, je možno tento řešit třemi způsoby – konkursem, reorganizací, příp. oddlužením. Z textu insolvenčního zákona vyplývá, že zákonodárce neměl v úmyslu žádnou z uvedených forem preferovat.
V § 136 odst. 2 písm. f) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „IZ“ nebo jen „insolvenční zákon“) je zakotvena povinnost věřitelů neprodleně sdělit, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, s…
Insolvenční řízení má probíhat v souladu se společným zájmem věřitelů.[1] V některých případech se hledá společný zájem věřitelů snadno. Například když se prodávají nemovitosti dlužníka, který nemá zajištěné věřitele, všichni věřitelé mají zájem na tom, aby se nemovitosti prodaly za co nejvíce. Složitější to může být, když na nemovitostech vázne…
Ve svém článku s názvem „Je vykonatelnost pohledávky přihlašované do insolvenčního ještě vůbec výhodou?“[1] jsem upozornil na nedávné rozhodnutí, v němž Nejvyšší soud ČR poněkud překvapivě dovodil oprávnění insolvenčních správců se závažnými procesními důsledky pro věřitele posuzovat, zda je přihlášená pohledávka skutečně vykonatelná, jak tvrdí…
Z pozice své profese insolvenčního správce jsem nucen reagovat na shora uvedený článek[1] autora JUDr. Jakuba Celerýna, uveřejněný dne 3. září 2013 na serveru www.epravo.cz, po jehož přečtení si mnozí z věřitelů mohou učinit názor, že insolvenční správce je osobou, jež v rámci přezkumu s konečnou platností rozhoduje o otázce vykonatelnosti jejich…
Věřitelé přihlašující do insolvenčního řízení svou vykonatelnou pohledávku mohou zcela oprávněně nabýt dojmu, že mají díky „kvalitě“ vlastní pohledávky lepší postavení. Pokud by jim totiž insolvenční správce pohledávku popřel, měl by též sám iniciovat incidenční spor ohledně její existence. V něm by pak měl mít pouze omezené argumenty, aby nemohla…
Oddlužení poskytuje – oproti konkursu – dlužníkovi poměrně značné beneficium spočívající v tom, že pokud uhradí alespoň 30 % svých dluhů (nesouhlasí-li věřitelé s nižší částkou), může být od zbývající neuhrazené části osvobozen. I z tohoto důvodu je ostatně možnost oddlužení omezena pouze na dlužníky – nepodnikatele, neboť v opačném případě by se…
Jak je patrné ze statistik Ministerstva spravedlnosti, institut oddlužení zavedený insolvenčním zákonem s účinností od 1. ledna 2008 je nepodnikateli hojně využíván a jeho „obliba“ roste téměř raketovým tempem. Je proto aktuální řešit nejen to, jaké podmínky má dlužící nepodnikatel splnit, aby mu bylo oddlužení povoleno, ale také to, jakým…
V dnešní ekonomicky složité době již příliš nepřekvapí zpráva, že bylo s některým podnikatelským subjektem zahájeno insolvenční řízení. Také proto je obecně dobře známo, co takové řízení znamená a obnáší – na místo stávajícího vedení podnikatele je soudem dosazen insolvenční správce, který od té chvíle společnost řídí. V rukách insolvenčního…
V době trvající recese je nečastějším problémem věřitelů – podnikatelů – našich klientů – uspokojení jejich pohledávek za dlužníky (též podnikateli), kteří se právě v důsledku současného stavu hospodářství dostali do platební neschopnosti a tedy do stavu úpadku, na nějž následně navazuje prohlášení konkurzu (záměrně se budu v souvislosti s tématem…
Podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění („Zákon o poplatcích“) je od placení soudních poplatků osobně osvobozen insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z…
V naší praxi se často setkáváme s nesprávným postupem stavebních společností v případě přihlašování pohledávek z tzv. pozastávek ze smluv o dílo. Věřitelé (zhotovitelé) tyto pohledávky za dlužníky (objednateli) často chybně přihlašují do insolvenčního řízení jako nepodmíněné a nesplatné, přičemž se domnívají, že prohlášením konkursu na majetek…
S příchodem nového zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), byl do českého právního řádu zaveden zcela nový institut oddlužení jako jeden ze sanačních způsobů řešení úpadku. Spolu s ním se objevilo též množství teoretických i praktických právních otázek, na které stále ještě chybí odpověď a čekají tak na…
Insolvenční řízení upravuje zákon č. 182/2006 Sb., Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „Insolvenční zákon), který je v účinnosti od 1.1.2008. Insolvenčním řízením se pro účely tohoto zákona rozumí typ soudního řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení. Insolvenční řízení je rozděleno na dvě…
Při nově objevivším se aktivu pozůstalosti sice nezakládá dříve vydané usnesení o zastavení původního řízení podle ustanovení § 154 z.ř.s. překážku věci pravomocně...
Ustanovení § 4 odst. 2 i ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona stanoví ve vztahu k restitučním řízením výjimku ze zákazu zcizování státních lesů (v obou případech lze státní...
Při výkladu účelu § 2613 o. z. je třeba vycházet z obecné koncepce smlouvy o dílo v nynějším občanském zákoníku. Zhotovitel se dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo zavazuje...
Soud není oprávněn věc projednat a rozhodnout o ní ohledně nároku, k jehož projednání a rozhodnutí v prvním stupni není věcně příslušný, jen proto, že jde o nárok uplatněný...
Důvodem žaloby pro zmatečnost podané podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř. je skutkově nebo právně chybný (v rozporu se zákonem učiněný) závěr o tom, že odvolání muselo být...
